Stojí Emmanuel Macron v čele posledního odporu proti Rusku?

4. 4. 2024

čas čtení 7 minut

V ruských "Základech státní politiky Ruské federace v oblasti jaderného odstrašení", strategickém dokumentu na vysoké úrovni, se uvádí, že Rusko by "hypoteticky" mohlo povolit použití jaderných zbraní "pouze v reakci na agresi s použitím zbraní hromadného ničení" nebo v případě "agrese s použitím konvenčních zbraní, kdy je ohrožena samotná existence státu", píše Ted Snider.  

V reakci na prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ze 6. února, že při realizaci porážky Ruska by neměla být zavržena žádná možnost, včetně vyslání pozemních vojsk na Ukrajinu, ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že "Kreml je připraven použít jakoukoli zbraň, včetně taktických jaderných zbraní, pokud půjde o existenci ruského státu a poškození suverenity a nezávislosti. Vše je zakotveno v naší strategii, nezměnili jsme ji".

Macron odpověděl, že Francie je rovněž jadernou mocností. "Musíme se především cítit chráněni," řekl Macron, "protože jsme jaderná mocnost." Poté dodal: "Jsme připraveni, máme doktrínu pro použití jaderných zbraní."

Francie je připravena vyslat na Ukrajinu vojáky, "aby čelili ruským silám", a dokonce je připravena na jadernou válku. V článku z 19. března ve francouzském listu Le Monde náčelník generálního štábu francouzské armády generál Pierre Schill prohlašuje, že "jaderné odstrašení chrání životní zájmy Francie". Připomíná světu "mezinárodní zodpovědnost, zájmy Francie a obranné dohody" a říká, že "francouzská armáda se připravuje na nejtěžší střety".

Co však Francouzi skutečně myslí tím, že se "připravují na nejtvrdší nasazení" a že Evropa musí být "připravena mít na Ukrajině vojáky v poli"?

Macron prohlásil, že NATO nesmí zavrhnout možnost "vojáků v poli", aby zajistilo, že "Rusko nezvítězí". Ale co chce vlastně vyhrát? Chce Macron zajistit, aby Rusko neporazilo Ukrajinu kvůli Ukrajině, nebo má na mysli, aby Rusko na Ukrajině nezvítězilo kvůli následné obraně Evropy? 

Macron prohlásil, že "v Evropě nastává doba, kdy bude vhodné nebýt zbabělý", a že je čas na "strategický skok". Naléhal na Německo, aby Ukrajině poslalo rakety dlouhého doletu Taurus, a připomněl, že kdysi říkalo: "'Nikdy tanky; nikdy letadla; nikdy rakety dlouhého doletu'..... Připomínám, že před dvěma lety mnozí u tohoto stolu říkali: "Nabídneme Ukrajincům spací pytle a helmy."

Když přišla řeč na možnost vyslání vojáků na Ukrajinu, Macron prohlásil, že každý, kdo prosazuje "omezení" způsobu, jakým Západ pomáhá Ukrajině, "si volí porážku". Trval na tom, že "pokud by se situace zhoršila, jsme připraveni zajistit, aby Rusko tuto válku nikdy nevyhrálo". Evropa musí být "připravena", řekl, "sáhnout po prostředcích k dosažení našeho cíle, kterým je, aby Rusko bylo poraženo".

Zní to tak, jako by Macron při úvahách o vyslání vojsk opět mluvil o ruském vítězství na Ukrajině. "V takové situaci dnes nejsme," řekl, ale "všechny tyto možnosti jsou na stole".

Zdá se, že Macronovým cílem je výhradně Ukrajina, když 14. března v uvedl, že "děláme vše, co můžeme, abychom pomohli Ukrajině porazit Rusko, protože nemůže být trvalý mír, pokud nedojde k návratu k mezinárodně uznaným hranicím Ukrajiny, včetně Krymu".

Oproti všem těmto odkazům na Ukrajinu však Macronův projev o vyslání vojáků vyzněl spíše tak, jako by se týkal obrany Evropy než Ukrajiny. Řekl, že "válka je opět na evropské půdě" a že Rusko "každým dnem ještě více rozšiřuje své hrozby, že nás napadne".

Ale i když má Macron na mysli obranu Evropy před Ruskem, myslí tím skutečný útok, nebo pouze potenciální útok?

Macronovy výroky naznačují, že Evropa musí být připravena bránit se skutečnému útoku ze strany Ruska poté, co porazí Ukrajinu. Jinde však Macron naznačuje, že má na mysli pouze potenciální útok, když říká, že Rusko nesmí na Ukrajině zvítězit, protože by to "snížilo důvěryhodnost Evropy na nulu" a znamenalo by to, že "nemáme žádnou bezpečnost".

Interpretovat Macronovy motivy může být ještě obtížnější než zjistit holý význam jeho výroků. Proč by Macron vyjadřoval dříve nevyjádřitelné a riskoval tak překročení červené linie, jež může vést ke třetí světové válce?

Jakákoli analýza jeho výroků je tedy spekulativní. Existují však přinejmenším tři možnosti.

První je, že zamýšleným cílem jeho výroků vůbec není Rusko, ale USA a Německo. Vzhledem k tomu, že americké financování války se potýká s problémy v Kongresu a že Německo odmítá poslat rakety dlouhého doletu Taurus, Macron se možná snaží vyvinout psychologický tlak na své spojence, aby Ukrajině poslali více peněz a zbraní -  a to za předpokladu, že by pro ně tato možnost byla přijatelnější než poslat na Ukrajinu vojáky.

Za druhé, jeho zamýšleným cílem je samotné Rusko. V tomto případě je cílem vytvořit "strategickou dvojznačnost". Účelem by bylo, jak vysvětlil jeden francouzský diplomat, aby se Rusko při svém postupu na západ Ukrajiny nemohlo spoléhat na předpoklad, "že vojáci žádné z partnerských zemí Ukrajiny nebudou nikdy vysláni" na Ukrajinu.

Francouzský list Le Monde uvádí, že "Macronův úřad vysvětlil, že cílem je obnovit strategickou nejednoznačnost Západu. Po neúspěchu ukrajinské protiofenzívy 2023 se francouzský prezident domnívá, že slibovat desítky miliard eur pomoci a dodávat vojenské vybavení Kyjevu již nestačí. Zvláště když je Putin přesvědčen, že Západ trvale vyloučil mobilizaci svých sil".

Třetí možností je Evropa. Evropa se musí připravit na možnost, že Trumpova administrativa oslabí své závazky vůči Evropě a NATO. To by na Evropě zanechalo větší odpovědnost za obranu Ukrajiny i sebe sama. Zatímco Německo je ekonomickým lídrem Evropy, Francie se považuje za lídra v oblasti bezpečnosti.

Jeden diplomat listu Le Monde sdělil, že zatímco Německo "se obává eskalace.... Francie chce vzbudit dojem, že se nebojí". Macron "možná chtěl Scholzovi dát jasně najevo, že jejich dvě země nejsou ve stejné lize", protože Macron postaví Francii do pozice bezpečnostního lídra Evropy ve světě po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.  

Macron otevřel dveře k diskusi o přítomnosti západních vojáků na Ukrajině. Vzhledem k rizikům, která jsou s otevřením těchto dveří spojena, je důležité vyjasnit si jak Macronovy teze, tak jeho motivaci pro vyslání vojáků na Ukrajinu.

 

Celý článek v anglické verzi ZDE

 

0
Vytisknout
2290

Diskuse

Obsah vydání | 8. 4. 2024