Podle zprávy OSN je každá pátá domácnost v Gaze celé dny bez jídla

25. 6. 2024

čas čtení 6 minut
 

Podle nejnovější analýzy musela polovina domácností prodat nebo vyměnit oblečení za potraviny, a to navzdory tlaku na Izrael, aby zlepšil dodávky pomoci.


Více než polovina domácností v Gaze musela prodat nebo vyměnit své oblečení, aby si mohla koupit potraviny, uvádí se ve zprávě OSN, neboť po novém kole násilí v posledních týdnech přetrvává na celém území vysoké riziko hladomoru.

V nejnovějším "zvláštním snímku" o Gaze ze systému OSN pro monitorování hladu, Integrované klasifikace fází potravinové bezpečnosti (IPC), který bude zveřejněn v úterý, se rovněž uvádí, že každý pátý obyvatel - více než 495 000 lidí - nyní "čelí katastrofální úrovni akutního nedostatku potravin" zahrnující "extrémní nedostatek potravin, hladovění a vyčerpání".

 

IPC uvedla, že v březnu a dubnu se prudce zvýšil objem dodávek potravin a výživových služeb, které se dostaly do severní části Gazy, což "pravděpodobně odvrátilo hladomor" v této oblasti a pomohlo zlepšit podmínky v jižních částech území.

V posledních týdnech se však situace "po obnovení bojů začala opět zhoršovat" a "vysoké riziko hladomoru přetrvává v celém pásmu Gazy, dokud konflikt pokračuje a přístup humanitární pomoci je omezen", uvádí se v první verzi zprávy.

"Více než polovina [domácností] také uvedla, že často nemají v domácnosti žádné jídlo a více než 20 % domácností tráví celé dny a noci bez jídla. Trajektorie v poslední době je negativní a velmi nestabilní. Pokud bude pokračovat, zlepšení, které bylo zaznamenáno v dubnu, se může rychle zvrátit."

Varování přichází navzdory několikaměsíčnímu tlaku USA na Izrael, aby více usnadnil pomoc, instalaci mola za 230 milionů dolarů postaveného v USA, které provázejí problémy, a opakovaným leteckým výsadkům z několika zemí, které podle humanitárních organizací nestačí k uspokojení životně důležitých potřeb.

Izrael na začátku války uvalil na území úplné obklíčení a jen postupně ho pod tlakem Washingtonu zmírňoval. Válka zničila většinu kapacity Gazy na výrobu vlastních potravin.

Nové přechody umožňující přísun pomoci do severní části Gazy od května mírně zlepšily přístup k tamním zásobám potravin. Na jihu se však krize prohloubila poté, co izraelské vojenské jednotky vtrhly do Rafáhu a odřízly hlavní vstupní cesty pro humanitární pomoc.

IPC se zatím zdržela vzácného kroku, kterým je vyhlášení hladomoru, což je termín, který mají odborníci na potravinovou a nouzovou pomoc přísně technicky definovaný a který obsahuje tři podmínky, jež musí být v konkrétní oblasti splněny. Kontrolní komise agentury pro hladomor, externí orgán, který by za normálních okolností potvrdil nebo zamítl prvotní zjištění o hladomoru, uvedl, že k tomu není dostatek údajů. Výzkum byl podle ní zablokován "konfliktem a omezením humanitárního přístupu".

Pátý stupeň hladu, který postihuje 22 % současné populace Gazy, se rovná hladomoru, ale IPC prohlašuje celou oblast za hladomor až tehdy, když 20 % domácností má extrémní nedostatek potravin, 30 % dětí trpí akutní podvýživou a denně zemřou nejméně dva dospělí nebo čtyři děti na 10 000 lidí.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že izraelské omezení vstupu humanitární pomoci do Gazy se může rovnat válečnému zločinu úmyslného vyhladovění. Vstup do Gazy kontrolují izraelské úřady, přesuny vyžadují vojenské povolení, silnice jsou poškozeny sutinami, chybí pohonné hmoty a elektrické a komunikační sítě téměř nefungují.

Izrael tvrdí, že téměř denně umožňuje vstup stovkám nákladních automobilů přes několik přechodů, a obviňuje agentury OSN z toho, že nedistribuují pomoc, a tvrdí, že se kontejnery hromadí v Kerem Šalom, hlavním nákladním terminálu v Gaze. Izraelští představitelé obviňují Hamás z přesměrování pomoci určené civilistům na vojenské účely, což skupina popírá.

Agentury OSN a humanitární skupiny konstatují, že kvůli bojům často nemají přístup do Kerem Šalom a že izraelská omezení, obtížná koordinace s armádou a zhroucení veřejného pořádku značně ztěžují jejich práci. Tvrdí, že bez úplného příměří není možné krizi řešit.

USA shromáždily mezinárodní podporu pro návrh, který by vedl k propuštění zbývajících rukojmích a trvalému příměří, ale Izrael ani Hamás jej plně nepřijaly.

Zpráva o potravinové bezpečnosti z počátku června uvádí, že měsíce extrémního hladu v Gaze již zabily mnoho Palestinců a způsobily trvalé poškození dětí v důsledku podvýživy. Americká síť systému včasného varování před hladomorem (Fews Net) uvedla, že je "možné, ne-li pravděpodobné", že hladomor začal v severní Gaze v dubnu.

Dvě organizace OSN uvedly, že do poloviny července se "očekává, že více než milion lidí bude čelit smrti a hladomoru". Světový potravinový program a Organizace pro výživu a zemědělství ve své zprávě o celosvětové potravinové nejistotě rovněž varovaly před obětmi, které si hlad vybírá i bez vyhlášení hladomoru.

Ve společném prohlášení šéfa zahraniční politiky EU Josepa Borrella a krizového koordinátora EU Janeze Lenarčiče z tohoto týdne se uvádí: "Poskytování jakékoli smysluplné humanitární pomoci v Gaze se stalo téměř nemožným a samotná struktura občanské společnosti se rozpadá."

Před zveřejněním zprávy IPC o Gaze Kate Phillips-Barrasso, viceprezidentka pro globální politiku a advokacii organizace Mercy Corps, uvedla: "V souvislosti s vydáním zprávy IPC o Gaze jsme byli svědky toho, že jsme se rozhodli poskytnout humanitární pomoc: "Lidé snášejí nelidské podmínky a uchylují se k zoufalým opatřením, jako je vaření plevele, pojídání krmiva pro zvířata a výměna oblečení za peníze, aby odvrátili hlad a udrželi své děti naživu.

"Humanitární situace se rychle zhoršuje a nad Gazou stále visí přízrak hladomoru... Humanitární pomoc je omezená... Mezinárodní společenství musí vyvíjet neúprosný tlak, aby dosáhlo příměří a zajistilo trvalý přístup humanitární pomoci, a to hned. Obyvatelstvo již nemůže déle snášet tyto útrapy."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2193

Diskuse

Obsah vydání | 27. 6. 2024