Evropa potřebuje nové finanční uspořádání

19. 6. 2011

"Chudoba je největší brutalita," bylo napsáno ve středu na obrovském transparentu před řeckým parlamentem. Řecko bylo ochromeno stávkami a pouličními protesty proti dalšímu kolu škrtů, které požadují MMF a EU za druhý záchranný finanční balík. Jde o program snižování deficitu, který je dvakrát tak krutý než ten, který už probíhá. V jeho rámci má být propuštěno 20 procent řeckých zaměstnanců ve veřejných službách, drasticky mají být zvýšeny daně a rychle zaveden radikální privatizační program, píše v týdeníku Observer známý ekonomický novinář Will Hutton.

Řecko kromě toho přislíbilo, že za tři roky splatí nejméně 100 miliard euro, asi 40 procent svého současného HDP. Mstiví spojenci se pokusili po první světové válce zprvu uvalit takovéto reparace na poražené Německo. Pak tyto požadavky snížily na polovinu. Věřitelé Řecka jistě budou argumentovat, že Řecko si svou zadluženost zavinilo samo. Nicméně - je jakákoliv země schopna vůbec udělat to, co EU a MMF nyní požadují od Řecka?

Trhy a ratingové agentury si to nemyslí. Avšak Německo má jiný návrh. Banky a velké finanční instituce, které půjčovaly Řecku peníze v tak absurdním měřítku, by se měly podělit o nynější ztráty.

Británie se nyní tváří, jako že se jí to netýká. Jenže Británie má bankovní systém, který má nesplacené půjčky ve výči 6,5 bilionu liber - je to čtyřnásobek britského HDP. Britské banky přitom mají jen minimální množství kapitálu - 300 miliard liber - na podporu půjček. Více než 1 bilion liber půjčily britské banky vládám, bankám a firmám po celé Evropě.

Kdyby po bankrotu Řecka následoval bankrot Irska, Portugalska a Španělska a euro se rozložilo, následné ztráty by zlikvidovaly kapitál, který udržuje při životě celou bankovní strukturu.

Německo r. 1920 prostě odmítlo zaplatit reparace. Co když udělá Řecko nyní totéž? Britské banky by se octly v krizi.

I jestliže bude nynější sanační balíček pro Řecko schválen, bude to jen odložení problému. Řecko bude nakonec buď muset udělat bankrot, anebo restrukturalizovat své dluhy. Jediná otázka je jak a do jaké míry. Ostatní země budou následovat.

Pak zřejmě bude následovat všeobecná devalvace a vznikne obchodní ochranářství jako v třicátých letech dvacátého století. Euroskeptici budou nadšeni, protože to bude znamenat konec evropského projektu. Ostatní z nás už tak nadšeni nebudou.

Alternativou je vytvořit rychle novou dohodu. Globální finanční systém musí přijmout svou odpovědnost a vzdát se svých lichvářských požadavků, že dluhy se musejí vždycky splatit stůj co stůj. Věřitelé Řecka budou muset přijmout odpisy z řeckých dluhů. Za to by jim mělo být dovoleno, aby proměnily své půjčky v nový finanční kapitál, který budou moci volně kupovat a prodávat.

Tatáž dohoda se musí týkat i Portugalska, Irska a Španělska. Kapitál musí přijít od EU, MMF a z Německa, z Británie, z USA a také ze zemí BRIC. Řecká vláda se tak vyhne nejhorším škrtům, ale zůstane v euru zatímco jeho pravidla budou zreformována.

Je zapotřebí finančního státnictví a uznání, že ekonomiky jsou dnes provázány. Prémie pro bankéře a bankovní dividendy musejí být zakázany, než banky restrukturalizují svou finanční strukturu. Příliš velké břemeno je uvalováno na obyčejné Evropany, příliš malé na jejich bankéře. Situace se musí změnit, nebo všechno zkolabuje.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
5729

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2011