Klaus a Payne se snaží zakrýt špínu české vlády

14. 6. 2011 / Boris Cvek

Myslím, že Václav Klaus nebo jeho poradce Jiří Payne moc dobře vědí, proč tak ostře a nehorázně vystupují proti odborům. Potřebují, aby tento spor co nejvíce eskaloval a zakryl podstatu vládnutí, jak v poslední době vyplouvala napovrch díky tomu, že vládní strany vytahovaly jedna na druhou novou a novou špínu. Objevila se šance, že veřejné mínění, spojené základním společným zájmem boje proti korupci, konečně odmítne klausismus, pošle pravici s drtivou porážkou do opoziční sebereflexe a dá šanci nové levicové reprezentaci.

Klaus, faktický šéf dnešní vlády, a jeho okolí potřebují společnost opět rozdělit a zaměstnat veřejné mínění vyhrocenými spory okolo odborářských akcí. V tom je poměrně zřetelný rozdíl v přístupu Václava Klause a Miroslava Kalouska. Kalouskova iniciativa, mířící přes rychlé (a přinejmenším podezřelé) soudní rozhodnutí proti odborům, nalila sice oleje do ohně, nicméně stále při veškerém respektu k právu na stávku jako fundamentu demokratické společnosti. Kalousek tak chce budovat pravici, která dokáže hájit své postoje, nicméně s respektem k tradičním oponentům pravice, tedy k sociální demokracii či odborovému hnutí. Podle mého názoru, jak už jsem se zmínil dříve, se Kalousek v širším kontextu snaží ovládnout pravicový prostor.

Zcela jiný "typ pravice" však představuje Václav Klaus, který potřebuje na povrchu společenský konflikt, mobilizaci, hašteření a spory mezi různými zájmovými skupinami a pod povrchem spojenctví s opozicí, založené na dělení moci jako v časech opoziční smlouvy (či jako na dnešní pražské radnici?). Kalousek může zcela legitimně argumentovat tím, že politická moc a politický program jsou otázkou voleb a ve volbách vyhrála současná vládní většina (je však velká otázka, jaký politický program a jaké zájmy hájí Věci veřejné, tedy kromě praxe půjčkové demokracie).

Ano, stávka nemůže nahradit volby. Z mého pohledu by stávka měla smysl, pokud by semkla společnost a vedla k pádu vlády a k novým volbám.

Kdyby pravici představoval Kalousek, mohlo by se to třeba i podařit, neboť by došlo k jasnému, přehlednému sporu. Kalouskovými slovyz Otázek VM (29.5): "Pokud prostě odbory se tomu (BC: Kalouskovým reformám) ubrání, je to docela dobře možné, no tak tady není alternativa, že se to neudělá, udělá se to někdy později a bude to bolet víc." Kalousek tedy připouští, že odbory mohou reformy zvrátit, a tedy vlastně i smést současnou koalici (což bych si já sám velmi přál).

Klaus k tomu přistupuje naopak. Nevybíravě až vulgárně zaútočí na odbory, pokusí se rozdělit společnost a vyvolat konflikt, aby podstata sporu zanikla ve vřavě. Jiří Dientsbier ml. to blahosklonně svede na Klausovu nervozitu kvůli oslavě jeho narozenin, která má připadnout na den stávky. Přitom prezident moc dobře ví, co dělá. Jeho politický program vyžaduje občanskou společnost oslabenou a paralyzovanou vnitřními spory, nesoustředěnou a nevědomou o podstatě celé hry.

Kalouskova slova v OVM (49:15 a dál)

0
Vytisknout
9739

Diskuse

Obsah vydání | 16. 6. 2011