Důchodci jsou vážně ohroženi astronomickými cenami energií

1. 11. 2021

 

Podle dat iniciativy Za bydlení se aktuálně v bytové nouzi nachází 5,5 tisíce seniorských domácností a dalších 20 tisíc domácností je bezprostředně ohroženo ztrátou bydlení. Dalších zhruba 130 tisíc seniorských domácností pak vynakládá na bydlení více než 40 procent svých příjmů. Kvůli energetické krizi tedy hrozí, že se počet ohrožených seniorských domácností téměř zdvojnásobí. „Problémy s bydlením by tak mohly zasáhnout pětinu všech seniorských domácností v Česku,“ upozorňuje analytik Jan Klusáček z iniciativy Za bydlení.

Senioři zároveň tvoří největší skupinu lidí, kterých se zdražení energií dotkne. Už nyní představují seniorské domácnosti dvě pětiny domácností zatížených nadměrnými náklady na bydlení. „Pokud se ceny energií zvednou o třetinu, jak v našich modelech předpokládáme, povede to zřejmě k dalšímu stěhování seniorů na ubytovny,“ varuje Jan Klusáček.

Bezradní senioři a seniorky se obracejí s prosbou o pomoc na linku Senior telefon organizace ŽIVOT 90

“Na linku nám zavolala například paní, která se roztřeseným hlasem ptala, kolik je teď životní minimum. Konzultantka jí odpověděla a ptala se, co paní trápí. Ta se svěřila, s tím, že nemá na zaplacení energií, že její původní dodavatel energií zkrachoval a jí teď přišlo vyúčtování od nového dodavatele na 15 000 Kč měsíčně, které není schopna ze svého důchodu zaplatit. To už neměla daleko k pláči. Bojí se co s ní teď bude. Žije totiž sama, je nemocná a rodinu nemá,” popisuje Aneta Mundok Nitschová, vedoucí Senior telefonu - linky, která funguje non stop a bezplatně na čísle 800 157 157.

Pomoct vyrovnat zvýšené náklady na energie může příspěvek na bydlení

„Klientům doporučujeme, aby si zažádali o příspěvek na bydlení, pokud splňují podmínky přidělení nebo aby se pokusili kontaktovat současného dodavatele a pokusili se vyjednat individuální podmínky ohledně výše záloh a případně se obrátili na Energetický regulační úřad. Pomoc jim nabízíme i v rámci našich bezplatných poraden,“ říká Mundok Nitschová.

Nárok na příspěvek na bydlení má každý, kdo není schopen ze 30 % (35 % v Praze) svých příjmů uhradit náklady na bydlení. Samozřejmě není možné náklady uznat do neomezené výše. Jejich strop je určen tzv. normativními náklady na bydlení. Mezi náklady se započítává nájemné, náklady na služby i zálohy na energie. Na dávku mají nárok lidé, kteří bydlí v nájemním, družstevním i vlastnickém bydlení. Nárok na příspěvek je možné orientačně ověřit v mnoha online kalkulačkách. Žádost se podává příslušnému Úřadu práce na předtištěném formuláři, který je dostupný na webu MPSV.

Podle Adama Fialíka z Platformy pro sociální bydlení je možné žádost podat i v případě, že žadatel nemá ještě všechny potřebné podklady pohromadě. K jejich doplnění bude vyzván následně.

„Pokud se Vám cokoliv v procesu podávání žádosti nezdá nebo mu zcela nerozumíte, je možné se obrátit na některou z neziskových organizací, které u Vás působí, nebo se obrátit na sociální odbor vaší obce. Tam vám určitě s vyplněním a případným podáním žádosti rádi pomohou nebo vám zprostředkují pomoc někoho kompetentního,“ radí Fialík. Pro další informace také doporučuje obrátit se na infolinku Úřadu práce ČR na čísle 800 779 900, která může zájemcům poskytnout další informace.