Proč a jak se v České republice zabývat Spojenými státy

České probuzení z amerického snu

30. 5. 2019 / Kryštof Kozák

Na začátku devadesátých let 20. století nebylo vůbec těžké být fascinován Amerikou. Jednak na ní spočívala aureola vítězství ve studené válce i v Kuvajtu, jednak představovala v porovnání s komunistickým režimem model otevřenější, transparentnější a spravedlivější společnosti, ve které měli všichni šanci na úspěch. Zaujala mne tehdy především připravovaná dohoda NAFTA, respektive její potenciál pro vyproštění Mexika z korupce a chudoby, což mně přišlo jako zajímavá alternativa programů Evropské unie pro střední a východní Evropu. Už při podrobnějším studiu NAFTA se však ukázalo, že obraz USA je mnohem komplikovanější a občas i temnější, než se mohlo z Prahy 90. let zdát.


 

UNIVERZITA KARLOVA

NAKLADATELSTVÍ KAROLINUM 2019

 

 

 

Recenzovali: PhDr. Jindřich Dejmek, DSc.

prof. PhDr. Svatava Raková, CSc.

© Univerzita Karlova, 2019

© Kryštof Kozák, 2019

ISBN

ISBN (pdf)

Ceske_probuzeni.indd 4 06.02.19 9:54

Věnováno památce Thomase Kuhna, Benedicta Andersona,

Richarda Feynmana, Kurta Vonneguta – a Katce, Kláře,

Kajetánovi a Karle.

 

 

 

 

Motto: Když miliony lidí dělají něco jinak než já,

možná nejsou všichni hloupí, ale já tomu potřebuju líp rozumět.

Korejské přísloví

 

Obsah

 

Poděkování 11

 

Předmluva 12

 

Úvod 15

 

Pro koho je tato kniha a proč ji vlastně číst? 15

Zkoumání jiných zemí a kultur – co z toho? 16

Metodologie – jak na to? 19

Jazyk a politická korektnost 27

Kritické teze a další implikace práce 28

Koncepce knihy 30

 

Část 1: Rezonance USA v ČR 33

 

1. Role paměti v česko-amerických vztazích 34

1.1 Předehra: Změna režimu jako změna kolektivní paměti 35

1.2 Role paměti v česko-amerických vztazích po roce 1989 38

1.3 Jak přesvědčit orla, aby roztáhl ochranná křídla – role kulturní paměti

při vstupu ČR do NATO 40

1.4 Potíže s radarem – konec česko-americké pohádky 47

1.5 Závěr: Posuny v kolektivní paměti jako signál pro budoucnost? 56

 

2. Radostné americké tanky versus příliš radostný americký básník 60

 

2.1 Úvod 61

2.2 Kolektivní paměť v česko-amerických vztazích v historickém kontextu 64

2.3 Spojené státy jako fyzický osvoboditel: 70. výročí osvobození Plzně

americkou armádou 67

2.4 Spojené státy jako kulturní osvoboditel – žádné pušky, samé máslo 77

2.5 Závěry: česko-americké vztahy jiné, lepší? 84

 

3. Proč se v ČR zabývat Spojenými státy? Americká studia zespodu 89

 

3.1 Důvod číslo 1: Spojené státy jako garant světové i naší bezpečnosti 90

 

3.1.1 Bakalářské práce s tematikou bezpečnosti 91

3.1.2 Diplomové a disertační práce s tematikou bezpečnosti 92

3.1.3 Práce s tematikou bezpečnosti, které by bylo vhodné napsat 92

3.2 Důvod číslo 2: Uplatňování amerického vlivu ve světě 93

3.2.1 Bakalářské práce z oblasti zahraniční politiky USA

před rokem 1989 94

3.2.2 Diplomové práce týkající se zahraniční politiky USA

před rokem 1989 96

3.2.3 Bakalářské práce týkající se zahraniční politiky po roce 1989 97

3.2.4 Diplomové práce věnující se zahraniční politice USA

po roce 1989 101

3.2.5 Rigorózní práce s tematikou zahraniční politiky USA 103

3.2.6 Disertační práce na téma zahraniční politiky 104

3.3 Důvod 3: Stýkání a potýkání s migranty, jejich možná integrace 104

3.4 Důvod č. 4: Politický alternativní vesmír 107

3.4.1 Bakalářské práce s tématem vnitřní politiky USA 107

3.4.2 Diplomové práce s tématem vnitřní politiky USA 108

3.5 Důvod č. 5: Kořeny a historické souvislosti aktuálních problémů 110

3.5.1 Bakalářské práce s historickou tematikou 110

3.5.2 Diplomové práce s historickou tematikou 112

3.5.3 Disertační a rigorózní práce s historickou tematikou 113

3.6 Důvod č. 6: Americká společnost jako zrcadlo sui generis 113

3.6.1 Bakalářské práce na témata vývoje americké společnosti 113

3.6.2 Diplomové práce na témata vývoje americké společnosti 115

3.6.3 Disertační práce s tematikou americké společnosti 117

3.7 Důvod č. 7: Role USA v globální ekonomice 117

3.7.1 Bakalářské práce s ekonomickou tematikou 117

3.7.2 Diplomové práce s ekonomickou tematikou 118

3.8 Důvod č. 8: Inspirace právním systémem USA 119

3.8.1 Bakalářské práce s právní tematikou 119

3.8.2 Diplomové práce s právní tematikou 119

3.9 Práce věnované Kanadě 120

3.9.1 Bakalářské práce věnované Kanadě 120

3.9.2 Diplomové a rigorózní práce věnované Kanadě 121

3.10 Práce věnované Mexiku 122

3.10.1 Bakalářské práce věnující se Mexiku 122

3.10.2 Diplomové práce věnující se Mexiku 122

3.11 Obsahová analýza diplomových prací 123

3.12 Závěry a výhled do budoucna 124

 

 

Část 2: Spojené státy jako inspirace pozitivní i negativní 127

 

4. Inspirace Amerikou jako zemí příležitostí? 129

5. Inspirace svobodou a nezávislostí? 131

6. Inspirace vládou práva? 134

7. Inspirace ideálem ozbrojené svobody? 137

8. Inspirace svobodou projevu bez hranic? 140

9. Inspirace individualismem? 147

10. Inspirace politickým systémem? 157

11. Inspirace americkým vysokým školstvím? 164

11.1 Vzdělaní Američané chtějí emigrovat do Čech 165

12. Inspirace americkým trestněprávním systémem? 172

13. Inspirace americkým ekonomickým modelem? 178

14. Závěr: Spojené státy jako zrcadlo i varování 186

14.1 Výzkumný program do budoucna 191

 

English summary 195

 

Bibliografie 197

 

Seznam vyobrazení 202

 

Přílohy 203

 

Poděkování

 

Rád bych na tomto místě poděkoval Viktorii Mertové a Barboře Čapinské

za pečlivé a konstruktivní připomínky k první verzi této práce.

Dále bych rád poděkoval svým přátelům a známým ze Spojených

států, kteří mi poskytli cennou inspiraci i zpětnou vazbu pro myšlenky

obsažené v jednotlivých kapitolách. Kromě mnoha dalších to byli především

Ralph Young, Dejan Kralj, Richard Feinberg, Virginia Dominguez,

Jane Desmond, Imran Ahmed, Yvonne Lu, Danny Paz nebo Nishant

Mehra.

 

Díky patří také všem kolegům z Katedry severoamerických studií za

inspiraci a spolupráci. Speciální poděkování patří také Svatavě Rakové

a Jindřichu Dejmkovi za důkladné lektorské posudky, které přispěly

k vylepšení publikace.

 

Tato monografie vznikla v rámci systému podpory fakultních monografií

Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

 

Část výzkumu byla financována z grantu Grantové agentury České

republiky „Role of collective memory in transatlantic relations“, č. 14–

21581S.

 

Autor je členem týmu Centra pro výzkum kolektivní paměti při Univerzitě

Karlově.

 

Předmluva

 

Před samotným úvodem dovolte několik osobních poznámek, které pomohou

osvětlit výběr tématu i základní východiska publikace z čistě subjektivního

hlediska. Koncepční inspirací je v tomto ohledu práce Glorie

Anzaldúaové, zejména její vynikající Borderlands/La Frontera, ve které

kreativně překračuje čistě objektivní vymezení témat.1

Na začátku devadesátých let 20. století nebylo vůbec těžké být fascinován

Amerikou. Jednak na ní spočívala aureola vítězství ve studené

válce i v Kuvajtu, jednak představovala v porovnání s komunistickým

režimem model otevřenější, transparentnější a spravedlivější společnosti,

ve které měli všichni šanci na úspěch. Zaujala mne tehdy především

připravovaná dohoda NAFTA, respektive její potenciál pro vyproštění

Mexika z korupce a chudoby, což mně přišlo jako zajímavá alternativa

programů Evropské unie pro střední a východní Evropu. Už při podrobnějším

studiu NAFTA se však ukázalo, že obraz USA je mnohem komplikovanější

a občas i temnější, než se mohlo z Prahy 90. let zdát. Roční

stipendijní pobyt na kvalitní a zároveň velice liberální2 Bard College ve

státě New York byl klíčový hlavně ze tří důvodů: na vlastní oči jsem mohl

spatřit, jak vypadá kvalitní vzdělávání, ve kterém jsou studenti opravdu

respektováni, na vlastní kůži jsem pocítil výrazné sociální rozdíly,

o kterých se tehdy v České republice ještě tolik nemluvilo a které byly

mnohem vyšší než u nás, a na vlastní triko jsem se vrhal do debat s mladými

chytrými Američany, kteří byli vůči své vlastní zemi velmi kritičtí

a obdivně vzhlíželi k reálnému socialismu (sic!).

1 Gloria Anzaldúa: Borderlands/La Frontera.

2 Slovo „liberální“ používám v americkém smyslu slova. Znamená to tedy přístup, ve kterém

má společnost kolektivní odpovědnost za zvyšování míry svobody pro svoje členy, například

rozšiřováním volebního práva, zajištěním základních ekonomických a sociálních práv, atd.

 

13

Po takové zkušenosti můj zájem o Spojené státy ještě vzrostl. Při druhém

pobytu v rámci Fulbrightova stipendia na University of California

v San Diegu jsem zase pochopil, že pro řadu mladých Američanů je svoboda

reálnou hodnotou, kterou si vybojovali a chrání si ji. Například

promiskuita a sexuální revoluce u studentů reálně funguje, protože je

to baví. Kdo má rád surfování, tak je ochoten bydlet v malém pokojíku,

jen aby mohl být v 6:00 v neoprenu každý den na pláži. Kdo chce hodně

peněz, tak si nestěžuje a hodně pracuje. Komu stačí míň a má rád svůj

klid, klidně dělá trochu horší práci. Rodiče jsou zpravidla několik tisíc

kilometrů daleko, což dost pomůže, když se má mladý člověk opravdu

osamostatnit.

Zároveň jsem však byl citlivější na reálné fungování věcí – veřejná

doprava v podstatě neexistovala, pár autobusů jezdilo s frekvencí jednou

za hodinu, nicméně často vynechávaly a po desáté večer zpravidla už

nejezdily vůbec. Manželka pomáhala v právní poradně pro chudé, a ti

to opravdu neměli jednoduché. Spolužáci, co se chtěli hlásit do státních

úřadů, si rok nemohli dát jointa, protože v rámci přijímacích pohovorů

se odebírají vzorky vlasů a z nich se testuje přítomnost drog v těle. Ve

škole nešlo příliš o rozšiřování obzorů či poznání, ale o získání takových

zkušeností a dovedností, které umožní porazit ostatní v souboji

na pracovním trhu. V liberální Kalifornii jsem si taky vyslechl spoustu

sprostých nadávek na prezidenta Bushe a americkou imperialistickou

politiku. Navíc jsem viděl, že reálné soužití s Hispánci může být úplně

bezproblémové, když se situace zbytečně nevyhrocuje. To všechno mne

jenom dál utvrdilo v tom, že zabývat se Spojenými státy může být velmi

obohacující a může to svým způsobem přispět i k debatám, které probíhají

na lokální české úrovni.

Z hlediska své osobní motivace zabývat se Spojenými státy i v souvislosti

s překotným technologickým vývojem se nemohu nezmínit o roli,

kterou v tom hrál můj zájem o science fiction. Díky velkému vnitřnímu

trhu a dynamickému procesu získávání nového kapitálu jsou USA zemí,

která velmi rychle zavádí všemožné inovace – není náhoda, že většina

technologických gigantů, kteří dnes do velké míry strukturují naši realitu,

má sídlo v USA. Z tohoto hlediska je snaha lépe rozumět tomu, co

se ve Spojených státech děje, zároveň snahou o pochopení nejrůznějších

důsledků uplatňování nových technologií, které se nevyhnutelně šíří dál

do světa.

Je potřeba přiznat, že snaha pochopit jinou zemi a jinou kulturu,

navíc tak vnitřně rozmanitou a dynamickou, jako jsou Spojené státy, je

z hlediska absolutních cílů předem odsouzena k nezdaru. To však nezna-

Ceske_probuzeni.indd 13 06.02.19 9:54

14

mená, že se o to nemáme pokoušet, neboť samotný tento proces je obohacující,

i když nikdy nebude dokončen. Užitečnou paralelou je v tomto

případě fraktální prostor, který má sice nekonečnou hloubku, nicméně se

v něm celou dobu odrážejí základní struktury daného fraktálu. Důležité

jsou pak v tomto ohledu priority našeho zkoumání, které ve výsledku vycházejí

ze subjektivních postojů a potřeb – proto je koncepčně důležitá

kapitola, která se věnuje tématům studentských prací s tematikou USA.

Postoj „mezi dvěma světy“, jak o něm píše již zmiňovaná Gloria Anzaldúaová,

otevírá v řadě témat nové pohledy a možnosti, které bychom si

jinak ani neuvědomili a které obohacují naši sociální realitu. Pokud se

zabýváme Spojenými státy zvnějšku, vždycky budeme stát na určité symbolické

hranici, kterou nelze úplně překročit. Tato pozice není snadná,

neboť riskujeme nepochopení na obou stranách, nicméně je cenná právě

pro svůj potenciál a nové pohledy na témata a dilemata, ke kterým se

musíme postavit.

Ceske_probuzeni.indd 14 06.02.19 9:54

 

Úvod

 

Pro koho je tato kniha a proč ji vlastně číst?

 

Úvody a závěry jsou na knihách to nejdůležitější. V úvodu je třeba jasně

vymezit, pro koho je kniha určena a proč by si ji vlastně čtenáři měli přečíst.

V dnešní době, kdy je člověk informacemi zavalen, kdy leckdy stačí

pouze 140 znaků na Twitteru k vyvolání masové reakce a kdy je samotná

idea normostrany s 1800 znaky (včetně mezer) pro řadu lidí až obscénně

obstarožní, to není úplně snadný úkol. Už předchozí souvětí je možná

pro spoustu lidí zbytečně dlouhé. Vzhledem k lepší čtenářské přístupnosti

by ho možná bylo vhodnější rozsekat na menší celky.

Tato kniha je určena především pro všechny ty, kteří se nebojí kriticky

přemýšlet o světě kolem sebe – a Spojené státy jsou jeho důležitou součástí

– a zároveň věří, že má smysl o tom diskutovat s ostatními. Jednou

z otázek, které tato kniha přináší, je, kolik takových lidí vlastně dnes ještě

existuje. Kniha je doufám napsaná tak, aby byla srozumitelná a pochopitelná

nejen pro pár odborníků, ale i pro širší okruh zainteresovaných

lidí – ať už totiž chceme, nebo ne, dění v USA se dotýká i nás.

Proč byste si tuto knihu tedy měli přečíst? Doufám, že vás přivede

k hlubšímu zamyšlení nad tím, co pro nás v České republice pojem

„Amerika“ vlastně znamená, kam se Spojené státy vyvíjejí, co je na nich

hodné následování a čeho se naopak co nejdůrazněji vyvarovat. K čemu

je to ale nakonec dobré? Americká společnost je sice hodně odlišná od

té české (i evropské), na druhou stranu tam řada věcí funguje obdobně

a například debaty ohledně vzdělávání či imigrace se sice vedou v jiném

kontextu, ale často mají stejný konceptuální základ. Právě kritickým porovnáváním

můžeme dojít k závěrům, které nám umožní vidět naše vlastní

problémy a dilemata s větším nadhledem a v jiném světle. Netvrdím,

že se tím ony problémy vyřeší, nicméně pak můžeme činit svá rozhodnutí

Ceske_probuzeni.indd 15 06.02.19 9:54

16

s vědomím, že alespoň lépe chápeme, co k čemu může vést a jak to spolu

souvisí. Sjednocující tezí celé knihy, jejíž kapitoly se metodologicky

navzájem dost liší, je, že je načase opustit zjednodušující proamerické či

protiamerické pohledy a začít se zabývat Spojenými státy v jejich komplexnosti,

která poskytuje jak důležitou inspiraci, tak důležitá varování.3

Ve světle prezidentství Donalda Trumpa je tento přístup zvlášť žádoucí.

 

Zkoumání jiných zemí a kultur – co z toho?

 

Někoho možná napadne, že zabývat se jinými zeměmi a kulturami je

trochu ztráta času – možná je lepší se zaměřit především na to, co je

bezprostředně kolem nás. Proč se vlastně zabývat problémy a tématy „cizáků“

někde za mořem? To není až tak špatná námitka a je dobré se s ní

na úvod vyrovnat. Už od starověku byli lidé fascinováni pozorováním

a studiem jiných kultur a jiných zemí, Řekové i Římané se tak zpravidla

utvrzovali o nadřazenosti svého civilizačního modelu. Jiné země nastavovaly

objevitelům i cestovatelům ojedinělé zrcadlo, kterým mohli pohlížet

na vlastní zvyky a společnost.4 Poznávání i srovnávání mělo často

i vojenský a bezpečnostní rozměr – je dobré vědět, kdo je jak ozbrojen,

kolik má mužů a jaké má úmysly. Mnohem později dodaly zkoumání

jiných kultur dramaticky novou dynamiku zámořské objevy, kdy bylo

v nových světech nalezeno obrovské bohatství, kterého bylo relativně

snadné se zmocnit. Značná část energie věnované výzkumu jiných kultur

byla tedy odůvodněna buď vidinou zisku, či rozšíření a udržení koloniálního

panství.5

Není bez zajímavosti, že Číňané byli ve velmi podobné historické

epoše také technologicky schopni dlouhých plaveb, nicméně čínská

vláda v objevování nových zemí nakonec neviděla žádný velký přínos

a rozhodla se všechny lodě spálit a věnovat se především vnitřním záležitostem

Říše středu. Tohoto nezájmu o okolní svět pak Čína trpce

litovala, když se stala na dlouhou dobu de facto podrobeným územím

evropských koloniálních velmocí.

Největší rozvoj zkoumání jiných zemí a kultur z hlediska peněz investovaných

do výzkumu přinesla později studená válka. V situaci akutní

hrozby zničení většiny života na celé planetě jadernou válkou bylo jak

3 Virginia Dominguez – Jane Desmond (ed.): Global Perspectives on the United States: Pro-Americanism,

Anti-Americanism, and the Discourses Between, s. 8.

4 Xenophon, Anabasis, k dispozici na: http://www.gutenberg.org/ebooks/1170.

5 Niall Ferguson: Ascent of Money, Financial History of the World, s. 166.

Ceske_probuzeni.indd 16 06.02.19 9:54

17

pro Američany, tak pro Sověty klíčové co nejpodrobněji znát svého protivníka.

Kromě počtu tanků, ponorek a jaderných hlavic bylo důležité

chápat, jakým způsobem uvažují političtí vůdci i řadoví občané, jak funguje

sociální i ekonomické uspořádání v zemi nepřítele. Americkou strategii

na té nejobecnější rovině formuloval přední odborník na Sovětský

svaz George Kennan, který už v roce 1947 předpověděl, že se sovětský

systém jednou vnitřně zhroutí.6 Ve své době byl tento poznatek zásadní,

protože znamenal, že není potřeba na SSSR co nejrychleji preventivně

zaútočit. Ruští odborníci na USA pak bedlivě studovali známky toho,

kdy konečně začne nespravedlivý kapitalistický systém kolabovat, jak

vědecky předpovídala jejich dominantní ideologie.

 

V době ideologického soupeření obou bloků vzkvétalo zkoumání jiných

zemí a kultur, neboť získané poznatky bylo možné využít při prosazování

přímého i nepřímého vlivu v různých oblastech světa.7 V americkém

prostředí se proto v 50. letech například stala bestsellerem kniha

The Ugly American, která zdůraznila rozdíl mezi pompézním, hřmotným

a k lokální kultuře necitlivým velvyslancem USA ve fiktivní zemi jihovýchodní

Asie a jeho sovětským protějškem.8 Ten byl schopen s vlivnými

duchovními vůdci konverzovat v jejich jazyce a nabízet lidem technologie

a postupy, které přesně odpovídaly jejich potřebám. Podrobná znalost

daného prostředí včetně širšího kulturního kontextu hrála zásadní

roli při prosazování cílů zahraniční politiky.

 

Po skončení studené války to nějakou dobu vypadalo, že na zkoumání

jiných kultur budou stačit marketingová oddělení největších firem, které

budou potřebovat přizpůsobit reklamní kampaně lokálnímu vkusu. Po

porážce reálného komunismu bylo totiž najednou řešení všech problémů

jasné a stejné všude na světě: privatizace státních podniků, otevření trhů,

větší důraz na osobní svobody a politická práva. Tento recept, známý

také zjednodušeně jako Washingtonský konsensus, byl prosazován od

Československa přes Mexiko až po Indii a Rusko. Místní kontext byl

často vnímán pouze jako slabší či silnější překážka pro uplatňování tohoto

univerzálního konceptu, který měl navíc oporu v tehdy převládající

ekonomické teorii, jež mu dodávala zdání vědecké objektivnosti.9

Postupem času se však ukázalo, že důkladné zkoumání jiných kultur

má i do budoucna obrovský význam a jeho podcenění může mít i fatál-

 

6 Dokument známý jako „Dlouhý telegram“ je k dispozici na stránkách National Security Archives,

https://nsarchive2.gwu.edu//coldwar/documents/episode-1/kennan.htm.

7 Werner J. Cahnman: Outline of a Theory of Area Studies, s. 234.

8 William Lederer – Eugene Burdick: The Ugly American.

9 David Szanton (ed.): Politics of Knowledge. Area Studies and the Disciplines, s. 20.

Ceske_probuzeni.indd 17 06.02.19 9:54

 

18

 

ní následky. Nejvýraznějším podceněním významu lokálního kontextu

byla americká správa Iráku po invazi v roce 2003, která kvůli neznalosti

místních specifik učinila řadu necitlivých rozhodnutí, která přímo vedla

k rozpoutání násilí, jemuž padly za oběť statisíce Iráčanů, a která donutila

téměř dva miliony lidí k emigraci. Neschopnost chápat komplexní

realitu v Afghánistánu také výrazně přispěla k příliš drahému a příliš

dlouhému konfliktu.

 

Renesance zájmu o studium jiných zemí a kultur se však naštěstí nezrodila

pouze z podstaty hlediska národní bezpečnosti. Existuje totiž

řada problémů od stárnutí populace přes zajištění udržitelné energie,

integrace minorit do společnosti po zajištění efektivní zdravotní péče

nebo kvalitního vzdělávání, které jsou velmi akutní a zároveň nemají

jednoduchá řešení. Podrobným zkoumáním daného problému v různých

teritoriálních kontextech nenajdeme sice žádné ideální řešení, nicméně

se toho mnohem více dozvíme o problému samotném i o možnostech,

jak k němu přistupovat. Pokud srovnáme například nakládání s komunálním

odpadem v Indii, Švédsku a Mexiku (nebo třeba jen v New Yorku

a New Orleansu), získáme mnohem lepší představu o tom, jaké jsou

vlastně naše možnosti, kolik která možnost stojí a co je pro ni přesně

potřeba udělat. Naše rozhodování pak je mnohem informovanější a má

lepší předpoklady k tomu, že bude mít takové výsledky, jaké jsme si

představovali.

 

Na tomto místě je potřeba zdůraznit důležitou intelektuální pojistku:

k získaným poznatkům je potřeba přistupovat kriticky a důsledně

zohledňovat širší historický i politický kontext dané země či daného místa.

V minulosti bylo napácháno mnoho škod v případech, kdy byly na

řešení důležitých otázek bez dostatečné reflexe použity modely, které

fungují v jiných zemích. Tyto snahy byly často vedeny spíše politickými

zájmy než snahou daný problém efektivně řešit. Jako příklad lze uvést

třeba zavádění sovětských praktik v Československu. V jiných případech

může být dobře míněná snaha o zavádění fungujících modelů neúspěšná

z důvodu špatného pochopení specifik dané země nebo kvůli nevhodné

aplikaci na stávající situaci. Zavádění amerického urbanistického modelu

satelitních městeček v České republice, která v 90. letech 20. století neměla

odpovídající dopravní infrastrukturu, může posloužit jako vhodný

odstrašující příklad.10

 

Negativní zkušenosti s přejímáním cizích vzorů by nás však neměly

vést k tomu, abychom se o okolní svět přestali zajímat a snažili se svoje

 

10 Pavel Hnilička: Sídelní kaše.

Ceske_probuzeni.indd 18 06.02.19 9:54

 

19

 

problémy vyřešit pouze vlastními silami. Okolní státy i města představují

fascinující učebnice svého druhu, ze kterých toho můžeme hodně

nastudovat. Je však potřeba je umět správně číst a chápat komplexní

souvislosti, které stojí na pozadí jejich fungování.

Spojené státy americké hrají z hlediska inspirace pro ostatní velmi

specifickou roli. Už od svého založení byly příkladem pro mnoho Evropanů,

kteří toužili po reformách politického systému. Nesporné ekonomické

i technologické úspěchy dále posílily pozici USA jako modelu pro

ostatní. Silné, a na konci 90. let 20. století pak i dominantní zahraničněpolitické

postavení pak dále umocňovalo tlak na přebírání amerických

vzorů. Zabývat se Spojenými státy pak často znamenalo pochopit určitou

oblast fungování tamní společnosti za tím účelem, aby tato zkušenost

mohla být přenesena do dané země. Typickým příkladem je oblast

vědy a výzkumu, kde se jiné státy snaží vytvořit obdobné vztahy a podmínky,

které jsou základem dynamického rozvoje výzkumu informačních

technologií, jako je tomu například v Silicon Valley.

Co bylo řečeno výše o nekritickém a nevhodném přejímání cizích

vzorů, platí i pro inspiraci Spojenými státy. Současné závažné problémy

uvnitř americké společnosti ukazují, že ne všechno je na USA hodno

obdivu a automatického přejímání. Definitivně se tak můžeme rozžehnat

s naivní představou začátku 90. let 20. století, že pokud budeme dělat

všechno jako Američané, tak se tím naše problémy vyřeší. Začalo být velmi

důležité rozlišovat, které aspekty fungování americké společnosti jsou

stále vhodnou a lákavou inspirací a kterých by bylo lepší se naopak vyvarovat.

Hlavní tezí této knihy v tomto směru je, že v dnešním propojeném

světě se každá společnosti, včetně té české, musí nějakým způsobem vyrovnat

se Spojenými státy a s myšlenkami, které z USA přicházejí. USA

představují v tomto ohledu symbolické zrcadlo, do kterého se projektují

myšlenky a tužby ostatních lidí. Toto zrcadlo je navíc umělým sociálním

konstruktem, který zpravidla neodpovídá různorodé skutečnosti v USA,

kde jsou výrazné rozdíly mezi jednotlivými regiony, politickým smýšlením

i důležitými menšinovými kulturami.

 

Metodologie – jak na to?

 

Metodologie je v podstatě kritické zamyšlení nad tím, jakým způsobem

postupovat, pokud chceme rozšiřovat naše poznání. Nutí nás uvažovat

na vyšší úrovni abstrakce, tj. nejen o jednotlivých faktech či souvislostech,

ale především o tom, jak se vůbec dobrat odpovědí na určitou

 

Ceske_probuzeni.indd 19 06.02.19 9:54

 

20

 

otázku nebo jak podpořit či vyvrátit určitou tezi. Debaty ohledně té nejsprávnější

metodologie mohou být poměrně komplikované i vyhrocené,

protože sám způsob, jakým daný problém řešíme, může měnit jeho samotnou

definici a následně i výsledek, ke kterému dospějeme. Pokud se

zabýváme Spojenými státy, je problém komplikovanější o to, že je možné

využívat přístupů řady různých oborů či vědeckých disciplín. Pokud se

snažíme o zachycení komplexnějšího obrazu, je navíc nutné různé přístupy

kreativně kombinovat – proto například Frederick A. Mayer mluví ve

své knize o syntéze vědy a umění svého druhu při zkoumání složitějších

jevů.11 Kuijper upozorňuje na další problém, který souvisí se slavným

Pascalovým citátem ohledně nemožnosti poznání celku bez důkladného

poznání jeho částí a nemožnosti poznání částí bez důkladné znalosti

celku: buď se snažíme do našeho zkoumání zapojit co nejvíce vědních

disciplín a přístupů, a skončíme s povrchními soudy, anebo se zaměříme

na detailní problém do hloubky, nicméně nám uniknou jeho klíčové interdisciplinární

souvislosti.12

 

Důležité je si uvědomit, že neexistuje jeden jediný správný postup,

který musí všichni dodržovat, aby byla jejich práce dostatečně vědecká.

 

Důkazem pro toto tvrzení je řada významných knih, které zásadním

způsobem posunuly naše poznání, ač používaly velmi odlišné přístupy

i postupy.13 Naštěstí lze najít určité společné rysy, ze kterých vyplývá něco

jako metodologické minimum, kterého je podle všeho dobré se držet. Například

často pomáhá jasné vymezení problému či otázky, aby bylo zřejmé,

co se vlastně daný text snaží řešit. Čtenář se tak může už od začátku

rozhodnout, jestli ho daná otázka či téma vůbec zajímají. Vhodné také je,

pokud se autor snaží před čtenářem obhájit důležitost tématu a nutnost

jeho zkoumání, což není na škodu zejména v situaci, kdy je jeho práce

placena z veřejných zdrojů (to je mimochodem i případ této knihy).

 

Dalším významným kritériem je logická výstavba a vnitřní koherence

textu. Autor by měl svoje myšlenky předkládat v takové formě, aby

čtenář mohl jasně sledovat postup jeho uvažování. Pokud je text dobře

napsaný, dokáže čtenáře přesvědčit. Autor v takovém případě dokáže

čtenáři předat svůj myšlenkový postup, kterým původně on sám došel

k tezím a závěrům předkládaným v textu. Úspěšná vědecká publikace

je pak taková, která přináší důležité nové poznatky takovým způsobem,

 

11 Frederick A. Mayer: Interpreting NAFTA, s. 14.

12 Hans Kuijper: Area Studies versus Disciplines, s. 208.

13 Dobrý příklad je třeba tento zdrojový triumvirát: esej Maxe Webera Protestantská etika a duch

kapitalismu, Struktura vědeckých revolucí Thomase Kuhna a Borderlands/La Frontera od Glorie

Anzaldúaové.

 

Ceske_probuzeni.indd 20 06.02.19 9:54

 

21

 

že o jejich správnosti dokáže přesvědčit další čtenáře, kteří se o daný

problém zajímají.

 

K dobré praxi patří také zbytečně neopakovat to, co už řekl někdo

jiný. Proto je na úvod potřeba zmapovat, kdo se daným problémem už

zabýval, jak postupoval, k čemu došel a proč. Čtenáře takové pasáže

většinou spíš nudí, nicméně mu mohou poskytnout cenné odkazy na

další knihy, pokud má o danou oblast opravdu zájem a chce do hloubky

pochopit debatu, která ohledně tématu probíhala a probíhá. Ke vnímání

USA v České republice toho však není mnoho k dispozici, česko-americkým

vztahům na úrovni zahraniční politiky se věnuje publikace kolektivu

autorů Czech American Relations: A Roadmap for the Future, která je však

spíše politickým dokumentem s normativním výhledem do budoucna.14

Možná jsou i výše uvedené přístupy metodologicky příliš omezené

a svazující a lze napsat knihu oceňovanou ve vědecké komunitě i za použití

radikálnějších, experimentálnějších postupů, například přepisu

dialogu nebo mozaiky zdánlivě nesouvisejících fragmentů, které však

ze správného náhledu utvářejí celistvý obraz. V takovém případě však

hrozí snížení míry přesvědčivosti textu právě kvůli nestandardní formě

komunikace.

 

O správném přístupu můžeme také uvažovat obdobně jako taoisté

o tao, tj. blížit se k podstatě pomocí negativního vymezení. Příkladů

špatných knih a textů máme kolem sebe víc než dost, což je výborná

inspirace pro to, jakými cestami se nevydávat. Seznam toho, jak by text

vypadat zřejmě neměl, by byl velmi dlouhý, podobně jako seznam toho,

co všechno není tao. Z praktického hlediska lze třeba zmínit, že by neměl

být nudný, neměl by mířit mnoha různými směry, neměl by být manipulativní,

neměl by míchat různé roviny argumentace, neměl by vyvozovat

příliš široké závěry z drobných jednotlivostí a měl by se vztahovat k něčemu,

co je alespoň potenciálně důležité pro čtenáře.

 

I když je tedy postupů řada, ukazuje se, že zejména v dnešní době

neuvěřitelně bohatého informačního šumu je důležitým kritériem vhodnosti

metodologického postupu právě výše zmiňovaná přesvědčivost.

Pokud je text dobře napsaný, měl by čtenáře, který k němu přistupuje

alespoň s určitou mírou otevřenosti, dokázat přesvědčit o své interpretaci

(obrazu) předkládaného tématu či jeho uvažování o daném tématu

přinejmenším trochu pozměnit. V ideálním případě si čtenář z dalších

zdrojů ověří autorova tvrzení, která se mu zdají nedůvěryhodná. Správně

zvolená metodologie přesvědčivosti napomáhá, neboť umožňuje čtená-

 

14 John K. Glenn et al.: Czech-American Relations, A Roadmap for the Future.

Ceske_probuzeni.indd 21 06.02.19 9:54

 

22

 

řům přehledně sledovat myšlenkové pochody a argumenty autora tak,

jak k nim on sám dochází. I když to občas bude působit zřejmě trochu

polopaticky, budu se o to snažit i v této knize. Předem se omlouvám těm,

kteří myslí a chápou rychle a které tak budu někdy zbytečně zdržovat.

Jak se však oné přesvědčivosti alespoň trochu přiblížit? Pokud chceme

prokázat nějaký jednoduchý konkrétní fakt, tak o něm hledáme důkazy,

které podrobíme kritickému zkoumání a zvážíme jejich věrohodnost.

 

Ve Spojených státech existuje například poměrně velká skupina

osob, která nevěří tomu, že Neil Armstrong opravdu přistál na Měsíci.

Tito lidé shromáždili řadu důkazů, které mají svědčit o tom, že celá akce

byla natočena v hollywoodských studiích. Jiní lidé si dali tu práci a rozebrali

tyto nabízené důkazy, a většinu z nás, které otázka věrohodnosti

amerického přistání na Měsíci vůbec napadla, dokázali poměrně snadno

přesvědčit o tom, že k přistání opravdu došlo.

 

Trochu složitější je to s obecnějšími tvrzeními, která se pokoušejí

na abstraktnější úrovni shrnout řadu konkrétních pozorování, jež sama

o sobě nejsou nijak sporná. Jejich přesvědčivost je založena na tom, kolik

pozorovaných jevů daného druhu vysvětlují a kolik se naopak dá najít

důležitých protipříkladů. Dobrým jednoduchým příkladem je zobecňující

tvrzení, že globalizace připravila Ameriku o pracovní místa. Do určité

míry je to jistě pravda, protože se dá najít značný počet lidí, kteří v USA

přišli o práci kvůli tomu, že se výroba přesunula do jiné země. Na druhou

stranu se ale najde řada lidí, kteří svoji práci díky tomuto fenoménu

naopak získali (například na dálku organizují produkci čínských továren).

Přesvědčivost tvrzení je tedy v takovém případě dána tím, nakolik

se opravdu kryje se všemi pozorovanými případy.

 

Dobrým příkladem složitějšího tvrzení, o jehož přesvědčivost se vedou

velké spory, je marxismus, který si klade za cíl vysvětlit pozorované

politické, sociální i ekonomické jevy jednou, elegantně zjednodušující

teorií, která se mnohým v 19. století zdála přesně vystihovat okolní realitu.

Postupem času se však začaly objevovat nové a nové fenomény,

které marxismus vysvětlit nedokázal, a řada původních příznivců proto

byla nucena své názory upravit. Ti, co se rozhodli držet původního dogmatu,

už dnes nepůsobí příliš přesvědčivě, protože se dá najít spousta

důležitých faktů, které původním Marxovým tezím očividně odporují

(například dlouhodobá symbióza tržních principů se sociálně orientovaným

státem).

 

I když jsou obecnější tvrzení a závěry snadno napadnutelné, neznamená

to, že bychom se o jejich formulaci neměli pokoušet. Jenom tak

dokážeme ze spletité změti různých informací vytáhnout něco, co nám

 

Ceske_probuzeni.indd 22 06.02.19 9:54

23

 

dává alespoň nějaký význam nebo smysl. Musíme však vždy být připraveni

své obecnější soudy přehodnotit, pokud jsou konfrontovány s novými

údaji, které jim odporují. Tomuto procesu se zřejmě nedá vyhnout,

neboť například revoluce v informačních technologiích výrazným způsobem

mění naše představy o médiích, demokracii i o veřejném prostoru,

podobně jako první světová válka navždy pohřbila oslavné ódy na válku

jako ušlechtilou kratochvíli zocelující národy.

 

Jeden ze základních přístupů, jak ukázat odpovědi na otázky i podpořit

přesvědčivost našich tvrzení, je pracovat s čísly a předkládat odpovědi

i argumenty ve formě číselných řad, tabulek a grafů. Opravdu

hodně věcí v našem okolí dnes umíme změřit a vyčíslit, ať už je to počet

vytvořených pracovních míst, nebo třeba četnost slova „fuck“ v písních

americké hitparády. Čísla mají tu výhodu, že působí objektivně, a mají

tedy vysoký přesvědčovací potenciál – pokud se k danému číslu věrohodně

dojde, je těžké tvrdit, že neexistuje.

 

Poměrně rychle se však ukázalo, že i s čísly lze velmi dobře manipulovat

tak, aby potvrzovaly obecnější tvrzení toho, kdo je předkládá. Za příklad

může posloužit vyhrocená debata ohledně přínosu dohody NAFTA

pro ekonomiku USA. Každá ze stran používá na svoji podporu číselné

údaje, přičemž záměrně zamlčuje údaje jiné. Kvůli různým metodikám

výpočtu se nepodařilo shodnout ani na čísle, kolik pracovních míst bylo

kvůli NAFTA ztraceno nebo naopak vytvořeno. To ale neznamená, že čísla

nejsou důležitá, jenom je potřeba s nimi zodpovědně pracovat a uvádět

i taková data, která nám do našich zobecňujících soudů zrovna nezapadají

(a pokusit se je případně vysvětlit jinak).

