Nemesis, aneb o zničujícím úspěchu Klaus-Nečasova kabinetu

16. 6. 2011 / Karel Dolejší

Záliba chodit mezi proudícími davy je mystický výraz smyslné rozkoše z toho, jak se počet znásobuje.
Charles Baudelaire: Intimní deník

To zda dnes večer půjdou lidé spát spokojeni nebo spíše rozezleni závisí na mnoha okolnostech. Kromě samotného průběhu odborářských protestů se to odvine od otázky, co vlastně kdo od protivládních akcí očekává. Mnozí se zdají být již několik dní v euforii, jako by snad předpokládali, že naprosto úspěšné počínání odborů přinese mýtický Nový počátek a v politice všenápravu. Druzí naopak překypují skepsí a vyjadřují se v tom smyslu, že odboráři nakonec s velkou pompou vybojují něco jako zachování stravenek. A ještě jiní soptí nad tím, jaktože si vůbec odbory dovolují "protistátně" protestovat.

Na rozdíl od všech zmíněných si dovolím hájit kacířskou myšlenku, že na konkrétním průběhu a úspěšnosti dnešních protivládních protestních akcí nakonec záleží mnohem méně, než si mnozí myslí.

Ti kdo nám vládnou, nebo alespoň tak vystupují, se od posledních parlamentních voleb vyznačovali především neomezenou a bezpříkladnou arogancí: Sestavili koalici, kterou žádný z voličů nechtěl; začali zavádět své "reformy" s pomocí odstupujícího Senátu; tvrdí, že bojují proti korupci, ačkoliv jsou jednoznačně sami největšími symboly politické korupce v polistopadové historii; koncipovali důchodovou reformu s pomocí expertů, kteří byli pro své napojení na soukromé důchodové fondy ve střetu zájmů; zavádějí škrty ve veřejných rozpočtech, do kterých přitom sami nadělali miliardové díry. A ať už dělali třeba věci do nebe volající, všechno jim bez odporu procházelo.

Až dodneška.

Je docela možné, že se dnešní stávka stane karikaturou sebe samé. Nelze vyloučit, že bakalovské a jiné fondy pro nákup stávkokazů, stejně jako mediální masáž, způsobí, že protest nakonec vyzní spíše rozpačitě.

Přesto by ani pak nebyl tak docela bez významu.

I napůl nepovedený protest by představoval jasný signál, že období ničím neomezované vlády klausných nečasovců, kalousných schwarzenbergovců a bártovských johnovců dospělo ke svému konci. Od nynějška budou jejich svévolné kroky narážet na odpor - a tento odpor s přibývajícím časem nepochybně bude sílit.

Nejde přitom ani tak o to, zda ten či onen chová sympatie k tomu či onomu odborovému předákovi. Na čem skutečně záleží je fakt, že kritici nečasového kabinetu všeobecně budou teď s přibývajícím časem automaticky sbírat body a bude jich přibývat. "Této vlády už máme všichni po krk," - tohle je hlavní zpráva dne. Nikoliv údaje o tom, kolik se snaživému premiérovi nakonec podařilo sehnat náhradních soukromých autobusů...

Řečeno postaru, míra trpělivosti byla tímto okamžikem vrchovatě naplněna a pohár přelit - a nastává doba, kdy po nezřízenostech přichází zúčtování.

0
Vytisknout
5359

Diskuse

Obsah vydání | 17. 6. 2011