Záleží na každém z nás, jak dlouho ještě vydrží vláda dinosaurů Nečase a Kalouska

17. 6. 2011 / Miroslav Pořízek

Čtvrteční stávka dopravců nám opět v plné nahotě ukázala, jak velká míra pokrytectví a pohrdání lidmi ovládá naši současnou vládní sestavu a mnohé sdělovací prostředky. Stávkující odboráři a jim nakloněná větší část veřejnosti byli a jsou nazýváni nezodpovědnými hazardéry, kteří způsobují našemu hospodářství citelné škody, komplikují řádným občanům cestu do zaměstnání a do škol a vůbec nás vedou do záhuby ilustrované na Řecku.

Najednou se z úst našich politiků ozývají slova o nutné odpovědnosti nás všech a nutnosti bránit se proti hospodářským škodám, které prý stávka vždy způsobí. Velmi komicky zněl výhružný Nečasův apel vůči odborářům, že po nich bude chtít nahradit škodu, kterou svou akcí způsobí naší ekonomice. Jak pokrytecky zní tato slova od člověka, který svoji politickou kariéru začínal v 90. letech v dobách tzv. léčby Klausem, kdy doslova mizely desítky miliard ve všech nepodařených privatizacích a výprodeji národního majetku, často pod cenou, pochybným zahraničním vlastníkům. Petr Nečas byl čelným členem ODS již v době, kdy tato neuměla vysvětlit problémy okolo stranického financování v roce 1997. Tehdejší krize skončila pádem vlády a novými volbami.

Současný premiér je již velmi dlouho v politice a proto lze jen těžko předpokládat, že má dobrou znalost toho, jak se dnes žije průměrnému zaměstnanci, nemluvě o nezaměstnaných či důchodcích žijících dnes často již na pokraji chudoby. Petr Nečas před vstupem do politiky pracoval poměrně krátce, nejspíše již zapomněl, že řadový zaměstnanec v každém oboru dnes má mnoho vážných starostí, od čím dál složitějšího ekonomického zajištění rodiny až po permanentní hrozbu nezaměstnaností.

Je tak těžké pochopit, že tito lidé se naprosto přirozeně bouří proti dalšímu zvyšování životních nákladů a placení za dluhy, které způsobili naši političtí papaláši svojí nekompetencí? Současná vláda je mimo jiné také vládou pana Bakaly, který vládním stranám před volbami nasytil stranické pokladny. Pokud by s ním nechtěli mít nic společného, předvolební sponzorský dar by mu jistě vrátili. Neučinili tak. Tím dali najevo, jakou politiku budou provozovat a čí zájmy hájit.

Opravdu máme věřit ve světle všech afér a korupčních kauz současné vlády tomu, že tato snad opravdu jedná v zájmu všeho lidu a pro jeho neskonalé dobro? Toto přece hlásali i Miloš Jakeš a Miroslav Štěpán ještě v listopadu 1989, kdy proti nim již stála velká část národa. Nečasův apel na odpovědnost a státní zájem působí opravdu nevěrohodně, zvláště v situaci, kdy devět z deseti občanů si přeje konec současné vlády. Pánové z vlády také jaksi zapomínají na to, že v demokracii nemusí vždy kabinet dosloužit celé své funkční období. Pokud pan Kalousek tvrdí, že odbory chtějí přepsat výsledek voleb, měl by si uvědomit, že ani on nemá svůj mandát na věčné časy a dokonce ho nemá zaručen ani do konce volebního období. Naopak, pokud vláda dál bude pokračovat v prosazování svých údajně nutných reforem, které poškozují většinu občanů, nepochybně přijdou další a další protesty. Nové a ještě mohutnější než jsme zažili v uplynulých měsících. Je pravděpodobné, že se k nim přidají i ti, kteří jsou stále neteční nebo se z různých důvodů prostě bojí ozvat. Hrozba propuštěním je dnes docela běžný jev ze strany mnohých zaměstnavatelů. To je realita. Lidé si ale přesto začínají čím dál více uvědomovat, že to, jak dlouho se tu bude držet korupcí a aférami prolezlá vláda do značné míry záleží jen na nich. Mediální kampaně proti "nezodpovědným odborářům" a "zpátečnickým levičákům všeho druhu" na tom nemohou nic změnit. Je nutné si uvědomit, že to, jak dlouho nás ještě budou poučovat o odpovědnosti a nutných reformách pánové Nečas, Drábek a Kalousek z vládních křesel, záleží do značné míry na naší občanské aktivitě a schopnosti se stavět důrazně za vlastní práva. Ani protřelý politický dinosaurus Kalousek tváří v tvář mohutným občanským protestům nemusí vypadat tak nezničitelně, jak se zatím stále ještě zdá.

Slovo reforma bylo v posledních letech dosti zprofanováno a běžný člověk si pod ním často představí jen další tunel a zhoršení své sociální situace, prostě jen další habaďůru a hrozbu.

A pak, jak mohou vůbec chtít reformy provádět lidé, kterým veřejnost vyslovuje tak drtivou nedůvěru?

0
Vytisknout
4302

Diskuse

Obsah vydání | 17. 6. 2011