 

Koncepčním protipólem důrazu na čísla jsou konkrétní životní příběhy

jednotlivců, které jsou z hlediska každého takového jedince ty nejdůležitější.

Řada individuálních příběhů je vysoce relevantní pro studium

daného tématu, a to nejen kvůli faktografickým údajům, ale protože mají

hlubší etický a hodnotový rozměr. Problém je, že takových příběhů jsou

miliony a záleží pouze na nás, které z nich si vybereme. V akademické

angličtině proto existuje speciální termín „anecdotal evidence“, tj. anekdotní

důkaz, který nebývá považován za dostatečně vědecký. I když je

totiž daný příběh sám o sobě pravdivý, nelze z něj bez dalšího vyvozovat

obecnější závěry. S velkou pravděpodobností totiž existují i pravdivé příběhy

s úplně jiným vyzněním. Přesto považuji individuální příběhy za

důležité zdroje svého druhu, neboť ukotvují obecnější myšlenky v konkrétní

sdílené sociální realitě.

 

S přesvědčivostí souvisí i samotný jazyk, kterým je daná práce napsaná.

I když čtenář mluví stejným jazykem jako autor, nemusí si vůbec

 

Ceske_probuzeni.indd 23 06.02.19 9:54

24

 

rozumět, a to i v případě, že oba mají velmi podobný pocit či myšlenku.

Jazyk každý používá svým individuálním způsobem, což může často vést

k více či méně závažným nedorozuměním či úplnému nepochopení. Pokud

chceme někoho o něčem přesvědčit, je nutné, aby přesně rozuměl

našemu jazyku a pojmům, se kterými pracujeme. Přílišná komplikovanost

a odbornost pak může být spíše na obtíž. Zjednodušováním jazyka

ale zase přicházíme o možnost vyjádřit složitější myšlenky a koncepty,

které by se nám občas velmi hodily. Pěkně je toto dilema vidět v čínštině,

která obsahuje přes 80 000 znaků, ale spousta lidí jich umí jen 3500 – což

jim ovšem úplně stačí na přečtení novin. Vědecké články, literatura či

poezie jsou těmto Číňanům s nižším stupněm vzdělání často málo srozumitelné,

a zároveň tedy i nepřesvědčivé. V češtině je to naštěstí trochu

jednodušší, a tak si tato kniha klade za cíl projít úzkými dveřmi a být

zároveň přístupná i dostatečně myšlenkově košatá.

 

Poslední problém, který je z hlediska přesvědčivosti potřeba zmínit,

jsou určité základní předpoklady ohledně fungování okolního světa, ze

kterých vycházíme ve svém uvažování. Často se totiž stane, že se v diskusi

nebo argumentaci dojde až na zdroje či fundamenty, které jsou pro

spoustu lidí natolik důležité, že o nich nepřipouštějí žádnou diskusi.

Tito fundamentalisté mohou být i vysoce inteligentní a svůj fundament

mají vybudovaný promyšleně a důsledně (například jezuité nebo fundamentalisté

volného trhu). Problém je, že ať už řeknete či napíšete cokoliv,

nemáte u nich nejmenší naději na to, že by alespoň trochu upravili svoje

základní dogmata, ze kterých pak relativně koherentně vycházejí. I přes

existenci nepolepšitelných dogmatiků však není snaha o přesvědčivou

argumentaci marná – dogmatiky lze ve výsledku porazit pouze tak, že

dokážete přesvědčit dostatek jiných lidí s alespoň trochu otevřenou myslí

o problematičnosti výchozích dogmat.

 

U fundamentů nemusí nutně jít jen o propracovaná dogmata či ideologie.

Například starý spor Hobbese s Lockem ohledně toho, nakolik

je lidská přirozenost nenapravitelně zkažená, má důležité důsledky pro

naše vnímání okolní skutečnosti. Pokud jsme spíše na straně Hobbese,

uvažujeme například o politice či bezpečnosti koncepčně úplně jinak,

než pokud jsme spíše na straně Locka. Pokud se s někým neshodneme

v takto zásadních věcech, další přesvědčování zpravidla nikam nevede,

ale vzdělaní lidé alespoň pochopí, v čem spočívá pravá podstata jejich

neshody.

 

Pokud se zaměříme na přesvědčivost jako na důležité kritérium, zbývá

ještě podstatná otázka hodnotové neutrality nebo naopak programové

hodnotové orientace každého výzkumného projektu. Ve zlatých naivních

 

Ceske_probuzeni.indd 24 06.02.19 9:54

25

 

dobách pozitivistického přístupu ke zkoumání okolního světa panovala

pěkná myšlenka, že badatel používá nové přístroje a nástroje k objektivnímu

pozorování, ze kterého pak za pomoci analytického uvažování

neomylně vyvodí zobecňující objektivní zákonitosti fungování pozorovaných

jevů. I v přírodních vědách se však ukázalo, že tento přístup není

úplně dostačující – teorie relativity, Heisenbergův princip neurčitosti,

kvantová fyzika i Gödelův důkaz nutné nekompletnosti formálních systémů

jasně ukázaly, že pozice a role pozorovatele mají zásadní dopady

na výsledky našeho zkoumání.15

 

V sociálních vědách se tento problém palčivě projevil ve zneužívání

sociálních vědců politickými režimy, které potřebovaly, aby se badatelé

zaměřili především na určitý typ problémů, a ještě navíc z určitého

přesně definovaného úhlu pohledu. Nejznámější jsou excesy sovětských

a nacistických vědců, kteří používali své často brilantní mozky na výzkum

témat, která byla politicky atraktivní pro daný režim. Vznikla tehdy

řada obsáhlých prací o úloze rasy v dějinách (v případě Německa),

případně o utrpení pracujícího lidu (v případě Sovětského svazu). Bylo

by ale bohužel příliš alibistické svádět tyto excesy pouze na nacismus

či komunismus – v každém moderním evropském národním státě například

vznikla politická objednávka na určitou verzi dějin, která by

ospravedlňovala jak samotnou existenci, tak i politiku daného státu,

respektive režimu. Na americkém kontinentě je pěkný nedávný příklad

z Mexika, kde došlo v roce 1992 k vyhrocenému sporu o nové učebnice

dějepisu, ve kterých vláda chtěla mimo jiné vylepšit obraz zahraničních

investorů a poukázat na výhody spolupráce s USA.16 Spory se tehdy nevedly

o to, jestli se určitá událost stala nebo nestala, ale spíše o to, které

události zdůraznit a které spíše opominout. Nemusíme však chodit tak

daleko: v Obrázcích z československých dějin 1918–1945, které vyšly

s velkou pompou v roce 2011, také budete těžko hledat zmínky o kolaboraci

Čechů či divokém odsunu Němců – děti by to zřejmě zbytečně

mátlo.17

 

Tento aspekt poznávání je dobré zmínit, protože nám jasně ukazuje

politickou a sociální podmíněnost vědeckého bádání. I když je samotný

postup objektivní a metodologicky korektní, vytyčení základních témat

a nastolení zkoumaných otázek nelze od subjektivního faktoru výzkumníka

a jeho zájmů oddělit. Pokud toto připustíme, zároveň tím otevíráme

Pandořinu skříňku, kdy na autory (vědce) začne být vyvíjen přímý nebo

 

15 Douglas Hofstadter: Gödel, Escher, Bach. The Eternal Golden Braid.

16 Dennis Gilbert: Rewriting History, s. 272.

17 Jiří Černý – Jaroslav Veis: Obrázky z československých dějin.

Ceske_probuzeni.indd 25 06.02.19 9:54

 

26

 

nepřímý nátlak právě ze strany politického vedení či širší společnosti.

Často nemusí vzniknout žádný problém, když zájmy politiků, veřejnosti

i vědců jsou rámcově v souladu (výzkum léčby rakoviny, předpovídání

počasí). Pokud je však výzkum zaměřen kriticky vůči stávajícímu

uspořádání nebo vůči většinovým postojům veřejnosti, dochází nutně

ke konfliktům. To byl hlavní důvod, proč byla na univerzitách zavedena

akademická svoboda, která měla zaručit, že se vědci mohou opravdu

intenzivně věnovat tomu, co je nejvíce zajímá, bez obavy z perzekucí.

Reálná akademická svoboda je dnes ale pod velkým tlakem ať už kvůli

omezování financování, deklarované nutnosti za každou cenu podporovat

konkurenceschopnost státu, či důrazu na výkonnost akademika – to

vše definované technokratickými tabulkami a indexy, které nápadně připomínají

tabulky dojivosti skotu či nosnosti slepic.

 

Jak to souvisí se zkoumáním Spojených států? V České republice

poměrně výrazně, protože česká politická reprezentace měla zejména

v 90. letech 20. století velký zájem na výrazném prohloubení česko-amerických

vztahů a potřebovala odborníky a diplomaty, kteří by dokázali

prosadit české zájmy u svých amerických kolegů. Mlčky se předpokládalo,

že kdo se vážněji zabývá Amerikou, tak skončí jako „amerikanofil“

a bude se pak podle toho i profesně chovat, podobně jako to předtím

bylo s většinou lidí, kteří byli vybráni pro studium v Moskvě. Důležitou

roli sehrál i historický strach z nenáviděných a nevyzpytatelných Rusů –

v úzkých vazbách na Ameriku viděli mnozí Češi jedinou pořádnou záruku

bezpečnosti.

 

Tyto nekritické postoje vůči Spojeným státům vyvrcholily v tzv. boji

o radar, kdy většina Čechů, kteří se zabývali Amerikou – ať už vědecky,

či alespoň publicisticky –, podporovala tento projekt, jenž měl navždy

stvrdit americko-české přátelství vytouženou vojenskou základnou. Legendární

píseň Honzy Vyčítala „Dobrý den, prapore hvězd a pruhů“ na

melodii „Dobrý den, majore Gagarine“, v níž tehdejší ministryně obrany

zpívala mj. „radare, prostě welcome“, znamenala vrchol, ale zároveň

i předzvěst pádu naivní adorace USA. Poněkud ponižující krach jednání

o radaru představoval příležitost pro realističtější přístup ke Spojeným

státům jak na úrovni české politiky, tak i v akademičtějších úvahách

ohledně role a postavení USA v Evropě. Otevřela se tak příležitost podívat

se přes Atlantik bez růžových brýlí a podrobně a bez předsudků prozkoumat,

co je v Americe opravdu hodno obdivu a následování a čeho

bychom se měli spíš vyvarovat. Tato kniha si nedělá nároky na „konečné

řešení“ tohoto problému, ale chce být užitečným a inspirativním příspěvkem

do důležité diskuse na toto téma.

 

Ceske_probuzeni.indd 26 06.02.19 9:54

 

27

 

Jazyk a politická korektnost

 

V Evropě si zpravidla děláme z amerických urputných snah o politickou

korektnost spíš legraci – proč vlastně nenazývat věci pravými jmény?

Není snaha o vědomé používání určitých termínů místo jiných pouze

přehlídkou nepokrytého pokrytectví nebo rovnou orwellovského doublethinku?

Problém je trochu složitější, protože u nás si jen těžko dokážeme

představit sílu negativních emocí, které jsou přímo navázány na některá

klíčová slova. Jejich adresáti jsou navíc nutně vyhozeni z rovnováhy, případně

rovnou uraženi, neboť jde o přímý útok na jejich sebevědomí či

lidskou důstojnost. Jenom pro příklad, představte si, že byste v Čechách

přišli do baru, kde by byla většina osazenstva romského původu, a na

uvítanou by vám řekli: „Co tu hledáš, ty bílej pičusi? / bílá čubko?“ Není

to úplně přesný ekvivalent, nicméně přibližně stejně negativně působí

v Americe slova jako nigger či wetback, pokud je řekne běloch.

 

Určitá zdravá míra politické korektnosti tedy odpovídá spíše základním

principům tradičního slušného vychování, podle kterých se s ostatními

lidmi má komunikovat tak, aby je to neuráželo. V Americe je tento

problém komplikován tím, že nemusí být vždy úplně jasné, kdo se může

zrovna urazit a proč. Nejcitlivěji na používaný jazyk reagují zranitelnější

a marginalizovanější skupiny, které mají pocit, že negativní jazyk a nálepkování

jsou pouze další ze zbraní, kterými je většinová společnost

zahání do symbolického kouta. Na druhou stranu, přehnaná úzkostlivost

a urážlivost může snadno vést k úplnému zastavení komunikace

mezi jednotlivými skupinami, což rozhodně není cílem zastánců politické

korektnosti. Celkově jsou vyhrocené debaty mezi odpůrci a zastánci

tohoto principu spíše zastíracím manévrem, který odvrací pozornost od

reálných problémů, jako jsou pokračující diskriminace, neformální segregace

v rámci jednotlivých měst či asymetrická kolektivní paměť jednotlivých

skupin v rámci americké společnosti.

 

Debaty ohledně politické korektnosti jsou však užitečné proto, že si

lépe uvědomujeme, nakolik mohou být některá slova zatížená historickými

událostmi, obsahovat skrytou výhružku, zraňovat adresáta nebo

i nadřazovat mluvčího nad všechny ostatní. Jazyk často není tak neutrální,

jak se na první pohled zdá, jak ostatně dobře věděl jak Wittgenstein,

tak Ursula Le Guinová.18 V Čechách si tento fakt občas málo uvědomujeme

       například časté používání slova „sudeťák“ při oficiální prezident-

        

18 Ludwig Wittgenstein: Philosophical Investigations, Malden (Mass.): Willey-Blackwell, 2009, s. 3;

Ursula Le Guin: No Time to Spare: Thinking about What Matters, s. 75.

 

Ceske_probuzeni.indd 27 06.02.19 9:54

 

28

 

ské debatě mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem mělo

možná vyvolat stejné pobouření, jako kdyby Zeman hovořil o „negrech“

nebo „cigoších“.

 

Tato koncepční vsuvka má i reálný význam pro zbytek práce. V textu

totiž zejména v první kapitole vědomě používám politicky nekorektní

označení Amerika a Američané pro Spojené státy a většinové obyvatele

Spojených států. Z našeho evropského pohledu nejde o nic skandálního,

nicméně v Latinské Americe jsou na tento přezíravý přístup velmi

hákliví, protože se také považují za Američany, kteří žijí v Americe. Ve

španělštině tedy místo „Americano“ důsledně říkají krkolomné „estadounidense“

(spojenostátečník) nebo rovnou trochu pejorativní „gringo“.

(Bohužel pro nás Evropany se často také nespravedlivě ocitneme v kategorii

„gringos“ pouze kvůli barvě své pleti a turistickému vybavení).

 

Navíc pokud mluvíme obecněji o Americe a Američanech, máme tím

zpravidla na mysli většinovou (bílou) kulturu a společnost a ne třeba rezervaci

Navahů či barrio East L. A. Přes tyto výhrady je zejména v českém

kontextu slovo Amerika a Američan tak zřetelně spjaté se Spojenými státy,

že je podle mého názoru ospravedlnitelné tento jinak jazykově imperialistický

a geograficky hrubě nepřesný koncept použít, zvláště pokud

na něj byl čtenář předem upozorněn.

 

Kritické teze a další implikace práce

 

Na úvod je dobré také přiznat, že práce má i svůj kritický rozměr. Podle

mne nemá cenu chodit kolem horké kaše a pokoušet se z různých směrů

pouze naťukávat, co se vlastně v USA děje, a jen tak mezi řádky naznačovat,

co si o tom myslet. Jestli má tato kniha nějakou hlavní tezi, pak je

to ta, že i když je v USA spousta obdivuhodných principů, lidí i hodnot,

je dobré vidět i reálné koncepční problémy a rozpory, které nelze jen tak

překlenout. Na základě konfrontace amerických a evropských myšlenek

je podle mne potřeba vymyslet nové koncepty uvažování o sociální

realitě, které zahrnou to nejlepší z amerického i evropského přístupu.

Takový přístup bude některými označen nutně za „nevědecký“, nicméně

se pokusím vysvětlit, že právě takovým projektům by se mělo na

univerzitní půdě věnovat více prostoru, protože jsou také vědou, i když

ne nutně v klasickém pojetí. Proč? Protože na základě subjektivního

pozorování identifikujeme problémy, zaujímáme k nim kritická stanoviska

a snažíme se formulovat jejich řešení. Takový přístup rozhodně

není politicky neutrální, protože obsahuje i normativní, hodnotící sta-

 

 

Ceske_probuzeni.indd 28 06.02.19 9:54

 

29

 

noviska, která jsou sice podložená daty i argumenty, nicméně ve svých

důsledcích vycházejí z hluboko zakořeněných hodnot, které se jen obtížně

mění. I o těchto hodnotách je nicméně potřeba vést diskusi, vynést

na povrch všechny jejich souvislosti a plně si uvědomit jejich význam

v našem uvažování.

 

Z politického hlediska jde hodně o udržování statu quo. Měli bychom

pracovat na tom, aby sociální realita byla pokud možno stejná jako

včera? Jako minulý rok? Jako před dvaceti lety? Jako před čtyřiceti lety?

Jako před sto lety? Jako ve zlatých dobách otců zakladatelů? Dobře to

vystihli sourozenci Wachovští s Tomem Tykwerem ve svém monumentálním

filmu Cloud Atlas (v českém uvedení Atlas mraků), který je mimo jiné

výbornou ukázkou funkční transatlantické spolupráce v kulturní rovině.

Obránci statu quo v něm přiznávají, že současný stav podléhá určitému

řádu a tento řád je potřeba před změnou chránit i za použití reálného

či symbolického násilí.19 Je potřeba přiznat, že historie je plná pokusů

o změnu, které skončily neuvěřitelnými tragédiemi, zejména kvůli deklarované

snaze „vymýtit staré pořádky“ opět za pomoci brutálního násilí.

Proti těmto otřesným příkladům je však potřeba postavit i mnohé

příklady změn pozitivních, které znamenaly i na úrovni individuálních

lidských životů důležitý posun k rozšiřování sféry svobody i vnímání základní

lidské důstojnosti.

 

V každém systému i režimu jsou ti, kteří z něj profitují, a mají tudíž

tendenci bránit se změnám – tato tendence se projevuje i v ideové rovině,

kdy jsou například vyzdvihovány hrůzy minulosti či hrůzy v jiných

částech světa, čímž se současný status quo nepřímo oslavuje či alespoň

činí snesitelnějším. Symbolický souboj ohledně statu quo tedy probíhá

i na univerzitách či ve výzkumných institucích – v České republice se největší

bouře strhla ohledně Ústavu pro studium totalitních režimů a jeho

vztahu ke zkoumání komunismu. Proč? Protože jednostranný důraz na

komunistické zločiny nepřímo legitimizoval současný porevoluční režim

a navíc jako bonus umožňoval všechny kritické hlasy symbolicky označit

za potenciální propagátory zločinné ideologie.

 

Ani akademická práce v tomto ohledu není nevinná, klíčový je už

samotný výběr témat, ale i forma a obsah práce se studenty. Ti jsou buď

nuceni především dodržovat staré zaběhnuté kánony a postupy, nebo

se v diskusi o důležitých otázkách dynamicky podílí na změnách univerzitního

prostředí i svého bezprostředního okolí v souladu s tím, co

se postupně dozvědí a naučí. V kontextu rozvojových zemí s vysokou

 

19 Slavoj Žižek: Violence, s. 9.

Ceske_probuzeni.indd 29 06.02.19 9:54

 

30

 

mírou sociální nerovnosti o této úloze inspirativně psal například Paulo

Freire.20

Proč jsou důležité a jak s tím souvisejí Spojené státy? Jde o největší

otevřenou kapitalistickou ekonomiku, kde se kromě akumulace bohatství

a spektakulární spotřeby naplno projevují hlavní sociální problémy,

kterým se ani v Čechách výhledově nevyhneme. I když navenek působí

USA poměrně monolitickým dojmem, uvnitř probíhají koncepčně vyhrocené

spory, které jsou velmi poučné a informativní i pro problémy

uvnitř České republiky. Vítězství Donalda Trumpa je vhodné interpretovat

částečně jako touhu po změně nastaveného kurzu poté, co Barack

Obama nebyl schopen dostát nadějím, které v kampani vzbudil.21

 

Co je tedy podle mne o USA potřeba hlavně napsat? Ta nejdůležitější

myšlenka (teze) je, že i když nesmíme zapomínat na řadu pozitivních

věcí a myšlenek pocházejících z USA, je jasně vidět, že jiné věci v rámci

americké společnosti a ekonomiky fungují velmi problematicky – jenže

přesto k nám kvůli celosvětové propojenosti z USA jednoznačně směřují.

Mým cílem je vyvolat o tomto problému kritickou debatu, která by snad

mohla přispět i k řešení některých problémů, které se v současnosti objevují

u nás. Zvolení Donalda Trumpa k aktuálnosti této výzvy rozhodně

přispělo.

 

Koncepce knihy

Kniha je rozdělena na dvě základní části. V první části nazvané Rezonance

USA v České republice je hlavním tématem role USA v České republice

a její proměny po roce 1989. První kapitola se zabývá proměnami

kolektivní paměti na pozadí vzájemných vztahů. Kolektivní paměť hraje

ve vnímání Spojených států důležitou roli, neboť vytváří určitý normativní

filtr, skrze nějž jsou pak interpretovány další události. Druhá kapitola

analyzuje konkrétněji dva případy komemorací, a to osvobození

Plzně americkou armádou a 50. výročí zvolení Allena Ginsberga králem

majálesu. Ukazuje tak, že vazby na Spojené státy mají minimálně dvojí

základ, který není vnitřně konzistentní a otevírá tak možnosti k různým

formám spolupráce. Třetí kapitolu pak tvoří výčet a analýza témat prací

studentů Katedry severoamerických studií, ze kterého lze vyčíst hlavní

 

20 Paulo Freire: Pedagogy of the Oppressed.

21 Magdalena Fiřtová – Jan Hornát – Jana Sehnálková (ed.): Prezidentství Baracka Obamy: naplněné

vize?, s. 4.

 

Ceske_probuzeni.indd 30 06.02.19 9:54

31

 

důvody zájmu o Spojené státy v České republice a vytyčit možné směry

dalšího výzkumu.

Druhá část práce nazvaná Spojené státy jako inspirace pozitivní i negativní

se v kratších kapitolách věnuje tématům, která jsou pro naše zkoumání

Spojených států určující a mají potenciál být inspirativní – při jejich

výběru hrálo subjektivní prioritizační hledisko důležitou roli a mohou

být dále doplňována. Právě upřednostňování se v současné informační

záplavě jeví jako základní princip, který má potenciál formovat veřejný

diskurs a ve svých důsledcích pak i naše uvažování. Mezi vybraná témata

tedy patří Amerika jako země příležitostí, svoboda a nezávislost, ozbrojená

svoboda, svoboda projevu bez hranic, vláda práva, individualismus,

politický systém, vysoké školství, trestněprávní systém i americký ekonomický

model. Kapitoly nabízejí kritickou reflexi těchto témat, jejich

účelem je zhodnocení přínosu pro debaty na podobná témata v České

republice. Další relevantní témata středního školství a migrace jsou obdobným

způsobem zpracovány v jiných publikacích.22 Samotný závěr

pak obsahuje zhodnocení nejdůležitějších zjištění a na jejich základě

i návrh výzkumného plánu do budoucna.

 

22 Kryštof Kozák: Obamova imigrační politika mezi politickým cynismem a upřímnou snahou

o změnu. Kryštof Kozák: Federální vláda nezůstane pozadu: Analýza rozšíření pravomocí

federální vlády v základním a středním školství v USA.

Ceske_probuzeni.indd 31 06.02.19 9:54

 

 

Část 1

Rezonance USA v ČR

 

 

 

1. Role paměti

v česko-amerických vztazích

 

Tato kapitola se zabývá rolí kulturní paměti v česko-amerických vztazích

po roce 1989. Ukazuje, že efektivní využití kulturní paměti pomohlo

k vytvoření a udržování nadstandardních česko-amerických vztahů. Zároveň

však upozorňuje na to, že jsou zapotřebí nové impulzy, pokud má

kulturní paměť nadále hrát roli důležitého tmelicího prvku ve vztazích

obou zemí. Z teoretického hlediska vychází ze vztahů mezi mezinárodní

politikou a kulturní pamětí, které jsou dopodrobna rozebrány v relevantní

literatuře.23 Důležitým východiskem je především fakt, že kulturní

paměť hraje v mezinárodní politice nezanedbatelnou roli, a to jak na

úrovni vedoucích představitelů, tak na úrovni přijímání navrhovaných

politik širší veřejností.

 

V rámci kapitoly jsou pomocí oficiálních projevů, přepisů debat

v parlamentu a souvisejících zpráv v médiích identifikovány hlavní momenty,

ve kterých byly použity odkazy na kulturní paměť v česko-amerických

vztazích, jež jsou následně interpretovány v kontextu vývoje bilaterálních

vztahů.24 Z metodologického hlediska je použita kvalitativní

analýza dokumentů vztahujících se ke klíčovým událostem v česko-amerických

vztazích s ohledem na strategické využití paměti, které vytváří

celkový rámec pro vzájemné vztahy. Díky zaměření pozornosti na roli

paměti při vytváření dominantních historických narativů získáme hlubší

povědomí o vzájemných souvislostech mezi pamětí a politikou v konkrétním

případu česko-amerických vztahů.

 

Literatura vztahující se k metaforám a rámování je také relevantní

vzhledem k vytyčeným výzkumným cílům, protože kulturní paměť je

 

23 Např. Eric Langenbacher – Yossi Shain (ed.): Power and the Past; Peter Meusburger – Michael

Heffernan – Edgar Wunder (ed.): Cultural Memories; Kryštof Kozák: Collective Memory in

Transatlantic Relations, s. 65–84.

24 John K. Glenn et al.: Czech-American Relations, A Roadmap for the Future.

Ceske_probuzeni.indd 34 06.02.19 9:54

35

 

 

často vyjadřována pomocí metafor a poskytuje specifický rámec, jenž

má zpravidla politické implikace.25 I přes specifika českého kontextu se

tak dostáváme k důležitým závěrům ohledně role paměti v mezinárodní

politice, které je možno využít ke komparativním studiím v jiných kontextech.

Závěry jsou také relevantní pro diskuse ohledně dominantních

narativů a rámování, které se vztahují k postavení USA ve světě.26

Při vytváření osobního dějinného narativu, který je u mnoha lidí často

velmi snadný a nekomplikovaný, hrají klíčovou úlohu černobílé neuralgické

body. Ve zjednodušené formě například takto: 1620 špatný, 1918

dobrý, 1938 špatný, 1945 dobrý, 1948 špatný, 1968 nejdřív dobrý, pak

špatný, 1989 dobrý. Snahy vypíchnout jiná data či zproblematizovat některé

hodnocení se zákonitě střetnou s odporem všech těch, kterým to

takto vyhovuje. Je ale důležité se o to pokoušet, neboť se tak ukazuje na

osud a příběhy všech těch, na které se zapomnělo (v Čechách po dlouhou

dobu například na sudetské Němce či právě Američany u Plzně).

 

Zproblematizováním normativních hodnocení se můžeme všichni hodně

naučit, a to i z hlediska morálních voleb našich předků. To je mimochodem

důvod, proč by měla být posílena a zmodernizována výuka dějepisu

jakožto klíčového předmětu k formování základního společenského

a historického narativu. Právě kritická otevřená diskuse nad klíčovými

body dějepis zásadním způsobem oživí a ten možná začne i dnešním

mladým lidem dávat trochu smysl.

 

1.1  Předehra: Změna režimu jako změna kolektivní paměti

 

Tzv. sametová revoluce z roku 1989 znamenala přelomový moment, který

kromě politických a ekonomických změn přinesl i postupnou transformaci

celé společnosti. Tato transformace se výrazně projevila i z hlediska

zásadního přehodnocení oficiální historie a kolektivní paměti. Před

rokem 1989 se komunistické vlády snažily, aby národní i světová historie

byly interpretovány především pomocí dominantního marxistického

paradigmatu – i jinak kvalitní akademické publikace o okrajových

tématech starověkých či středověkých dějin zpravidla musely alespoň

v úvodu symbolicky přitakat historickému materialismu a důležitosti

třídního boje, pokud chtěly být vydány. Učebnice obsahovaly dlouhé

pasáže věnované historii dělnického hnutí a vývoji komunistických stran

 

 

25 George Lakoff – Mark Johnson: Metaphors We Live By.

26 Thomas Ilgen: Hard Power, Soft Power and the Future of Transatlantic Relations.

Ceske_probuzeni.indd 35 06.02.19 9:54

36

 

v SSSR a Československu. Oficiální komemorace byly jasně navázány na

potřeby komunistického režimu, který přímo či nepřímo nutil občany

k účasti, a to zejména v průvodech na 1. května, kdy se slavil Svátek

práce. Mezi další prominentní komemorace patřily každoroční oslavy

osvobození Prahy Rudou armádou, oslavy převzetí moci komunistickou

stranou (tzv. Vítězný únor) či oslavy Velké říjnové revoluce. Na druhou

stranu se komunistická strana snažila všemožně potlačovat připomínání

traumatických událostí ze srpna 1968 nebo obětí komunistických čistek

z 50. let, neboť tyto vzpomínky přímo narušovaly oficiální narativ. Lidé,

kteří chtěli byť jen připomenout tyto události, byli režimem sledováni

a aktivně stíháni.27

 

Nový polistopadový režim znamenal také zásadní přehodnocení kulturní

paměti ve veřejném diskursu. Výchozím bodem bylo odmítnutí

komunistického režimu, což zahrnovalo i odmítnutí komunisty propagované

verze dějin. První snahy v tomto ohledu směřovaly k napravení

záměrného opomíjení a zkreslování dějin. Pozornost byla směřována zejména

k rehabilitaci obětí komunistického režimu z 50. let. Paměť sehrála

roli i při schvalování tzv. restitucí, kdy byly celé domy a pozemky vraceny

těm, jimž byly po tzv. Vítězném únoru z roku 1948 státem znárodněny.

 

Z hlediska mezinárodních vztahů se změnil zejména vztah k Sovětskému

svazu, který přestal být „bratrem na věčné časy“ a v podstatě přes

noc se proměnil na hlavního utlačovatele. Vizuálně demonstrovalo tento

posun přemalování sovětského tanku T-34 narůžovo; památník na náměstí

Kinských od r. 1945 připomínal osvobození Prahy Rudou armádou.

Antikomunismus se stal jedním z klíčových rámců pro přetvoření

české i slovenské kulturní paměti i pro související politické a ekonomické

změny. Na první pohled viditelnou změnou bylo přejmenovávání ulic

a stanic metra, kdy se měl veřejný prostor očistit od symbolů, událostí

a osobností asociovaných s komunistickým režimem. V řadě případů se

názvy vrátily k původním, prvorepublikovým, jako tomu bylo v případě

Gottwaldova, ze kterého se opět stal Zlín.28

 

V turbulentní době po překvapivě rychlém zhroucení komunistického

režimu vznikla potřeba nového dominantního historického narativu

a s ním spojeného rámování, které by legitimizovaly nový demokratic-

 

27 Michal Kopeček: From the Politics of History to Memory as Political Language: Czech Dealings

with the Communist Past after 1989, http://www.imre-kertesz-kolleg.uni-jena.de/index

.php?id=519&l=0.

28 Jacques Rupnik: The Politics of Coming to Terms with the Communist Past. The Czech Case

in Central European Perspective, k dispozici na: http://archiv.iwm.at/index.php?option=com

_content&task=view&id=286&Itemid=464, poslední přístup 20. 8. 2017.

Ceske_probuzeni.indd 36 06.02.19 9:54

37

 

ký režim. Takové rámování by dalo nový význam minulosti, vyjasnilo

by komplikované problémy současnosti a sloužilo jako vodítko do budoucna.

29

 

V tomto kontextu začaly hrát velmi důležitou roli transatlantické vazby.

K přeměně vztahů se Spojenými státy došlo v roce 1989 téměř přes

noc. Oficiální komunistická média vytvářela obraz zákeřné a prohnilé

imperialistické mocnosti, která byla připomínána primárně ve spojení

s porážkou ve Vietnamu či předchozí neúspěšnou intervencí v Zátoce sviní

na Kubě. Rétoricky byla též vyjadřována solidarita s vykořisťovanou

americkou dělnickou třídou či bojem černochů a indiánů za lidská práva.

 

Z hlediska polistopadových elit a v souladu s primárním antikomunistickým

rámováním se naopak Spojené státy staly atraktivním modelem,

který měl být pokud možno následován, a to jak politicky, tak ekonomicky.

Diskursivně začaly být Spojené státy uctívany jako „země svobody“,

která je antitezí komunistického „období nesvobody“. Tento posun se

na úrovni kulturní paměti dá vysledovat na velkých oslavách osvobození

Plzně americkou armádou, které se konaly v květnu 1990. Dlouhodobé

snahy Spojených států šířit svobodu a demokracii byly jasně spojeny

s cíli sametové revoluce.30 Vznikající dominantní diskurs podporovaný

prvními postkomunistickými vládami se zaměřil na myšlenku určitého

„dlouhého pochodu“ českého národa za svobodou, demokracií a prosperitou.

Mnichovská dohoda, nacistická okupace a čtyřicet let komunistického

režimu představovaly zásadní překážky na této cestě. Tento nový

narativní rámec umožnil prezentovat Spojené státy jako přítele podávajícího

pomocnou ruku, jehož zásadový postoj ohledně šíření demokracie

a lidských práv pomohl vyhrát studenou válku a tak osvobodit Československo

od komunismu.31 V základu tohoto narativu byl v podstatě manichejistický

černobílý princip, kdy USA představovaly „dobro“ a SSSR

„zlo“. Toto zjednodušující vidění světa bylo a dodnes zčásti je politicky

velmi účinné, neboť vytváří jasnou dělicí linii pro interpretaci světových

událostí. Efektivně je využil i prezident George H. W. Bush při své návštěvě

v Praze v roce 1990, kdy před stotisícovým davem hovořil o dobru

a zlu, aby získal mezinárodní podporu pro první válku v Zálivu.32

 

29 Chiara Bottici – Benoit Challand: Imagining Europe.

30 Srov. např.: Česká televize, Vystoupení George Bushe st. – poselství z jiného světa, k dispozici

na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1303691-vystoupeni-george-bushe-st-poselstvi

-z-jineho-sveta, poslední přístup 20. 8. 2017.

31 Ron D. Asmus – Alexandr Vondra: The Origins of Atlanticism in Central and Eastern Europe,

s. 204.

32 David Lauter, Bush Warns of Mideast Peril in Prague Speech, k dispozici na: http://articles

.latimes.com/1990–11–18/news/mn-6877_1_president-bush, poslední přístup 20. 8. 2017.

Ceske_probuzeni.indd 37 06.02.19 9:54

38

 

 

Vztah mezi politickým přeorientováním země a změnou dominantního

historického narativu je hodný pozornosti z toho důvodu, že oba

procesy se navzájem posilovaly. Politické změny vytvořily podmínky pro

nové interpretace dějin, které na oplátku podporovaly legitimitu nového

československého a později českého zřízení a přispěly tak k transformačnímu

procesu. Oba procesy měly jasné politické cíle: na domácí frontě

zdiskreditovat bývalý komunistický režim a jeho politiky a otevřít tak

prostor pro strukturální reformy inspirované mimo jiné i Spojenými státy.

Na mezinárodní úrovni byly nový historický narativ a související rámování

použity na podporu snah České republiky odpoutat se od Ruska

a vstoupit do západních struktur, především do NATO a EU.

 

1.2 Role paměti v česko-amerických vztazích po roce 1989

 

Vztahy mezi Českou republikou a Spojenými státy jsou definované zásadní

asymetrií, která má význam pro řadu aspektů bilaterálních vazeb.33

České vlády po roce 1989 aktivně působily na Spojené státy, aby podpořily

jejich snahu o vstup do NATO. Formální obranná aliance s USA

měla konečně vyléčit trauma malého státu, který se sám nemůže efektivně

bránit – Mnichov 1938 a především sovětská invaze v roce 1968

byly hluboko zakořeněny v paměti jak u širší veřejnosti, tak u většiny

polistopadových elit. Historická paměť a komemorace se staly důležitými

nástroji, jak podpořit a rozvíjet vztahy mezi oběma zeměmi.

Jeden z důležitých příkladů strategického využití paměti je projev

Václava Havla k oběma komorám amerického Kongresu v únoru 1990.

Prezident Havel tam promluvil jako první postkomunistická hlava státu

a tato událost byla bedlivě sledována jak americkými, tak zahraničními

médii. Ve svém projevu pak Havel často odkazoval na historické události

a udal tak tón pro česko-americké vztahy i do dalších let:

„Dvakrát ve dvacátém století hrozila světu katastrofa, dvakrát byla jejím

rodištěm Evropa a dvakrát jste museli spolu s jinými i vy, Američané,

zachraňovat Evropu, celý svět i sebe samé.“34

 

Diskursivní rámování „záchranou Evropy“ bylo vysoce politicky relevantní,

neboť implicitně vyjadřovalo pokračující zodpovědnost na straně

zachránců, aby jejich snahy nepřišly vniveč. Dále tento diskurs poukazo-

 

 

33 Brantly Womack, Asymmetry in International Relations.

34 Řeč Václava Havla v Kongresu je dostupná například na stránkách Knihovny Václava Havla,

http://archive.vaclavhavel-library.org/Functions/download_binary.php?id=124237, poslední

přístup 20. 8. 2017.

Ceske_probuzeni.indd 38 06.02.19 9:54

39

 

 

val na povinnou vděčnost těch, kteří byli zachráněni (spaseni), což dále

posilovalo symbolické vazby. Havel pak ve svém projevu pokračoval:

„Při prvním zachraňování jste hodně pomohli i nám, Čechům a Slovákům.

Díky podpoře vašeho prezidenta Wilsona mohl náš první prezident

Tomáš Garrigue Masaryk založit náš novodobý stát. Založil jej, jak

víte, na principech, na kterých byly založeny Spojené státy americké, jak

o tom svědčí jeho rukopis uložený v Knihovně Kongresu.“

 

V této pasáži československý prezident nejenže zdůraznil sdílené historické

události, ale vyjádřil myšlenku, že oba státy byly založeny na

stejných základech. Pokud by tomu tak skutečně bylo, opět by to implikovalo

závazek Spojených států pomoci slabším členům symbolické

„rodiny“ v rámci jejich asymetrického vztahu. Na závěr projevu Havel

ještě připomněl Prohlášení nezávislosti a Thomase Jeffersona jako důležité

zdroje inspirace, čímž dále podpořil myšlenku transatlantických vazeb.

