Menopauza, se zpětnou vazbou nejen na „HT“

20. 1. 2020 / Miloš Dokulil

 

Případná čtenářka (či taky čtenář?) nechť předem promine. Pisatel se do problémů spojených s menopauzou přímo pouštět nebude. A rozvádět nemíní, jak prezentuje své texty renomovaný britský The Economist, kde – zřejmě překvapivě – bylo toto citlivé téma starostlivě a ne jen letmo (14. prosince 2019) nadhozeno.

 

(Těm, kdo zrovna nutně si v tom „Economistu“ listovat nemusí nebo ani zrovna nechce, takže pak ani třeba nevědí, že zveřejněné tam články jsou jakoby „redakční“, čili bez jmenovitého uvedení jejich autorů, platí teď poznámka: Ani jména z redakční pošty renomovaného týdeníku /z 11. až 17. ĺedna 2020/, jejichž nositelé si z profesionálně odpovídajících akademických míst zřejmě adekvátně posteskli, zde citovat nebudu. Půjde nám „jen o věc“. A o ten žádoucí postoj k ní.)

Takže především: Ve výchozím článku se pojednávalo o možnosti hormonální terapie pro ženy v tom „menopauzálním čase“. (Zároveň jsme si odtajnili zkratku z nadpisu!). Přitom bylo nadhozeno téma, zda se takto může život – s menšími potížemi – prodloužit, či naopak zkrátit, jak to líčí vzájemně rozporuplně odpovídající média. Kdyby přitom šlo jen o tu specificky vytčenou menopauzu! Tam by snad „ty benefity“ takové rozpaky nevyvolávaly.

Ale mnozí spojovali uplatňování „HT“ s možností takto současně pozitivně působit při kardiovaskulárních potížích. A zde byl problém. Ne že by vždycky a zcela obecně platilo, že když náhodou se mohlo zdát, že nějaký lék zabíral jakoby širokospektrálně, že takové „osvědčení“ mělo onu širší platnost. (Vždy je třeba zkoumat jak specifiku, tak obecnější souvislosti každého individuálně zkoumaného případu.) Jinak opět tlumočeno: Vždycky se musí uplatňovat „meta-analýza“; s racionálně cílenými pokusy uplatnit falzifikaci ve zkoumaném a na verifikaci nastaveném případu. Čili: máme-li za to, že „tady to přece funguje“, zda přece jen „není někde zakopán pes“…

Ne že by zrovna HT byla hnedle univerzálním prostředkem na kardiovaskulární potíže.

A ne že bychom v tomto případě neměli se „chytit za nos“. Proč? (Taky muži, ovšem!)

Vždyť jsme každodenně ovlivňování ať již delšími texty, anebo sugestivními krátkými sděleními, že to či ono zcela spolehlivě funguje málem na všechny možné neduhy, které by se nějak mohly vyskytnout; ať doma, anebo kdekoli za humny.

(Netýká se to jen terapie ve směru na osobní zdraví. V politice rovněž tak sugestivní mluvčí mají projekty na spásu světa, i když „doma“ až příliš nemnohé bolestně zůstává „ochořeno“. Metaanalýza s komplexně pojatým řešením rovněž nám – v ČR – v nejednom směru chybí. Ať již by šlo o koncepci dopravy lokálně či centrálně, anebo o perspektivnější pojetí penzijního systému, anebo… ale i… A předhodí se provizorně, že přece něco bude fungovat i „v dalších případech“.)

0
Vytisknout
2641

Diskuse

Obsah vydání | 22. 1. 2020