Británie: Jak pokračuje sága brexitu?
22. 10. 2019 / Jan Čulík
čas čtení
6 minut
Johnson původně vyhrožoval, že v tom případě zákon stáhne a bude usilovat o všeobecné volby. Byla to manipulativní, planá hrozba, protože k vyhlášení předčasných voleb potřebuje Johnson dvoutřetinovou většinu v parlamentu, a tu nemůže získat.
Po své dramatické porážce Johnson ve sněmovně konstatoval, že schvalování zákona o brexitu nyní pozastaví (musí, jak na to poukázal předseda parlamentu, protože neexistuje žádný časový pořádek) a obrátí se na Brusel, jak ten zamýšlí postupovat.
Opoziční strany v Dolní sněmovně chtějí tohoto dramatického vítězství využít k prezentaci četných dodatků, jimiž chtějí Johnsonovu dohodu o relativně tvrdém brexitu zjemnit, mnozí opoziční poslanci chtějí v rámci schvalovacího procesu Johnsonovi vnutit druhé referendum o brexitu.
Podle komentátora Channel 4 News Garryho Gibbona se však nyní Johnson soustředí na manipulaci oněch vzbouřeneckých probrexitových poslanců, kteří přispěli ke schválení jeho brexitové smlouvy v zásadě onou relativně velkou většinou 30 hlasů.
Problém brexit však zdaleka není vyřešen a sága pokračuje.
* * *
Aktualizace: Johnson pohrozil, že parlamentu nepředloží svůj návrh zákona o brexitu a bude usilovat o všeobecné volby před Vánoci, pokud mu poslanci zabrání v tom, aby byl jeho zákon o brexitu spěšně schválen během tří dnů. (Otázkou je, zda by mu opozice v parlamentu takové volby schválila, protože na ni pro vyhlášení předčasných voleb závisí.) Johnson v parlamentě uvedl, že hlasování proti jeho zákonu o brexitu by znamenalo odklad brexitu na čtvrt roku, pokud by EU takový odklad povolila. Vzbouřenci v Konzervativní straně požadují, aby byl Johnsonův zákon o brexitu pozměněn tak, aby bylo vyloučeno, že Británie vypadne z EU koncem roku 2020 bez dohody. Avšak vzbouřenci jsou nejednotní a není vyloučeno, že se Johnsonovi podaří zákon Dolní sněmovnou prohnat, protože ho mohou podpořit někteří probrexitoví rebelové z Labouristické strany. ZDE
* * *
Jak jsme informovali, na mimořádném zasedání Dolní sněmovny v sobotu, které mělo zpečetit brexit, se Borisi Johnsonovi nepodařilo přimět Dolní sněmovnu, aby hlasováním v principu schválila jeho dohodu s Bruselem o Brexitu. Dolní sněmovna jeho rezoluci v této věci, předloženou pro hlasování, pozměnila a doplnila ji dodatkem Olivera Letwina, požadujícím, aby Johnson zažádal v Bruselu o odklad brexitu. Vládly totiž obavy, že kdyby poslanci v principu Johnsonovu dohodu o brexitu schválili, přestal by platit tzv. Bennův zákon, požadující, aby, pokud dohoda není schválena, Johnson zažádal Brusel o brexit. V takovém případě by po schválení Johnsonovy dohody o brexitu mohli pak brexitéři v Dolní sněmovně odmítnout zákon o brexitu, čímž by Británie před 31. říjnem automaticky vypadla z EU bez dohody, což fundamentalistčtí brexitéři chtějí.