Na symbolické úrovni se Havel pokusil vytvořit představu společného

„my“ zahrnujícího jak Spojené státy, tak Československo, k čemuž mu

dopomohly vybrané historické reference.

 

Havel navíc použil silný manichejský slovník k popisu role USA ve

studené válce:

 

„To všechno nás naučilo vidět svět bipolárně: jako dvě ohromné síly,

z nichž jedna brání svobodu a druhá nahání hrůzu. […] Takže jste možná

přispěli k záchraně nás, Evropanů, světa, a tím i sebe samých potřetí:

pomohli jste nám dožít se těchto dnů – a to dokonce bez horké války –

jen s válkou studenou.“ V anglickém překladu (projev byl tlumočen)

byla záchrana navíc přeložena jako „salvation“, což znamená i spasení,

spásu.

 

Silná dichotomie mezi svobodou a hrůzou (v anglické verzi dokonce

„noční můrou“) opět vytvářela apel na Spojené státy, aby byly na straně

svobody, pokud se opět ocitne ohrožena. Až mesianistický jazyk zde

sloužil k tomu, aby podpořil americkou výjmečnost, nicméně jej lze též

interpretovat jako lichocení, což je standardní taktika slabších při vyjednávání

se silnějšími. Tato taktika se k dané příležitosti hodila – atmosféra

v Kongresu byla oslavná (zasedání se zúčastnil i sám prezident Bush

starší), neboť Havlovo vystoupení symbolicky představovalo triumf USA

v dlouhé studené válce.

 

Za účelem získání podpory USA použil Havel historickou paměť také

jako skrytou hrozbu:

 

Jak jistě víte, většina důležitých vojenských i jiných evropských konflagrací

po staletí tradičně začínala i končila přímo na území dnešního Česko-

 

Ceske_probuzeni.indd 39 06.02.19 9:54

40

 

slovenska, anebo s tímto prostorem nějak souvisela. Posledním příkladem

nám budiž druhá světová válka. Je to pochopitelné: ať se nám to líbí, nebo

ne, ležíme v samém středu Evropy, díky čemuž nemáme výhled na moře

ani skutečné námořnictvo. Proč to ale říkám: politická stabilita v naší

zemi je tradičně důležitá pro celou Evropu.

 

Implikace této části projevu jsou jasné – co se stane v Československu,

má závažné důsledky také pro celou Evropu a přeneseně i pro Spojené

státy. To je další z důvodů, proč by USA měly být připraveny Československu

pomáhat. V kontextu asymetrického vztahu se Havel zřetelně

snažil umístit Československo do středu světové politiky, aby mu zajistil

pokračující pozornost velmoci. Konkrétní odkaz na komplikovaná jednání

ohledně odchodu sovětských vojsk, ve kterých potřebovala československá

vláda americkou podporu, následoval hned po této pasáži.

 

Traumatické vzpomínky na druhou světovou válku zde hrály jasnou roli,

včetně zřejmých důsledků pro to, co je potřeba udělat dnes. Dále následovala

další reference k sovětské invazi z roku 1968, aby podpořila

legitimitu československých požadavků vůči SSSR před mezinárodní

veřejností.

 

Václavu Havlovi se v tomto projevu podařilo zvýraznit a zarámovat

historické události tak, aby vytvořil přesvědčivý narativ ohledně česko-

-amerických vztahů, který byl jasně provázán se současnou politickou

agendou. Exkluzivita této příležitosti a její široké mediální pokrytí poskytly

unikátní příležitost pro obnovení transatlantických vztahů jak pro

americkou, tak i československou veřejnost.

 

1.3 Jak přesvědčit orla, aby roztáhl ochranná křídla –

role kulturní paměti při vstupu ČR do NATO

 

Poté, co se podařilo prosadit dominantní narativ, ve kterém USA působily

jako přátelská síla pomáhající směrovat nový stát směrem ke svobodě

a demokracii, následovala fáze vyjednávání ohledně vstupu ČR

do NATO, což znamenalo zásadní geopolitický obrat s dlouhodobými

strategickými důsledky. Pro polistopadovou politickou elitu i pro většinu

obyvatel představoval symbolický „návrat na Západ“ sdílený cíl, jenž

zahrnoval kromě ekonomické prosperity a rozšiřování zóny osobní svobody

také nové bezpečnostní záruky, které by zabránily opakování dvou

již zmiňovaných historických traumat – Mnichova a srpna 1968. V případě

obou těchto událostí neměly Spojené státy žádné formální závazky

 

Ceske_probuzeni.indd 40 06.02.19 9:54

41

 

k obraně Československa a v obou případech vedla absence relevantní

zahraniční podpory k tragédii z hlediska československé nezávislosti.

Traumatické připomínky Mnichova silně rezonují v českém veřejném

diskursu hlavně ze dvou důvodů. Zaprvé jako symbolické zrazení Československa

západními spojenci, hlavně Francií a Velkou Británií, které

přímo vedlo k dezintegraci meziválečné republiky a vytvořilo prostor pro

nacistický protektorát. Zadruhé se tím otevřely dveře sovětskému vlivu,

protože neblahé vzpomínky na postoj západních mocností v Mnichově

vedly československou politickou reprezentaci k posílení orientace na

Stalinův SSSR. Sovětský svaz začal být vnímán jako realistická vnější

síla, která je jediná schopná vyvážit převažující německý vliv.

 

Odkaz Mnichova, který byl zejména Komunistickou stranou Československa

prezentován jako nezvratný důkaz o pošetilosti pokusů

o alianci se západními liberálními demokraciemi, hrál důležitou roli ve

volbách v roce 1946, ve kterých získala komunistická strana nejvíce hlasů

ze všech politických subjektů a vytvořila si tak pozici pro úplné převzetí

moci v únoru 1948. Pokračující význam Mnichova pro českou společnost

lze ukázat například na komerčně úspěšném i kriticky dobře hodnoceném

filmu Petra Zelenky Ztraceni v Mnichově z roku 2015. Film demonstruje,

že mnichovské trauma zasahuje českou společnost i ve 21. století

a naznačuje ambivalentní postoj Čechů k „Západu“.35

 

Rozdrcení tzv. pražského jara armádami Varšavské smlouvy v srpnu

1968 představuje druhé z traumat, které měl vyřešit vstup ČR do NATO.

Fakt, že nenásilné reformní procesy vedené oficiální československou

komunistickou stranou vyprovokují vojenskou intervenci, byl šokem jak

pro většinu tehdejších elit, tak pro širokou veřejnost. Slavné fotografie

davů s květinami obklopující sovětské tankisty v roce 1945 jsou v tak

šokujícím kontrastu s těmi ze srpna 1968, jako byla šokující míra překvapení

z toho, že vnitřní reformy mohou vyvolat masivní vojenský zásah,

navíc následovaný dlouhodobou okupací. Traumatické vzpomínky na

dobu po roce 1968, kdy byli lidé odmítající sovětskou okupaci posíláni

do nuceného exilu, vyhazováni z práce a jejich děti nemohly studovat na

univerzitách, byly po roce 1989 pro většinu tehdejších politiků i pro širokou

veřejnost stále živé. Trauma z roku 1968 hrálo klíčovou roli v proti-

 

35 Zápletka této lehce absurdní komedie se točí kolem starého papouška, který kdysi patřil Eduardovi

Daladierovi a byl v jeho pracovně v čase, kdy se vyjednávala mnichovská dohoda. Papoušek

je francouzskou vládou přivezen do Prahy u příležitosti 60. výročí této dohody, nicméně

způsobí mezinárodní skandál a vyvolá bouřlivou debatu uvnitř české společnosti, když se začne

urážlivě vyjadřovat o Češích a chválit Hitlera („Hitlerrr je superrr“ je jedna z jeho oblíbených

hlášek). Petr Zelenka: Ztraceni v Mnichově, 2015.

 

Ceske_probuzeni.indd 41 06.02.19 9:54

 

42

 

sovětské a později protiruské orientaci země v průběhu 90. let 20. století.

Není proto překvapivé, že se 21. srpen stal součástí každoročních komemoračních

rituálů a byl široce pokryt v médiích i projevech politiků.

 

Dominantní narativ, který propojoval Mnichov se srpnem ’68, byl

založen na představě malé země, která se stává obětí svých mocných

a agresivních sousedů, pokud jí není poskytnuta efektivní pomoc zvnějšku.

Tato verze historické paměti dobře posloužila k tomu, aby připravila

českou společnost na vstup do NATO. Poté, co se díky rozpadu SSSR

v roce 1991 staly Spojené státy jedinou globální supervelmocí, tak mělo

spojenectví s nimi v rámci NATO včetně explicitních bezpečnostních

záruk uvedených v článku 5 zabránit dalším Mnichovům a zejména případným

dalším ruským invazím. Vzpomínky na rok 1968 tak výrazně

pomohly prosadit myšlenku vstupu do NATO u české veřejnosti.

 

Představa rozšiřování NATO však narazila na opozici v samotných

USA i některých státech západní Evropy. Hlavním argumentem byla

snaha tímto krokem zbytečně neantagonizovat Rusko a nevyvolat kvůli

tomu zbytečné ochlazení vztahů v situaci, kdy bylo Rusko samotné

považováno v dlouhodobé perspektivě za mnohem důležitějšího partnera.

36

 

Historická paměť byla opět efektivně využita, aby tuto opozici

potlačila. Nedávné vzpomínky na nenásilné ukončení komunistických

režimů ve střední a východní Evropě vytvářely dojem, že si nově demokratizované

země vstup do NATO svým způsobem zaslouží, zvlášť ve

světle prožitých historických traumat 20. století.

 

Z pozdější doby to byly zejména upomínky na jaltskou konferenci

z roku 1945, které pomohly změnit odmítavý postoj důležitých členů

Kongresu k rozšiřování NATO. I když práce historiků pomohly prokázat,

že tzv. jaltský mýtus o cynickém rozdělení Evropy velmocemi a de

-facto zaprodání střední a východní Evropy Stalinovi je účelově vytvořená

fikce,37 hluboká zakořeněnost této představy i v samotných Spojených

státech pomohla českým snahám o vstup do NATO. Ten byl totiž jeho

zastánci prezentován jako jedinečná šance USA odčinit tuto historickou

křivdu. Dokonce vlivný předseda senátního výboru pro zahraniční styky

Jesse Helms začal jednání ohledně možného rozšíření NATO s odkazem

na „jaltskou zradu“.38 Podle Alexandra Vondry, který byl jako velvyslanec

36 George F. Kennan: A Fateful Error, New York Times 5. 2. 1997.

37 Např. Vít Smetana: Jaltská konference a její mýtus, k dispozici na: http://www.cs-magazin

.com/index.php?a=a2010032056, poslední přístup 20. 8. 2017.

38 Oficiální přepis slyšení zahraničního výboru Senátu USA z listopadu 1997 je k dispozici na:

https://www.gpo.gov/fdsys/pkg/CHRG-105shrg46832/html/CHRG-105shrg46832.htm, poslední

přístup 20. 8. 2017.

Ceske_probuzeni.indd 42 06.02.19 9:54

43

ČR v USA součástí českých snah o prosazení rozšíření NATO, fungoval

emocionální odkaz na Jaltu při přesvědčování zejména v těch případech,

kdy racionální argumenty ve prospěch rozšíření selhávaly. Čeští zástupci

tedy dokázali efektivně využít historickou paměť na podporu svých cílů,

jakkoliv se v případě Jalty nezakládala na pravdě. Dokázali také dobře

využít představu, kterou si představitelé USA přáli sami o sobě mít, a to

být viděni jako ochránci a podporovatelé demokracie a svobody.39

 

V procesu vstupu České republiky do NATO hrála ale roli také paměť

individuální: klíčovou úlohu při jeho prosazení měla Madeleine Albrightová.

Narození v Praze v roce 1937 a nucený odchod před komunistickým

režimem s celou rodinou rozhodně ovlivnily její pohled na svět.

Její projevy a aktivity nejprve jako velvyslankyně USA v OSN a poté

jako ministryně zahraničí přiměly Billa Clintona, aby prohlásil, že Česká

republika je jedinou zemí na světě, která má ve Washingtonu dva

velvyslance.40 Jako by chtěla potvrdit důležitost svých vazeb na Českou

republiku, napsala Madeleine Albrightová knihu věnovanou specificky

jejím vzpomínkám na život v Praze.41

Když bylo rozšíření NATO úspěšně dojednáno, oficiální proslovy

přinesly řadu referencí k historické paměti, které poskytly dané příležitosti

vhodný diskursivní rámec. Ve svém projevu u příležitosti vstupu

České republiky do NATO 24. března 1999 na Pražském hradě řekl Václav

Havel:

 

Šedesát let po vpádu hitlerovských armád do naší země a třicet let po

jejím přepadení vojsky Varšavského paktu se i my stáváme součástí tohoto

solidárního spojenectví. Naše bezpečnost se stává nedílnou součástí

bezpečnosti celého euroatlantického světa, a tím se podstatně zmenšuje

nebezpečí, že bychom se v budoucnosti opět mohli stát kořistí nějakého

agresora, který by se rozhodl nás přepadnout, protože by si byl předem

jist nečinností demokratického světa.42

 

Tato pasáž obsahuje reference jak ke klíčovým traumatickým momentům,

tak k ochranné náruči NATO, která má zachránit zranitelnou

 

39 Rozhovor autora s Alexandrem Vondrou, 21. 4. 2016, archiv autora.

40 Michal Žantovský: In Search for Allies. Vaclav Havel and the Expansion of NATO, k dispozici

na: http://www.worldaffairsjournal.org/article/search-allies-vaclav-havel-and-expansion-nato.

41 Madeleine Albright: Prague Winter.

42 Transkript projevu je k dispozici na stránkách Knihovny Václava Havla, http://archive.vaclav

havel-library.org/viewArchive.php?event=19660&itemDetail=36346, poslední přístup 20. 8.

2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 43 06.02.19 9:54

 

44

 

republiku před budoucími agresory. Havel zde opět používá zájmeno

„my“, aby zdůraznil jednotu mezi Evropou a USA.

 

Paměť byla využívána k prosazení rozšíření NATO také v USA. V prosinci

1997 pronesla Madeleine Albrightová ve svém projevu na setkání

ministrů zahraniční NATO:

 

„Tyto národy akceptovaly zásadní proměnu svých národních identit.

Po desítky let vzhlížely ke svobodnému světu pro ujištění a podporu ve

svém boji za svobodu a nezávislost.“43

 

Přiznání toho, že polistopadová transformace vyžadovala zásadní

přehodnocení role České republiky ve světě, ukazuje, nakolik si byla

Albrightová vědoma proměn, které byly postaveny na novém dominantním

narativu touhy po svobodě. Důležité spojení mezi historickou pamětí

a identitou je z úryvku také jasně patrné. Zároveň je třeba připomenout,

že historická paměť rozhodně není monolitická, takže třeba druhá

z vět v citátu se vztahuje na relativně úzkou skupinu lidí, z nichž se ale

velká část nově dostala do veřejných funkcí až po roce 1989. Celkově se

však tento narativ uchytil, neboť vyhovoval jak českým, tak americkým

zastánců Aliance a pomohl rozšíření prosadit i u širší veřejnosti.

V jiném projevu z dubna 1997 představila ministryně Albrightová rozšíření

NATO jako logické vyústění Marshallova plánu (sic!), který pro

ni představoval příklad úspěšného šíření míru a prosperity v Evropě za

štědré pomoci USA. Paní ministryně mimo jiné uvedla: „[Marshallův

plán] je nedokončený proces, který se rozšířením NATO dnes přibližuje

svému naplnění. Je nedokončený, neboť po 50 let byly limity evropské

integrace určovány ne pomocí svobodné volby občanů, ani relevantními

zájmy nezávislých států, ale limity postupu Rudé armády na západ v roce

1945.“44

 

Opět je zde rozšíření NATO vnímáno jako určitý morální závazek

Západu, jako příležitost k napravení jakési historické křivdy. Zatímco

Češi poukazovali na údajnou americkou „zradu“ v Jaltě při prosazování

svých cílů, Albrightová raději zdůraznila postup Rudé armády, což

bylo politicky jistější než otevírat diskuse o roli USA v diplomatických

jednáních na konci druhé světové války. Fakt, že v relativně svobodných

volbách v roce 1946 se Komunistická strana Československa stala nejsilnější

parlamentní stranou, se do takto nastaveného narativu vůbec nehodil.

I když kvůli studenoválečnému kontextu i vlastním problémům ve

 

43 Přepis projevu Madeleine Albrightové je k dispozici na stránkách NATO, http://www.nato

.int/cps/en/natohq/opinions_25514.htm?selectedLocale=en, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

44 Přepis projevu Madeleine Albrightové je k dispozici na stránkách NATO, http://www.nato

.int/docu/speech/1997/s970529f.htm, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 44 06.02.19 9:54

 

45

 

Vietnamu neposkytly Spojené státy Československu v roce 1968 žádnou

reálnou podporu, přesto se tato historická připomínka hodila, neboť poukazovala

na sovětský útlak a československý odpor vůči němu.

Když obhajoval svoje rozhodnutí podpořit rozšíření NATO, prezident

Clinton použil historické reference v grandiózním měřítku. Ve svém

důležitém projevu v kampani roku 1996, věnovaném otázkám zahraniční

politiky, pronesl:

 

Už od svého založení byl náš národ postaven na myšlence, že lidé mají

právo kontrolovat své životy, jít za svými sny. V tomto století jsme udělali

mnohem více, než stáli za těmito principy. Američané je aktivně naplňovali

a obětovali se pro ně; vybojovali dvě světové války, aby svoboda mohla

triumfovat nad tyranií, a poté učinili závazky, které udržely mír, které

pomohly rozšiřovat demokracii, které nám přinesly nevídanou prosperitu

a které nám pomohly vyhrát studenou válku.45

 

V jednom odstavci dokázal Clinton načrtnout velký příběh založený

na aktivní a idealistické roli USA v mezinárodních vztazích. Jeho odkazy

na historickou paměť sloužily k tomu, aby pomohly objasnit současná

obtížná politická rozhodnutí. K otázce střední Evropy se Clinton v témž

projevu vyjádřil takto:

 

Máme spolu výjimečný vztah, protože náš národ byl zformován z nadějí

a snů těch, kteří přišli k našim břehům přes Atlantický oceán hledajíce náboženskou

svobodu a lepší život nebo prchajíce před politickou perzekucí.

Od prvních Poutníků z roku 1620 k maďarským bojovníkům za svobodu

z roku 1956, jejichž boj si připomeneme zítra, všichni dali Americe sílu

různorodosti a vášeň pro svobodu. Obdivuhodné generace Američanů se

obětovaly, aby Evropě zajistily mír a svobodu.

 

Připomínka amerických obětí za Evropany zde slouží k legitimizaci

pokračující přítomnosti USA v Evropě. Tím, že dal dohromady legendární

puritánské Poutníky a Maďary prchající před komunismem, Clinton

rétoricky vytvořil společný diskursivní prostor definovaný sdílenou

„vášní pro svobodu“. Podobně jako Havel tedy poukazuje na historickou

paměť, aby střední Evropu a Spojené státy umístil do sjednocené

kategorie „my“, což podpořilo jeho postoj k rozšíření NATO.

 

45 Přepis Clintonova projevu v Detroitu je k dispozici na stránkách NATO, http://www.nato.int

/docu/speech/1996/s961022a.htm, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 45 06.02.19 9:54

 

46

 

Úspěšné rozšíření NATO o Českou republiku na summitu v Madridu

v roce 1999 bylo určitým vrcholem ve vztazích mezi oběma zeměmi.

Bylo provázeno efektivním využíváním historických referencí a odpovídajícímu

rámování na obou stranách Atlantiku.46 Ve Spojených státech

byla nenásilná změna režimů ve střední Evropě a jejich následná úspěšná

integrace do globální kapitalistické ekonomiky vnímána jako ospravedlnění

vlastní pozitivní role ve světě a jako podpora sebechvalného narativu

o USA coby dlouhodobém šiřiteli svobody.47 V České republice

hrála vzpomínka na rok 1968 důležitou roli při generování podpory pro

vstup do Severoatlantické aliance. Společné téma dějinného zápasu za

svobodu poskytlo sjednocující rámec, jenž napomohl úspěšnému završení

procesu vstupu.

 

I po vstupu ČR do NATO byla historická paměť využívána k posilování

vzájemných vztahů. Dominantní historický narativ ohledně Spojených

států jako důsledných zastánců lidských práv proti utlačujícím

režimům hrál důležitou roli v kontroverzním rozhodnutí prezidenta

Havla podpořit vojenské operace NATO v Kosovu i Srbsku v roce 1999,

a to i když zahrnovaly bombardování civilních cílů. Svůj postoj Havel

obhajoval z velké části právě na základě historických odkazů týkajících

se šíření demokracie a lidských práv:

 

Mezinárodní společenství, konkrétně NATO, se rozhodlo přestat nečinně

přihlížet. […] Milošević odmítl podepsat mírovou dohodu, vzdoroval celému

demokratickému světu, který neměl jinou možnost než intervenovat

za účelem ochrany lidských životů a ukončení lidského utrpení. Chápu,

že se jedná o extrémní řešení, nicméně s ohledem na okolnosti celkem

nezbytné. Česká republika jako člen NATO je si vědoma svých závazků

z členství vyplývajících.48

 

Havel v tomto prohlášení vzývá „celý demokratický svět“, který čelí

zlým diktátorům, již pošlapávají lidská práva občanů zemí, ve kterých

vládnou. NATO se tak stává silou, která je schopna přinést transformativní

změnu. Česká republika je pyšná na své členství a čerpá inspiraci

ze svých vlastních nedávných zkušeností s bojem proti utlačujícímu nedemokratickému

režimu. Zároveň se však už v roce 1999 objevuje v mé-

 

46 Kendall R. Phillips, Framing Public Memory, s. 5.

47 Megan Ouellette – Tomáš Weiss: “This Marvelous Symbol of Our Identity”, s. 267–286.

48 Prohlášení k situaci v Kosovu z 25. května 1999 je k dispozici na: http://www.vaclavhavel.cz

/showtrans.php?cat=projevy&val=110_aj_projevy.html&typ=HTML, poslední přístup 20. 8.

2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 46 06.02.19 9:54

 

47

 

diích i v politice diskurs kritizující postup NATO zejména s ohledem na

bombardování civilních cílů v Srbsku.49

 

Historický narativ oslavující roli USA hrál roli také v diplomatické

krizi spojené s invazí Spojených států do Iráku v roce 2003. V době vrcholícího

napětí mezi administrativou George W. Bushe na straně jedné

a představiteli Německa a Francie na straně druhé se stal Václav Havel

jedním z prominentních signatářů (společně například s Tonym Blairem,

Leszkem Millerem a Péterem Medgyessym) takzvaného „dopisu osmi“,

který se odvolával na historickou paměť, aby vyjádřil podporu pozici

USA ohledně Iráku a podpořil tak transatlantické vazby:

„Dnes je transatlantická vazba zárukou svobody více než kdykoliv

předtím. My v Evropě máme vztahy se Spojenými státy, které obstály

v testu dějin. Především díky americké statečnosti, velkorysosti a předvídavosti

byla Evropa osvobozena od dvou forem tyranie, které ničily náš

kontinent ve 20. století, od nacismu a komunismu.“50

 

Na pozadí tohoto uvažování stálo přesvědčení, že díky svým skutkům

v minulosti Spojené státy získaly jakési oprávnění pro svoji intervenční

politiku. Připomínka minulých vítězství sloužila jako ospravedlnění

tehdejších postojů, které byly založeny na nutnosti udržet pevnou

transatlantickou geopolitickou a bezpečnostní vazbu. Pozitivní historické

reference ohledně role USA v Evropě hrály v případě výše zmíněných

státníků jasnou roli při interpretaci aktuální geopolitické krize. Jejich

černobílé vidění světa, kdy jsou Spojené státy považovány implicitně za

„dobré“, však narazilo na svoje limity. Zhoršující se situace v okupovaném

Iráku byla jedním z důležitých faktorů při symbolickém probouzení

z amerického snu, respektive z představy o nutně „dobrých“ Spojených

státech, které si zaslouží automatickou podporu.

 

1.4  Potíže s radarem – konec česko-americké pohádky

1.5    

Když administrativa George W. Bushe nabídla české vládě umístění vojenské

základny na českém území, s výkonným radarem, který by byl

integrální součástí protiraketového štítu, byl tento návrh konzistentní

s dominantním diskursem ohledně česko-amerických vztahů založených

 

49 Jiří Pehe: Postoje českých politiků a občanů ke kosovské krizi, k dispozici na: http://www

.pehe.cz/clanky/1999/postoje-ceskych-politiku-a-obcanu-ke-kosovske, poslední přístup 20. 8.

2017.

50 Tzv. Dopis osmi, k dispozici na: http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/2708877.stm, poslední

přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 47 06.02.19 9:54

 

48

 

na historické paměti, který se ukázal tak efektivní při obhajování českého

vstupu do NATO. Tato nabídka však způsobila v českém prostředí velký

rozruch a stala se jedním z nejdiskutovanějších témat v českých médiích

a politice v letech 2007 a 2008. Navzdory urputným snahám speciálního

vládního zmocněnce pro propagaci umístění radaru Tomáše Klvani

se nepodařilo získat podporu většiny české veřejnosti.51 I když souhlas

veřejnosti nebyl nutnou podmínkou pro umístění radarové základny, výrazné

projevy odporu projekt přinejmenším zpozdily a ve svých důsledcích

přispěly k rozhodnutí nové Obamovy administrativy nabídku svého

předchůdce stáhnout. To vede k důležité otázce, co se změnilo ohledně

dominantního narativu v česko-amerických vztazích. Jak je možné, že

jasná podpora pro vstup do NATO nevyústila v podporu pro radarovou

základnu USA na území ČR? Jakou roli hrály v tomto procesu odkazy

na historickou paměť?

 

Ze studia materiálů vydaných zvláštním zmocněncem pro propagaci

radaru je vidět, že historické reference hrály důležitou roli v argumentaci

zastánců radaru, a to i přesto, že hlavní důraz byl kladen na současné

hrozby ze strany Íránu a Severní Koreje. Na oficiálním DVD podporujícím

radarovou základnu hrají historická traumata Mnichova a sovětského

vpádu v roce 1968 důležitou roli v příspěvcích tehdejšího premiéra

Mirka Topolánka i režiséra Jiřího Menzela. Potřeba bránit se tam slouží

jako diskursivní linka, která propojuje traumatické historické zkušenosti

s apelem na správné rozhodnutí, které je potřeba učinit dnes.52

 

K oficiálním vládním snahám o propagaci radarové základny se přidala

z vlastní iniciativy i část občanů, která byla motivována především

svými instinktivními protiruskými postoji, v nichž hrála traumatická

vzpomínka na rok 1968 velmi důležitou roli. Silné vazby na vojensky

dominantní Spojené státy byly těmito lidmi považovány za jedinou možnost,

jak reálně čelit stále trvající ruské hrozbě. V dokumentu Český mír,

věnovanému debatě o umístění radaru, je natočena reálná scéna, ve které

Ivan „Magor“ Jirous nadává mladým aktivistům proti radaru, protože

jsou podle něj naivní a nemají nejmenší ponětí o smrtelném nebezpečí,

které „bolševici“ představují.53

 

51 Jan Červenka: Občané o americké radarové základně v ČR – červen 2009, k dispozici na: http://

cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a3406/f3/100679s_pm70424.pdf,

poslední přístup 1. 8. 2017.

52 Proti raketám, Úřad zvláštního vládního zmocněnce, 2008, k dispozici na: https://www.youtube

.com/watch?v=AZZT5Sspdy4, poslední přístup 20. 8. 2017.

53 Tomáš Klusák – Filip Remunda: Český mír, k dispozici na: https://www.youtube.com/watch?v

=TZ1lzA9v_-s, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 48 06.02.19 9:54

 

49

 

Symbolicky silná protiruská karta však nemohla být plně využita

v oficiální kampani, neboť dohodnutým oficiálním důvodem pro stavbu

základny z americké i české strany bylo ohrožení Evropy ze strany íránských

a severokorejských raket dlouhého doletu. Ani čeští, ani američtí

představitelé záměrně nezmiňovali výhledové nebezpečí Ruska jako jeden

z důvodů umístění základny, aby dále nevyhrocovali mezinárodní

napětí ve střední Evropě. Historické obavy z Ruska však byly jasným

hnacím motorem pro ty nejzapálenější zastánce radaru. V Polsku, kde

měly být umístěny antibalistické střely propojené s českým radarem,

měl projekt větší podporu veřejnosti, která si byla vědoma širších protiruských

geopolitických souvislostí. Z hlediska kolektivní paměti je

důležité, že v Polsku byly negativní vzpomínky na ruské vojenské vpády

a okupaci ještě mnohem hlubší a intenzivnější než v případě České

republiky.54

 

V článcích a projevech vrcholných představitelů na téma radaru byl

hlavní důraz kladen na hrozbu íránských balistických střel dalekého doletu,

dále se vyskytovala témata možných zdravotních a environmentálních

rizik a celkově doktrína pacifismu. Když premiér Mirek Topolánek

obhajoval umístění radaru v parlamentu, použil historickou analogii

s umisťováním amerických jaderných střel do západní Evropy: „Argument,

že radar nepotřebujeme, je ryze pacifistická ideologie, která samozřejmě

byla podobná a byla slyšet v evropských zemích v průběhu

šedesátých a sedmdesátých let při budování – nebo bezprostředně po

válce – daleko větších amerických základen na evropském území.“55

Ke stejnému problému se na pozadí historického kontextu vyjádřil

i Tomáš Dub, který byl za vládní Občanskou demokratickou stranu

zpravodajem prováděcích zákonů umožňujících stavbu radaru. Poté, co

radarovou základnu označil za logický třetí krok po vstupu do NATO

a EU, dodal:

 

I v období první republiky, v období znovuzískané státnosti, se čeští politici

pokoušeli integrovat Československo co nejvíce do západních demokratických

struktur. Rok 1938, jehož smutné výročí jsme si nyní připomněli,

a především rok 1948 ukázaly, že míra integrace do západních

 

54 Adam Taylor: Why Poland Wants a Military Base, k dispozici na: https://www.washingtonpost

.com/news/worldviews/wp/2014/06/03/why-poland-wants-a-u-s-military-base/, poslední přístup

20. 8. 2017.

55 Přepis projevu premiéra Mirka Topolánka z 29. 10. 2008 je k dispozici na serveru české vlády:

http://www.vlada.cz/cz/za-premierem-a-vladou/proc-potrebujeme-radar--stenozaznam

-proslovu-predsedy-vlady-k-poslancum-29–10–2008--44508/, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 49 06.02.19 9:54

 

50

 

demokracií byla nedostatečná. Čtyřicet let období totality včetně sovětské

okupace to potvrdilo. Proto opakuji, že naše země s citlivou polohou

uprostřed Evropy musí stále posilovat své bezpečnostní záruky, a vybudování

americké radarové stanice je jedním z těch nemnoha možných

strategických rozhodnutí, která máme k dispozici.56

 

Tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg z TOP09, která byla

součástí vládní koalice, ve stejné debatě využil pozitivní historické reference,

aby stavbu radaru podpořil: „Stabilita obranyschopnosti Evropy

závisí na transatlantické spolupráci. Transatlantická vazba byla v druhé

polovině 20. století zárukou bezpečnosti pro západní Evropu a její

udržení a posílení je nezbytné i dnes pro celou Evropu. Spojené státy

jsou spojencem, který stál v klíčových okamžicích dějin vždy po našem

boku.“57

 

Klíčová otázka ohledně americké vojenské přítomnosti na území ČR

zůstávala v pozadí probíhajících diskusí. Tábor příznivců radaru nechtěl

být viděn jako zastánce servilní mentality, která by evokovala nacistickou

„ochranu“ v rámci Protektorátu Čechy a Morava. Dále se chtěli vyhnout

srovnávání s nechvalně známým „zvacím dopisem“, ve kterém část českých

komunistů pozvala vojska Sovětského svazu do Československa

za účelem potlačení údajné kontrarevoluce, i když k takovému kroku

rozhodně nebyli Ústavou ČSSR zmocněni.

 

Odpůrci radaru také nepoužívali vztah ke Spojeným státům jako

hlavní argument, možná proto, že by jejich nadměrné vyzdvihování jako

spojence až příliš připomínalo v bleděmodrém okaté snahy komunistického

režimu očerňovat USA. Odpůrci radaru také nutně nechtěli být

viděni pouze jako jacísi „trojští koně“ režimů nepřátelských vůči Spojeným

státům. Bylo proto jednodušší poukazovat na slabé stránky v argumentaci

zastánců radaru (chce Írán opravdu střílet rakety na Evropu?)

nebo rámovat debatu spíše v obecně protiválečném a protimilitaristickém

duchu. Kulturní paměť zde dobře posloužila, neboť bylo možné navázat

na dlouhou tradici subverzivních děl parodujících armádu, počínaje Haškovým

Švejkem z 20. let 20. století. Neoblíbená povinná vojenská služba

za komunistického režimu dále podkopala prestiž armády. Odpůrci radaru

se tedy mohli odkazovat na tyto historické reference a propojit je

 

56 Přepis debaty z jednání Poslanecké sněmovny z 29. října 2008 je k dispozici na: http://www

.psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/039schuz/s039097.htm, poslední přístup 20. 8. 2017.

57 Přepis debaty z jednání Poslanecké sněmovny z 29. října 2008 je k dispozici na: http://www

.psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/039schuz/s039102.htm, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 50 06.02.19 9:54

 

51

 

s kritikou amerického militarismu i dnes.58 Navzdory těmto pozičním

rétorickým manévrům bylo však oběma stranám jasné, že vztah k USA

(a Rusku) je to podstatné, co se pod povrchem těchto debat skrývá.

Výrazný moment z kampaně za radar dobře demonstruje, že hlavním

tématem pro příznivce radaru byly právě americko-české vztahy:

Slavný country zpěvák Jan Vyčítal se netajil svými sympatiemi k USA

už v dobách komunismu; jeho píseň „To tenkrát v čtyřicátom pátom“

o osvobození Plzně americkou armádou pak byla jedním z vrcholů oslav

osvobození města v roce 1990. Vyčítalova jistě dobře míněná snaha podpořit

vybudování základny vyústila v píseň a videoklip s názvem „Dobrý

den, prapore z hvězd a pruhů“, která využívala pozitivní vzpomínky na

americkou armádu v Plzni a propojovala je se současnou debatou o radaru.

Ve videoklipu se objeví kolona amerických džípů jedoucí českou

krajinou i modelky oblečené do bikin s americkou vlajkou a třímající automatické

zbraně. Melodie byla navíc převzata z písně Jaromíra Hniličky

z roku 1961, která oslavovala Gagarinův první let do kosmu. Výsledná

kombinace vyzněla poněkud bizarně, neboť nadšenou oslavu Gagarina

a Sovětského svazu vystřídala stejně nadšená oslava armády USA,

nicméně bylo vidět, že autor je dlouhodobým nepokrytým (a zároveň

nekritickým) příznivcem amerického vlivu v České republice.59

Jasné politické poselství písně v kombinaci s výrazně zjednodušeným

viděním světa a oslavou militarismu bohužel nechtěně připomínaly komunistické

snahy oslavovat věčné přátelství se Sovětským svazem právě

pomocí připomínání osvobození Prahy Rudou armádou. Co mělo skončit

jako trochu zvláštní kulturní produkt debaty o radaru, se navíc dostalo

do sféry nejvyšší politiky. Když se ministryně obrany Vlasta Parkanová

o písni doslechla, zaujala jí natolik, že se rozhodla natočit s Janem Vyčítalem

duet. Výslednou píseň pak darovala Georgi W. Bushovi při jeho

návštěvě v Praze v roce 2008.60 Tato snaha nalákat za každou cenu mocné

Spojené státy k obraně slabé vlasti jasně poukazuje na hloubku asymetrie

ve vzájemných vztazích i na určitou formu postkoloniální mentality,

která je udržována selektivními vzpomínkami na slavnou minulost.

Pro značnou část polistopadových elit, které přivedly zemi do NATO,

byla negativní reakce velké části veřejnosti nepříjemným překvapením,

 

58 Časopis Ne základnám, k dispozici na: http://www.nezakladnam.cz/files/Nulte_cislo.pdf,

poslední přístup 20. 8. 2017.

59 Jan Vyčítal: Dobrý den prapore z hvězd a pruhů, k dispozici na: https://www.youtube.com

/watch?v=zaP3jyANFl0, poslední přístup 20. 8. 2017.

60 Jan Gazdík: Parkanová zpívá o radaru, k dispozici na: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id

=9353, poslední přístup 20. 8. 2017.

Ceske_probuzeni.indd 51 06.02.19 9:54

 

52

 

neboť neodpovídala prosazovanému dominantnímu narativu založeném

na Spojených státech jako pozitivním osvobozujícím činiteli napříč českou

historií. Ani vládou placená PR kampaň, jejímž hlavním cílem bylo

podle slov jejích tvůrců pouze lépe informovat českou veřejnost o dané

problematice, nedokázala tyto postoje změnit, a to i přes nasazení řady

prominentních celebrit a odborníků na bezpečnost či zdraví. Úspěch

odpůrců radaru je o to zajímavější, pokud si uvědomíme, že hlavní organizace

Ne základnám byla vedena dvěma relativně nezkušenými aktivisty,

kteří o sobě prohlašovali, že jsou humanisté a kteří měli problémy s nedostatkem

financí. Organizace byla také napadána v tisku a obviňována,

že je naivní či dokonce zrádná, podporuje terorismus, případně je pouze

loutkou v rukou Kremlu. Ve vypjaté bezpečnostní atmosféře globální

války proti terorismu a ruské intervence v Gruzii to byla dost závažná

obvinění.61 Pomohlo však, že hlavní opoziční strany, komunisté a sociální

demokraté, se k radaru vyjadřovali negativně, i když u sociálních

demokratů se částečně jednalo o oportunismus. Vycházeli totiž vstříc

nespokojeným voličům a doufali, že svým postojem získají více hlasů do

dalších voleb.

