„Cílem iniciativy bylo
ukázat, že i významná část odborné veřejnosti naší země je znepokojena
aktuálními klimatickými změnami a malou činností naší vlády. Akademici
podepsaní pod tímto otevřeným dopisem považují za svou společenskou odpovědnost
upozornit na rizika současné environmentální politiky. Stojíme za těmi, kteří
na tato rizika upozorňují v ulicích." říká Dr. Kamil Vlček, jeden z autorů výzvy
působící jako neurovědec na Fyziologickém ústavu AV ČR.
Signatáři otevřeného dopisu[1]
upozorňují, že lidé svou činností způsobují stále rychlejší změny klimatu a
rozvrat přírodních zdrojů. Při současné míře vypouštění emisí a ničení přírody
se budou urychlovat změny v zemských systémech
a cyklech, které na naší planetě umožňují život.
V důsledku spouštějících se pozitivních zpětných
vazeb se stále více jedná o nezvratné změny, které do konce století zásadně
promění podobu naší civilizace a života na Zemi. Pokud chceme zachovat příznivé
podmínky života na Zemi i budoucím generacím, je třeba jednat velmi rychle.
Země světa se postupně zavazují ke klimatické neutralitě, například
Evropská unie přijala závazek jí dosáhnout do roku 2050. Takový postup je
potřeba, aby jsme dosáhli cíle Pařížské dohody z roku 2015 a udrželi globální
oteplování výrazněji pod úrovní 2°C. Toho můžeme docílit pouze rychlým odklonem
od výroby energie z uhlí, masivními investicemi do obnovitelných zdrojů energie
a omezením její spotřeby. Podle studie Climate Analytics ze září 2019 musí země
OECD, kam patří i naše republika, utlumit výrobu elektřiny z uhlí do roku 2030.
Tímto směrem míří Evropská unie při svém současném návrhu na snížení emisí
skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990.
Otevřený dopis a jeho
signatáři ovšem upozorňují na to, že vláda
České republiky tyto snahy stále odmítá, případně s jejich naplňováním zbytečně
otálí. Na podzim 2019 se sice také zavázala v rámci EU ke klimatické neutralitě
do roku 2050, následně se pak přední vládní představitelé stavěli
odmítavě k snížení emisí o 55 % do roku 2030
prosazované na úrovni EU. Tento svůj postoj nyní premiér Andrej Babiš
změnil a s 55% snížením emisí počítá, ovšem pouze proto, že se jedná o cíl pro
EU jako celek. Dosavadní národní klimaticko-energetické plány však o ambicích
Česka k tomuto cíli výrazněji přispět příliš nesvědčí. Také
v koncepci Národního plánu obnovy, který má pomoci regeneraci ekonomiky
postižené pandemií COVID-19, má kupodivu podpora obnovitelných zdrojů energie
zanedbatelnou roli: zhruba 2 % celkové částky požadované od EU. Přitom celkem
čtyři energetické scénáře, publikované v letošním roce nezávislými
mezinárodními institucemi, dokládají proveditelnost rychlého odklonu od uhlí v
ČR. Stínová uhelná komise ve svém závěrečném stanovisku doporučuje vyloučení
uhlí z výroby elektřiny do roku 2031. Uhelná komise ustanovená vládou má již
4.prosince 2020 rozhodnout, jaký scénář odklonu od uhlí pro ČR doporučí.
Vědci a vědkyně ve svém
otevřeném dopise také vyjadřují podporu demonstracím a stávkám na podporu
odpovědnější klimatické politiky. Již téměř dva roky organizuji čeští studenti stávky na podporu řešení
klimatické krize. Konají se i další demonstrace v ulicích Prahy i jiných měst,
nebo před úřady vlády a ministerstvy ČR. Lidé tak vyjadřují znepokojení nad
nedostatečnou snahou naší vlády přispět ke zpomalení změn klimatu a ke snížení
jejích následků.
Signatáři tohoto otevřeného dopisu vyjadřují respekt k takovým akcím. Občané
státu mají právo a dokonce povinnosti takovými způsoby upozorňovat vládu na
její nečinnost. Je třeba, aby se pravda o klimatické a ekologické krizi stala
celospolečenským tématem. Jde o to, jak se
na této planetě bude dařit nejen našim
dětem, ale i nám všem v horizontu následujících desetiletí.
Diskuse