Ke skupině Postižení proti ČSSZ
13. 3. 2025
čas čtení
5 minut
Pozn. JČ: Moje krátké video zveřejněné na Facebooku, kritizující manipulaci v Mádlově filmu Vlny, zhlédlo za poslední dva dny neuvěřitelných 391 000 lidí. To, zdá se, lidi zajímá, upozorňování našich autorů na rozklad českého státu, způsobovaný touto vládou, která předává zemi Babišovi, případně šokující diskriminace invalidů státem, to nezajímá nikoho. Ani v médiích. Jak je to možné? 
Chci
 se jen vyjádřit k té skupině Postižení proti ČSSZ, píše čtenář, jehož identifikaci známe. Jsem jejím členem, i
 když i zde mám obavy, že by někdo na pacienty mohl donášet lékařům a 
jak správně říká pan Haraším v tom článku, posudkové komise jsou mstivé.
Chci
 jen zmínit svůj případ jako ukázku, jak to funguje: Posudková komise na
 mě napsala posudek, že jsem onemocněl nevyléčitelnou nemocí, pak se z 
ní vyléčil a následně jí onemocněl znovu a tak, čistě "náhodou", jsem 
neměl nárok na invalidní důchod za dobu, kdy jsem měl být zdravý. 
Posudek na mě vytvářel bývalý ředitel psychiatrické nemocnice Černovice,
 nechvalně proslulý ututláváním případů týrání a šikany pacientů. Svého 
času jsem ho upozorňoval na lékařku, která šikanuje pacienty, ale nic s 
tím nedělal a řekl mi, že on to neřeší. Nicméně dokázat, že u důchodu 
jde o pomstu, nemůžu, možná jde prostě jen o to, že je jen asociální 
(stejně jako k jiným pacientům).
Dal jsem to k soudu, nicméně 
vše, co jsem tím získal, je, že na mě byl někým jiným vytvořený v 
podstatě stejný posudek, a ačkoli jsem upozorňoval, že odporuje platné 
vědě, soudce, i když sám se vyjádřil, že se mu to osobně nelíbí, rozhodl
 v můj neprospěch s tím, že podle ústavního soudu, je prý vše takto v 
pořádku.
Jak asi chápete, zdravotně postižení nemají rovná 
práva vůči lékařům a personálu, tj i posudkovým komisím. U žaloby na ČSSZ nemají právo si nechat vytvořit vlastní posudek, a tak fakticky 
všechny důkazy má jen jedna strana - ČSSZ
Mám s
 tím ještě zkušenost, že jsem si chtěl nechat vytvořit vlastní soukromý 
posudek a zaplatit za něj, nicméně hned dvě lékařky mě odmítly s tím, že
 nepůjdou proti tak mocné organizaci a jedna z nich působila dokonce 
jako v nějaké úzkostné atace a tvrdila mi, že se někdo může mstít na ní 
a  jejích dětech a ona je chce chránit.
Později mi nový 
ředitel psychiatrické nemocnice Černovice řekl, že jsem celou dobu byl v
 právu, ale už se k tomu dál nechce vracet.
Tyto
 poměry bezpráví jsou důvod, proč na invalidní důchody v ČR jde tak málo
 peněz a na péči pro osoby s psychickým postižením jako podíl na 
zdravotnictví hned po Slovensku dokonce nejméně v EU.  Česká republika 
tak moc potřebuje šetřit na bezbranných, aby mohla snižovat daně 
bohatým, že se dějí nakonec i zázraky. Snažím se to brát s humorem.
To,
 co je na tom pak ještě dále znepokojující, je, že spousta osob tímto 
postižených potom volí různé populisty, případně vyloženě propadá ruské 
propagandě. Je to pořád snad menšina, ale je jich hodně. Ale vzhledem k 
tomu, jak se k nim společnost a úřady chovají, není se moc co divit.
Současná
 reforma psychiatrické péče tyto poměry nijak nemění, jen usiluje o 
omezování lůžek v nemocnicích, tj. aby lidé končili na ulici a zase se 
jen ušetřilo. Pak budou potřeba zázraky, aby to pacienti přežili. Je 
sice pravda, že v poslední době vzhledem k nárůstu psychických problémů 
ve společnosti se tato snaha mění z rušení lůžek na převádění lůžek pro 
dlouhodobě nemocné směrem k akutním případům, ale že bych viděl nějaký 
velký posun k lepšímu, to se neděje. Přesto si pořád myslím, že to není 
taková hrůza jako vláda Petra Nečase. Nedochází k masovému násilnému 
uschopňování nemocných, i když i jak je v té skupině, občas se to 
uschopňování i ted děje.
Jestli se rozhodnete 
zveřejnit tento článek, udělejte to prosím bez mého jména. Jednak 
pracuji v zaměstnání, kde musím skrývat svou diagnózu, jednak pobírám 
částečný invalidní důchod, který mi komise může svévolně vzít a jednak a
 hlavně se mi může stát, že se dostanu do psychiatrické léčebny, kde pak
 se mnou personál a lékaři můžou dělat, co chtějí, a vlastně totéž platí
 u nově zřízených center duševního zdraví, které opravdu mohou nechávat 
klienty svévolně trpět na ulici. A už se mi stalo, že mi z života 
udělali peklo dvakrát a nechci to zažít znovu, nemusel bych to přežít. 
Děkuji za pochopení.
4718
Diskuse