 

I když se tedy na první pohled zdálo, že umístění radarové základny

vhodně zapadne do polistopadového narativu založeném na pozitivním

vnímání USA, byl celý proces zbržděn právě negativní reakcí veřejnosti,

a to navzdory značným investicím do přesvědčovací kampaně. Procesy

formování kulturní paměti v tom nepochybně sehrály důležitou roli,

neboť poskytovaly celé debatě základní rámování. Internetová stránka

odpůrců radaru www.nezakladnam.cz například odkazuje na seznam

zahraničních intervencí USA po roce 1945. Ten má za cíl poskytnout

podávaným informacím zcela jiné rámování. Dokument, který sám sebe

označuje za vědeckou studii, začíná úvodem, který jasně vymezí alternativní

historický narativ: „USA sledovaly a sledují vlastní, veskrze sobecké

ekonomické a (geo)politické zájmy a za tím účelem neváhají svrhávat

cizí vlády, osnovat politické vraždy či podporovat jakkoli tvrdé diktatury,

jen když jsou dostatečně protržní a proamerické.“62

 

61 Například Jiří Wágner: RADAR: Za koho bojují antirakeťáci?, k dispozici na: http://neviditelnypes.

lidovky.cz/radar-za-koho-bojuji-antiraketaci-dqw-/p_politika.aspx?c=A080324

_113851_p_politika_wag, poslední přístup 20. 8. 2017, nebo Adam B. Bartoš: Mluvčí Ne základnám

sympatizuje s teroristickou organizací, k dispozici na: http://zpravy.idnes.cz/mluvci-ne-zakladnam

-sympatizuje-s-teroristickou-organizaci-prq-/domaci.aspx?c=A080319_165313_domaci_adb,

poslední přístup 20. 8. 2017.

62 Ne základnám: Předběžný seznam amerických intervencí od roku 1945, k dispozici na: http://

www.nezakladnam.cz/cs/969_predbezny-seznam-americkych-intervenci-od-roku-1945, poslední

přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 52 06.02.19 9:54

 

53

 

Tento úvod je následován chronologickým seznamem 37 vojenských

operací USA po roce 1945. Ke každé z nich je uveden krátký komentář,

který zdůrazňuje negativní dopady dané intervence.63 Poslední řádek

v seznamu byl věnován Íránu – zatím s otazníkem, který naznačuje, že

by mohl být příští na řadě. I když seznam popisuje různé situace, komentáře

zdůrazňují negativní úlohu vlády USA v každém jednotlivém

případě. Na závěr seznamu je umístěna přehledná infografika, která na

mapě světa označuje konkrétní místa.

Účelem tohoto dokumentu je vytvářet a podporovat alternativní historické

interpretace a případně ukázat ve špatném světle události, které

si čtenář může vybavit ze své individuální paměti. Použitý přístup selektivního

výběru je efektivní v tom, že zmiňované události se opravdu

staly, čímž dokument získává v očích čtenáře určitou věrohodnost. Jednostranná

interpretace pak podporuje původní tezi o nemorálních motivech

pohánějících zahraniční politiku USA. Právě nemorálnost je zvlášť

důležitá, neboť přímo útočí na oficiálně prezentovaný narativ ohledně

Spojených států jako zastánců svobody a lidských práv. Tato vědomá

manipulace s dějinnými událostmi slouží jasnému účelu vzhledem k současným

otázkám v transatlantických vztazích. Pod dokumentem není

nikdo podepsán, takže vytváří dojem, že jde o zdrojový dokument hnutí

Ne základnám. Logo organizace je také umístěno přímo v doprovodné

infografice.

 

Pokud hledáme původce informací, je uveden pouze jeden zdroj, a to

článek amerického žurnalisty Williama Bluma z publikace Z Magazine

z roku 1999.64 Česká verze obsahuje lehce modifikovanou a aktualizovanou

verzi. Odkaz na článek vede ze stránky thirdworldtraveler.com,

o které se dozvídáme, že obsahuje:

 

63 Seznam začíná jaderným bombardováním Japonska v roce 1945, které je vysvětleno jako cynická

demonstrace síly namířená primárně proti Sovětskému svazu a tím ohlašující příchod

studené války. Seznam zmiňuje také Panamu v roce 1946 (a založení School of the Americas

na školení latinskoamerických elitních vojáků), korejskou válku a Írán v roce 1953, Guatemalu

v roce 1954, Indonésii 1958, Haiti 1959, Ekvádor v roce 1960, Kubu v roce 1960, Brazílii 1962,

Irák 1963, Zaire v roce 1964, Vietnam v roce 1964, Dominikánskou republiku 1965, Indonésii

1965, Řecko 1967, Bolívii 1971, Uruguay 1972, Chile 1973, Nikaraguu 1979, Afghánistán 1979,

Salvador 1980, Honduras 1980, Guatemalu 1982, Grenadu 1983, Libyi 1986, Írán 1988, Panamu

1989, Irák 1991, Somálsko od roku 1992 do 1995, Irák 1998, Súdán 1998, Kolumbii 1999,

Afghánistán 2001, Venezuelu 2002 a nemohl chybět ani Irák 2003. Zajímavým opomenutím je

v seznamu Kosovo a Srbsko v roce 1999, které koncepčně do takto koncipovaného seznamu

také patří.

64 William Blum: A Brief History of U.S. Interventions: 1945 to the Present, k dispozici na:

http://www.thirdworldtraveler.com/Blum/US_Interventions_WBlumZ.html, poslední přístup

20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 53 06.02.19 9:54

54

 

… archiv článků a knih, které chtějí prezentovat pravdu o americké demokracii,

médiích a zahraniční politice, a o dopadech aktivit vlády Spojených

států, centrálních bank, globálních finančních a obchodních institucí,

transnacionálních korporacích a korporátních médií, o demokracii,

sociální a ekonomické spravedlnosti, lidských právech a válce a míru, a to

jak ve Třetím světě, tak v rozvinutých zemích.65

 

Mezi slavnými citáty od Buddhy i Orwella ohledně nutnosti hledání

pravdy obsahuje stránka mix kritických až vyloženě konspiračních materiálů

převážně od amerických autorů.

 

Z Magazine, ze kterého pochází zdroj využitý hnutím Ne základnám,

je součást skupiny Z Communications, což je mediální skupina z Massachusetts,

která se věnuje kritickým přístupům a vydává příspěvky autorů,

jako jsou Noam Chomsky nebo Norman Solomon. Blumova kniha Rogue

State: A Guide to the World’s Only Superpower (Darebácký stát. Průvodce

jedinou supervelmocí) se stala slavnou poté, co ji Usáma Bin Ládin doporučil

v jedné ze svých videonahrávek.66

 

Z hlediska transatlantických vztahů je dobré si povšimnout, že pokud

české hnutí hledá zdroje pro kritický pohled na dějiny Spojených států,

primárně se odkazuje na autory ze samotných USA, kteří kritizují vlastní

vládu. Souboj o vytváření kulturní paměti týkající se Spojených států

v České republice tak získává zajímavý transnacionální aspekt. Tím, že

americká vláda zaručuje relativně vysokou míru svobody projevu, zároveň

napomáhá vytváření alternativních intepretací ohledně role USA

ve světě, které jsou využívány proti cílům americké zahraniční politiky.

I když nelze s určitostí prohlásit, že to je jediný důvod, výše zmíněná

publikace jistě přispěla k měnícímu se obrazu Spojených států v České

republice.

 

Pokud se snažíme sledovat vývoj v kolektivní paměti týkající se česko-

amerických vztahů, v prvním desetiletí nového milénia začíná být

patrný probíhající ústup idylických představ z 90. let 20. století. Ty byly

produktem euforické atmosféry z pádu komunismu, která byla doprovázena

protiruskými postoji živenými osobními vzpomínkami na rok

1968 a jeho následky. Pozitivní obraz Spojených států jako vítěze nad

totalitními režimy vedl k nerealistickým očekáváním ohledně primárně

morálních motivů určujících zahraniční politiku USA, jejímž hlavním

cílem měla být podpora lidských práv a svobody všude na světě. Tento

 

65 Third World Traveler (webová stránka), www.thirdwolrdtraveler.com, poslední přístup 20. 8.

2017.

66 William Blum: Rogue State.

Ceske_probuzeni.indd 54 06.02.19 9:54

 

55

 

vývoj koreluje s obecnějšími trendy v Evropě, kde se zvedly protiamerické

nálady zejména v souvislosti s prezidentstvím George W. Bushe – například

podle jednoho z relevantních průzkumů považovalo v roce 2007

53 procent Evropanů Spojené státy za hrozbu světovému míru.67

V tomto smyslu přispěly nedávné vzpomínky na invazi do Iráku

k vystřízlivění z příliš idealistického obrazu Spojených států v České

republice. Zejména ospravedlnění zásahu jako preventivního úderu

kvůli (neexistujícím) zbraním hromadného ničení a následná naprostá

nepřipravenost zajistit bezpečí pro občany v Iráku vytvořily kognitivní

disonanci vzhledem k předchozímu pozitivnímu vnímání USA. Invaze

do Iráku v roce 2003 tak poskytla další významný argument, o který se

mohli opřít všichni kritici USA a zařadit jej do svých zjednodušených

(a často i záměrně manipulovaných) interpretačních rámců.68

Průzkumy veřejného mínění potvrdily, že intervence do Iráku byla

negativně vnímána většinou Čechů.69 Odpůrci radaru tak mohli poukazovat

na nedávné fiasko v Iráku a interpretačně ho zasazovat do obecnějšího

kontextu podle svých potřeb.

 

Vystřízlivění z nekritického vnímání role USA ve světě není jenom

záležitostí České republiky, ale odrazilo se i v samotných Spojených

státech, kde stále existuje vlivná skupina politiků, jako jsou Madeleine

Albrightová či Susan Riceová, která podporuje myšlenku používat vliv

USA k prosazování demokracie a lidských práv. Vzpomínka na československou

sametovou revoluci, kdy došlo k nenásilné změně režimu inspirované

svobodou a prosperitou, kterou symbolizovaly Spojené státy,

byla velmi důležitá i z hlediska vnitroamerické debaty ohledně pokračování

těchto snah v dalších zemích. Klíčovým transatlantickým pojítkem

je z tohoto hlediska především odkaz Václava Havla, který se stal symbolem

této politiky. Odhalení Havlovy busty v americkém Kongresu v roce

2014 bylo tedy významným komemorativním počinem, který podtrhnul

jeho symbolickou roli i s ohledem na debaty ohledně směřování americké

zahraniční politiky.70

 

67 Pew Research Center: America’s Image in the World: Findings from the Pew Global Attitudes

Project, k dispozici na: http://www.pewglobal.org/2007/03/14/americas-image-in-the-world

-findings-from-the-pew-global-attitudes-project/, poslední přístup 20. 8. 2017.

68 Christina V. Balis – Simon Serfaty: Visions of America and Europe, s. 14.

69 Centrum pro výzkum veřejného mínění: Postoje české veřejnosti k plánovanému útoku v Iráku,

k dispozici na: cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/.../100166s

_pm30129.pdf, poslední přístup 20. 8. 2017.

70 Maria Recio: Billy Gibbons sings blues, for Czech hero, Havel, on Capitol Hill, k dispozici

na: http://www.mcclatchydc.com/news/politics-government/congress/article24776596.html,

poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 55 06.02.19 9:54

 

56

 

Čerstvější vzpomínky na invazi do Iráku v roce 2003 však postavily

všechny další snahy USA o změnu autoritářských režimů do problematičtějšího

světla pragmatických zájmů pokrytecky zakrývaných moralizující

rétorikou. Navíc, masové protesty zaměřené proti autoritativním

režimům v rámci tzv. arabského jara, které USA zpočátku opatrně podporovaly,

rozhodně nedopadly tak hladce jako sametová revoluce. To dál

posílilo pochybnosti ohledně využívání Havlových morálních imperativů

jako jednoho ze zdrojů zahraniční politiky USA. Obamovo navázání

vztahů s Kubou je v tomto ohledu příznačné – jde o realistické přiznání

toho, že kubánský režim jen tak nepadne, což je v protikladu s dlouhodobou

česko-americkou spoluprací v podpoře kubánských disidentů

s výhledem na změnu tamního režimu.71 Optimistický narativ o Spojených

státech šířících svobodu a demokracii všude na světě, kde lidé jen

čekají na to, aby byli osvobozeni, tak ztratil roli dominantního rámování

pro česko-americké vztahy.

 

1.5 Závěr: Posuny v kolektivní paměti jako signál

pro budoucnost?

 

Příklad debaty o navrhované radarové základně USA v ČR ukázal, jak

se v kontextu války proti terorismu začaly objevovat kritické hlasy, které

zproblematizovaly dominantní polistopadový narativ týkající se postavení

Spojených států. Tento vývoj může mít dalekosáhlé důsledky jak

pro Českou republiku, tak pro USA. V rámci ČR je souboj o vytváření

dominantního historického povědomí o Spojených státech zástupným

problémem v dramatickém a dlouholetém sporu mezi zastánci prozápadní

orientace země a těmi, kteří hledají inspirace a příležitosti spíše

na Východě. Vstup do NATO a EU (s podporou většiny obyvatelstva)72

měl definitivně utvrdit prozápadní orientaci země, ale následující vývoj

ukázal, jak předčasná a naivní tato představa byla.

 

Souboj o utváření kolektivní paměti je dobrým ukazatelem tohoto

problému. Například první přímo volený český prezident Miloš Zeman

byl jako jediný prezident ze zemí Evropské unie v Moskvě na slavnostní

přehlídce připomínající 70. výročí vítězství Rudé armády nad nacistickým

Německem. Když se o tomto faktu zmínil americký velvyslanec

 

71 Tomáš Pojar: Czech-American Relations and Support of Liberal Democratic Forces Around

the Globe, s. 81.

72 Lukáš Jiráček: Jak Češi vnímají NATO a roli USA?, k dispozici na: http://www.cicar.cz/article

/show-article/jak-cesi-vnimaji-nato-a-roli-usa, poslední přístup 20. 8. 2017.

Ceske_probuzeni.indd 56 06.02.19 9:54

 

57

 

v ČR Andrew Schapiro, prezident Zeman mu vzkázal, že dveře Pražského

hradu se pro něj zavřely, což neuniklo pozornosti amerických médií.73

Ruská anexe Krymu a ruská podpora východoukrajinským separatistům

znovu vyvolala protiruské nálady v české politice i v médiích – vzpomínka

na nepostavený americký radar se v novém kontextu začala jevit jako

promarněná příležitost. Na druhou stranu se zejména v internetových

periodikách a na sociálních sítích výrazně projevuje i proruský diskurs.

Kritika USA a velvyslance Schapira byla na sociálních sítích častá a velmi

nevybíravá.

 

Za pomoci analytického nástroje Yeseter pro sledování sociálních

sítí jsem mezi 10. 7. 2016 až 17. 10. 2016 namátkově zkoumal zmínky

o Spojených státech. Z počtu 317 128 příspěvků zaznamenal analyzér

negativní sentiment u 95 333 příspěvků, pozitivní pak u 83 789, zbytek

tvořil neutrální sentiment. I když je nástroj na určování nálady relativně

hrubý (sleduje výskyt slov s negativními konotacemi, sprostá slova

a urážky u negativního sentimentu a výskyt slov s pozitivními či pochvalnými

konotacemi u pozitivního sentimentu), je výsledek pro příznivce

transatlantických vazeb přinejmenším znepokojivý.

 

Při obsahové analýze náhodně vybraných příspěvků s negativním

sentimentem se často objevoval Andrew Schapiro jako říšský protektor,

žid, či společně s Georgem Sorosem (dalším židem) jako sponzor pražské

kavárny. České pravicové strany pak hrály roli lokajů USA, přičemž

hlavním strůjcem podrobení se Spojeným státům byl agent CIA Havel,

který dohlížel na rozkrádání republiky do rukou zahraničního kapitálu.

Havel získal také nálepku válečného zločince za to, že podporoval

humanitární bombardování těch režimů, které se nechtěly USA podvolit.

Osvobození západních Čech překvapivě také prominentně funguje

v protiamerickém diskursu, kdy autoři příspěvků připomínají bombardování

českých továren těsně před koncem války či osvobození Plzně

dělníky již před příjezdem Američanů.74

 

Ve stejném časovém období jsem v nástroji Yeseter analyzoval i příspěvky

na sociálních sítích, které se týkají NATO. Z celkového počtu

16 659 jich mělo 6132 negativní sentiment a 4094 pozitivní sentiment,

u zbytku byl sentiment neutrální. I když můžeme předpokládat, že se na

sociálních sítích vyjadřují především jedinci nespokojení se současným

stavem a politikou, přece jen je zarážející, že hlavní organizace zajišťující

 

73 Sean Carney: Czech President Clashes With U.S. Ambassador Over Russia, Wall Street Journal

5. 4. 2015.

74 Konkrétní příspěvky s touto tematikou na sociálních sítích získané pomocí analytického nástroje

Yeseter jsou k dispozici v archivu autora.

Ceske_probuzeni.indd 57 06.02.19 9:54

 

58

 

bezpečnost České republiky má více negativních než pozitivních zmínek.

Tento fakt svědčí přinejmenším o nové rozpolcenosti uvnitř České

republiky ve vztahu k USA.

 

Tato rozpolcenost se týká poměru autorů příspěvků na sociálních

sítích k osobnosti Donalda Trumpa. Ve sledovaném období byl na sociálních

sítích zmíněn 26 543krát, z toho bylo 9342 zmínek s negativní

náladou a 7569 s náladou pozitivní. Lze předpokládat, že sympatie prezidenta

Zemana k Trumpovi hrála v těchto číslech důležitou roli.

V tomto kontextu není nijak překvapivé, že předmětem sporů se stal

i odkaz Václava Havla, respektive jeho proamerické a intervencionistické

postoje.75 Vlivná skupina intelektuálů, umělců a politiků sice stále

hájí a propaguje Havlovy myšlenky až na hranici vytváření novodobého

mýtu, nicméně kritické rámování je už také součástí diskursu.

Myšlenka silných, nacionalistických vůdců, kteří dokáží sjednotit

svoji zemi a ochránit ji před znepokojivými vnějšími silami, se stává opět

populární. Vzpomínky na invazi do Iráku, Abú Ghrajb či Guantánamo

problematizují pozitivní obraz Spojených států založený na jejich podpoře

demokracie a lidských práv. Už proto je potřeba překonat zjednodušenou

černobílou optiku, ve které jsou Spojené státy viděny buď jako

symbol všeho špatného, nebo jako vzor hodný nekritického následování.

Jenom tak začne být jasnější, které aspekty vlivu Spojených států mohou

sloužit jako vhodná inspirace a které by naopak měly sloužit jako odstrašující

případy.

 

Pro Spojené státy jsou implikace předestřeného problému také zřejmé

– obraz USA zakotvený v historickém vědomí se od počátku globální

války proti terorismu zproblematizoval i u tak věrného spojence,

jakým byla Česká republika, což lze ukázat na využívání historické

paměti v českém diskursu. Tento fakt má pro USA negativní geopolitické

důsledky, jak se promítlo i do odmítání radarové základny v ČR.

Dominantní narativ ohledně role USA ve světě tedy přestal být v české

společnosti zdaleka tak jednoznačný. I když určitá realistická korekce

idylických představ z počátku 90. let je v českém prostředí pochopitelná,

stejně by si američtí politici a diplomaté měli uvědomit, že pozitivní

odkaz osvobození od nacismu a komunismu nyní soupeří s čerstvějším

problematickým odkazem vyvolaným válkou proti terorismu, který lze

použít i pro reinterpretaci dřívějších období. To otevírá prostor pro obnovení

vlivu Ruska, které je v oblasti vytváření kolektivní paměti velmi

 

75 Např. Ivan Větvička: Václav Havel promluvil jako Mongol, k dispozici na: https://legacy.blisty

.cz/art/43850.html, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 58 06.02.19 9:54

 

59

 

aktivní.76 Aby byl tento vliv vyvážen, měla by americká politika i veřejná

diplomacie hledat nové přístupy pro práci s kulturní pamětí a utváření

historických narativů prezentovaných v zahraničí.

 

76 Např. Aeronet (video): Naučte se dějepis – Evropu od Hitlera osvobodily Spojené státy!, k dispozici

na: http://aeronet.cz/news/video-naucte-se-dejepis-spojene-staty-osvobodily-evropu

-od-hitlera/, poslední přístup 20. 8. 2017.

Ceske_probuzeni.indd 59 06.02.19 9:54

 

2. Radostné americké tanky

versus příliš radostný

americký básník

 

Připomínání osvobození „Amerikou“ v éře globální války proti terorismu

Když něčemu „věnujeme“ pozornost, tak si tento prožitek vlastně kupujeme.

[…] Buďte vybíraví ve svém zaměření, protože čemu věnujete pozornost,

tomu předáváte energii a udržujete to při životě. Nejen pro sebe,

ale i pro širší kolektivní vědomí.

 

Emily Maroutian

 

Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost.

Kdo ovládá současnost, ovládá minulost.

 

George Orwell

 

Tato kapitola se zabývá kulturní pamětí v česko-amerických vztazích. Její

hlavní teze je, že je možné a pro vzájemné vztahy také vhodné posunout

dominantní polistopadový diskurs týkající se připomínání „Ameriky“

v českém kontextu. Úvod kapitoly ukáže na propojení kulturní paměti

s mezinárodními vztahy, na což naváže analýza dvou komemorativních

událostí relevantních pro česko-americké vztahy. Prvním z nich jsou oslavy

70. výročí osvobození Plzně armádou USA. Tato událost se zaměřuje

na vojenskou symboliku a primárně oslavuje vojenskou sílu USA

a jejich roli jako zachránce Evropy. Druhou událostí je připomínání 50.

výročí ode dne, kdy byl Allen v Praze korunován králem majálesu. Tato

událost zvýraznila aspekty česko-americké kulturní paměti, které jsou

založené na sdílených hodnotách osobní svobody a kritického odstupu

vůči vládnoucímu režimu. Srovnání obou případových studií ukazuje

možnosti nových přístupů ke komemorativním aktivitám v česko-amerických

vztazích.

 

Ceske_probuzeni.indd 60 06.02.19 9:54

61

 

2.1 Úvod

 

Tato kapitola se podrobněji zabývá rolí připomínání v česko-amerických

vztazích a analyzuje dvě události z května 2015, které vyzdvihují

americkou osvobozující přítomnost v české historii. Snaží se ukázat, že

„Amerika“ dodnes slouží jako mocný zdroj inspirace spojený s koncepty

„svobody“ a „osvobození“. Ty se však dají v kontextu česko-amerických

vztahů chápat dvěma velmi odlišnými způsoby, jak případové studie

ukazují. První odkazuje na fyzické osvobození americkou armádou, druhé

na kulturní osvobození skrz subversivní americkou kulturu. Dvě kontrastní

verze připomínání amerického osvobození ukazují na dvě možné

kontrastní verze přístupu k česko-americkým vztahům. Tato zjištění jsou

relevantní v kontextu širších debat s tématem role kulturní paměti v mezinárodních

vztazích i diskusí ohledně vnímání Spojených států jako

nositele „svobody“ v České republice a ve světě. Závěr kapitoly pak obsahuje

zamyšlení nad implikacemi pro práci s kulturní pamětí ve vztahu

ke Spojeným státům.

 

V porovnání s prvními lety po skončení studené války se současný

obraz Spojených států ve světě jeví mnohem problematičtěji. Tehdy se

neoliberální americký přístup k ekonomice i politice zdál jako model

hodný následování především v zemích, které se demokratizovaly po desítkách

let diskreditovaného komunistického režimu. Zejména po zpackané

okupaci Iráku po roce 2003, po zprávách o mučení na Guantánamu

a Abú Ghrajbu, po finanční krizi roku 2008 a po Snowdenových odhaleních

týkajících se vládního špehování se představa USA jako vzoru pro

ostatní svět stala opět velmi diskutabilní.77 Pro zahraniční politiku Spojených

států to znamenalo problém, neboť spoléhala do značné míry na

svůj symbolický vliv pro prosazování svých politických cílů.78 Negativní

vnímání USA nejenže zkomplikovalo jejich postavení ve světě, ale znamenalo

také ohrožení národní bezpečnosti v tom smyslu, že umožnilo

snazší a levnější získávání vlivu jejich nepřátelům a soupeřům.

Toto jsou všechno důvody, proč je důležité analyzovat různé druhy

vazeb, které poutají USA s ostatními státy, zejména pak spojeneckými.

Jedním z typů těchto vazeb je i sdílená kulturní paměť, která je udržována

a reprodukována v různých regionálních kontextech.79 Relevance

propojení mezi kulturní pamětí a mezinárodní politikou byla dovozena

 

77 Timothy Garton Ash: Free World.

78 Joseph S. Nye, Jr.: Soft Power, s. 153–171.

79 Jan Assmann: Collective Memory and Cultural Identity, s. 126.

Ceske_probuzeni.indd 61 06.02.19 9:54

 

62

 

jinde, a to jak na úrovni aktivit politiků, tak na úrovni reakce veřejnosti

na tyto aktivity.80 Důraz na kulturní paměť vychází z konstruktivistických

přístupů k mezinárodním vztahům, které propojují subjektivní interpretace

reality s jednáním a rozhodováním na mezinárodním poli.81

Vnímání vlastní role ve světě stejně jako vnímání rolí a motivů ostatních

pomáhá vytvářet sociální realitu subjektů do té míry, že pak podporují

či odmítají řešení navržená těmi, kdo jsou schopni vytvářet dominantní

agendu. Na individuální úrovni hraje paměť klíčovou roli v procesu

filtrování a interpretace okolní reality, což platí i pro vrcholné politiky,

kteří nejsou imunní vůči jejímu působení, které nemusí být nutně jen

vědomé, ale i na úrovni podvědomí.82 Komplexní herně-teoretické modely

mezinárodních vztahů založené na striktně racionálních volbách

jednotlivých aktérů tento aspekt fungování paměti ve vytváření sociální

reality reflektují nedostatečně.83

Kulturní paměť je fascinující obor, neboť můžeme kromě pozorování

dokonce participovat v neutuchajících snahách prosadit a udržet ve

společnosti určitou verzi chápání minulosti ze strany různých aktérů,

kteří mají na tomto procesu své zájmy. Dilemata a debaty týkající se přítomnosti

jsou při utváření a udržování kulturní paměti vědomě či někdy

i nevědomě přítomny, neboť současnost je vždy měřítkem pro aktuální

snahy minulost připomínat. I když je snaha o nalézání objektivní histo

rické pravdy podpořené dostupnými prameny důležitá, pro účely kulturní

paměti dané společnosti je jediná důležitá „historie“ obsažena ve

vědomí lidí v daném okamžiku.84 Z tohoto pohledu se kulturní paměť

stává klíčovou pro udržování historického vědomí v průběhu plynutí

času. Protože je proces formování kulturní paměti ze své podstaty procesem

sociálním, vždy bude existovat pokušení tento proces kontrolovat

či utvářet, a to podle potřeb současnosti. Orwellova slavná formulace

z románu 1984, která propojuje totální kontrolu nad minulostí s totální

kontrolou budoucnosti je sice poměrně extrémní, nicméně vystihuje

politickou podstatu těchto vazeb. Orwellova teze však není relevantní

pouze pro totalitní režimy, ale i pro demokracie, kde se vládnoucí režimy

také snaží zdůrazňovat právě ty minulé události, které podporují či

zvyšují jejich legitimitu.

 

80 Eric Langenbacher – Yossi Shain (ed.): Power and the Past, s. 11.

81 Alexander Wendt: Anarchy is What States Make of It, s. 405.

82 Patrick Finney: The Ubiquitous Presence of the Past?, s. 445.

83 Richard Ned Lebow – Wulf Kansteiner – Claudio Fogu (ed.): The Politics of Memory in Postwar

Europe, s. 5.

84 Peter Novick: That Noble Dream, s. 523.

 

Ceske_probuzeni.indd 62 06.02.19 9:54

 

63

 

Snahám ovlivňovat formování kulturní paměti napomáhá fakt, že

není v lidských silách postihnout komplexní, neuvěřitelně bohatou historickou

realitu. Zároveň však existuje přirozená potřeba zasadit vlastní

život do smysluplné historické perspektivy, i kdyby měla být omezená.

Tento rozpor vytváří prostor pro zprostředkování a interpretaci spletité

historické reality za pomoci utváření kulturní paměti, která je pak sdílena

v rámci dané komunity. Tento proces zprostředkování, které zahrnuje

zpravidla i zjednodušení, skýtá řadu příležitostí pro manipulaci, ať už

více, či méně zjevnou.

 

Z tohoto důvodu zasluhují naši pozornost především připomínací,

komemorativní aktivity. Mohou být definovány jako vědomě připravená

představení, jejichž účelem je podpořit udržování kulturní paměti zvolených

událostí z minulosti.85 Uvědomění si toho, že si můžeme určit,

které události se budou připomínat a které nikoliv, je klíčové pro pochopení

politických i širších sociálních souvislostí těchto aktivit. Proč

není každý 10. prosinec velkou globální oslavou výročí přijetí Všeobecné

deklarace lidských práv? Nebo globální den smutku na připomenutí

obětí nukleárních bomb každého 6. července? Kulturní paměť není nevinná,

neboť je výsledkem konkrétních sociálních a politických procesů

a rozhodnutí. Podrobná analýza komemorací nám proto umožňuje pochopit

hodnoty a zájmy zúčastněných aktérů v kontextu snah o utváření

kulturní paměti.86

 

V důležitém konceptuálním souboji mezi zastánci TINA a TATA je

kapitola metodologicky na straně TATA, There Are Thousands of Alternatives,

87 proti konzervativní TINA, There Is No Alternative.88 I z hlediska utváření

paměti jsou ve hře tisíce různých alternativ, jde o miliony příběhů,

a každý z nich má svoji hodnotu. Snaha o TINA, tj. „měla by být jenom

jedna paměť“, která vede k zakládání institucí či dokonce k přijímání

zákonů, jež ji mají utvrzovat, je vždy problematická, neboť nutně neobsahuje

celou pravdu, respektive všechny relevantní příběhy.

 

Ve vzdělané a svobodné společnosti by teoreticky neměl být problém

obhájit základní historické pravdy proti konspiračním snahám typu

Protokoly sionských mudrců a zároveň si uvědomovat existenci různých

úhlů pohledu na minulost. Možnost těchto alternativ však zároveň nabízí

prostor účelové manipulaci. Boj proti ní byl v otázkách paměti vždyc-

 

85 Gyorgy Toth: Towards a Study of Memory in US Transatlantic Relations, s. 38.

86 Alon Confino: Memory and Cultural History, s. 1386–1403.

87 Julie Matthaei: Tina, Tata, the solidarity economy and women, k dispozici na: http://www

.ingenere.it/en/articles/tina-tata-solidarity-economy-and-women, poslední přístup 20. 8. 2017.

88 Claire Berlinski: There Is No Alternative.

 

Ceske_probuzeni.indd 63 06.02.19 9:54

 

64

 

ky velmi náročný, zejména v situaci nevzdělané a třeba i negramotné populace.

Reálně je totiž účelová manipulace s kulturní pamětí běžná, ve

světě literatury se tomuto tématu podrobně věnoval například Umberto

Eco ve svém Pražském hřbitově.89 Je až s podivem, že s rozvojem informačního

potenciálu médií tento problém nezmizel, ale naopak se ještě

více vyhrotil.

 

2.2 Kolektivní paměť v česko-amerických vztazích

v historickém kontextu

 

Abychom mohli relevantně interpretovat nedávné komemorace, je zapotřebí

uvést nejdůležitější kontext pro vývoj kulturní paměti v kontextu

česko-amerických vztahů, který v mnohém navazuje na obsah předchozí

kapitoly. Hlavním bodem obratu byl z tohoto pohledu nepochybně

pád komunistického režimu v roce 1989. Před tímto datem byla role

USA v československé historii vládnoucí komunistickou stranou záměrně

potlačována. Spojené státy byly prezentovány jako imperialistická

mocnost v postupném dlouhodobém úpadku, což bylo v souladu s dominantním

studenoválečným narativem. Komunistický režim se zaměřil

především na snahu vymazat pozitivní vzpomínky na osvobození Plzně

a západních Čech americkou armádou v květnu 1945. Role USA při

osvobozování Československa byla záměrně bagatelizována či přímo

popírána.90 Už obálka Bartoškovy a Pichlíkovy knihy s mapou západních

Čech, které ohrožuje krvavý obušek s americkou vlajkou se svastikou

místo, nenechá nikoho na pochybách, že cílem publikace je co

nejvíce očernit působení americké armády na českém území. Agresivní

až nenávistné grafické zpracování pak svědčí o zavilosti snah eliminovat

jakékoliv pocity vděčnosti vůči americkým vojákům jako osvoboditelům

od nacismu.

 

Oficiální komemorativní akce připomínající konec druhé světové války

kulminovaly za socialismu masivními vojenskými přehlídkami v Praze

na Letenské pláni a zaměřovaly se pouze na sovětskou Rudou armádu.

Účast amerických jednotek na osvobození Československa nebyla

v médiích záměrně zmiňována. Účelové opomíjení americké účasti bylo

dokumentováno velvyslanectvím USA v Praze, které si opakovaně stěžovalo

na nevyváženost mediálního obrazu, nicméně nedosáhlo v tomto

 

89 Umberto Eco: Pražský hřbitov, Praha: Argo, 2011.

90 Karel Bartošek – Karel Pichlík, Američané v Západních Čechách v roce 1945.

Ceske_probuzeni.indd 64 06.02.19 9:54

 

65

 

směru žádných výsledků. Snahy velvyslanectví USA jsou nicméně významné

z toho pohledu, že si již tehdy američtí diplomaté byli dobře

vědomi významu paměti a připomínacích aktivit, které se komunistický

režim snažil manipulovat za účelem podpory svojí legitimity.

Po sametové revoluci z roku 1989 se Spojené státy staly téměř přes

noc inspirací a zároveň spojencem nově ustaveného demokratického zřízení.

To se okamžitě projevilo ve velkolepých oslavách připomínajících

osvobození Plzně americkou armádou už v květnu 1990. Tyto oslavy se

staly klíčovou součástí oficiálního připomínání konce války z pohledu

 

 

 

Obr. 1: Ilustrace z přebalu knihy Američané v západních

Čechách od Karla Bartoška a Karla Pichlíka

Ceske_probuzeni.indd 65 06.02.19 9:54

 

66

 

českých politiků. I když byly oslavy organizovány primárně městem Plzeň,

které tak chtělo vynahradit desetiletí vynucovaného zapomínání,

stejně se staly předmětem celonárodního zájmu pro svůj symbolický význam

v situaci, kdy se země snažila stát se součástí Západu, a to především

vstupem do NATO a EU.

 

Spolu s důrazem na zločiny komunistického režimu se po roce 1989

začal ve vztahu k USA klást důraz také na sdílené tradice liberálního

individualismu a demokracie, které byly v českém případě narušeny nejdříve

nacistickou a pak komunistickou diktaturou. Znovu byla vyzdvihována

role Woodrowa Wilsona při utváření samostatného Československa

i americké vazby prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, včetně

jeho americké manželky Charlotte, která na něj měla velký vliv. Éra první

republiky tak začala být v politických projevech i v médiích prezentována

jako určitý zlatý věk ekonomického pokroku, který byl plně v souladu

s hodnotami a principy, které symbolizovaly také Spojené státy a ke

kterým se polistopadoví politici většinově hlásili. Tomáš Baťa byl jedním

z důležitých protagonistů tohoto narativu – fakt, že se seznámil s principy

fordismu v USA a aplikoval je ve svých továrnách ve Zlíně, jenom

podtrhuje význam transatlantických vazeb.91

 

Navíc konec studené války byl v polistopadovém Československu

vnímán především jako zásluha Reaganova nekompromisního přístupu

vůči komunismu. Zdůrazňování Reaganových zásluh a jeho militantního

antikomunismu usnadnilo vládě Václava Klause legitimizovat i další

sociální a ekonomické počiny, které se Reaganovou vládou inspirovaly.

Osobnost Ronalda Reagana je z těchto důvodů často připomínána a stává

se objektem komemoračních aktivit, jako jsou přejmenování ulic či

připomínání jeho výročí.

 

Kromě určité fascinace Reaganem se lidé, kteří byli kritičtí vůči komunistickému

režimu, inspirovali i kulturními produkty z USA, které se

dokázaly dostat přes železnou oponu. Americká populární kultura byla

oproti poněkud sterilní a oficiálně kontrolované kultuře v Československu

dynamičtější a svobodnější. I když byla v oficiálních médiích americká

kultura prezentována jako dekadentní, její popularita (včetně nedostatkových

džínů) zejména u mladší generace přispívala k formování

pozitivního obrazu Spojených států. Po pádu komunismu byla tato tendence

patrná zejména z masivní divácké účasti na koncertech amerických

a britských kapel, které poprvé dostaly možnost koncertovat za železnou

oponou. Texty kritizující autoritářskou politiku od interpretů jako Bob

 

91 Mariusz Szczygiel: Gottland, Praha: Dokořán, 2008, s. 53–55.

Ceske_probuzeni.indd 66 06.02.19 9:54

 

67

 

Dylan v českém publiku rezonovaly, neboť je bylo možné vztáhnout i na

probíhající proces transformace.

Ještě dříve, než Joseph Nye přišel se svým konceptem „soft power“,

bylo tedy zřejmé, že Spojené státy mají v postkomunistickém Československu

výrazný symbolický vliv. Antikomunistické postoje vlády USA

i osvobozující vliv americké kultury se staly součástí živé paměti těch,

kteří prožili přechod od komunismu k liberální demokracii. Na základě

tohoto širšího kontextu se další dvě části kapitoly zabývají analýzou

dvou připomínkových akcí relevantních pro česko-americké vztahy. Každá

z nich symbolizuje jeden z konceptuálních přístupů k formování kulturní

paměti v České republice ve vztahu ke Spojeným státům.

 

2.3 Spojené státy jako fyzický osvoboditel:

70. výročí osvobození Plzně americkou armádou

 

Po roce 1989 začaly být Spojené státy vnímány jako silná země, která je

schopná a ochotná svou mocí ochraňovat principy liberální demokracie

všude na světě. Už v první světové válce pomohly porazit Trojspolek,

čímž se otevřela cesta pro vznik nezávislého demokratického Československa,

který výrazně podpořil při mírových jednáních prezident Wilson.

Fakt, že samotný vznik Československa byl výsledkem wilsonovského

přístupu k zahraniční politice, jak jej konceptualizoval Walter Mead,

ovlivnil i směřování československé a pak české zahraniční politiky po

roce 1989.92 Ta souzněla se snahou USA podporovat lidská práva a demokracii

v zahraničí.93 Výrazem vůle obnovit ve společné paměti zásluhy

amerického prezidenta na vzniku ČSR pak bylo například přejmenování

pražského Hlavního nádraží na Wilsonovo a instalace sochy Woodrowa

Wilsona v parku před ním.

 

Za druhé světové války pomohly Spojené státy osvobodit Československo

od nacistické okupace a na konci studené války USA napomohly

zhroucení komunistického režimu tím, že dokázaly vydávat na zbrojení

mnohem více než Sovětský svaz. Takový narativ je koherentní se vstupem

České republiky do NATO v roce 1999, což mělo zajistit, že Spojené

státy opět použijí svojí mocnou vojenskou sílu proti všem případným

hrozbám, které mohou Českou republiku v budoucnu potkat.

