Měli mluvit o politické agendě, ne o "objektivitě"

19. 6. 2011 / Boris Cvek

Mám několik poznámek k dnešní debatě mezi předsedy ODS a ČSSD v rámci Otázek Václava Moravce. Předně argumentace "objektivními" čísly, agenturami, pořadími, "jednoznačnými fakty" mezi lídry dvou nejsilnějších stran je, bude a vždy byla čirá demagogie. Od nich přece nikdo nemůže čekat nějaké "objektivní zhodnocení reality", oni by měli diskutovat o vizích a politické agendě.

"Objektivita" je tu vždy zneužívána ve stranickém boji. Petr Nečas ukázal, že jeho nejsilnější psychologickou zbraní je návrat do časů, kdy vládla ČSSD, která spoustu věcí dělala špatně. Je to logika zloděje, který říká, že jeho kritik byl také zloděj. Podle mého názoru argument, že někdy někdo dělal něco špatně, je ten nejhorší argument pro to, proč by dnes měl někdo zcela jiný být u moci. Sobotka ale selhal na plné čáře, když se proti tomu snažil vyzdvihovat nějaké minulé zásluhy sociální demokracie. Měl prostě na Nečasovu kritiku minulosti říci: ano, takto špatně jsme vládli, ale poučili jsme se a slibujeme veřejnosti, že budeme vládnout jinak, a to konkrétně tak a tak, abychom zabránili chybám minulosti.

Sobotka i Nečas žijí v tom, že je třeba stále relativizovat toho druhého poukazem na to, co pokazil, nikoli mít nějakou komplexní, poctivou vizi, a tu uskutečňovat. Jistě je pro vizi zapotřebí jisté důvěryhodnosti, již současná vláda nemá, ba nemá ji ani sama v sebe. Nicméně pokud Petr Nečas velmi expresivně a triumfálně vyjmenovává skandály, spojené s vládami ČSSD, chytá se do vlastní pasti, neboť tyto skandály dodnes nejsou prošetřeny, ba naopak přibývají k nim nové a i ty nové jsou zametány pod koberec stejně jako kdysi ty staré (ostatně nejvýmluvnější příklad takového zametání pod koberec byl za pravicové vlády Mirka Topolánka případ Jiřího Čunka).

Nečasova koalice, která stojí základem Klausově vládě, vyhrála volby před rokem především na tom, že bude bojovat proti korupci a rozkrádání veřejných peněz a že především tak zajistí peníze a "ušetří je". Když potom tato vláda dělá místo toho zejména rozpočtové škrty a zvyšuje DPH, zatímco se topí víc a více v korupčních skandálech, aniž by se rýsovalo nějaké opravdové prošetření aspoň jednoho z těch skandálů, jež Nečas tak emotivně vyčítal ČSSD, nemůže se loutkový premiér divit, že ji veřejnost odmítá, ba dokonce nenávidí.

A přesně takto měl argumentovat Bohuslav Sobotka, což by ho dovedlo k legitimní úvaze, že nastal čas spolupracovat s KSČM. Jestliže dříve bylo odmítání této spolupráce hlavní podmínkou pro volitelnost sociální demokracie u lidí, jako jsem já, tedy u středových liberálů, nyní pravice posunula celou debatu jinam. ODS s Drobilem jako ideovým šéfem, se slabým Nečasem a hlubokými kořeny v klausismu je nereformovatelná strana, jež by měla zaniknout.

Pravice jako takové by toto poučení od voličů potřebovala jako sůl a měla by projít krutou sebereflexí v opozičních lavicích. ČSSD a KSČM by naopak měly usilovat o silnou levicovou vládu a již jasně formulovat svou vizi. Nikoli, slovy Sobotkovými, mluvit o nutných, avšak "sociálně citlivých reformách".

To byla agenda Špidlovy vlády, která nakonec zgrossovatěla a zparoubkovitěla. Levice by měla přijít s novým étosem a když už se vracet, tak raději k Zemanovi a jeho slovům o "spálené zemi", která tu zbyla po vládě ODS. Česká veřejnost od roku voleb 1998 čeká na "akci čisté ruce". Sobotka nepochopil, že politická mapa byla současnou vládou přepsána a že vymezovat se dnes vůči KSČM jako předseda ČSSD je beznadějný lov na zapřísáhlého voliče TOP09. Myslím, že "havlovští" liberálové, ba dokonce antikomunisté mezi nimi, jako jsem já, by koalici ČSSD a KSČM tváří v tvář zkušenosti s dnešní pravicovou vládou uvítali.

Hlavní věcí pro novou agendu ČSSD by měla být důvěryhodnost, odmítnutí minulého způsobu vládnutí sociálnědemokratických vlád a nabídnutí velkých změn, jež tato společnost potřebuje, aby byla ozdravěna, především tedy změn, zvyšujících důvěru veřejnosti ve správu veřejných financí a v účinnou trestatelnost jejich zneužití.

Jestli si Sobotka ("hádající" se v idiotském smíchu s premiérem Nečasem o to, čí jsou komunisté, po tom, co odboráři stávkovali, aby upozornili na tragickou vážnost dnešní společenské situace) a ČSSD myslí, že jim příští volební vítězství prostě padne do klína, aniž by museli činit více než přežvýkávat stará Špidlova a Grossova hesla, tak ani příští vláda ČSSD nebude mít dlouhého trvání a bude stejně odporná jako vláda současná. V tom ohledu se dnes spíše hraje o to, aby pravice pochopila, že si něco takového nemůže podruhé dovolit, tedy aby drtivě prohrála volby (ODS pod 5%), ne o to, aby levice pochopila, že si z lidí nemůže dělat srandu, protože to politikové zpravidla nejsou schopni pochopit v situaci, kdy jim vše hraje do karet, jako je tomu dnes u ČSSD.

0
Vytisknout
4642

Diskuse

Obsah vydání | 21. 6. 2011