Kdopak to tady mlží a šíří pomluvy?

13. 6. 2011 / Igor Pleskot

( Na okraj poznámky Lenky Zlámalové "Kdopak to tu stávkuje" v LN 11.6.2011 str.10)

V souvislosti s chystanou stávkou poletují z úst vládních činitelů, prezidenta i v mediích, na adresu odborů věty o vydírání, dělání rukojmí či štítu z veřejnosti, škodlivosti či nepřípustnosti stávky a jiné negativní výroky. Zabývat se článkem analytičky (!) LN vypadá pak jako hledání zástupného cíle např. místo pana prezidenta, koaličních ministrů, či premiéra. Její poznámka však shrnuje na malé ploše souhrn omylů, (opravdu omylů analytičky?), nepravd a pomluv o odborech -- a proto se k nim vyjadřuji. S její prvou větou souhlasím -- reakce veřejnosti na stávku bude velmi zajímavým indikátorem postojů veřejnosti. To uvidíme.

Za prvé -- stávku nepodporují sice všichni, kterým se nelíbí Nečasova vláda (80% - dle autorky) , ale podle výsledků šetření zveřejněného v ČT přes 60% veřejnosti. To není sice stejná, ale snad dost velká část veřejnosti.

Za druhé -- současné jednání vlády nesvědčí o čím dále marginálnější roli odborů. Svědčí spíš o tom, že přes nepřízeň vlády (která zřejmě jejich roli nemůže ignorovat dosavadním způsobem) jejich vliv spíše roste. (Nepopírám, že především díky negativním efektům vládní politiky.)

Za třetí -- autorka si plete dvě věci: zastupování zájmů zaměstnanců odbory a počty členů odborových organizací. Těch 30% zřejmě reprezentuje počty členů a i podle dosavadních zákonů ČR (zákoník práce, zákony o kolektivním vyjednávání a o zaměstnanosti), jsou odborové organizace pokládány za reprezentanty zaměstnanců.

Za čtvrté -- autorka zřejmě vůbec neví, jaká je členská základna jednotlivých odborových svazů -- jinak by nemohla psát, že jsou to povětšinou lidé ze státní správy a veřejných služeb. Nejsilnější odborové svazy jsou totiž z výrobní, většinou průmyslové sféry. Ty, i když v posledním roce vystupovaly do popředí svazy z oblasti státních a veřejných služeb a dnes svazy z oblasti dopravy, jejich akce a tuto stávku aktivně podporují.

Za páté -- vysloveně nehoráznou denunciací ve spojitosti s odbory státních zaměstnanců je tvrzení, že tito lidé výrazně přispívají ke špatnému stavu státních financí. Kdo přispívá ke špatnému stavu státních financí je neschopnost -- či nechuť? - vládnoucích reprezentací přijmout např. zákony o veřejných zakázkách, o kariérním řádu, ztěžující korupci, byrokratizaci a plýtvání státními (i evropskými) financemi.

Za šesté -- odbory se také nebrání snížení počtu úředníků zjednodušením agend, ale takovému snižování, které nelikviduje nadbytečná místa, ale ve skutečnosti likviduje řadu sociálních opatření ve prospěch sociálně ohrožených skupin, které nechává jejich osudu.

Za sedmé -- vysloveně legrační je tvrzení "odbory brání tomu, aby se mohly snížit dluhy a peníze z daní využít na nějaké skutečné hodnotné veřejné služby, které nám pomůžou k prosperitě, třeba na lepší školy". Aby se veřejné služby na účet občanů staly bez záruk zdrojem prosperity soukromých zisků, tomu se odbory skutečně brání.

Za osmé -- Kdo si dělá rukojmí a kdo vydírá koho? Jestliže stávka v dopravě je vydírání a dělání si rukojmí z veřejnosti, co jsou pak sociální reformy vlády zdůvodňované "řeckou hrozbou"? Takto navržené reformy si totiž dělají rukojmí nejen z dnešní veřejnosti, ale i z veřejnosti budoucích generací.

Za deváté -- v zemi, kde členové stávkových výborů -- převážně odboráři -- svou účastí v generální stávce podstatně přispěli k ukončení minulého režimu a kdy titíž lidé proti starému vedení ROH vytvořili nové odborové organizace, mluvit o tom, že "od časů polské Solidarity ničemu neprospěli jen stahovali státy do hlubokých dluhů" ( dle textu "odboráři všude v Evropě"!) -- je nejen neznalost historie, ale arogance služby moci.

0
Vytisknout
11349

Diskuse

Obsah vydání | 13. 6. 2011