 

92 Walter Russel Mead: The Carter Syndrome, s. 58–64.

93 Tomáš Pojar: Czech-American Relations and Support of Liberal Democratic Forces Around

the Globe, s. 81.

 

Ceske_probuzeni.indd 67 06.02.19 9:54

 

68

 

Hlavním místem paměti, jak tento pojem konceptualizoval Pierre

Nora94, je pro tento narativ Plzeň, největší město, které v květnu 1945

americká armáda v západních Čechách osvobodila. Ve městě najdeme

několik monumentů, které slouží jako neustálá připomínka těchto událostí

a jsou také centrem každoročních komemorativních aktivit.

Velkolepý žulový pomník v centru města nazvaný Díky, Ameriko! byl

vztyčen v roce 1995 a financován z prostředků města Plzně. Jedním z důležitých

důvodů pro jeho zřízení byla právě kompenzace za léta záměrného

zamlčování americké role při osvobození města. Výběrové řízení na

podobu monumentu přitáhlo značnou pozornost. Vítězný návrh, který

zpodobňoval abstraktní zobrazení potrhané československé vlajky, vypracoval

známý sochař Vladimír Preclík. Tento vítězný návrh však narazil

jak u plzeňských politiků, tak i velké části veřejnosti, neboť vyjadřoval

spíše ztracenou příležitost a neutěšené následující dekády komunismu

než radost z osvobození a vděčnost americkým vojákům. Po mimořádném

jednání zastupitelstva města byl představen kompromisní návrh ve

formě klasického zpracování, které bylo podobné například památníku

obětem druhé světové války ve Washingtonu, D.C. (viz. obrázek 2).

 

94 Pierre Nora: Between Memory and History, s. 7–24.

Obr. 2: Památník Díky Ameriko! při oslavách osvobození roku 2015 v Plzni,

fotografie archiv autora

 

Ceske_probuzeni.indd 68 06.02.19 9:54

 

69

 

Další velký monument připomínající osvobození byl odhalen blízko

rušné ulice v centru města jako součást Festivalu osvobození v roce 2015.

Je oslavou generála George Pattona, jehož 3. armáda Plzeň osvobodila.

Předchozí snahy vztyčit v Plzni Pattonův pomník skončily neúspěchem,

neboť vítězný návrh veřejné soutěže, který představoval Pattona v nadživotní

velikosti, zpracoval sochař Jaroslav Bocker, který se stal důvodně

podezřelým ze spolupráce se Státní bezpečností. Po nové soutěži byl

u příležitosti 70 let od osvobození vztyčen abstraktní sedmimetrový ocelový

pomník, který obsahuje profil generála, jenž se proslavil svojí tvrdostí,

neústupností i vulgaritou.95 Podle průzkumu v Plzeňských listech

není monument příliš populární, částečně proto, že jeho abstraktní provedení

téměř neumožňuje generála Pattona rozeznat. Kritizována byla

také údajně vysoká cena 3 000 000 Kč. Vztyčení monumentu v roce 2015

nicméně potvrdilo snahy města utvářet kulturní paměť v oblasti česko-

-amerických vztahů.

 

Pattonovo muzeum je umístěno v plzeňském Kulturním domě Peklo.

Bylo založeno v roce 2005 u příležitosti 60 let od osvobození města

a obsahuje stálou výstavu věnovanou příjezdu a pobytu amerických

vojáků. Pro Festival osvobození bylo v roce 2015 připraveno i několik

doprovodných výstav a programů. Kromě očekávané sbírky vojenských

předmětů z roku 1945 je velká část muzea věnována snahám komunistického

režimu zamlčet americkou přítomnost v Plzni, včetně novinových

článků, které popíraly účast armády USA na osvobození města. Trochu

paradoxně je tak samotné zřízení muzea, které je výsledkem vědomých

snah o utváření kulturní paměti, legitimizováno s odkazem na předchozí

snahy o manipulaci s historickými fakty.

 

Hlavním účelem Pattonova muzea je stálou expozicí připomínat generála

Pattona a osvobození Plzně pomocí jednoduchého dominantního

narativu, který ho glorifikuje. Patton je prezentován jako tvrdohlavý,

agresivní a přísný vůdce, který dosahuje jednoho vítězství za druhým.

To jsou přesně atributy, které se hodí do rámování české potřeby ochrany

mocným a odhodlaným spojencem. Důraz na Pattona (a ne třeba na

řadové americké vojáky) tak posiluje narativ o nutnosti silného vůdce,

který je zárukou bezpečí.

 

Stálá expozice muzea kritizuje komunistické snahy o překrucování

minulosti, sama však nenabízí žádné zajímavé otázky či debaty, které se

osvobození města týkají. Přitom při podrobnějším zkoumání samotné

exponáty poukazují na to, že existují další úrovně kulturní paměti, které

 

95 Terry Brighton: Patton, Montgomery, Rommel, s. 18.

Ceske_probuzeni.indd 69 06.02.19 9:54

 

70

 

by zasluhovaly tematicky zpracovat. Například promítaná dvacetiminutová

koláž z historických záběrů z roku 1945 zachycuje jak radostnou

atmosféru s dívkami v krojích, tak i pár záběrů brutálního zacházení

s německým obyvatelstvem, které však zůstávají bez kontextu a jakéhokoliv

dalšího komentáře. Výstava tak mohla otevřít řadu dalších témat

souvisejících s osvobozením (například i roli českých dělníků v německých

továrnách), nicméně autoři zjevně nechtěli komplikovat jasnou

a oslavnou narativní linku.

 

Velké oslavy osvobození se konají v Plzni každý rok, nicméně rok

2015 byl výjimečný, neboť se jednalo o kulaté výročí. Komemorace sestávaly

z řady akcí a výstav, které probíhaly celý týden. Je užitečné podívat

se na tyto aktivity podrobněji, neboť odhalují sdílené reprezentace minu-

 

Obr. 3: Pattonův pomník od Václava Zůny, Lubomíra Čermáka

a Tomáše Beneše, fotografie archiv autora

 

Ceske_probuzeni.indd 70 06.02.19 9:54

 

71

 

losti, které mají být institucionalizovány a zachovány i pro budoucnost.

Detailnější analýza ukáže, nakolik slouží komemorativní aktivity především

k tomu, aby aktivizovaly radost z osvobození americkou armádou

a posilovaly tak vazby v rámci NATO mezi Českou republikou a USA.

Americká a česká armáda v rámci festivalu symbolicky hrály hlavní

roli. Jedním z vrcholů oslav byl tradiční „konvoj svobody“, který spočíval

v tom, že přes 300 historických armádních vozidel, udržovaných

zpravidla českými nadšenými fanoušky, projelo centrem města. Program

zahrnoval také rekonstrukci a jakési znovuprožívání (reenactment) života

na základně USA v průběhu 2. světové války. Nechyběla ani ukázka

výzbroje a výstroje československých exilových vojáků. Aby byla zachována

vazba na současnost, součástí výstavy byla i replika současného

checkpointu americké armády. Na festivalu se prezentovala i česká armáda

a zajišťovala koordinované přelety bojových letounů před klíčovými

body programu.

 

Na oficiální ceremonii u památníku Děkujeme, Ameriko! přednesla řada

politických představitelů krátké projevy, mezi nimi např. premiér Bohuslav

Sobotka, předseda poslanecké sněmovny Jan Hamáček, zástupce

Senátu Přemysl Sobotka i velvyslanec USA v ČR Andrew Schapiro. Ve

svých projevech připomínali historické vazby mezi Českou republikou

a Spojenými státy, čímž přispívali k utváření kulturní paměti v této oblasti.

Téma nutnosti boje za svobodu a demokracii tehdy i dnes bylo

sjednocujícím prvkem, kdy implicitní reference mířila ke konfliktu na

východní Ukrajině. Jasné provázání minulosti a přítomnosti obsahoval

i projev amerického velvyslance:

 

Znovu je nám připomínáno, že svoboda není zadarmo a že každá generace,

která si chce užívat svobody, pro ni nejprve musí něco obětovat. Znovu

musí Američané a Češi spolupracovat na obraně našich společných hodnot

jako partneři zodpovědní za transatlantickou bezpečnost – tentokrát

jako spojenci v rámci NATO. Těšíme se na spolupráci v budoucnosti, abychom

zajistili, aby obě naše země – a s nimi i celá Evropa – byly chráněny

před budoucími hrozbami.96

 

Tento citát je dobrým příkladem využití komemorativní akce pro prosazování

aktuálních politických cílů. Jak velvyslanec dobře věděl, český

prezident Miloš Zeman byl jedinou hlavou státu z EU, která jela na oslavy

výročí konce války raději do Moskvy, a proto v Plzni nebyl. Zdůraz-

 

96 Osobní záznam z místa projevu, archiv autora.

Ceske_probuzeni.indd 71 06.02.19 9:54

 

72

 

ňování tradičních americko-českých historických vazeb tak mělo jasný

politický podtext potvrzující závazky vyplývající z členství v NATO –

v kontrastu se Zemanovými snahami posílit symbolické vazby na Rusko.

Po projevech položil každý z představitelů – za zvuku dechovky hrané

českou vojenskou hudbou – k památníku věnec, čímž se všichni symbolicky

přihlásili k dominantnímu narativu celé akce. Veřejnost byla oddělena

od monumentu kordonem a celková atmosféra připomínala spíše

pohřeb než osvobození, což však bylo způsobeno důrazem na uctění

památky obětí z řad americké armády. Tento vážný formát umožnil řečníkům

používat rámování a diskurs zaměřený na současné hrozby a na

nutnost osobních obětí ve jménu vyšších hodnot a cílů i dnes. V tomto

ohledu byla tato komemorace jasnou mobilizací vůči všem nepřátelům

svobody a demokracie, kteří tak byli na symbolické úrovni kladeni na

úroveň poražených nacistů.

 

Přítomnost tuctu amerických veteránů, kteří se před 70 lety zúčastnili

osvobození Plzně, přinesla Festivalu osvobození důležitý komponent

ve formě živé paměti. Organizátoři pozvali veterány k řadě diskusí

v Plzni a okolí, čímž umožnili interakce současníků s přímými účastníky

historických událostí. I když může být paměť veteránů selektivní a nekompletní,

osobní setkání jsou pro utváření dlouhodobé kulturní paměti

klíčová, neboť reálná osobní přítomnost poskytuje míru autenticity, která

u jiných komemoračních aktivit chybí. Na symbolické úrovni je jedním

z dominantních narativů Festivalu osvobození právě vděčnost města Plzně.

Američtí veteráni jsou z tohoto pohledu ideálním objektem, neboť

je mnohem jednodušší být vděčnější reálným osobám než abstraktním

konceptům. V tomto smyslu není konkrétní obsah vzpomínek veteránů

tak důležitý jako jejich osobní přítomnost, jež slouží jako zásadní spojení

přes oblouk času až do května 1945. Výrazy vděčnosti přidávají festivalu

emocionální složku, neboť i samotní veteráni jsou dojati pozorností

a úctou, které se jim dostává. Jak v rozhovoru řekla jedna z hlavních

organizátorek festivalu, akce by bez veteránů ztratila velkou část svého

kouzla.

 

Hlavní koncepční téma celého Festivalu osvobození, které je prezentováno

i v interních dokumentech organizátorů, byl návrat účastníků

v čase tak, aby znovu prožili události i atmosféru května 1945. Návrat do

času intenzivního emocionálního prožitku, který spojuje americkou armádu

a české obyvatelstvo, oživuje současné bilaterální vztahy, neboť se

komemorovaná minulost v rámci festivalu prolíná se současností. Účastníci

byli vyzváni, aby se na večerní zábavu oblékli do historických kostýmů.

K tanci a plzeňskému pivu hrála americká hudba z roku 1945. Tento

 

Ceske_probuzeni.indd 72 06.02.19 9:54

 

73

 

scénář odpovídá konceptu period rush (opojení dobou), který je popsán

u účastníků historických bitev, kteří se snaží vytvořit iluzi kompletního

ponoření do jiného času.97

 

Dobové historické tábory s kompletním vybavením a ochotnickými

herci v dobových uniformách nabízely komentované prohlídky, a to i pro

školní výlety. Cestování zpět v čase také zahrnuje strach a hrůzu – osobně

jsem byl svědkem toho, když jeden z průvodců popisoval malým dětem,

jak bajonetem prořízl krční tepnu nepřítele, přičemž si evidentně

liboval v krvavých detailech. Přítomnost současné armády, která se volně

prolínala s armádou historickou, dále poukazovala na existenci strachu

a hrozeb, proti kterým je potřeba společně bojovat – tehdy i dnes.

Snaha o návrat v čase zahrnovala i ve veřejném prostoru umístěný

dřevěný plot, který byl pokrytý desítkami plakátů z doby války, které

byly jak politické, tak komerční. Cílem bylo poukázat na efektivní metody

propagandy, kterou tehdy využívala protektorátní vláda, nicméně

při podrobnějším zkoumání výstava také mimoděk poukazovala na nepříjemný,

a proto potlačovaný faktor kolaborace české populace s nacistickým

režimem. Plzeň byla jako průmyslové centrum důležitá pro

německé válečné úsilí a plzeňské zbrojovky pracovaly přímo pro wehrmacht.

 

Proto byly také na konci války těžce bombardovány Spojenci.

Komunistická propaganda pak tyto nálety využila při kritice Západu,

neboť podle ní nemělo bombardování jiný význam než zničit potenciální

poválečnou konkurenci amerických výrobců zbraní.98 Tento druh uvažování

trvá až do dnešní doby:nalezneme je v okrajových internetových

publikacích asociovaných se současnou komunistickou stranou a funguje

jako protipól dominantního narativu. Další kritické pojetí je založené

na roli komunistické opozice v plzeňském odboji, která v této verzi převezme

vládu nad městem ještě před příchodem amerických vojáků, a je

tedy tou pravou osvoboditelkou města.

 

Jedním z nejzajímavějších a nejambicióznějších projektů v rámci festivalu

byla snaha spojit minulost a současnost na velkých fotografiích

v centru města. Autoři shromáždili černobílé fotografie z Plzně v květnu

1945 a v roce 2015 udělali na týchž místech ze stejného úhlu fotografie

barevné. Obě fotografie pak digitálně prolnuli. Černobílý tank Sherman

tak na snímku sdílí ulici s barevnými lidmi, kteří se vracejí s plnými taškami

z nákupu v supermarketu Billa. Výstava byla doplněna podrobnými

komentáři odborníků ke každé z 50 dobových fotografií. Podařilo se

 

97 Jenny Thompson: War Games.

98 Karel Bartošek – Karel Pichlík: Američané v západních Čechách, s. 18.

 

Ceske_probuzeni.indd 73 06.02.19 9:54

 

74

 

tak velmi výstižně zachytit plynutí času na jednom a témže místě (viz

obrázek 4). Zároveň se obrazy z války spojily s konkrétními známými

místy a důrazně připomněly, že současný mír a bezpečí jsou zajišťovány

vojenským spojenectvím s USA.

 

Dvě nejdůležitější kulturní události spojené s Festivalem osvobození

byly koncert legendární skupiny jižanského rocku Lynyrd Skynyrd a závěrečný

koncert nazvaný „Světlo porozumění“, kde se různí interpreti

účastnili představení 5774 – Dětské transporty do Terezína od skladatele

Petera Gyoriho. Koncert Lynyrd Skynyrd měl představovat svobodný

duch Spojených států (jako například v jejich známém hitu „Svobodný

pták“), aniž by nutně vzbuzoval hlubší otázky (jako například v dalším

hitu „Jednoduchý člověk“). Volba kapely Lynyrd Skynyrd by mohla být

rozebírána ze symbolického i konceptuálního hlediska, nicméně bližší

zkoumání odhalilo, že realita jejich výběru byla velmi prozaická. Jejich

vystoupení v rámci festivalu bylo totiž sponzorováno majitelem fotbalového

klubu Viktoria Plzeň, který je jejich velkým fanouškem. Lynyrd

Skynyrd nejprve nechtěli vážit do Plzně cestu, nicméně když jim bylo

 

Obr. 4: Příklad z výstavy prolínajících se fotografií. Autor koláže Pavel Kolouch,

fotografie archiv autora

 

Ceske_probuzeni.indd 74 06.02.19 9:54

 

75

 

sděleno, že budou součástí velkého komemorativního festivalu, na kterém

lidé vyjadřují vděčnost a pozitivní emoce vůči USA, nakonec se nechali

přesvědčit.

Nadšení Lynyrd Skynyrd pro účast na festivalu koresponduje s nadšením

veteránů i samotného velvyslance Spojených států. Ukazuje se, že na

osobní úrovni je velmi uspokojivé, pokud lidé ze vzdálené země upřímně

oslavují vaši zem a projevují jí vděčnost. Tento fakt je relevantní pro

situaci, kdy je řada Američanů konfrontována s negativními pocity vůči

jejich zemi v okolním světě. V tomto ohledu Festival svobody posiluje

bilaterální americko-české vztahy na osobní úrovni, kdy účastníci z USA

jsou vesměs pohnuti vděčností, která je sice založena na historických

událostech, ty však rezonují i v současnosti.

 

Představení „Světlo porozumění“ propojovalo zážitek z osvobození

s hrůzami války, kdy hlavním tématem bylo utrpení židovských dětí. Počet

vstupenek byl omezen a lístky byly relativně drahé (350 Kč) zvlášť

s ohledem na to, že ostatní akce festivalu byly přístupné zdarma. Představení

bylo zaměřené na sofistikovanější publikum, i když hlavní představitelé

Bára Basiková a Michal Pavlíček patří mezi stálice české populární

hudby. Spojení s židovským utrpením přidalo hlubší morální poselství

k festivalu, který byl jinak spíše oslavný. Zároveň však zvýraznilo téma

souboje dobra se zlem, kdy heroičtí američtí vojáci byli na té správné

straně.

 

Z celkového pohledu byl Festival svobody 2015 významnou komemorativní

událostí s vysokým rozpočtem a účastí a měl také široké mediální

pokrytí. Pokoušel se za pomoci různých akcí oživit atmosféru osvobození

před 70 lety a jeho cílem určitě nebylo představit komplikovanou

historickou realitu či pokládat závažnější otázky ohledně minulosti a jejího

významu pro současnost. Zaměřil se na zvýraznění specifického

historického momentu, jehož interpretace byla předem jasná – nadšení

obyvatelé Plzně (ztělesňující celou Českou republiku) symbolicky děkují

americké armádě za její přínos k osvobození od tyranské nadvlády. Hlavní

plakát, který akci inzeroval, plně odpovídá tomuto narativu (obrázek

5). Implicitní sdělení bylo také jasné – jako členové NATO Češi doufají,

že v případě budoucího ohrožení se opět objeví američtí vojáci a osvobodí

liberálnědemokratický režim. I když to nebylo v programu nikde

explicitně zmíněno, celá akce měla jasný politický podtext s ohledem na

ruskou politiku na Krymu a východní Ukrajině.

Fakt, že se Festival svobody konal měsíc po vojenské operaci Dragoon

Ride, ve které americká vojenská vozidla demonstrativně projela Českou

republikou na své cestě z pobaltských států do Německa, přidala dal-

 

Ceske_probuzeni.indd 75 06.02.19 9:54

 

76

 

ší politický podtext tomuto komemorativnímu počinu. Toto vojenské

cvičení totiž na první pohled připomínalo „konvoj svobody“ pořádaný

na festivalu – jediným rozdílem bylo stáří americké vojenské techniky.

Snaha Američanů ujistit spojence ve Střední Evropě o odhodlání bránit

region se stala také lakmusovým papírkem pro postoje české veřejnosti

ve vztahu k USA. Dragoon Ride se obecně setkala s pozitivním přijetím,

kdy například 20 000 lidí navštívilo americké vojáky na jejich přenocovacím

stanovišti v pražské Ruzyni.99 Na druhou stranu se vyskytly i protesty

skupin napojených na prokremelské weby, které vzbudily mediální

pozornost v Rusku.

 

99 Viz J. X. Doležal: Bez Američanů bychom jako národ už neexistovali. Reflex uvítá konvoj americké

armády, k dispozici na: http://www.reflex.cz/clanek/komentare/71575/bez-americanu

-bychom-jako-narod-uz-neexistovali-reflex-uvita-konvoj-americke-armady.htm.

 

Obr. 5: Plakát upozorňující na Slavnosti svobody v ulicích

Plzně, fotografie archiv autora

 

Ceske_probuzeni.indd 76 06.02.19 9:54

 

77

 

Z pohledu česko-amerických vztahů je každoroční slavnostní a velkolepá

komemorace osvobození Plzně stálou evokací pevných vazeb,

které mají utvářet i budoucí bezpečnostní politiku, což bylo zopakováno

v projevech českých politiků i amerického velvyslance. V několika případech

však snahy organizátorů o cestování v čase nevědomky odhalily

i nepříjemné otázky týkající se české kolaborace s nacistickým Německem

a osudu etnických Němců bezprostředně po válce. Důraz na moment

osvobození také zastínil debaty o tom, jak se českým komunistům

podařilo do tří let po osvobození převzít moc v zemi. Tyto problémy

nebyly v programu, protože by komplikovaly přímočarý narativ o vděčnosti

Čechů vůči jejich americkým osvoboditelům, což se stalo jedním ze

základních kamenů kulturní paměti po roce 1989.

Osvobození v tomto případě přišlo primárně ve fyzické formě, kde

tanky a džípy hrají hlavní roli, což paradoxně přinejmenším vizuálně

připomíná oficiální vojenské přehlídky komunistického režimu oslavující

Rudou armádu. Změna důrazu na komemorace konce druhé světové

války v Plzni je po roce 1989 pochopitelná, nicméně ukazuje přelétavou

a politickou povahu snah o utváření kulturní paměti. Slavnosti svobody

podporují narativ ohledně asymetrického vztahu mezi Českou republikou

a USA, který je postaven primárně na vojenské síle Spojených států

a jejich ochotě bránit své slabší spojence. Vděčnost osvobozených projevovaná

v každoročních slavnostech tak má posilovat odhodlání USA

opět Českou republiku osvobodit, pokud to zase jednou bude nutné.

 

2.4 Spojené státy jako kulturní osvoboditel – žádné pušky,

samé máslo100

 

Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené /

šílenstvím, hystericky obnažené a o hladu, /

vlekoucí se za svítání černošskými ulicemi a vztekle /

shánějící dávku drogy…

 

Allen Ginsberg, Kvílení

 

V kontextu české kulturní paměti hrají Spojené státy roli osvoboditele

i v jiném smyslu, než je tomu v případě vojenského obsazení západních

Čech na konci druhé světové války. Navzdory snahám komunistického

 

100 Odkaz na ekonomický model, ve kterém si každý stát vybírá, jestli bude produkovat spíše

pušky (národní bezpečnost) nebo spíš máslo (domácí spotřeba, kultura).

Ceske_probuzeni.indd 77 06.02.19 9:54

 

78

 

režimu se do Československa přes železnou oponu dostaly i vlivy americké

kultury, které sloužily jako důležitá inspirace pro všechny, kteří byli

omezováni či utlačováni politickým systémem. V některých případech

komunistický režim toleroval vydávání děl amerických autorů – těch,

kteří byli buď apolitičtí, či přímo kritičtí vůči vládě USA. V rukou správně

naladěných čtenářů se však i oficiálně schválená díla stávala subverzivními.

Transatlantické vazby mezi USA a Českou republikou tak mají

další důležitý základ – kulturní vazby na americké autory fungovaly

v kontextu komunistického režimu jako symbolicky osvobozující faktor.

Současné komemorativní aktivity tak mohou přispět k upevnění tohoto

aspektu česko-amerických vztahů.

 

Vyhlášení beatnického básníka Allena Ginsberga králem majálesu

v Praze v roce 1965 je z tohoto pohledu jedinečnou událostí, která symbolizuje

tyto kulturně osvobozující vazby. Dokumentární film studentů

FAMU věnovaný majálesu roku 1965 zachycuje výjimečnou atmosféru

této studentské májové slavnosti. Filmaři diváka provázejí od příprav

přes pochod městem až k závěrečnému zakončení, důraz je kladen na

pozitivní energii účastníků a na celkově radostnou atmosféru festivalu.

Na první pohled mohou záběry průvodu městem a jásajících tisíců diváků

připomínat jiné komunistické oficiální manifestace. Bližší zkoumání

však odhalí hravý, ironický a někdy i jasně subverzivní aspekt celé události,

což je patrné zejména z transparentů, které nesli studenti v průvodu,

a celkově nadsazeného pojetí moderátorů závěrečného programu.

Allen Ginsberg přiletěl do Prahy nejprve v únoru 1965, poté, co byl

deportován z Kuby za podporu práv homosexuálů (a údajně také proto,

že kritizoval tělo Che Guevary).101 V pražských intelektuálních kruzích

byl Ginsberg dobře známý a byl i oficiálně přijat Svazem československých

spisovatelů. Ginsbergova kritika americké vlády i společnosti

z něj dělala potenciálně cenný zdroj pro komunistickou propagandu.

Ginsberg však trávil většinu času v Praze v kavárně Viola, kde konzumoval

alkohol a navazoval vztahy se svými mladými českými obdivovateli.

Některé z těchto vztahů byly i sexuálního charakteru (podle

záznamů Státní bezpečnosti se jednalo za celou dobu Ginsbergova pobytu

o 16 případů). Uznávaní čeští překladatelé Ginsbergových básní

Jan Zábrana a Josef Škvorecký nebyli z jeho chování a jeho omšelého

vzezření příliš nadšeni. Přítomnost známého amerického básníka v Praze

však na české studenty zapůsobila natolik, že když se shodou náhod

stal jedním z kandidátů na krále majálesu, byl obecenstvem aklamací

 

101 Petr Blažek: Vyhoštění Krále Majálesu, s. 30.

Ceske_probuzeni.indd 78 06.02.19 9:54

 

79

 

zvolen, i když se jeho předvolební projev skládal pouze z cinkání tibetských

zvonečků.

 

Po Ginsbergově veřejné korunovaci před tisícovkami studentů se

o něj začala zajímat Státní bezpečnost. Poté, co se jejím agentům podařilo

Ginsberga opít a ukrást mu zápisník, se jejich podezření potvrdila –

ve svých poznámkách byl Ginsberg vůči komunistickému režimu velmi

kritický, a to i v době, kdy probíhala jeho vnitřní liberalizace. Nakonec

byl Ginsberg z Československa vyhoštěn a v oficiálních médiích byla

vůči němu vedena očerňovací kampaň, založená na narušování mravní

výchovy mládeže.

 

Symbolická korunovace amerického básníka v komunistické zemi

v průběhu velké veřejné slavnosti představuje významnou událost v česko-

amerických vztazích, která si zaslouží být připomínána. Představuje

totiž osvobozující potenciál americké kultury, který hrál v komunistickém

Československu důležitou roli až do konce studené války. Vědoma si

významu komemorativních aktivit se na popud Gyorgy Totha rozhodla

Katedra amerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

uspořádat festival, který by připomenul 50. výročí Ginsbergovy korunovace.

Slovy oficiálních dokumentů, hlavním účelem festivalu bylo „předat

vzpomínku a hodnoty provázející Ginsbergovu návštěvu Prahy nové

generaci českých a evropských studentů i širší veřejnosti“ a „poukázat na

transatlantické vazby s ohledem na boje o sociální spravedlnost, práva

menšin a kvalitu demokracie.“ Zároveň bylo cílem ukázat, že americká

sociální, politická a kulturní hnutí obohacovala českou společnost.

 

V kontextu souběžně probíhajících oslav osvobození západních Čech

měl festival za cíl připomenout i jiné typy osvobození, která k sobě poutají

Američany a Čechy (viz plakát k festivalu jako obrázek 6).

Autor knihy se osobně aktivně podílel na organizaci festivalu, což

vytváří určité metodologické problémy z hlediska objektivity analýzy.

Na druhou stranu osobní vztah k dané události umožňuje lépe a do větší

hloubky vysvětlit, proč jsme se daný festival rozhodli jako akademici věnující

se Spojeným státům uspořádat společně se studenty, a proč jsme si

mysleli, že je to důležité. V tomto ohledu je osobní angažovanost autora

přínosná, zvláště pokud se čtenářům tento fakt jasně a předem sdělí.

Z hlediska organizátorů bylo hlavním cílem celotýdenního festivalu

obnovit a upevnit vzpomínku na Ginsbergovu návštěvu Prahy a předat

širší myšlenku ohledně snah o kulturní i osobní osvobození v transatlantickém

kontextu. Finanční prostředky byly poskytnuty Karlovou Univerzitou

i Velvyslanectvím USA v České republice z programu Small

Grants. Zaměstnanci velvyslanectví ocenili myšlenku připomenout také

 

Ceske_probuzeni.indd 79 06.02.19 9:54

 

80

 

jiný druh vazeb mezi ČR a USA, který by byl atraktivní pro mladé lidi.

K přidělení prostředků také pomohlo, že v rámci festivalu byl zdůrazněn

aspekt boje za práva homosexuálů, což bylo v souladu s prioritami velvyslanectví,

které bylo například jedním z prvních podporovatelů Prague

Pride. Ironie faktu, že americká vláda přispívá na připomínání člověka,

který byl vůči ní velmi kritický, neušla samotným studentům, kteří připravili

i transparent se sdělením „Platí nás americká ambasáda“.

Festival měl dva hlavní zahraniční hosty z USA, kteří měli podpořit

jeho ústřední myšlenky. Jedním z nich byl Ralph Young z Temple University,

který pokřtil knihu věnovanou historii disentu v USA a především

právě Allenu Ginsbergovi.102 Profesor Young měl v rámci festivalu

 

102 Ralph Young: Dissent.

 

Obr. 6: Plakát pro Allen Ginsberg Memorial Freedom Festival

 

Ceske_probuzeni.indd 80 06.02.19 9:54

 

81

 

několik přednášek, jednu z nich dokonce s hudební dramaturgií věnovanou

protestním písním. Zdůraznil, že řada dobových písní, které se

pak dostaly do základního kánonu mainstreamových komerčních rádií,

byla původně protestních. Allena Ginsberga pak Young zasadil do širšího

kontrakulturního kontextu, který byl velmi kritický vůči politice

i většinové společnosti v USA. Vydání Ginsbergovy slavné básně Kvílení

(Howl) museli její editor a ředitel knihkupectví, obvinění z šíření obscénnosti,

obhajovat v rámci soudního procesu; dnes je považována za jednu

z nejvýznamnějších básní americké literatury 20. století.

 

Dalším zahraničním hostem z USA byl Carlton Rounds, známý

LGBT aktivista, který se zaměřuje na trvající hrozbu HIV. Jeho hlavním

přínosem bylo propojení kontrakulturního osvobození 50. a 60. let se

současnými sociálními hnutími v USA. Promítání filmu Normal Hearts

v Americkém centru v Praze, který se týkal šokujícího nezájmu federální

vlády USA řešit epidemii HIV v homosexuální komunitě v 80. letech,

tomuto cíli napomohlo, neboť v následné diskusi došlo i na obecnější

problémy boje za sexuální i osobní osvobození. Návazný program v prostorách

A studia Rubín (kde se scházeli pokrokoví umělci jak v 60. letech,

tak dnes) představil Carltona Roundse v hudebním představení,

ve kterém ukázal historické zásadní vlivy homosexuálních skladatelů na

americkou hudbu. Když se dozvěděl o Ginsbergově chování v Praze,

poznamenal s úsměvem: „Vypadá to, že Allen se pokoušel osvobozovat

Prahu svým penisem…“. Díky panu Roundsovi se do festivalu aktivně

zapojili i čeští aktivisté bojující za LGBT práva a zejména za práva lidí

postižených HIV. Jejich interakce se studenty a vyučujícími byla pro obě

strany podnětná a přispěla k dosažení cílů festivalu.

 

Program festivalu zahrnoval také akademické přednášky na Filosofické

fakultě Univerzity Karlovy s tématy souvisejícími s Allenem Ginsbergem.

Vystoupili například Gyorgy Toth, Andrew Giarelli a Justin Quinn,

který navázal na Carltona Roundse, když tvrdil, že Ginsberg se na svou

dobu dopouštěl subverze už tím, „co dělal a co nedělal se svým penisem“.

Na půdě fakulty vystoupili i Češi, kteří se v 60. letech s Ginsbergem

osobně setkali, například známý překladatel Josef Rauvolf. Jejich

živá paměť tak vhodně doplnila další materiály prezentované v rámci

festivalu a napomohla přiblížit atmosféru roku 1965. Aby se účastníci

dále přiblížili připomínanému roku, proběhla v rámci festivalu také veřejná

rekorunovace Ginsberga, kterého představoval jeden ze studentů.

V rámci této rekorunovace byly také předčítány části Kvílení.

Další důležitou součástí festivalu bylo promítání filmu Howl, který se

zaměřoval na okolnosti vzniku básně. Obsahoval archivní záběry dopl-

 

Ceske_probuzeni.indd 81 06.02.19 9:54

 

82

 

něné o hrané záběry, kdy Allena Ginsberga představoval James Franco.

Samotná báseň byla ve filmu doprovázena sugestivními animovanými

sekvencemi, které byly během festivalu použity opakovaně a zůstaly tak

pevně zakotveny v paměti účastníků.

Jedním z doprovodných programů festivalu byla fotografická soutěž,

ve které měli účastníci vytvořit černobílé portréty takovým způsobem,

aby vypadaly jako z roku 1965. Výsledné snímky byly vystaveny na Fakultě

sociálních věd UK. Tématem výstavy byla otázka „Jsme opravdu

svobodnější než v roce 1965?“. I když odezva na soutěž nebyla velká,

jednalo se o další příklad toho, jakým způsobem lze propojit dvě časová

období. Černobílost aktuálních fotografií a formát portrétu napomohly

tomuto cíli.

 

Závěrečná akce festivalu se konala 8. května na Den vítězství v parku

Stromovka. Organizátoři připravili prázdné transparenty, na které si každý

účastník mohl napsat, co chtěl. Opět se jednalo o připomínku majálesu

z roku 1965, při kterém hrály transparenty důležitou roli. Některé

transparenty obsahovaly původní slogany, jejichž obsah se ukázal i po

padesáti letech relevantní: „Lepší hloupé zřízení než nutnost myšlení“,

„Ať žije malý český člověk“ nebo „I boží mlýny potřebují měnit kameny“.

Transparenty účastníků, které se týkaly současných témat, byly obdobně

kritické až ironické. Ralph Young, který je veteránem hnutí za občanská

práva a proti válce ve Vietnamu, měl například transparent inspirovaný

hnutím Occupy Wall Street „Nechápu, že stále ještě musíme protestovat

proti tomuhle svinstvu“. Seznam hesel z transparentů je uveden jako

příloha 1 této práce a jako celek dokládá kreativní a zároveň subverzivní

charakter akce.

 

Po průvodu Stromovkou byl program zakončen hudebním vystoupením

Ralpha Younga, ve kterém zmapoval vývoj protestní hudby v USA

a vysvětlil její sjednocující potenciál v rámci protestního hnutí, což mělo

jasné paralely také v protestní hudbě proti komunistickému režimu v bývalém

Československu. Písně Pete Seegera jako Where Have All the Flowers

Gone? byly přezpívány do češtiny (Řekni, kde ty kytky jsou) a staly se velmi

populární. Obdobně se dařilo i hitům Boba Dylana – jeho politická píseň

The Times, They Are A-Changing se v Československu v roce 1970 stala

hitem, když ji nazpívali „Golden Kids“ pod názvem Časy se mění. Anglické

názvy kapel byly v 60. letech režimem trpěny (tato benevolence

rychle skonšila s nástupem normalizace), což svědčí jednak o určité míře

tolerance vůči kulturním vlivům z USA, jednak o přitažlivosti západních

vlivů u českých interpretů i posluchačské veřejnosti. I česká verze Dylanovy

písně obsahuje jasné protestní podtóny, které šlo snadno chápat

 

Ceske_probuzeni.indd 82 06.02.19 9:54

 

83

 

i politicky. Transatlantická kulturně-osvobozující linka je v těchto případech

jasně patrná.

Po většině oficiálních akcí festivalu následovaly neformální diskuse

účastníků, které se protahovaly dlouho do noci, v prostorách, jež byly

využívány k podobným účelům i před 50 lety. Účastníci z řad studentů,

vyučujících i širší veřejnosti si tak mohli vyměňovat názory na řadu témat

spojených s festivalem, ať už to byla problematika politického disentu,

forem osobního, kulturního či sexuálního osvobození, přetrvávajících

forem represe, různého pojetí svobody, nového rasismu, či migrační krize.

Sjednocujícím tématem pak bylo spojení mezi osobním osvobozením

a konkrétním jednáním, ať už kulturním, nebo politickým. Díky účasti

na oficiálních částech festivalu měli diskutující společný referenční bod,

a to Ginsbergovu návštěvu Prahy a její kulturní odkaz. Oficiální hosté

mohli sdílet svoje osobní dojmy a postřehy i v neformálním a otevřeném

prostředí, čímž se organizátoři snažili opět přiblížit osvobozující a zároveň

kritické atmosféře roku 1965.

 

Cílem festivalu bylo různými prostředky vytvořit a předat osvobozující

atmosféru roku 1965. Kombinace poezie, hudby, akademických

přednášek, diskusí s pamětníky, filmů a zajímavých hostů, kteří rádi debatovali

o svých zážitcích, vytvořily pocit výjimečnosti, který se vymykal

každodenní rutině. V osobních rozhovorech s účastníky bylo často

zmiňováno, že se festivalu částečně podařilo vyvolat ducha roku 1965,

minimálně do té míry, jak ho sami chápou z archivních dokumentů.

Z hlediska kulturní paměti byl festival snahou patřičně komemorovat

významný symbolický moment v česko-amerických vztazích, který

naznačuje důležité osvobození jiného druhu, které je v současnosti spíše

upozaďováno. Allen Ginsberg byl kritický jak k vládě USA, tak k vládám

v komunistických zemích. Připomínat jeho zvolení králem majálesu znamená

zvýrazňovat význam kritického přístupu k vlastní vládě i společnosti,

který tvoří důležité pojítko mezi Českou republiku a USA.

Fakt, že Velvyslanectví USA podporovalo zároveň Slavnosti svobody

v Plzni i Ginsbergův festival v Praze, vypadá na první pohled trochu

paradoxně, neboť tyto dvě události připomínaly a de facto oslavovaly

dvě zdánlivě protikladné osobnosti: Allena Ginsberga a George Pattona.

