Film "Jeskyně" oslavuje hrdinné syrské podzemní zdravotnice

18. 10. 2019

čas čtení 3 minuty
Syrský režisér Firas Fajjád riskoval život, když natočil kroniku zvěrstev Asadova režimu - a kvůli svým filmům vytrpěl i mučení ve vazbě.


Ačkoliv mu strhali nehty a pouštěli elektrický proud do intimních tělesných partií, Fajjád dál dokumentuje osm let trvající syrskou válku, která se minulý týden s tureckou invazí dostala zpět na světovou scénu.

Zůstává však nadšen mladou doktorkou, která provozovala podzemní nemocnici během devastujícího mnohaletého obležení. Stala se hrdinkou nového filmu Jeskyně, který jde tento týden do kin.

"Viděla tak mnoho. Nemyslím, že kdokoliv, kdo je naživu - jen přeživší holokaustu - viděli tolik, kolik viděla ona," sdělil Fajjád AFP. "Barbarské obležení, nejdelší trvalé obležení v moderní historii Sýrie ve Východní Ghútě... Nikdo si to neumí představit."

Amani Ballourová, mladá pediatrička, řídila podzemní síť tunelů a improvizovaných pokojů a operačních místností pod poslední baštou povstalců v Damašku.

Se svým týmem jako první reagovala a byla poslední nadějí mnoha civilistů - včetně dětí - zasahovaných nekonečnou vlnou ruského a režimního bombardování, než ji v roce 2018 chemický útok nakonec donutil k evakuaci.

Výsledkem je 102 minut trvající dokument natočený místním týmem dosud žijícím v Ghútě. Ukazuje život pod zemí a nad zemí, zatímco padají bomby a oběti jsou přepravovány na nosítkách a v zahradnických kolečkách.

Film režíroval Fajjád v každodenním kontaktu se štábem v Sýrii.

Fajjád, první syrský režisér nominovaný na Oscara v roce 2017 za "Poslední lidi v Aleppu" jej instruoval, aby zachytil každodenní život v klaustrofobním stylu cinema verite.

Kromě odvahy si Fajjád vybral Amani také proto, že se stala první šéfkou nemocnice v hluboce patriarchální Sýrii.

Fajjád, který vyrostl v domácnosti řízené ženami, s kurdskou matkou a sedmi sestrami, tvrdí, že si je akutně vědom obtěžování a dokonce násilí na ženách, které se odmítají podřídit.

"Zatímco jsem prodělával mučení, slyšel jsem zvuky žen, které byly mučeny pro svůj gender," říká. "A hrozili mi, že přivedou mou matku a mé sestry do vězení."

"Byly doby, kdy jsem slyšel zvuky a měl pocit, že to je má matka a má sestra."

Amani se podařilo utéct do severní Sýrie a nakonec přes Turecko do Evropy - přidala se k exodu uprchlíků, který na Západě vyvolal intenzivní a polarizovanou debatu.

Sám Fajjád byl předtím propašován do bezpečí přes jordánskou hranici a nyní cestuje mezi svým domem v Kodani a prací v severní Sýrii.

Tak jako mnozí jiní je i Fajjád znepokojen nedávnými událostmi v severní Sýrii a tureckou ofenzívou.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7253

Diskuse

Obsah vydání | 22. 10. 2019