Slova jako „svoboda“ a „osvobození“ sice zazněla v průběhu obou

událostí velmi často, což by mohlo naznačovat sjednocující koncept

americké veřejné diplomacie, nicméně obsah těchto pojmů je v každém

z uvedených případů velmi odlišný. Připomínat subverzivní, antiautoritářskou

a homosexuální osobnost, která tvrdě kritizuje USA, a zároveň

oslavovat George Pattona a americkou vojenskou sílu ukazuje komple-

 

Ceske_probuzeni.indd 83 06.02.19 9:54

 

84

 

xitu, se kterou se americká kulturní politika projektuje do světa vpravdě

postmoderním způsobem.

 

 

2.5 Závěry: česko-americké vztahy jiné, lepší?

 

 

Tato kapitola popsala dvě případové studie komemorací vztahujících se

k česko-americkým vztahům. Záměrně se věnovala dvěma událostem,

pro které bylo důležité „osvobození“, které přichází z USA. V prvním

případě šlo o připomínku vojenského osvobození, které má i dnes jasný

politický podtext a přesahy do mezinárodních vztahů. Druhý příklad se

věnoval pokrokovým kulturním, sociálním i politickým vlivům přicházejícím

z USA, které měly dopady na českou společnost.

Tyto dvě komemorativní události zvýraznily důležitý rozdíl mezi lidmi,

které v České republice spojuje respekt a obdiv ke Spojeným státům.

První skupina si zakládá na kulturní paměti fyzického osvobození díky

mocné americké armádě a často projevuje lítost, že se generál Patton

nedostal kvůli politickým dohodám k osvobození Prahy, kam je to z Plzně

necelých 100 kilometrů. Členové této skupiny často reflexivně obhajují

vojenské akce USA v zahraničí, zvlášť pokud jsou zaměřeny proti

nedemokratickým režimům. Velké komemorativní akce jako 70. výročí

osvobození Plzně využívají historické události mimo jiné i k politickým

účelům – slouží totiž k legitimizaci vojenského působení USA v zahraničí.

To má za následek například to, že jakákoliv kritika akcí federální

vlády či armády USA je v České republice považována za podkopávání

národní bezpečnosti, která je závislá na ochotě americké armády bránit

svoje spojence v NATO. Ve své často citovaném projevu o nové vs. staré

Evropě se tehdejší ministr obrany USA Donald Rumsfeld pokoušel této

nálady využít, aby ve státech tzv. nové Evropy získal podporu pro svoji

intervencionistickou agendu – a tím, že se tvářila jako cesta k šíření lidských

práv a demokracie, si tuto podporu u části politických elit i části

společnosti v postkomunistických zemích skutečně vydobyla.

Na druhé straně pak stojí skupina lidí, kteří mají ke Spojeným státům

hluboký respekt založený na inspiraci kulturními i politickými

osobnostmi z USA, které za svého života nešetřily kritikou vůči vlastní

federální vládě a tvrdě na domácí půdě bojovaly za politické, kulturní

i osobní osvobození. Pro české disidenty, kteří se po roce 1989 stali

prominentními politiky, představoval vývoj v česko-amerických vztazích

zejména po 11. září 2001 složitou výzvu. V průběhu studené války bylo

zpoza železné opony relativně snadné zároveň obdivovat osvobozující

 

Ceske_probuzeni.indd 84 06.02.19 9:54

 

85

 

kulturní vlivy z USA a mít i pozitivní vztah k americké vládě, která

pracovala na podrývání komunistických režimů ve jménu osobních svobod

a základních lidských práv. Paradoxní fakt, že inspirující osobnosti

jako Allen Ginsberg, Pete Seeger, Bob Dylan či Martin Luther King,

Jr. kritizovaly americkou vládu i společnost, nebyl tehdy příliš vnímán.

Dvacet šest let po sametové revoluci to však vypadá, že propast mezi

těmi, kdo mají pozitivní vztah k USA hlavně kvůli jejich potenciálu

nasadit i vojenskou sílu pro prosazování osvobození od autoritativních

nedemokratických režimů, a těmi, kdo mají rádi USA především kvůli

osvobozujícímu vlivu americké kultury i kontrakultury, je hlubší a hlubší.

Není to pouze záležitost generační, neboť v obou táborech se najdou

i mladí Češi, jak se ostatně ukázalo při obou zkoumaných komemorativních

událostech.

 

Toto zjištění má důležité důsledky pro roli a image Spojených států ve

světě. Koncept tzv. měkké moci (soft power) Josepha Nye předpokládá, že

vliv americké kultury a hodnot automaticky povede k prosazování zájmů

americké vlády v zahraničí. Myšlenky a postoje pocházející z USA, jako

například zdravá nedůvěra vůči státním autoritám či důležitost opravdu

kritického myšlení, však mohou být aplikovány nejen vůči represivním

režimům, ale také vůči samotným Spojeným státům, respektive vůči akcím

federální vlády či americké armády. Zatímco kulturní diplomacie

USA úspěšně podporuje připomínání subverzivních osobností volajících

po osobním osvobození (jako byl Ginsberg), neznamená to, že tento

kulturní vliv se v zahraničí nutně projeví v podpoře vlády USA a aktivit

jejích ozbrojených sil.

 

Výše analyzované komemorace podtrhují vnitřní pnutí uvnitř české

společnosti ve vztahu ke kulturní paměti v kontextu americko-českých

vztahů, kdy se různí aktéři snaží podpořit vzpomínání na ty události,

které považují za nejvíce relevantní pro současnost. Na jedné straně jsou

jasné snahy o posílení transatlantické vazby založené na vojenské spolupráci

proti společným hrozbám, na straně druhé pak snaha v transatlantickém

kontextu zdůraznit osobní svobodu a kreativitu, které jsou v rozporu

s primárně bezpečnostním a represivním diskursem, který nabral

po 11. září na síle jak v USA, tak v Evropě.

 

Výborné vztahy mezi Českou republikou a Spojenými státy jsou v našem

dlouhodobém zájmu a mohou nás i Američany v mnohém obohatit.

Bylo by však velkou chybou budovat je výhradně na pokřiveném pojetí,

které nekriticky oslavuje americký militarismus, tak, jak se o to někteří

přátelé USA v ČR pokoušejí. Chápu, že z psychologického hlediska je

představa vítězné americké armády jako věčné ochránkyně slabých a ne-

 

Ceske_probuzeni.indd 85 06.02.19 9:54

 

 

86

 

mohoucích Čechů přitažlivá, nicméně bez hlubších základů je dlouhodobě

neudržitelná. Stojí totiž na falešné představě, že usměvavé americké

hochy nebaví nic víc než jezdit v džípech po světě a ochraňovat všechny

ty, kteří si o to řeknou. Aby fungovala efektivní spolupráce v bezpečnostní

oblasti, je potřeba mnohem víc než jen uctívání zlatého telete ve formě

amerických strykerů.

 

Z tohoto důvodu je potřeba připomínat i jiné oblasti v česko-amerických

vztazích, které poukazují na hlubší vazby mezi oběma zeměmi.

Jednou z takových událostí je například 50. výročí toho, že se v komunistickém

Československu stal Američan Allen Ginsberg králem studentského

majálesu. Jednalo se tehdy o spontánní akci, která nebyla řízena centrálními

orgány – Ginsberg byl koneckonců pár dnů po své korunovaci

z Československa vyhoštěn. Jeho působení v Praze a popularita mezi

tehdejšími studenty však ukazují, že Ginsberg byl důležitou inspirací

a jedním z impulsů pro uvolnění v rámci pražského jara.

Ginsberga v roce 1965 neměly rády úřady ani v USA, ani v ČSSR.

Z hlediska oficiálních amerických struktur se Ginsberg velmi hodil, když

v zahraničí z první ruky kritizoval zkostnatělost a represivnost komunistických

režimů (včetně toho „uvolněného“ v 60. letech v Československu).

Stejně kriticky však vystupoval vůči poměrům v USA, kde vrcholil

velmi obtížný boj černochů za uznání jejich lidské důstojnosti a začínalo

protestní hnutí proti zbytečné válce ve Vietnamu.

Právě nespokojenost, morální rozhořčení a kritika stávajícího stavu

jsou důležitými stavebními bloky, na kterých stojí hlubší základy

česko-amerického porozumění. Proto se Václav Havel stal v USA tak

důležitým a pro Američany srozumitelným symbolem. V rámci studenoválečného

černobílého vidění světa však v České republice došlo

k fatální intelektuální chybě, když se začala v rámci hysterického antikomunismu

nekriticky adorovat americká oficiální politika. Jakékoliv

zmínky o vnitřních problémech v rámci americké společnosti či politiky

byly vnímány jako protiamerické, a tudíž zkratkovitě i jako prokomunistické

(i když byly vyjadřovány samotnými Američany). Rozbila se

tak sdílená tradice kritického přístupu k moci založeného na morálních

základech osobního jednání, která dodnes působí jako důležité pojítko

mezi Čechy a Američany například na univerzitní půdě (která je v USA

zpravidla velmi kritická vůči oficiální moci, což zvolení Donalda Trumpa

pouze umocnilo).

 

Z hlediska českých intelektuálních tradic je ostudné, že Češi nepatřili

k nejhlasitějším kritikům mučení zajatců podezíraných americkými bezpečnostními

složkami z terorismu. Česká vláda měla například dávno

 

Ceske_probuzeni.indd 86 06.02.19 9:54

 

87

 

nabídnout Edwardovi Snowdenovi politický azyl, protože upozornil na

závažné zneužívání moderních sledovacích technologií nikým nekontrolovaných

bezpečnostních služeb USA. Invaze do Iráku, zřízení věznice

na Guantánamu, zabíjení lidí bez soudu pomocí dronů a další flagrantní

porušování mezinárodního práva byly v Čechách blazeovaně přecházeny,

hlavně aby se americká vláda náhodou nenaštvala – třeba by nás pak

nechtěla zachraňovat před Rusy.

 

Toto úzkoprsé a morálně problematické jednání však vůbec nereflektuje

širší debatu uvnitř americké společnosti, kde celá řada lidí dlouhodobě

kritizuje vládu USA za kroky, které činí. Morálními autoritami se

v USA opět stávají ti nejostřejší satirici jako John Stewart nebo John

Oliver, neboť oficiální média nejsou schopna adekvátně reflektovat ty

nejzávažnější sociální a politické problémy. Hlubší základ česko-amerických

vztahů spočívá právě v kritickém dialogu, do kterého mohou

zasáhnout i lidé ze zahraničí, pro které jsou Spojené státy důležité, není

jim lhostejné, co se tam děje a společně mohou uvažovat o tom, co by šlo

dělat jinak a lépe. Jestli by měl být v něčem pravý odkaz Havlova přístupu

i Ginsbergovy návštěvy Prahy, tak právě v tomto společném kritickém

nazírání jak americké, tak české skutečnosti. Ti praví spojenci nejsou ti,

kteří „drží hubu a krok“, protože za to pak dostanou cukřík – jsou to

mnohem spíše partneři v dialogu, kteří sdílí určité hodnoty kritického

uvažování a kteří se navzájem obohacují i nepříjemnými pravdami. Za

to pak ve výsledku stojí i bojovat.

 

Z tohoto pohledu je důležité zmínit i koncept akademické sociální

odpovědnosti.103 V průběhu výzkumu o roli paměti v transatlantických

vztazích nám došlo, že pokud záměrně zvýrazníme historickou Ginsbergovu

návštěvu, upoutáme tak pozornost na významný, ale často přehlížený

aspekt transatlantických vazeb: osvobozující kulturní a sociální

vlivy i význam kritického myšlení, které jsou obsaženy v kulturní paměti

na obou stranách Atlantiku. Tím, že se soustředíme na fyzické osvobození

západních Čech, vytváříme a uchováváme obraz Spojených států,

kde jsou hlavním referenčním rámcem triumfující vojáci a tanky. Tím,

že jsme se rozhodli vzpomenout na Ginsberga v Praze, ukázali jsme na

sdílenou paměť kulturně, osobně i sexuálně osvobozujících kritických

hlasů. Tyto dva základní typy osvobození se nutně vzájemně nevylučují,

jak by se možná mohlo zdát. Brány dohromady vytvářejí komplexnější

obraz Spojených států v české kulturní paměti. Zároveň je však v rám-

 

103 Anthropictures: Etická věda sociální? Sociální věda aplikovaná! K dispozici na: https://

anthropictures.blog.respekt.cz/eticka-veda-socialni-socialni-veda-aplikovana/

 

Ceske_probuzeni.indd 87 06.02.19 9:54

 

88

 

ci dominantního narativu v česko-amerických vztazích důležité, zda se

Spojené státy připomínají primárně jako nástroj vojenského osvobození

vedeného silnou vládou anebo jako inspirace pro osobní osvobození, pro

které je úloha vlády zanedbatelná či přímo nevhodná. Vzhledem k tomu,

že jsme svobodní i v tom, na co chceme vzpomínat především, bude do

budoucna záležet i na našich vědomých a informovaných volbách toho,

co pro nás z tohoto pohledu Spojené státy znamenají.

 

Ceske_probuzeni.indd 88 06.02.19 9:54

 

 

 

 

 

 

 

 

3. Proč se v ČR zabývat

Spojenými státy?

Americká studia zespodu

 

Jiný pohled na rezonanci Spojených států v České republice můžeme

získat, když se podíváme na témata, která ohledně USA zajímají české

studenty. Na Katedře severoamerických (do roku 2015 pouze „amerických“)

studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd

Univerzity Karlovy bylo v letech 2006–2016 zadáno 234 bakalářských,

132 diplomových, 13 rigorózních a 23 disertačních prací, které se týkaly

severamerického regionu. (Seznamy prací jsou k dispozici jako přílohy

2–5).

 

 

 Vzhledem k tomu, že studenti mají možnost přicházet s vlastními

tématy, která jsou po konzultacích s vedoucími prací upravovány do

zpracovatelné podoby, vznikl unikátní soubor dat vztažených k tomu,

co české studenty na Spojených státech zajímá a přitahuje. Profil katedry

je multidisciplinární, což studentům umožňuje vybrat si relativně

široké spektrum témat. Následující analýza ukazuje jednotlivá témata,

která rezonují natolik, že si je někdo vybral jako předmět zájmu pro

svoji závěrečnou práci. Smyslem není hodnotit vhodnost nebo nevhodnost

daného tématu, ale poukázat na vzniklou mozaiku témat, která jsou

pro vnímání Spojených států určující. I když je tento soubor relativně

omezený, představuje pro zkoumání reflexe Spojených států v České republice

relevantní primární zdroj. Všechny dokončené práce jsou snadno

dohledatelné v univerzitní online databázi závěrečných prací,104 proto

na ně není jednotlivě odkazováno v poznámkách pod čarou. Na základě

kategorizace jednotlivých prací začaly být zřejmé hlavní důvody, které

stojí v pozadí výběru daných témat.

 

Z hlediska teoretického přístupu k mezinárodním teritoriálním studiím

jde s trochou nadsázky o koperníkovský obrat svého druhu – hlav-

 

104 Repozitář závěrečných prací Univerzity Karlovy je dostupný na: http://is.cuni.cz/webapps

/zzp/search/?tab_searchas=basic&lang=cs, poslední přístup 2. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 89 06.02.19 9:54

 

90

 

ním cílem zkoumání není nutně objekt, ale pozornost se přesune na sám

zkoumající subjekt a jeho otázky a motivy, které nám odhalí hlubší souvislosti

zkoumání Spojených států v České republice. Tato kapitola obsahuje

pouze základní nástin tohoto přístupu, který lze rozvinout jak do

větší analytické šíře zapojením dalších pracovišť, kde vznikají práce teritoriálně

zaměřené na Severní Ameriku, včetně mezinárodních, tak i do

větší hloubky formou kvalitativní analýzy jednotlivých prací. Z hlediska

debat o užitečnosti a smyslu závěrečných prací by také bylo vhodné prozkoumat,

jak svoje práce s odstupem hodnotí sami jejich autoři. Výčet

prací lze tedy chápat jako primární archeologii poznání, která otevírá

další otázky ke zpracování.

 

3.1 Důvod číslo 1: Spojené státy jako garant světové

i naší bezpečnosti

 

Vztah mezi Českou republikou a Spojenými státy bude vždy asymetrický,

což má zásadní dopad na motivaci k tomu, abychom se Spojenými státy

zabývali. Pro malou zemi, jejíž bezpečnost je díky článku 5 zakládající

smlouvy NATO v podstatě plně závislá na politice a postojích USA,

je znalost fungování této supervelmoci klíčová zejména z hlediska spolehlivosti

a efektivnosti těchto bezpečnostních záruk. Zvolení Donalda

Trumpa se ukázalo z tohoto pohledu jako znepokojivé, neboť ještě důrazněji

tlačí na evropské státy, aby dorovnaly své rozpočty na obranu na

stanovené 2 % HDP, s implicitní výhružkou, že pokud se výdaje nezvýší,

není pokračování existence NATO (a s tím související americká ochrana)

automatické.105 Pokud by z nejrůznějších důvodů padly záruky ze strany

USA, Česká republika by se ocitla v nezáviděníhodné situaci nebezpečně

připomínající podzim 1938 po mnichovské dohodě, kdy také nečekaně

vznikla potřeba úplně obrátit zahraniční politiku země.

I kdyby byl asymetrický spojenecký závazek dlouhodobě stabilní,

vzniká další otázka reálné síly, se kterou jsou Spojené státy schopné

a ochotné působit na mezinárodním poli. Mocenský vzestup jejich

rivalů, jako jsou především Rusko a Čína, také pro Českou republiku

znamená, že bezpečnostní záruky ujednané v rámci NATO nemusí v současnosti

fungovat úplně stejně, respektive jejich uplatňování může být

z důvodů omezenějších kapacit USA méně efektivní. Relativní oslabení

 

105 Michael D. Shear – Mark Landler – James Kantermay: In NATO Speech, Trump Is Vague

About Mutual Defense Pledge, New York Times 25. 5. 2017.

Ceske_probuzeni.indd 90 06.02.19 9:54

 

91

 

Spojených států pak vyvolá i potřebu přehodnotit priority České republiky

v bezpečnostní oblasti. Z tohoto důvodu je nutné bedlivě studovat

i postavení Spojených států na mezinárodním poli.

Americká armáda, která by si podle Romana Jocha zasloužila dokonce

Nobelovu cenu míru,106 je nepochybně nejdražší, nejsofistikovanější

a nejúčinnější vojenskou silou na planetě, a už proto si zasluhuje naši

pozornost, podobně jako je dobré pozorně sledovat osobu s automatickou

puškou, která je s vámi zavřená v jedné místnosti. V případě USA

zasluhuje pozornost nejen velikost armády, nýbrž i podmínky, za kterých

je využívána. Z hlediska národní bezpečnosti jde o klíčový problém, který

je však ze své podstaty velmi komplexní – zahrnuje jak otázky čistě

vojenské, tak i politické či ekonomické, navíc je na pozadí stále i normativní

aspekt uplatňování vojenské moci. Pokud bychom měli využít

paralelu s ozbrojeným člověkem, se kterým sdílíme jednu místnost, také

je z hlediska naší bezpečnosti vhodné dozvědět se více o jeho způsobu

uvažování a o tom, kdy zbraň naposledy použil a proč. Obavy, které

nejen v České republice vyvolalo zvolení Donalda Trumpa prezidentem,

a tedy i vrchním velitelem amerických ozbrojených sil, svědčí o tom, že

Evropané jsou si v otázkách bezpečnosti této důležité závislosti na USA

dobře vědomi.

 

 

3.1.1 Bakalářské práce s tematikou bezpečnosti

 

 

Z ryze národněbezpečnostního pohledu tedy není až tak překvapivé, že

na Katedře severoamerických studií vznikla za posledních 10 let řada

prací, které se zabývají americkou vojenskou mocí a jejím uplatňováním

ve světě. Na úrovni bakalářských prací tomuto tématu odpovídá Vzestup

národní protiraketové obrany USA v letech 1993–2002: strategická nutnost, nebo

politický záměr? od Jana Svítila, Vývoj amerických strategií národní bezpečnosti

po skončení studené války od Jana Ludvíka, Analýza současné akademické

diskuse ve Spojených státech k problematice úplného jaderného odzbrojení od

Kamily Poláškové, Porovnanie jadrovej politiky posledných dvoch amerických

administratív: George W. Bush a Barack Obama od Kataríny Svitkové, Vývoj

americké atomové strategie v období studené války od Tomáše Mařáčka, Válečné

pravomoci, War Powers Resolution a role amerického prezidenta při rozhodování

o zapojení vojenských sil do mezinárodních konfliktů od Kláry Kužílkové

či Vzestup a pád americké hegemonie od Martiny Jiráskové. Martin Dunaj

106 Roman Joch: EUtopická cesta k míru, k dispozici na: http://ceskapozice.lidovky.cz/eutopicka

-cesta-k-miru-06s-/forum.aspx?c=A121013_161352_pozice_79629.

Ceske_probuzeni.indd 91 06.02.19 9:54

92

pak zpracovával práci reagující na aktuální bezpečnostní otázky s názvem

Terorismus na půdě USA – charakteristika hrozby a federálních nástrojů

na ni reagujících. Teroristickým metodám se věnoval Vít Lichtenstein,

když zpracoval téma Srovnání přípravné fáze teroristických útoků v New Yorku

r. 2001 a Londýně r. 2005.

Ve výše uvedených tématech je nadprůměrně zastoupena problematika

jaderné bezpečnosti, což je pochopitelné v kontextu její závažnosti

pro bezpečnost globální. Po 11. září 2001 se celkem logicky objevuje

téma terorismu. Zcela chybí práce týkající se NATO a česko-americké

bezpečnostní spolupráce stejně jako práce, které by se dívaly na problematiku

bezpečnosti kriticky.

 

3.1.2 Diplomové a disertační práce s tematikou bezpečnosti

 

Z diplomových prací tomuto tématu nejlépe odpovídají Discourse, practice

and construction of national interest: study of the U.S. security policy continuity

od Jana Ludvíka, The Role of the US in NATO: How Did It Change after

9/11 under Bush Administration? od Ivy Štverkové a U.S. maritime security –

strategies and measures applied od Jakuba Herouta. V oblasti disertačních

prací byly vypsány dvě, které by tematicky odpovídaly, a to Protiraketová

obrana USA a politika jaderného odzbrojení od Karla Ulíka a Nasazení ozbrojených

sil Spojených států Amerických v zahraničí 1989–2009: Irák a Afghánistán

od Jiřího Hejticha – obě však zůstaly nedokončeny.

 

3.1.3 Práce s tematikou bezpečnosti, které by bylo vhodné napsat

 

Vzhledem k roli a významu Spojených států v problematice světové bezpečnosti

se ke zpracování nabízí dlouhá řada témat. Z hlediska České

republiky je klíčová zejména otázka pevnosti a udržitelnosti transatlantické

vazby, a to na příkladě konkrétních událostí. Velké téma je určitě

srovnání evropské a americké politiky ve vztahu k Rusku a z toho vyplývající

ochota USA angažovat se na evropském kontinentě. Vývoj amerických

vojenských doktrín s ohledem na využití moderních technologií

by určitě také stál za podrobnější analýzu, stejně jako česko-americká

spolupráce v oblasti bezpečnosti nebo vnitroamerická diskuse o používání

síly v zahraničí. V návaznosti na knihu Nialla Fergusona Collosus

by bylo také přínosné zpracovat ekonomické zatížení, které americká

armáda pro společnost jako celek představuje. V tomto ohledu je podnětná

diplomová práce Marka Aldorfa The United States Military: The Most

Patriotic Social Welfare Program?, která správně upozorňuje na širší roli,

 

Ceske_probuzeni.indd 92 06.02.19 9:54

 

93

 

kterou armáda USA ve společnosti plní. Kontinuita a diskontinuita zahraničně-

politických koncepcí s ohledem na zásahy USA ve světě tvoří

také košatý předmět potenciálního výzkumu. Větší zájem by jistě rovněž

zasluhoval dynamický a komplexní proces utváření americké bezpečnostní

politiky, a to včetně jeho politických souvislostí. Nedostatečná

pozornost byla v minulosti věnována specificky regionu střední a východní

Evropy, respektive bezpečnostním vazbám USA k němu – široká

diskuse k umístění prvků protiraketové obrany v České republice

přitom poskytuje poměrně dobrou pramennou základnu, ze které se dá

vycházet.

 

3.2 Důvod číslo 2: Uplatňování amerického vlivu ve světě

 

 

Dalším důvodem, proč se zajímat o Spojené státy, je uplatňování amerického

vlivu v různých oblastech světa. Jde v podstatě o rozšíření bodu

číslo jedna, kdy je předmětem zájmu především zahraniční politika USA

v konkrétní oblasti. Důležité jsou z tohoto pohledu zvláště dvě otázky.

První z nich je vzájemný soulad či naopak rozpor mezi deklarovanými

idealistickými cíli americké zahraniční politiky a uplatňováním úzce

definovaných amerických národních zájmů. Dynamické napětí mezi těmito

dvěma tendencemi se v každém regionálním kontextu projevuje

jiným způsobem a pouze poskládání více kousků mozaiky umožňuje

střízlivé zhodnocení a interpretaci americké zahraniční politiky jako celku

v daném čase. Druhá otázka, která je na pozadí těchto témat, se týká

efektivity uplatňování amerického vlivu v dané oblasti – dokáží Spojené

státy prosadit svoje představy? Pokud ano, jaké to má v daném regionu

důsledky? Ve výsledku se pak opět vytváří skládanka, která představuje

celosvětové postavení Spojených států, jenž má důsledky i pro Českou

republiku a její zahraniční politiku. Konkrétní důsledky má toto zkoumání

například v otázce prosazování základních lidských práv nebo zajištění

regionální bezpečnosti.

Prací, které se zabývají širším vlivem Spojených států a jejich zahraniční

politikou, vznikla na Katedře severoamerických studií za posledních

deset let dlouhá řada – tvoří největší skupinu prací vůbec. Proto

je třeba je při jejich představení dále rozčlenit. Jako vhodným časovým

bodem se jeví konec studené války, neboť tehdy dochází k výrazné proměně

fungování mezinárodního systému i role Spojených států v něm.

 

Ceske_probuzeni.indd 93 06.02.19 9:54

 

94

 

 

3.2.1 Bakalářské práce z oblasti zahraniční politiky USA

před rokem 1989

 

Pro bakalářské práce, které se zabývají americkou zahraniční politikou

před rokem 1989, je typické zaměření na kritické body v rámci studené

války. Jde například o 1962: Svět na pokraji katastrofy Terezy Hejnové, Analýza

rozhodovacího procesu Kennedyho administrativy za druhé berlínské krize

v roce 1961 Michaely Procházkové, Trumanova doktrína: Řecko a Turecko

Petra Urbana, Americká reakce na francouzské stažení z velení vojenských složek

NATO Martina Hampejse či Zátoka sviní – příčiny, příprava, vylodění

a důsledky operace Jana Mikulíka.

 

Dalším nosným tématem, které přitahuje pozornost, se v této kategorii

ukazují jaderné zbraně, jako je to u Role atomové bomby v zahraniční

politice Spojených států amerických v době korejské války Jitky Štěpánkové

či Proces americko-sovětského odzbrojování na konci 70. let Maxima Kucera.

Z hlediska americké politiky vůči Československu vznikla v této kategorii

pouze jedna práce, ale s o to zajímavějším tématem: Spojené státy americké

a sovětská expanze do středovýchodní Evropy: americký princip sebeurčení

versus sovětský pocit nejistoty v letech 1941–1945 Jakuba Jaroše.

Větší skupina prací se věnuje z různých úhlů pohledu vietnamské válce,

například Americká angažovanost ve Vietnamu za prezidentství Dwighta

D. Eisenhowera od Do Phuong Thuy, Srovnání politiky Johnsonovy a Nixonovy

administrativy ve vietnamské válce od Adama Šťasty, Příčiny americké

intervence ve Vietnamu Zuzany Trubačové. Důsledky vietnamské války se

pak zabývají práce Johnson a Vietnam. Vliv vietnamské války na rozhodnutí

prezidenta Lyndona B. Johnsona nekandidovat v prezidentských volbách v roce

1968 Rudolfa Rudyšara či Vznik vietnamského syndromu a jeho vliv na zahraniční

politiku Carterovy a Reaganovy administrativy Michaely Ščípové.

Regionálně souvisejí s válkou ve Vietnamu tři bakalářské práce týkající

se vztahů s Kambodžou, a to Vliv americké zahraniční politiky na Kambodžu

v letech 1969–1975 Zuzany Pytelové, Americká politika v Kambodži

a vzestup Rudých Khmerů Gabriely Sommerové a Kambodža po roce 1979

a Reaganova podpora Pol Pota Zuzany Hanikové. S válkou ve Vietnamu

nakonec souvisí i práce Vliv Henryho Kissingera na sblížení USA s Čínou od

Anety Kuchařové. Vztahům s Čínou se věnuje i Jana Kofroňová v práci

nazvané Americko-čínské vztahy během administrativy Geralda Forda.

Zřejmě až příliš obecným tématem se pak zabývá Zahraniční politika

Spojených států amerických v průběhu studené války Michaely Klepetkové.

Obecně studené války se týká práce Příčiny vzniku studené války Jaroslava

Červenky a Cesta ke studené válce: Vztahy mezi vrcholnými představiteli USA

 

Ceske_probuzeni.indd 94 06.02.19 9:54

 

95

 

a SSSR během a bezprostředně po 2. světové válce Jakuba Reicha. Interpretačně

složitějším tématem je pak práce Marshallův plán: historiografická

diskuse Petry Kačírkové.

 

Latinská Amerika je také zastoupena, a to Vztahy Spojených států a Latinské

Ameriky ve světle kubánského problému na počátku 60. let Michala Mareše

a prací Vliv Spojených států amerických v Nikaragui v 80. letech 20. století

Karoliny Risingerové. Otázkou demokratizace v regionálním kontextu

se pak zabývá Vliv Reaganovy zahraniční politiky na demokratizaci v Latinské

Americe: případ Kostariky, Chile a Nikaraguy Anežky Jeřábkové.

 

Výrazná osobnost Ronalda Reagana a jeho zahraniční politika evidentně

přitahovaly zájem studentů, o čemž svědčí následující práce:

Uplatnění Reaganovy doktríny v Afghánistánu v době sovětské okupace Kláry

Šimíčkové a obdobná práce Ronald Reagan a jeho příspěvek k pádu SSSR –

americká podpora protisovětským silám v Angole a Afghánistánu v 80. letech

od Tomáše Reifa. Spíše vnitropolitickými důsledky zahraniční politiky

se pak zabývá Aféra Írán-contras a její dopad na Reaganovu administrativu

Jany Kotasové. Reaganovi a konci studené války se věnuje ještě další

práce, a to Vliv koncepce vojenské politiky USA v 80. letech 20. století na změnu

chování SSSR Petry Chalupové. Důležité témata vnitřních zdrojů proměn

zahraniční politiky USA otvírá Problematika motivů, jež stály za změnou

Reaganovy politiky vůči SSSR v letech 1984–1985 Jiřího Šmacha.

Tematicky velmi podnětné z hlediska vlivu a působení USA v okolním

světě je pět prací věnovaných americké okupační správě, a to Spojenecká

okupácia Japonska a prítomnosť vojsk USA na Okinawe Michaely

Smidové, Politika americké okupační správy v Japonsku, její reflexe a dopady

na americko-japonské vztahy Andrey Střelcové, Plánování poválečné správy

Německa z pohledu Spojených států amerických Martina Vyleťala, Srovnání

politiky USA v a vůči okupovaném Německu, Rakousku a Japonsku Adama

Čecha a „Zpětný kurz“ americké okupační politiky v Japonsku 1948–1952 Eriky

Feldové.

 

Přímá americká okupace je totiž jasnou ukázkou uplatňování extrémního

vlivu USA na daném území. Navíc jak v případě Západního Německa,

tak Japonska se dá působení USA hodnotit pozitivně z hlediska

politické i ekonomické stabilizace. Témata prací svědčí o tom, že tyto

epizody rezonují mezi studenty dodnes.

 

Pouze jedna práce se věnuje vztahu USA a evropské integrace, a to

Evropská integrace: Plán USA na obranu západní Evropy před komunismem

Radima Bracha. S ohledem na význam transatlantické vazby v průběhu

studené války je s podivem, že prací s podobným tématem nevzniklo

více.

 

Ceske_probuzeni.indd 95 06.02.19 9:54

 

96

 

Blízký východ je v této kategorii zastoupen dvěma pracemi: Jimmy

Carter a konference v Camp Davidu 1978 Lucie Pelikánové a Americká zahraniční

politika na Blízkém východě, od Jom Kipuru ke Camp Davidu Petra

Prouzy.

 

Specifickou problematiku přináší práce týkající se tzv. soft power,

Americké mírové sbory a jejich role ve studené válce Anety Firýtové. Kulturní

diplomacií jako prostředkem uplatňování vlivu USA se zabývá i práce

Role jazzové diplomacie v americké kulturní politice během studené války Anny

Komrsové. Tematicky zajímavá by byla jistě i práce Karla Zicha Ropný

průmysl mezi 1945 a 1979 – vývoj vlivu britsko-amerických ropných koncernů

a západních států, zůstala však nedokončena.

 

Jedinou prací, která se zabývá obdobím před studenou válkou, je Idealismus

a intervence v zahraničněpolitické koncepci Woodrowa Wilsona Kristýny

Paškové – koncepčně je velmi přínosná právě s ohledem na současné

debaty jak ohledně idealistických zdrojů zahraniční politiky USA, tak

ohledně problematiky mezinárodních intervencí.

Ze zaměření prací lze odvodit, že stranou pozornosti zůstává řada

témat, která pro studenty nejsou dostatečně atraktivní. Je to například

otázka prosazování lidských práv v kontextu studené války, tichá či zjevná

podpora autoritativních režimů Spojenými státy, vztahy s africkými

zeměmi včetně neokolonialismu či antiamerikanismus v regionálním

kontextu. Studenti volí pro své práce zejména výrazné dějinné momenty,

neboť k nim lze snadno najít dostatek pramenů i literatury.

 

3.2.2 Diplomové práce týkající se zahraniční politiky USA

před rokem 1989

 

V diplomových pracích ve zmiňované kategorii opět převládá téma bilaterálních

vztahů a jejich důsledků, ať už je to Americká politika vůči Íránu

1953–1979 Jaroslava Zukersteina, India-U.S. Relations in the Late 1960s and

in the First Half of the 1970s Ondřeje Novotného, Eisenhowerova administrativa

a Guatemala 1954–1961 Daniela Měřičky, nebo v podstatě i Příliš

horký Karibik: CIA a „problém Kuba“, 1959–1962 Jana Mikulíka.

Specifičtější témata s bilaterálním pozadím pak mají práce U.S.-China

Cooperation During Six Party Talks Kristýny Hladíkové či USA, Truman

a vznik Izraele v předvečer studené války Jana Zubiny. Také American policies

under Roosevelt and Truman: Economic Aid to the Soviet Union and the Origins

of the Cold War Michaely Čechové a The Full Generation Of Peace And The Sino-

American Rapprochement, 1969–1976 Jana Bečky mají ve svém základu

aspekty vztahu třetích zemí k USA.

 

Ceske_probuzeni.indd 96 06.02.19 9:54

 

97

 

Velmi zajímavá je pak práce Marka Jáče U.S. and the Czechoslovak Crisis

in 1938: Policy of Appeasement?, neboť řeší důležitou a méně známou

epizodu z česko-amerických vztahů. Specifickým tématem pak je Blízkovýchodní

diplomacie Henryho Kissingera Lucie Pelikánové, která obsahuje

i normativní zhodnocení, kdy je závěrem pochvalné ocenění Kissingerova

přínosu pro mír na Blízkém východě.

 

Zvláštním případem pak je obecnější téma The successes of soft power

in international relations Nathana Wesleyho, ve kterém figurují Spojené

státy pouze jako jeden z konkrétních případů uplatňování tzv. „měkké

síly“.

 

3.2.3 Bakalářské práce týkající se zahraniční politiky po roce 1989

 

 

U bakalářských prací věnujících se zahraniční politice po roce 1989 lze

také vysledovat jasné tematické souvislosti. Část prací se věnuje obecnějším

a koncepčnějším otázkám spojeným s americkou zahraniční politikou,

například Americká bezpečnostní strategie a její vliv na mezinárodní

vztahy Tomáše Cakla či Republikánská zahraniční politika a teroristické útoky

z 11. září Jiřího Skoupého. Obecnějším zhodnocením se zabývá také Úpadek

USA jakožto světové supervelmoci Tomáše Vilímce. Teoretičtější práce

je pak Neokonzervatismus a jeho vliv na proměnu americké zahraničněbezpečnostní

strategie během prvního funkčního období George W. Bushe od Michaely

Smolíkové. Zahraniční politikou jako celkem se pak zábývá Srovnání

zahraniční politiky USA za administrativy George W. Bushe a Baracka H. Obamy

Pavla Kučery a Analýza Obamovy zahraniční politiky 2012–2016 Lucie

Grmelové. Nevšedním tématem je pak Koncept „zla“ v zahraniční politice

USA na příkladu administrativy George W. Bushe Lucie Pávkové, která se

ve své práci vyrovnává i s komplikovanou problematikou normativních

soudů. Skupinu pak doplňuje Jan Doskočil se svojí prací Protiteroristický

boj George W. Bushe a Baracka Obamy.

 

Z hlediska regionálního pak velkou skupinu tvoří práce věnované

Blízkému východu. Obdobím před 11. zářím se zabývají Americká politika

a válka v Perském zálivu Kefiho Nassima, Angažovanost americké zahraniční

politiky na summitu v Camp Davidu 2000 Veroniky Boháčové a Vliv americké

zahraniční politiky na palestinsko-izraelský konflikt v letech 1989 až 1997

Michala Bokši.

 

Pokusem o obecnější zhodnocení je práce Barack Obama a Blízký východ

od Ondřeje Černého a zdařilá práce Multilateralismus a unilateralismus

v Bushově zahraniční politice na případech Afghánistánu a Iráku Barbory

Polachové. Michaela Smolíková se věnuje ideovým kořenům americké

 

Ceske_probuzeni.indd 97 06.02.19 9:54

 

98

 

zahraniční politiky ve své práci Neokonzervatismus a jeho vliv na proměnu

americké zahraničně-bezpečnostní strategie během prvního funkčního období

George W. Bushe.

 

Invazi do Iráku se věnují Zahraniční politika USA v Iráku po 11. září

2001 Martina Velka, Invaze do Iráku 2003: Legalita a legitimita Daniela Soukopa,

Úloha etnické a náboženské rozmanitosti Iráku při rozhodování americké

administrativy o svržení Saddáma Hussajna v letech 1991–2003 Jakuba El-Ahmadieh

a Americká válka v Iráku: motivy a následky Terezy Bekové. Velmi

aktuálním tématem se v tomto kontextu zabývá práce Souvislost americké

invaze do Iráku v roce 2003 se současným rozmachem organizace Islámský stát

v regionu Blízkého východu Nely Vejvodové. Tereza Krauzová, které také

pokračovala ve studiu až do doktorského programu, napsala kvalitní

práci Americká bezpečnostní politika vůči Pákistánu během války proti terorismu

v letech 2001–2008.

 

Aktuální vztahy se Saúdskou Arábií analyzuje práce Vliv Arabského

jara na vztahy USA a Saúdské Arábie Robina Pánka, tématem v širším časovém

horizontu se zabývá také Ekonomický a politický vliv ropy na vztahy

Spojených států amerických a Saúdské Arábie v období mezi roky 1990–2008

Luďka Mohra. Palestina je v centru pozornosti práce Postoj administrativ

B. Clintona a G. W. Bushe k problému palestinské státnosti Ludvíka Otakara.

Komparací vztahů s Libyí a Egyptem se věnuje Viktorie Vránová v práci

Vývoj vztahu Spojených států amerických k autoritativním režimům v Libyi

a v Egyptě v letech 2001–2011. Petr Buriánek nazval svou práci na aktuální

téma otázkou Znamená Obamova koncepce sdílení Blízkého východu změnu

postoje americké administrativy v rámci soupeření Saudské Arábie a Iránu? Specificky

politice vůči Íránu se pak věnuje práce Františka Koudelky Vývoj

vztahů mezi USA a Íránem během funkčního období prezidenta Chátamího

(1997–2005). Do oblasti širšího Blízkého východu pak lze zařadit i práci

Americká bezpečnostní politika vůči Pákistánu během války proti terorismu v letech

2001–2008 autorky Terezy Krauzové.

 

Americké politice vůči Izraeli se věnuje Markéta Čurdová v práci

Přístup první a druhé Obamovy administrativy k Izraeli: srovnání v letech

2009–2014. Zajímavým doplňkem je pak zdařilá práce, která se věnuje

procesu utváření zahraniční politiky vůči Blízkému východu, Příčiny

úspěchu proizraelské lobby ve Spojených státech Jakuba Záhory. Vztahy

s Izraelem se zabývá z jiného úhlu práce Akademický bojkot Izraele. Zaměřeno

na hnutí United States Academic and Cultural Boycott of Israel a hnutí

BDS Movement Terezy Vickové.

Ovlivňováním procesu vytváření americké zahraniční politiky se zabývá

i práce Vliv arménské lobby na americkou zahraniční politiku na případu

 

 

Ceske_probuzeni.indd 98 06.02.19 9:54

 

99

 

 

vývoje dodatku Section 907 v letech 1992–2002: možnosti a limity etnických

lobby v rámci legislativního procesu USA Jany Plaňanské.

Jiný úhel pohledu z hlediska nástrojů americké zahraniční politiky

nabízí Svoboda internetu jako nástroj americké zahraniční politiky vůči arabskému

jaru Vojtěcha Tělupila. Tématem budování podpory pro vládní politiku

se zabývá práce Komunikační strategie Bushovy administrativy: irácká

krize v letech 2002–2003 Marka Dvořáka.

 

Druhá velká skupina témat se týká regionu východní Asie; práce jsou

zpravidla stavěny na pozadí čínsko-americké rivality. Sem se řadí například

Triangulární vztahy Čína-Vietnam-USA od Ha Ngoc Huy, Administrativa

Baracka Obamy a čínsko-tchajwanská roztržka Michaely Kaňkové, Americko-

vietnamská spolupráce v Jihočínském moři v kontextu vzestupu Číny v letech

2009–2014 Richarda Hraničky, Srovnání ekonomického, politického a bezpečnostního

vlivu USA a Číny v regionu jihovýchodní Asie za Bushovy administrativy

v letech 2001–2008 Kláry Vintnerové. Obdobné téma pak zpracovává

Anna Nejedlá ve své práci Vývoj americké politiky vůči ČLR od roku 2001 do

roku 2011 a strategická pozice USA a ČLR v Asii. Autorka pak pokračovala ve

studiu na prestižní School of International and Public Affairs na Columbia

University v New Yorku. Ekonomickými aspekty americko-čínských

vztahů se zabývá práce Petra Holuši Čína jako největší zahraniční držitel

amerických státních dluhopisů: analýza dopadů na zahraniční politiku USA.

Problematika volného obchodu v daném regionu je ústředním tématem

práce Transpacifické partnerství jako součást strategie amerického „návratu“ do

Asie a jeho dopady na Jižní Koreu autorky Laury Srpové. Kateřina Vítková

se zabývá Severní Koreou v práci Komparace bezpečnostněpolitických opatření

USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George

W. Bushe a Baracka Obamy.

 

Nový úhel pohledu přináší zajímavá práce Jana Hornáta Peking jako

zodpovědný podílník: americká představa role ČLR v mezinárodněpolitickém

systému 21. století. Komparací amerických administrativ ve vztahu s Čínou

se pak zabýval Jan Demuth ve své práci Bilaterální vztahy USA a ČLR

v době úřadování G. H. W. Bushe a W. F. Clintona, se zaměřením na politiku

lidských práv. Rivalitě USA a Číny v Africe se věnuje práce Soupeření USA

a Číny o získávání ropy z Afriky a jeho projevy v Nigérii, Rovníkové Guineji

a Angole Terezy Krásové.

 

Region východní Asie mapují práce Šestistranné rozhovory: cesta k vyřešení

severokorejského jaderného problému? Pavla Šáry a Koncept aliance:

americko-japonské bezpečnostní spojenectví Jana Kunstýře. Tematicky příbuznou

práci Analýza koordinace politik USA a Japonska vůči Severní Koreji

v letech 2001–2009 pak zpracovala Michaela Očková. Do této oblasti lze

 

Ceske_probuzeni.indd 99 06.02.19 9:54

 

100

 

zahrnout i Staronové spojenectví: Analýza americko-filipínské bezpečnostní

spolupráce za Bushovy a Obamovy administrativy Šimona Kryla. Specifické

téma v daném regionu přináší práce Barbory Šilhánové Taiwanské stipendijní

programy jako zdroj soft power.

Velký zájem studentů o témata týkající se východní Asie svědčí o tom,

že se snaží zabývat perspektivními tématy: ekonomický význam tohoto

regionu stoupá, a lze proto předpokládat, že pro Spojené státy bude tato

oblast nadále významná.

 

Dalším důležitým tématem je problematika intervence v různých

regionálních kontextech. Týkají se jí práce Americká zahraniční politika

a konflikt v Kosovu Jana Havránka, Spojené státy a rwandská genocida: aktivní

pasivita? Marka Aldorfa, Americká intervence na Haiti Evy Bergmanové-

-Gnip, Hodnocení humanitární intervence v SRJ v roce 1999 Petera Duhana

a v podstatě i Americká bezpečnostní politika vůči zhrouceným státům se zaměřením

na případ Somálska Lukáše Kindla. Somálskem se zabývá i práce

Stanislava Matějky Somálsko – hrozba pre USA? Analýza bezpečnostnej politiky

USA v rokoch 2001–2011.

 

Do kategorie intervence svého druhu pak rámcově patří i Protidrogová

politika USA v Kolumbii: Konsolidace La Macareny jako poučení z Plánu

Kolumbie? Kristýny Koutenské, Plan Colombia: příčiny neúspěchu americké

protidrogové politiky v Kolumbii v letech 2000–2006 Anny Kunové a Cesta

Augusta Pinocheta k moci; chilský puč 1973 Terezy Kunické.

Americko-ruským vztahům se věnuje Politika resetu v americko-ruských

vztazích v letech 2009–2013 Jakuba Terše. Vztahy USA a Velké Británie porovnává

Michaela Nováková ve své práci Special Relationship? Britsko-americké

vztahy v období vlády Baracka Obamy a Davida Camerona. Bilaterální

vztahy mezi USA a Kubou jsou pak předmětem práce Změna americké

politiky vůči Kubě po nástupu Baracka Obamy Gabriely Veselé. Sabina Nováková

se zaměřuje na americko-kyrgyzské vztahy v práci Manas Air Base

and U.S.-Kyrgyz Relations. Bilaterálním vztahům s Venezuelou se věnuje

Eva Bartoňová v práci Venezuela v zahraniční politice G. W. Bushe: prosazování

demokracie jako adekvátní reakce na ohrožení národních zájmů? Vztahy

s Indií jsou zastoupeny prací zaměřenou na sankce po jaderných testech

Americké ekonomické sankce uvalené na Indii po jaderných testech v roce 1998,

kterou napsal Vladislav Klimeš. Tématu česko-amerických vztahů se pak

dotýká pouze jediná práce, a to Příprava České republiky na vstup do NATO

v letech 1993–1999 od Ondřeje Stárka.

 

Tři práce se pak zabývají oblastí Arktidy, a to Záujmy Spojených štátov

amerických a Kanady v Arktíde Žanety Vargové, Americko-ruská spolupráce

v severopacifické oblasti Aleny Rakové a z jiného úhlu pohledu také Role

 

Ceske_probuzeni.indd 100 06.02.19 9:54

 

101

 

Grónska a Nunavutu v mezinárodních vztazích v letech 1979–2009 Radky

Zettlitzerové. Výběr těchto témat ukazuje na to, že si studenti uvědomují

stoupající význam regionu Arktidy v kontextu globálního oteplování.

Specifickému tématu, které nemá jasný regionální kontext, je práce

Možnosti a limity spolupráce Spojených států a Mezinárodního trestního soudu

Karla Ulíka. Taktéž práce Natálie Sudakovové Rola súkromných vojenských

spoločností v mierových misiách OSN se soustředí na spolupráci v mezinárodních

organizacích. Práce Martina Pejřimovského Soukromé vojenské organizace

v USA se věnuje obecnějšímu problému privatizace bezpečnosti

a jejích dopadů na zahraniční politiku.

 

3.2.4 Diplomové práce věnující se zahraniční politice USA

po roce 1989

 

V diplomových pracích ve stejné kategorii se opět objevují především témata

vzájemných vztahů. Regionálně je kladen důraz opět na východní

Asii a oblast Blízkého východu. Vztahy s Íránem jsou předmětem čtyř

prací, zabývá se jimi Michal Drozd v Comparative analysis of George Bush

Junior second term and Barack Obama second term foreign policy towards Iranian

nuclear program till 2015, práce The Relations between The United States

and Iran in the context of the Nuclear Deal od Alexane Said, dále American

Foreign Policy towards Iran: 2006–2010 Daniela Soukopa i Přístup Bushovy

administrativy k otázce íránského jaderného programu: od teorie k praxi Jitky

Štěpánkové. Vztahy s Íránem představují atraktivní téma, neboť reálně

hrozí riziko vypuknutí konfliktu, který by destabilizoval celou oblast.

Americkou politikou v oblasti se dále zabývá In Oil We Trust? Politika

Spojených států v Perském zálivu po konci Studené války Jakuba Kašíka, Iraqi

Democracy: American Nation-building and Counter-insurgency in the Iraq War

Vojtěcha Petráše a Development of relations between United States and Israel

during Obama’s presidency Martina Vodňanského. Bilaterální vztahy jsou

hlavním tématem i v případě US Foreign Policy towards Turkey in the 21st

Century Radima Bracha a v práci The Bush Administration and Pakistan:

Utilitarian Partnership? Roberta Zábranského. Do obdobného rámce pak

patří i práce Pákistán: klíčový faktor pro americké působení v Afghánistánu (za

vlády George W. Bushe) Filipa Snášela i American Foreign Policy and the Arab

Uprisings in Egypt, Libya, and Syria od Jakuba El-Ahmadieh. Trochu specifičtěji

zaměřená je pak práce Michala Vojtuše Podpora dobrého vládnutí

v Afghánistánu – politika USA. V těchto pracích se ukazuje zaměření na

analýzu klíčových problematických momentů, které studenti považovali

za relevantní.

 

Ceske_probuzeni.indd 101 06.02.19 9:54

 

102

 

V oblasti Dálného východu je prací věnující se americké zahraniční

politice v konkrétním regionu například The U.S. Foreign Policy toward

the Korean Peninsula, 1992–2004 Dany Lupačové. Neobvyklý pohled na

americko-čínské soupeření pak poskytuje práce Sino-American Ideological

Clash: Washington Consensus and Beijing Consensus od Petra Šrámka, do větší

hloubky jde také práce Liberal Democracy and Chinese Political Culture:

American Perspectives and Perceptions Jana Hornáta. Rivalita obou velmocí

je i na pozadí tématu Zahraniční politika Číny a Spojených států amerických

ve státech Latinské Ameriky v 21. století Laury Srpové. Lukáš Kindl pak

zpracovává podobné téma pro Afriku ve své kvalitní práci Comparison

of U.S. and China’s Policy Towards Africa 1990–2010 With a Special Focus on

Angola and Sudan: Resources and Geopolitics. Na obecnější úrovni se politikou

USA v Asii zabývá Jan Liška ve své práci Pivot to Asia: What, Why and

Whither? The Not So New Obama’s Asia Policy.

 

Z dalších zemí je zastoupeno Polsko, a to v práci Současná americká

zahraniční politika ve vztahu k Polsku: vývoj, faktory, tendence autorky Lucie

Čížkové, Gruzie v NATO Enlargement: Georgia’s Prospects of the Membership

od Salome Tsereteli a Velká Británie v práci Zvláštní vztah mezi Spojenými

státy americkými a Velkou Británií a jeho význam v kontextu boje proti terorismu

autorky Barbory Šohájkové. Dvě práce jsou věnovány regionu Arktidy,

a to Význam Arktidy v mezinárodních vztazích Anny Kopečné a The Geopolitical

Significance of the Bering Strait Region in the 21st Century Aleny Rakové.

Tři práce se věnují samotnému procesu tvorby americké zahraniční

politiky: Vliv americké domácí politiky na zahraniční politiku během administrativy

Baracka Obamy Dominika Hodbodě, Republican foreign policy and

the war on terror Jiřího Skoupého a The Role of the Military in the United

States Foreign Policy Process Jiřího Patáka. Částečně je tato problematika

zmíněna na konkrétním příkladě i v práci Miroslava Ondrejky Krize

tajných služeb USA? George W. Bush a rozhodování o invazi do Iráku. Právě

komplexní proces utváření zahraniční politiky v rámci amerického

politického systému je však zásadní i pro interpretaci výsledné podoby

této politiky. Zmínit můžeme také práci Unmanned Aerial Vehicles in US

National Security Policy. New Face of War of Terror Stanislava Matějky, který

analyzuje roli nové technologie ve zvolené politice USA. Specifickou

problematiku zpracovala Aneta Firýtová ve své práci US Peace Corps and

its Efficiency in the Third Millennium.

 

Tématem transatlantických vztahů se zabývá pouze práce Current

State of Transatlantic Relations: US Withdrawal or Another “Crisis”? autora

Ondřeje Šamonila. Právě analýzy různých forem a aspektů transatlantických

vazeb by mohly vzhledem k relevanci tématu v českém prostředí

 

Ceske_probuzeni.indd 102 06.02.19 9:54

 

103

 

tvořit mnohem větší podíl všech zpracovávaných témat. Studenti také

nezpracovali jedinou práci, která by se zabývala česko-americkými bilaterálními

vztahy či působením USA v České republice, ať už z hlediska

kulturní diplomacie, či vytváření ekonomických vazeb. Toto zanedbávání

působení Spojených států v místě, které je studentům nejblíže, lze

zřejmě vysvětlit touhou po exotičtějších tématech, nicméně do budoucna

je to oblast, jejíž mapování bude vhodné podpořit, už pro snadnou

dostupnost primárních zdrojů i relevanci případných závěrů pro širší

publikum.

 

3.2.5 Rigorózní práce s tematikou zahraniční politiky USA

 

 

Rigorózní práce s hlavní tematikou zahraniční politiky se opět zabývají

především zpracováním vztahů USA a vybraných zemí (regionů). Do

této skupiny zapadají práce Současná americká zahraniční politika ve vztahu

k Polsku -– vývoj, faktory, tendence Terezy Čížkové i dvě práce věnované

Íránu, Vytváření zvláštních vztahů: Írán v zahraniční politice Spojených států,

1953–1979 Jaroslava Zukersteina a American Foreign Policy towards Iran:

2006–2010 Daniela Soukopa. Rigorózní práce Hrishabha Sandilyi The

US’ AF-PAK Strategy and its Implications for India má také jasné regionální

zaměření, kdy jsou Spojené státy chápány jako hlavní aktér dění. Práce

Lukáše Kindla The Impact of China’s Engagement in Sub-Saharan Africa on

U.S. Political and Economical Interests on the Continent (2000–2012) se vrací

k problému soupeření USA s Čínou ve spefickém teritoriálním kontextu.

Čínsko-americké vztahy jsou hlavní tématem i pro Jana Bečku v jeho The

full generation of peace and the SINO-American rapprochement 1969–1976.

Americkým pohledům na Čínu se věnuje Jan Hornát ve své práci Liberal

Democracy and Chinese Political Culture: American Perspectives and Perceptions.

Ta je přínosná právě kvůli zhodnocení myšlenkových zdrojů

a tradic, které utvářejí náhled USA na Čínu. Zastoupena je i Arktida,

a to díky práci Význam Arktidy v mezinárodních vztazích Anny Kopečné.

(Tato práce však nemá zahraniční politiku USA jako své hlavní téma.)

Primárně bezpečností se pak zabývá práce Strategická obranná iniciativa

Jakuba Čeňka.

Opět jde o regionálně zaměřená témata, kdy se ukazuje zejména

atraktivita vztahů USA s Čínou a pak potenciální konflikt v Íránu a Pákistánu.

Obojí představuje pro Spojené státy výzvu svého druhu – a studenty

zřejmě motivuje se těmito výzvami podrobněji zabývat. Mohou

totiž očekávat, že se analýzou těchto problémů budou zabývat i v budoucnu.

 

Ceske_probuzeni.indd 103 06.02.19 9:54

 

104

 

3.2.6 Disertační práce na téma zahraniční politiky

 

 

U zadaných disertačních prací se zahraničněpolitickou tematikou je

patrný posun k zaměření na hlubší analytické problémy. Je to případ

práce Legitimizace nelegitimního: Strategické partnerství Spojených států

s autoritářskými režimy; Írán v americkém politickém diskursu, 1953–1979

Jaroslava Zukersteina i práce Politika podpory demokracie Spojených států

a EU: odlišné přístupy a jejich příčiny Jana Hornáta. Pokusem o interpretaci

je i Progressive Pragmatism and Offshore Balancing: Explaining Barack

Obama’s Foreign Policy Stephena Christensena. Zahraniční politika vůči

konkrétním regionům je pak obsažena v tématech Jakuba El-Ahmadieha

The foreign policy of the United States in the Middle East under extraordinary

circumstances: Barack Obama’s aspirations and restraints a Jany Sehnálkové

The Role of Taiwan in Sino-American Relations Following the End of the Cold

War. Československo je tematicky zastoupeno v nedokončené práci Jana

Mikulíka Operace 122 – vojenská a státobezpečnostní spolupráce mezi Kubou

a Československem v letech 1959–1968. Specifickým tématem s širšími přesahy

je Political and economic integration in the western hemisphere Renaty

Escobarové, která však také zůstala nedokončenḠpodobně jako práce

z oblasti bezpečnosti Nasazení ozbrojených sil Spojených států amerických

v zahraničí 1989–2009: Irák a Afghánistán Jiřího Hejticha. Další nedokončená

práce Protiraketová obrana USA a politika jaderného odzbrojení Karla

Ulíka také tematicky patří spíše do oblasti bezpečnosti.

Opět zcela chybí práce, která by se zabývala česko-americkými vztahy,

případně transatlantickou vazbou. Velký podíl nedokončených prací

je alarmující a svědčí o koncepčních problémech v nastavení doktorského

studia.

 

3.3 Důvod 3: Stýkání a potýkání s migranty,

jejich možná integrace

 

Dalším z důvodů zabývat se Spojenými státy je bezpochyby tamní unikátní

zkušenost s migrací v situaci, kdy potomci původních obyvatel

tvoří pouhé 1,2 procenta z celkové populace USA. V kontextu českých

debat ohledně integrovatelnosti či neintegrovatelnosti migrantů je velmi

užitečné mít přesnější představu o situaci v USA, a to jak historické, tak

současné. Navzdory řadě problémů a politických proklamací z poslední

doby je americká společnost celkově otevřenější vůči nově příchozím než

společnost naše. Imigrace je totiž jedním ze základních motivů historie

 

Ceske_probuzeni.indd 104 06.02.19 9:54

 

105

 

samotných USA, a je tak úzce spojena i s národní identitou. Navíc zacházení

s konceptem diverzity má v americkém kontextu hlubokou tradici.

Z komparativního hlediska je americká zkušenost s migrací velmi cenná,

neboť obohacuje debatu na toto téma uvnitř Evropy i České republiky.

Prací věnujících se migraci je z celkového počtu 401 jen 35, z toho jich

28 napsaly ženy. Tematicky to často jsou případové studie spojené s konkrétním

výsekem dané problematiky. Typickým příkladem jsou bakalářské

práce Porovnání ilegální imigrace v Austrálii a USA Lucie Hlubočkové

či Integrace vietnamských boat people do americké společnosti Ly Tranhové.

V případě druhé práce si autorka evidentně vybrala téma, které má souvislost

s jejím původem a v podstatě i osobní situací integrace v rámci

české společnosti. Přímé souvislosti s Mexikem se týkají další bakalářské

práce, a to především Motivace hispánských přistěhovalců k imigraci jako

jeden z možných determinantů heterogenity této minority v USA od Elišky Holubové

a Immigration to the U.S. through the Mexican perspective: Exmaining

the push factors Before and After Nafta od Terezy Kamal, která měla také

osobní zkušenosti z pobytu v Mexiku. Protiimigračním náladám a souvisejícím

politickým reakcím se věnuje práce Ilegální imigrace v Kalifornii

v 90. letech 20. století: Kritická analýza argumentů navrhovatelů „Proposition

187“ Petry Fikejzlové. Procesu vytváření imigrační politiky se věnují dokonce

čtyři studentky původem ze Slovenska, a to Lucia Vacuľová v práci

nazvané Rozdeľujúce faktory imigračnej politiky v Republikánskej strane: prípadová

štúdia kalifornských zástupcov v Snemovni reprezentantov, Kristína

Mackuliaková v práci Úloha podnikovej loby v reforme imigračnej politiky

v Spojených štátoch počas druhej administratívy Georga W. Busha, Taťána Hořavová

s prací Prítomnosť ilegálnych imigrantov v USA: navrhované riešenia

a ich dôsledky a Katarína Dujčíková s prací Republikánská strana a neuspešná

reforma americkej imigračnej legislatívy po roku 2000. Do stejné skupiny

pak patří i práce Františka Kroužila Americký imigrační zákon z roku 1965:

nezamýšlené důsledky a politické aspekty jeho schvalování.

Velmi kvalitní práci, která jde do hloubky daného tématu, odevzdala

Olga Clark (dříve Georgievová), a to Limity kooperativního federalismu:

Role federální vlády a jednotlivých států v imigrační politice USA. Metodologicky

vytříbená je pak ambiciózní práce Kristýny Divišové Sekuritizace

imigrace v Arizoně – není náhoda, že studentka pokračuje na katedře

v doktorském studiu. Zajímavé komparativní téma z oblasti migrace si

vybrala Eva Veselková, a to Porovnání integrace italských a mexických imigrantů

ve Spojených státech amerických. Jazykovou politikou, která má

přímou souvislost s integrací přistěhovalců, se pak zabývá Eva Petrová

v práci Hnutí English Only. Obecnějším tématem s konkrétními příklady

 

Ceske_probuzeni.indd 105 06.02.19 9:54

 

106

 

ze severoamerického kontinentu se zabývá Markéta Koudelková v práci

nazvané Ekonomická migrace: srovnání tržně vedeného výběru a bodového systému.

Obecná je i práce Problémy imigrace do USA Vojtěcha Koppa.

Velmi zajímavé téma, které je relevantní v kontextu současných diskusí

ohledně přijímání uprchlíků, otevřela ve své práci Imigrační politika

Spojených států amerických a židovská emigrace z Třetí říše 1933–1941 Kristýna

Sojková. Vnitřní migrace je pak předmětem práce Julie Kárové (v současnosti

hlavní koordinátorky akce Zažít město jinak) Velká migrace Afroameričanů

v letech 1916–1930 a její dopad na afroamerickou společnost a kulturu.

V oblasti zpracovaných diplomových prací s tematikou migrace najdeme

podnětnou práci Terezy Kamal Immigrants or Refugees: A New Type

of Exodus from Mexico to the United States a práci Lenky Kučerové Kalifornská

propozice 187 – imigrační diskuse ve Spojených státech v polovině 90. let

20. století. Problematice přístupu migrantů ke vzdělání se věnuje Jan Toloch

v práci s provokativním názvem American DREAM Act: Final Solution?

Ochranou hranic a souvisejícím diskursem se zabývá práce Kristýny

Divišové Minutemen: New Racism on the U.S.-Mexican Border?

Kvalitní práce z oblasti migrace zpracovaly také zahraniční studentky

programu Transatlantic Studies, který zajišťovala katedra, a to Current

“Welcoming” and “Receiving Community” Initiatives as an Immigration Integration

Strategy: Comparing Selected Cities of the U.S., Canada, and Europe od

Michelle JoEllenové a Comparative analysis of policies and practices of border

control and the detention of illegal immigrants in the United States and the European

Union od Christiny Hernandezové. Další student cizojazyčného

programu Romulo Corrada se věnoval tématu The political discourse in

the United States and its effects on policies towards undocumented immigrants,

kde využil svoje pracovní zkušenosti z USA. Komplexní problematikou

imigrační reformy se zabýval Michal Švajda v práci Comprehensive immigration

reform suspended: Lessons from the U.S. Senate 2004–2010.

Jazykovou politikou se zaobírá Viktorie Mertová v práci Jazyková politika

v USA: debata o úředním jazyku a Romana Workmanová v rigorózní

práci The History and impact of the English-Only movement in the United States:

Is there hope for language tolerance?

 

Z množství prací a témat je zřejmé, že tematika migrace je pro studentky

i studenty přitažlivá. Genderově se danému tématu věnuje více

studentek než studentů − z pětatřiceti prací týkajících se migrace jich studenti

napsali pouze sedm. Z přehledu témat vyplývá, že americké zkušenosti

s migrací, migrační politikou i integrací jsou podnětné, neboť mají

jasnou souvislost s podobnými otázkami řešenými v evropském kontextu.

Ten je v mnoha ohledech jiný, nicméně základní rámec problému je

 

Ceske_probuzeni.indd 106 06.02.19 9:54

 

107

 

totožný – cizí země je přitažlivá pro lidi, kteří nechtějí dál žít tam, kde se

narodili. Jejich stýkání a potýkání se „starousedlíky“ pak vytváří různou

sociální dynamiku – a zkušenosti ze Spojených států jsou v tomto ohledu

v některých případech inspirativní, jindy odstrašující.

 

3.4 Důvod č. 4: Politický alternativní vesmír

 

Další velká skupina prací se zabývá politickým systémem USA, který

v některých důležitých oblastech představuje alternativu k politickým

systémům v Evropě. Zároveň demokracie v Evropě i USA sdílejí řadu

charakteristik – například svobodné volby či nenásilné střídání vlád.

Jaká témata tedy české studenty v této oblasti zajímají?

 

3.4.1 Bakalářské práce s tématem vnitřní politiky USA

 

U bakalářských prací je to například Barack Obama a jeho snaha o omezení

vlivu lobbistů a zájmových skupin na federální vládu Martiny Krškové, která

se zaměřuje na palčivý problém vlivu partikulárních zájmů v politice.

Podobné téma na konkrétním případu držení zbraní zpracovává z kritického

pohledu také Gabriela Šollová v práci Odsouzeno k fiasku: otázka

držení zbraní ve 113. Kongresu.

 

Laura Hronová zpracovala práci Prezidentské volby v USA: předvolební

kampaň Baracka Obamy. Obecnější práci s názvem Americké primární volby

2016 pak předložila Veronika Laksarová. Aktuálním volbám se věnuje

také Jan Udržal v práci Sanders a Clintonová. Témata prezidentských primárek

demokratické strany.

 

Specificky na téma voleb pohlíží Veronika Paulíková v práci Prezidentské

volby 2012 a hispánští voliči. Další prací s volební tematikou je Use of

social media in political campaign : the case study of the Barack Obama’s 2008

presidential campaign Dana Besedy. Aktuální problematikou vlivu peněz

na politiku se zabývá práce Pavla Vydry Financování předvolebních kampaní

ve Spojených státech: McCain-Feingoldova reforma. Obdobné téma na

obecnější úrovni zpracovala také Zuzana Benešová v práci Financování

americké prezidentské volební kampaně. Osobitý úhel pohledu si vybral David

Hájek se svojí prací Důvody příklonu americké židovské menšiny k prezidentským

kandidátům Demokratické strany mezi lety 1992 až 2000.

Část prací se zabývá i analýzou konkrétních politik – některé z nich

již byly zmíněny v oddílu věnovaném imigraci a imigrační politice. Z dalších

témat je to pak například práce Andrey Tršové Giulianiho politika

 

Ceske_probuzeni.indd 107 06.02.19 9:54

 

108

 

nulové tolerance a její účinnost a Jany Lokajíčkové Vliv Clintonovy administrativy

na pokles kriminality v USA v 90. letech. Související problematice

politiky trestání zločinců se věnuje Lenka Květová v práci nazvané Trest

smrti v jednotlivých státech USA v souvislosti s politickou příslušností. V oblasti

zdravotní politiky najdeme práci Srovnání reforem zdravotnictví prezidentů

W. Clintona a B. Obamy, kterou napsala Zuzana Čermáková. Podobné

téma si vybrala i Hana Sukopová v práci Příčiny neúspěchu reformy zdravotnictví

Billa Clintona.

 

Další skupinu pak tvoří práce, které se zaměřují na problematiku

vnitřní bezpečnosti v souvislosti s bojem proti terorismu. Jde především

o práce Filipa Popoviče Americká vojna proti terorizmu po 11. septembri

a Alžběty Bernardyové Protiteroristická strategie USA po 11. září: klíčové aspekty

domácí politiky. Tematicky souvisí i práce Lenky Květové Guantánamo:

Mezi bezpečností a lidskými právy. Věznice na Guantánamu v americkém

veřejném diskursu během prezidentství George W. Bushe. Originálním příspěvkem

je pak práce Aleny Štojdlové Bezpečnostní opatření po útocích na New

York a jejich dopad na arabskou komunitu v USA. Kvalitní práci v dané oblasti

obhájil také Tomáš Martinec – její titul zní Státní tajemství vs. právo

na informace – případ Bradleyho Manninga v historickém kontextu.

Velmi podnětnou komparativní prací je pak Komparace klimatické politiky

Spojených států amerických a Čínské lidové republiky mezi lety 2004 a 2009

Václava Kopeckého, který je dnes předním odborníkem na danou problematiku

v think-tanku Asociace pro mezinárodní otázky. Komparativní

environmentální politice se věnuje i Petra Audyová v práci Komparace

energetických politik USA a EU s ohledem na obnovitelné zdroje.

Výběr témat z různých oblastí vnitřní politiky podává dobré svědectví

o tom, které oblasti jsou pro studenty relevantní. Zejména analýza konkrétních

politik v jednotlivých sektorech je z komparativního hlediska

přínosná.

 

3.4.2 Diplomové práce s tématem vnitřní politiky USA

 

 

Diplomových prací zabývajících se politickým systémem a volbami je poměrně

značný počet. Polarizaci a primární volby řeší Adam Hushegyi ve

své práci Populism and Transformation: The Radicalization of the United States

Presidential Primaries. Důležité související téma kvalitně zpracoval Pavel

Šára v práci, kterou nazval Redistricting Bodies and Redistricting Reform

in the U.S.: Where Are We Now and the Way Forward. Fenoménu Tea Party

se věnovala Eliška Bicková v práci Formace hnutí Tea Party. Tea Party se

podrobně zabýval i Maxim Kucer v práci Hnutí Tea Party a jeho vliv na

 

Ceske_probuzeni.indd 108 06.02.19 9:54

 

109

 

domácí politickou scénu v USA, která pak byla obhájena i jako práce rigorózní.

Andrea Ondrušková oproti tomu zkoumá ve své moderně pojaté

práci Gender and the 2008 Democratic Presidential Primaries: The Case of Hillary

Rodham Clinton souvislost mezi genderem a politikou. Práci s širším

rozsahem, Dynamics of Development of American Political Parties, pak předložil

Jiří Pecka. Konkrétnímu problému vlivu think-tanků na americkou

politiku se věnoval Ramzi Abu Eid v práci s názvem Americké think tanky

na příkladu případové studie Washington Institute for the Near East Policy.

Konkrétním problémem se zabývala Vendula Krumpholcová v práci

Vliv energetické lobby na politický proces v USA. Obdobně Helena Schulzová

zpracovala práci Lobbying: christian right and two presidencies of George

W. Bush.

 

Problematice vnitřní bezpečnosti se ve své diplomové práci U.S. Homeland

Security: Reality or Myth? Domestic counterterrorism post-9/11 věnuje

Alžběta Bernardyová, která tak navázala na svoji práci bakalářskou.

Z jiného pohledu se bezpečností zabývá Ctibor Jappel ve své diplomové

práci Energy Security of the United States of America.

Aktuálním debatám ve zdravotnictví se věnuje velmi kvalitní práce

Kataríny Dujčíkové ObamaCare 2010: politické aspekty reformy amerického

zdravotníckeho systému.

 

Konkrétní politikou, která představuje jeden z důležitých rozdílů

oproti evropským státům, se věnovala Jana Lokajíčková v práci Minimum

Legal Drinking Age in the U.S.: A Reasonable Exception to Age of Majority?

Důležitou oblastí vzdělávací politiky se zabývá jediná diplomová práce,

a to Desegregace amerického veřejného školství jako fenomén, který nevedl

k integraci, kterou sepsal Martin Vyleťal. Samotné téma práce naznačuje

kritický přístup autora.

 

Kateřina Stárková zpracovala tematicky velmi zajímavou práci nazvanou

Dopady hurikánu Katrina na nejnižší vrstvy obyvatel: odhalení obecnějšího

problému. Už název také implikuje kritický přístup autorky. Tematicky

unikátní je také velmi kvalitní práce Ivety Černé American Cities in Post-

-Industrial Reality: Detroit and Pittsburgh, která srovnává úspěšnou a neúspěšnou

adaptaci na postindustriální realitu.

 

Problematice lobbingu se do hloubky věnuje Helena Schulzová ve

své dosud neobhájené disertační práci Lobbying in the United States: ideological

versus non-ideological lobbying. Tomáš Rezek pak již obhájil práci The

Influence of Cyber Terrorism Threat on the American Security Policy. Moderní

teoretickou práci spojenou s případovými studiemi zpracovává Barbora

Čapinská pod názvem Challenge to the State: the Right to Revolt? A Comparative

Study of Collective Protest in Latin America.

 

Ceske_probuzeni.indd 109 06.02.19 9:54

 

110

 

Z přehledu prací týkajících se americké politiky je znát značná roztříštěnost.

Ukazuje se, že přitažlivým tématem je především boj proti

terorismu či role peněz v politice. Relativně málo zastoupené jsou potom

práce, které se věnují komparativním studiím konkrétnějších problémů,

které jsou relevantní jak v americkém, tak evropském kontextu. Právě

tato komparativní srovnání jsou však velmi užitečná, neboť poukazují na

alternativní řešení problémů a jejich důsledky v odlišných teritoriálních

kontextech. V této oblasti je tedy potenciál pro vytváření zajímavých

prací i do budoucna. Paleta možných komparativních témat je velmi široká

– od fungování politických institucí přes konkrétní veřejné politiky

až po analýzu situace v jednotlivých regionech, které sdílejí podobné

socioekonomické charakteristiky.

 

3.5 Důvod č. 5: Kořeny a historické souvislosti

aktuálních problémů

 

Práce spadající do kategorie moderní historie tvoří další velkou skupinu

ze zpracovávaného souboru. Jsou specifické tím, že neřeší primárně

žádná aktuální témata, nýbrž se snaží uchopit jevy minulé a lépe jim

porozumět. I ony však mají často přímou vazbu na současné dění a jejich

volba tedy také prozrazuje, co na Spojených státech jejich autory

především zajímá.

 

3.5.1 Bakalářské práce s historickou tematikou

 

 

Období zrodu USA se věnuje pouze jedna bakalářská práce, a to John

Adams a Thomas Jefferson: Dva pohledy na charakter USA, kterou velmi kvalitně

zpracoval Marek Jáč, jenž se dále věnoval i doktorskému studiu.

Období 19. století je zastoupeno prací Ivy Eisnerová Příčiny a důsledky

zvolení Lincolna prezidentem Spojených států v roce 1860.

Důležité a z hlediska transatlantických vazeb do jisté míry unikátní

téma otevřela Zuzana Schmidtová ve své práci Slovenská menšina ve Spojených

státech a 1. světová válka.

Historickým tématem kombinovaným se vhledy do mediálních studií

se zabývá Eliška Honsová ve své práci Role amerických médií během španělsko-

americké války v roce 1898.

Politikou prohibice v meziválečném období se zabývá Daša Gardošíková

v práci nazvané Premena New Yorku počas prohibície: Dopad ilegálnych

podnikov na charakter mesta. Prohibice je hlavním tématem i v práci Před-

 

Ceske_probuzeni.indd 110 06.02.19 9:54

 

111

 

poklady pro úspěch organizovaného zločinu v Chicagu během prohibice, kterou

sepsal Petr Goliáš. Období tzv. Nového údělu zpracovává kvalitní práce

Květy Přibylové s názvem Pluh, který zoral pláně (1934) a Řeka (1936), jako

úspěšný příklad filmů na vládní objednávku. Autorka dále pokračovala ve

studiu na Katedře dokumentární tvorby na FAMU.

Originálním tématem z období druhé světové války se zabývá práce

Jiřího Maňáka Perský koridor do SSSR s americkou pomocí v rámci programu

o půjčce a pronájmu.

 

Vojtěch Šeliga se věnoval tématu Mccarthismus a jeho obraz v tištěných

médiích, které je z hlediska úrovně současného veřejného diskursu poměrně

relevantní. Ze stejného období čerpal materiál pro svoji práci

Hollywoodská černá listina: strategie vyslýchaných před Výborem pro neamerickou

činnost i Petr Štádler. Dané období je u studentů populární, o čemž

svědčí i práce Tomáše Burdy s názvem Tažení senátora McCarthyho proti

státnímu departmentu a departmentu obrany v době druhého Trumanova prezidentství.

Témata spojená s mccarthismem jsou ze své podstaty spíše

kritická.

 

S osobitým tématem přišla Jana Gajdácsová, když zpracovala práci

Konzumerismus jako součást americké propagandy během studené války.

Vývoj názorů prezidenta Nixona na komunismus zpracoval velmi důkladně

Richard Bandžak v práci Richard Nixon a jeho pohled na komunismus

mezi lety 1950 a 1960. Práce Vojtěcha Petráše s názvem Rivalita mezi

americkými ozbrojenými složkami a použití vzdušných sil ve vietnamské válce je

specificky zaměřena na ozbrojené síly.

 

Období boje za občanská práva pak řeší Klára Marinovová ve své

práci Malcolm X a jeho význam v hnutí za práva Afroameričanů. Souvisejícím

tématem se zabývá Barbora Navrátilová v práci Role žen v boji za

práva Afroameričanů v USA v 60. letech. Vztah k menšinám je hlavním

tématem důležité práce Postavení židovského obyvatelstva v USA a jeho přijímání

americkou společností v 1. polovině 20. století, kterou zpracovala Lucie

Čtveráková.

 

Lenka Staňková se zabývala obdobím 70. let 20. století ve své práci

Aféra Watergate – postoj Američanů k možnosti impeachmentu prezidenta Nixona.

Do období Reaganova prezidentství se pak noří Kristýna Krupičková

v práci Válka proti drogám za Reaganovy administrativy. Reaganovi se věnuje

také Štěpán Bärtl ve své práci Vzestup Nové křesťanské pravice a vláda

Ronalda Reagana. Jakub Čeněk pak zpracoval téma Reaganova bezpečnostní

politika: Strategická obranná iniciativa, které je na pomezí bezpečnostní

a mezinárodněpolitické analýzy.

 

Ceske_probuzeni.indd 111 06.02.19 9:54

 

112

 

3.5.2 Diplomové práce s historickou tematikou

 

 

Období vzniku Spojených států zpracovává Beata Veisová v práci Central

Banking System in the U.S. 1775–1836 a Jan Král se svým tématem Men of

Different Faiths. Unity versus Diversity of Anti-Federalism during the Period of

the Ratification of the U.S. Constitution.

19. století je zastoupené prací The Significance of Meaning Shift of the

Word „Slave“ in Abolishing Slavery in the United States autorky Denisy Matscheové.

Důsledky občanské války se zabývá také práce Jiřího Rychlíka

Lincolnova rekonstrukce na západ od Mississippi: Obnova loajálních vlád v Arkansasu

a Louisianě, 1862–1865.

Z prací věnovaných konkrétním prezidentům lze zmínit dílo Barbory

Ešnerové Franklin D. Roosevelt – zrod presidentského řečníka.

Příkladem vhodně vymezeného výzkumného problému je práce Jiřího

Pondělíčka Public Image of the USSR in the US between 1947–1956, která

ve specificky vymezeném časovém období analyticky hodnotí sledovaný

problém. Autor dále pokračoval do doktorského programu. Velmi zajímavým

tématem je i Obraz USA – protagonisty korejské války v oficiálním

soudobém československém tisku, kterou zpracovala Tereza Židlická a kde se

ojediněle objevuje prvek reflexe USA v Československu.

Zajímavá práce z období 60. let 20. století je The failure of the New

Left in the US: the case of SDS, kterou předložil Tomáš Vítek. Ze stejného

období je další tematicky inspirativní práce, a to The American Left

and Communist Czechoslovakia in the 1960s and 1970s Jana Géryka, která

je právě ve stadiu zpracování. Mariana Procházková vytěžila z daného

období práci Bob Dylan in the Context of American Protest Song – zajímavé

by v tomto ohledu byly přesahy do československého prostředí, které

však nejsou tématem práce. Reflexí americké společnosti v literatuře se

zabývala Kateřina Malá v práci Three critical voices of post-war American

literature.

 

Řada prací se zabývá obdobím Reaganova prezidentství, například

práce Jakuba Čeňka Reaganova bezpečnostní politika: Strategická obranná

iniciativa či práce Válka proti drogám za Reaganovy administrativy Kristýny

Krupičkové.

 

Maxim Kucer zpracoval diplomovou práci s názvem Case study populistických

hnutí v amerických dějinách do 70. let, resp. jejich vliv na domácí

politickou scénu v USA.

 

Ceske_probuzeni.indd 112 06.02.19 9:54

 

113

 

3.5.3 Disertační a rigorózní práce s historickou tematikou

 

 

Jakub Čeněk doplnil svoji diplomovou práci a dokázal ji s názvem Strategická

obranná iniciativa obhájit jako práci rigorózní. Stanislav Sýkora

úspěšně obhájil historickou práci The Aspirations and Ascent of George Washington

in the Context of His Times: From His Early Years to the End of the

Revolutionary War. Další, ještě neobhájená témata přinášejí Hnutí za jaderné

zmrazení v USA a Evropě v 80. letech 20. století Jakuba Čeňka a – zatím

nedokončená – práce Československý underground – je či není srovnatelný

s tím, jak probíhal ve Spojených státech (boj proti establishmentu zprava i zleva)?

Kateřiny Stárkové.

 

Relativně malý zájem studentů o vyloženě historická témata ukazuje

posun zájmu směrem k aktuálním tématům, která studenti považují za

relevantní. Řada prací, které by šlo označit za historické, jsou v členění

podle důvodů zájmu uvedeny v kategorii zahraniční či bezpečnostní politiky,

které jsou častějším důvodem zájmu než samotné historické kořeny

současných událostí.

 

3.6 Důvod č. 6: Americká společnost jako zrcadlo sui generis

 

 

Dalším obecnějším důvodem zájmu o USA jsou procesy a problémy

uvnitř americké společnosti, které mají zpravidla úzkou vazbu na politiku.

Cílem prací s tímto tématem je hlubší pochopení daného fenoménu

a jeho souvislostí, komparativní souvislost s děním v České republice

je spíše marginální. Tyto práce představují podnětné střípky mozaiky,

jejichž vzájemné souvislosti odhalí až komplexnější pohled na soubor

prací jako celek.

 

3.6.1 Bakalářské práce na témata vývoje americké společnosti

 

Tereza Balková se ve své práci Péče o válečné veterány v rámci sociálního

systému USA zabývala tématem, které je na pomezí bezpečnostních a sociálních

otázek.

Roman Štěpař se zaměřil na problematiku boje proti drogám v práci

Proměna strategie boje proti drogám za Baracka Obamy. Barbora Pohořská

zpracovala podobné téma z pohledu federalismu, a to v práci Spory mezi

státy a federací v USA: Případová studie legalizace konopí.

Problematikou terorismu se ze zajímavého úhlu zabývá Ondřej Zelinka

v práci Domácí terorismus ve Spojených státech v letech 2001–2015. S tro-

 

Ceske_probuzeni.indd 113 06.02.19 9:54

 

114

 

 

chou nadsázky by se zde dala najít souvislost s prací Vliv NRA na americkou

politiku v letech 2013–2014, kterou odevzdala Marta Havlíčková.

Jana Vajdu pak zaujalo hnutí za občanská práva, což zpracoval v práci

s názvem Radikální a militantní aspekty boje za práva černochů v USA

v 60. letech 20. století.

 

Lucia Portillo se ve své práci Hispánská menšina v USA se zaměřením na

stát Colorado věnuje problematice menšin a využívá i osobních kontaktů

z pobytu v USA – práce však bohužel zůstala nedokončená.

Práce Terezy Pánkové Role médií v hnutí za svobodu slova na univerzitě

v Berkeley je případovou studií na pomezí mediální a sociální historie.

Rolí médií v americké společnosti se zabývá také Markéta Sošťáková ve

své práci Selhání amerických médií před válkou v Iráku 2003.

Tematice práv homosexuálů se věnovala Kristýna Navrátilová v konkrétní

případové studii nazvané Kalifornské referendum o sňatcích osob stejného

pohlaví v r. 2008: kampaň a průzkumy veřejného mínění.

Práva menšin jsou i tématem historické práce Autobusový bojkot v Montgomery.

Akcelerace hnutí za zrovnoprávnění Afroameričanů v USA, kterou sepsala

Renata Schielová. Originální téma pak zpracoval Marek Lehečka,

když si z problematiky práv menšin vybral pro zpracování oblast sportu

– v práci Rasová integrace profesionálního baseballu ve Spojených státech ve

40. a 50. letech 20. století.

 

Podnětnou práci Válka proti drogám z pohledu amerických think tanků vypracoval

Jan Faltys, v současnosti člen správní rady Containall, o. p. s.,

která každý rok od května do září kulturně oživuje prostranství před

bývalým Stalinovým pomníkem v Praze na Letné.. Problematikou drog

se zabývá i Miroslav Ondrejka v práci Americká válka proti drogám: Důvody

selhávání represivního režimu, která má přes svoje solidně vyargumentované

závěry jasný normativní podtext.

Protesty proti válce ve Vietnamu v USA je název práce Tomáše Vítka – zaměření

na protestní hnutí zde jasně ukazuje autorovo ideové směřování,

které se projevilo i v práci diplomové.

 

Jinou menšinou se ve své práci zabývá Martin Vodňanský. Jako

téma si zvolil Zobrazení severoamerických Indiánů v americké kinematografii

v 80. a 90. letech 20. století, které je opět na pomezí mediálních studií a sociální

historie.

 

Na teorii propagandy aplikovanou na situaci v USA se soustředil

Adam Ošťádal ve své práci Antikomunistická propaganda v USA 1945–

1975. Poněkud kontroverzní použití slova „propaganda“ bylo v práci

vyargumentováno za pomoci teoretických přístupů z oblasti mediálních

studií.

 

Ceske_probuzeni.indd 114 06.02.19 9:54

 

115

 

Velmi kvalitní a tematicky inovativní práci z oblasti menšin Příčiny

konfliktů mezi Afroameričany a Korejci žijícími v USA v 80. a 90. letech 20. století

vytvořila Eva Fejerová.

 

Otázce potratů a souvisejících práv žen se z nezvyklého úhlu pohledu

věnovala Pavla Voborníková v práci Eugenická minulost Planned Parenthood

Federation of America. Autorka se poté přihlásila na doktorské studium

na katedře, lze tedy předpokládat, že její zájem o výzkum i o Spojené státy

americké je hlubší než u ostatních autorů. Ženám se věnovala i Anna

Sommerová ve své práci Americké ženy ve válečném průmyslu Spojených států

během druhé světové války.

 

Problematikou éry Nového údělu se zabývala Michaela Třeštíková

v práci Sociální a politické dopady legislativy New Deal.

Od yuppies k bobos: vývoj amerických společenských elit a jejich vliv na americkou

politickou kulturu je téma, které si vybral Dominik Čech, nicméně

práce zůstala nedokončena.

 

Zajímavou otázku si položila Anna Hlaváčková, když ji vetkla do

samotného názvu práce: Je americký sen stále platný? Práce ještě není dokončena,

nicméně lze předpokládat, že přispěje do diskuse ohledně pokračující

fascinace mýtem tzv. amerického snu.

 

Tématem, které vybočuje z této skupiny, je zadaná práce Dariy Solomennikové

Vývoj a proměna zobrazení Rusů v populárním americkém filmu

během studené války a po ní.

 

3.6.2 Diplomové práce na témata vývoje americké společnosti

 

 

Tematikou vzdělávání menšin se zabývala Eva Veselková ve své práci

Historie nerovných příležitostí v USA: Segregace hispánských dětí ve školách.

Název naznačuje kritický přístup autorky k danému tématu, které koresponduje

s výše zmíněnou prací Martina Vyleťala ohledně problematické

desegregace amerického školství.

Kvalitní a vysoce relevantní práci napsala Tereza Krauzová s názvem

Land of freedom or land of surveillance? : right to privacy in the U.S. after 9/11.

Rozebírá v ní z právního hlediska důležité změny, které přinesly útoky

z 11. září ve vnímání i prosazování svobody.

Aktuální otázce práv homosexuálů se věnoval Jakub Sochacký, když

zpracoval téma The Changing Legal and Social Status of the LGBT People in

the U.S. Since 1990. Práce má jasně pozitivní vyznění, neboť autor dokládá

postupné rozšiřování práv v dané oblasti.

Tomáš Vlach zpracoval studii Legalization of Cannabis for Non-medical

Purposes in the United States: Discrepancy between Federal and State Laws.

 

Ceske_probuzeni.indd 115 06.02.19 9:54

 

116

 

Autor se poté věnoval protidrogové politice na Úřadu vlády ČR a mohl

tedy využít dobrou znalost problematiky z jiného teritoriálního kontextu.

Ochranu přírody ve střetu s ekonomickými zájmy si jako téma zvolila

Petra Ouředníková ve své práci Impact of the National Ocean Policy in the

United States.

Julie Kárová kvalitně zpracovala studii The Role of Harlem in the Development

of African American Urban Culture: Cultural Capital versus Ghetto,

která se týká postavení Afroameričanů ve specifickém teritoriálním

kontextu. Je škoda, že takto koncipovaných témat není více, neboť nám

umožňují přiblížit se k americké realitě na konkrétnější úrovni.

Práce Gabriely Grünové Gentrification: Particularities and Intricacies of

the Process in the Case Study of Harlem, New York City přináší související téma

a klade důraz na současný proces tzv. gentrifikace.

 

Tematikou menšin v konkrétním městě se zabývala i Petra Kdolská

v práci African Americans Versus Latinos in Los Angeles; Coalition or Conflict?

Konkrétním problémem odebírání volebního práva vězňům se věnuje

Tereza Pánková ve své práci Disfranchising Prisoners in the U.S. – New Means

of Segragation?: Case Study of Commonwealth of Virginia. Autorka se po

dokončení studií stala zaměstnankyní prestižní agentury McKinsey.

Veřejnému prostoru a urbanismu se věnoval ve své diplomové práci

Robert Bocker. Název jeho práce zní Veřejná versus soukromá doprava: vliv

automobilové dopravy na tvář amerických měst v období po druhé světové válce.

Markéta Křenková se ve své práci Modes of Female Emancipation in

the USA, 1890–1920 soustředila na problematiku ženské emancipace na

přelomu 19. a 20. století.

 

Historickým tématem týkajícím se původních obyvatel se zabýval

Filip Vávra ve své práci Irokézská liga a příčiny jejího rozpadu, která však

zůstala nedokončena.

 

Nedávnou historii bojů za práva původních obyvatel zmapovala

Olga Staňková v práci Better Red than Dead: American Indians’ Struggle for

Sovereignty Rights in the 1960s and 1970s.

Zuzana Čermáková zpracovala další téma týkající se amerických indiánů,

a to Působnost trestního práva na indiánském území. Násilí na indiánských

ženách. Opět je to téma interdisciplinární, tentokrát na pomezí

trestního práva a sociologie.

 

V podobné oblasti se pohybovala i Zuzana Schmidtová se svou prací Women

in the U.S. Prison System: The Care They Need and the Treatment They Receive.

Eva Matějcová porovnala dvě klíčové osobnosti z boje Afroameričanů

za občanská práva ve své práci Martin L. King vs. Malcolm X: Dvě konkurující

si vize boje za občanská práva ve Spojených státech amerických.

 

Ceske_probuzeni.indd 116 06.02.19 9:54

117

 

Téma politické korektnosti a jejích reálných výsledků zaujalo Tatianu

Hořavovou, která ho zpracovala v práci Political Correctness and the

Attempt at Social Transformation on the Example of Race: Success or Mistake?

Petra Chmelařová zpracovala interdisciplinární studii týkající se problematiky

obscenity, kterou nazvala Vývoj právních, politických a sociálních

aspektů obscenity v USA.

 

Důležitým tématem z hlediska dějin ideových konceptů, které v souboru

prací působí spíše ojediněle, je American Eugenics and Its Impact on

the Nazi Germany, kterému se věnovala Pavla Voborníková.

Jižanskou kulturou v literárním kontextu se zabývala Tereza Beková

ve své práci Building Southern Identity through Reading: The Role of the Works

of Southern Writers in Promoting Specific Cultural Values.

Hudbě v kontextu genderu se věnovala Daniela Hamm-Kalmanová

v práci Hip-Hop Feminism.

 

Z témat v této kategorii je znát velká roztříštěnost, způsobená zejména

velmi širokou škálou fenoménů, které do ní mohou spadat. Diverzita

témat však dobře ukazuje, jak různé mohou být důvody pro hlubší studium

Spojených států.

 

3.6.3 Disertační práce s tematikou americké společnosti

 

 

Tradition and Reform: Nation-Building of the White Earth Anishinaabeg in the

Process of Incorporation into the World-System je název dosud posuzované

disertační práce týkající se současného postavení původních obyvatel

v USA, jejíž autorkou je Anna Krausová. Kristýna Divišová připravuje

disertační práci New Racism of Political Elites in the USA.

 

3.7 Důvod č. 7: Role USA v globální ekonomice

 

Další skupinu prací tvoří ty, které se zabývají ekonomickými tématy.

Vzhledem k významu Spojených států v globální ekonomice i k významu,

jaký kladou na ekonomiku samotní Američané, je to jen logické.

 

3.7.1 Bakalářské práce s ekonomickou tematikou

 

Tematiku obchodu mezi USA a EU zpracoval Petr Barták ve své práci

Zhodnocení očekávání EU a USA od TTIP. Čínsko-americkými obchodními

vztahy se zabývala Kristýna Carhounová v práci Vstup Číny do Světové

obchodní organizace: případová studie americko-čínských obchodních sporů.

 

Ceske_probuzeni.indd 117 06.02.19 9:54

 

118

 

Obdobné téma Vývoj zahraničního obchodu mezi ČLR a USA od vstupu Číny

do Světové obchodní společnosti po současnost zpracovala Ivana Kyselková.

Americko-čínskými obchodními vztahy se zabývá i Petr Šrámek ve své

práci Deficit platební bilance USA a obchodní politika USA vůči Číně.

Ekonomickým vazbám na Asii se věnovala i Laura Srpová v práci

Transpacifické partnerství jako součást strategie amerického „návratu“ do Asie

a jeho dopady na Jižní Koreu.

 

Důležité téma reakce na finanční krizi uchopil Jan Doucha v práci

Postoj americké vlády k finanční krizi 2008. Obdobným tématem se zabýval

i Michal Hemiš v práci Reakce americké centrální banky FED na ekonomickou

krizi z roku 2008.

Historičtějšímu tématu se věnoval Václav Šálený v práci Nixonův šok

a konec brettonwoodského systému. Ze stejné dekády čerpá i práce Markéty

Novákové První ropný šok a jeho vliv na Spojené státy americké. Ekonomickým

programem Ronalda Reagana a jeho reálným uplatňováním se zabývá

práce Davida Slámy Reaganomika.

 

Inovativní a vysoce aktuální téma má práce Jaroslava Zukersteina

Příčiny a možné důsledky konce exkluzivity amerického dolaru na ropných trzích.

Na pomezí ekonomiky a mediální analýzy se pohybuje Reprezentace

řecké krize v deníku Wall Street Journal – diskursivní analýza, kterou zpracovala

Eva Ešnerová.

 

3.7.2 Diplomové práce s ekonomickou tematikou

 

 

Problematiku volného obchodu s Asií a Evropou porovnal Václav Šálený

v práci Economic and Geopolitical Implications of TPP and TTIP for the United

States. Otázkám volného obchodu se věnovala též Andrea Zimáková

v práci Příčiny neúspěchu Celoamerické zóny volného obchodu.

Roli Číny v Mezinárodním měnovém fondu popsala a interpretovala

Viktoria Liehmannová v práci s nestandardně formulovaným názvem

China tries within the current internationl framework dominated by the US to

gain more power in the IMF.

 

Teritoriálně jasněji vymezenému tématu se věnovala Mina Safaiová

v práci California Electricity Crisis 2001. V jiném kontextu se Kalifornií

zabývala Zuzana Trubačová v práci Privatization of the California Prison

System, která se pohybuje na pomezí ekonomie a sociální politiky. Privatizace

věznic byla předmětem i práce Martiny Krškové Prison Privatization

in the United States: The Limits and Consequences of the Transfer of Public

Power into Private Hands.

 

Ceske_probuzeni.indd 118 06.02.19 9:54

 

119

 

Historičtější téma si vybral Michal Jüngling pro svou práci Economic

Policy of the Nixon Administration. Velmi specifickému tématu se pak věnoval

James King v práci Extended Producer Responsibility: Potential and

Limits. An Analysis of EPR in Theory and Practice. Ta je zaměřená na problematiku

odpovědnosti výrobců za likvidaci odpadu, který vytvářejí,

a využívá konkrétní příklady z USA i dalších zemí.

V současnosti zpracovává Alice Rezková téma své disertační práce

s názvem Disruptive innovation in the Chinese ITC industry, jež mj. řeší americko-

čínské obchodní soupeření.

 

3.8 Důvod č. 8: Inspirace právním systémem USA

 

 

Právní systém USA je výrazně odlišný od tzv. kontinentálního práva,

které platí ve většině evropských zemí. Univerzální myšlenky ohledně

spravedlnosti a rovných práv v demokratickém státě jsou tedy uplatňovány

za pomoci jiných právních mechanismů. To činí z prací, které se

věnují americkému právnímu systému, užitečný materiál pro další komparativní

analýzy.

 

3.8.1 Bakalářské práce s právní tematikou

 

 

Práci na relevantní téma napsal Petr Dobeš, a to Unlawful Combatant vs.

Prisoner of War: Právní postavení osob zadržených v souvislosti s terorismem

za administrativy George W. Bushe a Baracka Obamy. Obdobným tématem

se zabývala ve své kvalitní práci Jiřina Neumannová, název její práce je

Koncept „enemy combatant“ v americkém právním systému.

Tomáš Zábrodský se věnuje tématu Afroameričané v trestněprávním

systému USA, které zasahuje do více disciplín. Kvalitní práci věnovanou

problematice pozitivní diskriminace napsala Viktorie Mertová s názvem

Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího

soudu 1978–2003.

 

3.8.2 Diplomové práce s právní tematikou

 

Ve své práci A Libertarian Critique of the U.S. Criminal Justice System. se

Zdeněk Král zabýval kritikou amerického systému trestního práva. Problematice

rasy v rozhodování Nejvyššího soudu se věnoval Tomáš Martinec

s tématem The issue of race in the jurisprudence of the Supreme Court of the

United States: the evolving interpretation of the Equal Protection Clause. Nikola

 

Ceske_probuzeni.indd 119 06.02.19 9:54

 

120

 

Musilová pak otevřela téma federalismu v práci Interpretace mezistátní obchodní

klauzule Nejvyšším soudem USA: srovnání Rehnquistova a Robertsova

soudu. Právní úpravou náboženství v americkém právním systému se zabývala

Michaela Dvořáková v práci Civil Religion versus Wall of Separation:

Examining the Constitutionality of Religious Expressions & Symbols in American

Public Square.

 

Kristýna Slavíčková v současné době dokončuje práci s názvem Zbavení

volebního práva vezňů v USA – právní perspektiva.

Ze zpracovávaných disertačních prací je třeba uvést Neither security is

free: right to privacy in times of crisis Terezy Krauzové.

 

3.9 Práce věnované Kanadě

 

Kanada představuje další teritoriální zaměření v pracích katedry a tvoří

určitou kontrolní skupinu vůči mnohem častěji zastoupeným tématům

vztahujícím se k USA. Přesto je podnětné vidět, jaká témata studenty

v souvislosti s Kanadou především zajímají.

 

3.9.1 Bakalářské práce věnované Kanadě

 

Anna Jírová zpracovala téma Inuité a Severní strategie Kanady, které je

na pomezí sociální, ekonomické a politické analýzy. Oliver Cox se též

věnoval oblasti severní Kanady ve své práci Canada and the Norhwest Passage?

Intersection of National Sovereignty and Environmentalism? Další prací

s obdobnou tematikou je i Ťažba nerastných surovín v kanadskej Arktíde a jej

vplyv na populáciu Inuitov, která vyšla z pera Marianny Švecové.

Problematice původních obyvatel se věnovala Eliška Fátorová v práci

Proměny přístupu federální vlády vůči původním obyvatelům Kanady za

vlády Pierra Elliota Trudeaua. V sekci věnované zahraniční politice již

byly zmíněny práce Žanety Vargové Záujmy Spojených štátov amerických

a Kanady v Arktíde a Radky Zettlitzerové Role Grónska a Nunavutu v mezinárodních

vztazích v letech 1979–2009. Jak je z tohoto přehledu vidět,

tematika kanadského severu a původních obyvatel tvoří těžiště zájmu

bakalářských studentů. Jde zřejmě o určitou fascinaci severskou exotikou,

která má navíc důležité geopolitické souvislosti. Odlišné teritoriální

zaměření pak má práce „Zvláštní vztah“ Quebeku a Francie v 50. a 60. letech

20. stol., kterou napsala Kristýna Onderková. Quebekem se zabývá

také Jana Pluhařová v práci nazvané Quebecká integrační politika od tiché

revoluce do současnosti.

 

Ceske_probuzeni.indd 120 06.02.19 9:54

 

121

 

Barbora Chaloupková zpracovala téma Analýza debaty o výstavbě ropovodu

Keystone XL, které se věnuje problematice, jež propojuje Kanadu

a Spojené státy. Také práce Kristýny Kolářové Interakce anabaptistických

komunit v USA a Kanadě s většinovou společností zahrnuje teritorium obou

zemí.

 

Z genderového hlediska stojí za povšimnutí, že ze sedmi prací věnovaných

alespoň částečně Kanadě jich šest napsaly ženy – pro kanadskou

veřejnou diplomacii je to jistě zajímavé zjištění.

 

3.9.2 Diplomové a rigorózní práce věnované Kanadě

 

Teritoriu Kanady se dále věnuje 9 diplomových a 2 rigorózní práce. Zajímavé

téma si pro svoji diplomovou práci zvolila Veronika Havlíková,

a to Anti-Americanism and Canadian Identity: Canadian-U.S. cultural relations

1945–1957. Kristýna Onderková se věnovala aktuálním vztahům

s původními obyvateli v práci The Harper Government, the Aboriginal Right

to Self-Determination, and the Indian Act of 1876. Barbora Polachová vypracovala

kvalitní pojednání Cultural diplomacy of Canada, ve kterém reflektovala

posuny, jež přinesla do problematiky konzervativní vláda Stephena

Harpera. Další zajímavou diplomovou práci věnovanou Kanadě napsala

Lenka Staňková a dala jí název Reforma kanadského azylového systému. Zejména

ve světle debat o migraci uprchlíků v Evropě je analýza kanadských

reforem velmi podnětná. Další vysoce aktuální prací věnovanou

tematice migrace je Imigrace a integrace muslimů v Kanadě, kterou napsala

Eva Petrová. A do třetice práce věnující se migraci: Provincial Involvement

in Canadian Immigration Policy Making: The Case of Ontario, kterou vytvořila

Olga Clark.

 

Kanadskou zahraniční politikou se zabývá Andrea Papoušková ve

své práci Multilateralismus: Trvalý princip kanadské zahraniční politiky,

1945–2003. Jazykovou politiku, která je v rámci Kanady jedním z klíčových

témat, analyzuje Ondřej Malý v práci Jazykové politiky Kanady:

Zhodnocení Trudeauovy politiky oficiálního bilingvismu. Marek Lehečka

zpracoval zajímavé přeshraniční téma Protestní environmentální hnutí

proti těžbě ropy v USA a Kanadě. Problematiku životního prostředí pak

zkoumá Adam Podhola v práci Sustainable Development in Canada in Relation

to Oil Sands Developments.

 

Ve stadiu zpracování je zatím práce Kateřiny Davidové Klimatická politika

a veřejnost: Srovnání diskurzivního rámce v Kanadě a Austrálii.

Kanadě se věnují dvě rigorózní práce, a to The Harper Government,

the Aboriginal Right to Self-Determination, and the Indian Act of 1876, která

 

Ceske_probuzeni.indd 121 06.02.19 9:54

 

122

 

představuje rozšířenou a aktualizovanou verzi diplomové práce Kristýny

Onderkové, a Provincial Involvement in Canadian Immigration Policy Making:

The Case of Ontario, která je zase rozšířenou a aktualizovanou verzí

diplomové práce Olgy Clark.

 

Práce s názvem Multilateralismus: Princip kanadské zahraniční politiky

v Africe?, kterou zpracovávala Andrea Papoušková, zůstala bohužel nedokončena.

 

3.10 Práce věnované Mexiku

 

Mexiko je klíčová země pro hlubší chápání řady problémů, které se týkají

i samotných USA, ať už je to imigrace, boj proti drogám, dopady volného

obchodu či uplatňování amerického vlivu ve světě. Je proto jedině

dobře, že na katedře vznikly i práce, které se věnují této 130milionové

sousední zemi.

 

3.10.1 Bakalářské práce věnující se Mexiku

 

Mexiku se věnují pouze čtyři bakalářské práce. Markéta Moravcová

vypracovala pojednání s názvem Dopady smlouvy NAFTA na Mexiko, které

je svým záběrem až příliš široké, nicméně se vztahuje k aktuální debatě

kolem dopadů volného obchodu. Migraci se věnuje ve specifickém

tématu Migrace jako tmelicí, nebo rozdělující prvek v mexických médiích? Reforma

americké imigrační politiky z pohledu mexického tisku Petra Vondrová.

Válku proti drogám zpracovává ze zajímavého analytického hlediska

Eva Drhlíková v práci Důvody vyhlášení drogové války v Mexiku: dva úhly

pohledu.

 

3.10.2 Diplomové práce věnující se Mexiku

 

Mexiku se ve sledovaném období věnovalo šest diplomových prací.

Jana Kotasová zpracovala Povstání Zapatistů a jeho vliv na politickou transformaci

v Mexiku. Velmi zajímavou práci napsala Eva Drhlíková, a to

Srovnání amerického a mexického pojetí svobody projevu, ve které dokázala

propojit odlišnou právní úpravu s hlubším historickým, sociálním

i politickým kontextem. Petr Vrchota vytvořil diplomovou práci Mexico’s

dual approach at the southern border: clash of realism and humanitarianism,

která je opět velmi aktuální s ohledem na diskuse kolem migrační

politiky v USA i v Evropě. Problematice pašování drog se věnuje Tomáš

 

Ceske_probuzeni.indd 122 06.02.19 9:54

 

 

123

Kristlík v práci Mexické drogové kartely: dynamika nadnárodního organizovaného

zločinu.

Přeshraničním tématem se zabývá již jednou zmiňovaná práce Kristýny

Divišové Minutemen: New Racism on the U.S.-Mexican Border a také

práce věnovaná aktuálním změnám ve složení migrantů Immigrants or

Refugees: A New Type of Exodus from Mexico to the United States, kterou napsala

Tereza Kamalová.

 

3.11 Obsahová analýza diplomových prací107

 

Celkem 103 diplomových prací bylo podrobeno důkladnější obsahové

analýze. Důležité bylo zjistit základní sentiment každé práce, který vyplýval

ze samotného tématu. Negativní sentiment, tj. téma upozorňující

na nějaký problém, neslo 47 prací, což je téměř polovina. Pozitivní sentiment,

tj. téma zabývající se obecně příznivým vývojem, mělo 32 prací.

Zbývající práce měly sentiment neutrální, tj. nebylo možné určit, zda

jde spíše o problém či pozitivní vývoj. Vysoký podíl témat s negativním

sentimentem lze částečně vysvětlit tím, že pokud je téma vnímáno jako

problematické, vytváří prostor pro kritickou analýzu, případně k němu je

řada zdrojů, ze kterých lze vycházet. Vysoké procento prací s negativním

sentimentem však svědčí o tom, že studenti jsou schopni ke Spojeným

státům přistupovat kriticky. Závěry řady prací obsahují jednoznačné odsudky

vládní politiky, ať už je to v případě postupu vlády po hurikánu

Katrína, privatizace vězeňství, resegregace škol, či přítomnosti americké

armády v Afghánistánu. Takové práce přispívají k vyváženému a střízlivému

pohledu na Spojené státy a svědčí o tom, že zájem studentů o USA

neznamená automaticky nekritický přístup.

 

Pozitivních témat je sice méně, nicméně se často zabývají úspěchy,

kterých se v USA podařilo dosáhnout, ať už z hlediska posilování práv,

či udržování stability ve světě. Úspěchy v sociální a kulturní oblasti, jako

například zrovnoprávnění homosexuálů, jsou implicitně prezentovány

jako inspirace či modely k následování pro Českou republiku.

Pouze v 58 pracích bylo v závěru možné identifikovat vlastní názor

autorky či autora na danou problematiku, ve zbytku prací obsahoval závěr

spíše obecnější teze. Absence vlastního názoru svědčí o tom, že autorka

či autor dostatečně neprozkoumali diskusi k danému tématu, takže

pak ani necítili potřebu přiklánět se na nějakou ze stran.

 

107 Podklady pro tuto část práce připravila Viktorie Mertová, za což jí velmi děkuji.

Ceske_probuzeni.indd 123 06.02.19 9:54

 

124

 

Čtyřicet osm prací bylo metodologicky založeno primárně na narativní

deskripci, což je zřejmě nejsnazší přístup ke zpracování tématu,

který však může být nedostatečně analytický. Třiapadesát prací pak obsahovalo

prvky tzv. policy paperu, tj. autorky či autoři v závěru přicházeli

s doporučeními pro úpravu stávajících politik. To vypovídá o nezávislém

uvažování a kritickém přístupu, jakkoliv mohou být daná doporučení

v rámci limitů americké politiky nereálná.

 

3.12 Závěry a výhled do budoucna

 

Ze všech 407 sledovaných témat tvoří práce zabývající se zahraniční politikou

38 % (155 prací). Pokud bychom k tomu přidali ještě témata věnující

se bezpečnosti, stoupne podíl na 45 % z celkového počtu. To svědčí

o tom, že síla a moc Spojených států ovlivňovat svoje okolí je pro české

studenty tím nejdůležitějším důvodem, proč se tématy spojenými s USA

zabývat. Vnitřní politikou USA se pak zabývalo 83 prací (20 %), tématy

spojenými s americkou společností 63 prací (15 %).

Téma migrace bylo zastoupeno ve 31 pracích, tematika menšin ve

28. Ekonomických témat se týkalo 24 prací, prací s právní tematikou bylo

15, tematikou životního prostředí se zabývaly pouze 4 práce. Kulturních

nebo mediálních témat bylo 12, čistě historických prací pak 28. Pět prací

se týkalo drogové problematiky. Z konkrétních četněji zastoupených

zemí se 23 prací týkalo Číny, 9 Iráku a 6 Afghánistánu.

Ženy jako autorky byly zastoupeny lehce nadprůměrně: 54 % oproti

46 % mužů.

 

I když tato kapitola může na první pohled působit jako samoúčelný

seznam prací, přesto nám prozrazuje mnoho ohledně rezonance témat

spojených se Spojenými státy v České republice. Už samotné poměrné zastoupení

jednotlivých témat ukazuje, které důvody pro zájem o Spojené

státy jsou dominantní. Velké množství témat spojených se zahraniční politikou

a bezpečností svědčí o tom, že Spojené státy jsou vnímány primárně

prizmatem garanta světové i české bezpečnosti. Důraz na analýzu bilaterálních

vztahů v konkrétním historickém období lze vysvětlit snazší uchopitelností

tématu, ale i zájmem o specifické důsledky působení USA v konkrétní

oblasti. Vzhledem k tomu, že se práce zaměřují i na problematická

období, nechybí u řady z nich kritické zhodnocení působení USA. Mimořádná

vojenská i ekonomická síla USA a hrozba jejího použití je pádným

důvodem pro zkoumání jednotlivých dílčích epizod, které slouží jako vodítko

pro interpretaci současného dění, ať už celosvětově, nebo regionálně.

 

Ceske_probuzeni.indd 124 06.02.19 9:54

 

125

 

Důležitým tématem, které u českých studentů velmi rezonuje, je

problematika migrace do USA, která je z českého pohledu přitažlivým

předmětem zkoumání. Vzhledem k aktuálnosti tématu a relevanci debat

o migraci v českém prostředí je jistě dobře, že studenti získali vhled do

tohoto tématu v kontextu Spojených států, neboť to obohacuje jejich

pohled na tuto problematiku.

 

Z hlediska témat týkajících se americké společnosti se ukazuje, že

část studentů si vybírá náměty, které otevírají možnost Spojené státy

kritizovat, přinejmenším v rámci vybraného dílčího segmentu americké

reality. To jistě není na škodu, neboť se tím naučí kriticky analyzovat

dané problémy, nicméně je třeba dávat velký pozor na vyváženost argumentace.

Zejména v dnešní době je velmi snadné u aktuálních témat

vycházet z celé řady zdrojů, které se navzájem potvrzují a vytvářejí tak

dojem komplexního zhodnocení. Podobně jako s bublinami podobně

smýšlejících lidí na sociálních sítích je obtížné propracovat se k relevantnímu

nesouhlasnému názoru.

 

Volba témat obecně ukazuje, že se studenti zpravidla snaží vybrat si

téma, které je v jejich očích relevantní. V některých případech je však tato

relevantnost příliš poplatná aktuálnímu mediálnímu diskursu a přidaná

hodnota takových prací není zpravidla nikterak vysoká. Vhodná jsou

naopak témata, která jsou sice na okraji mediálního zájmu, nicméně práce

přesvědčivě obhájí jejich vysokou relevanci pro pochopení minulých

událostí, současného stavu či vyhlídek do budoucna.

Vyčerpávající přehled témat je užitečný také proto, že odhaluje slepá

místa, která nejsou tematicky pokrytá a která by bylo vhodné zpracovat

do budoucna. Jde především o česko-americká témata různého druhu,

kde by studenti mohli vhodným způsobem využívat kombinaci českých

a amerických primárních zdrojů a vytvářet vpravdě originální práce, zajímavé

jak pro akademickou komunitu, tak pro laické čtenáře.

 

Dalším směrem, o kterém lze do budoucna uvažovat, jsou i analytické

komparativní studie konkrétních politik, například v oblasti ekonomické

politiky, vzdělávacích politik či politiky ve zdravotnictví. Žádná práce

zatím nemá čistě zemědělskou tematiku, chybějí také práce zaměřené na

problematiku politických vazeb hlavních hospodářských odvětví. Téměř

vůbec také nejsou zastoupena témata týkající se médií. Pouze výjimečně

se objevují témata věnovaná regionalismu či problémům a politikám na

úrovni měst. Nedostatek kulturních témat je také znatelný, nicméně je

vysvětlitelný tím, že zájemci o tato témata mají v Praze možnost studovat

na Katedře anglistiky a amerikanisticky na Filozofické fakultě Univerzity

Karlovy, která je naopak zaměřena primárně na jazyk a kulturu.

 

Ceske_probuzeni.indd 125 06.02.19 9:54

 

126

 

Vzhledem k trvajícímu významu Spojených států je obecně jistě přínosem,

že studenti v rámci svých témat odkrývají větší komplexitu daných

problémů a získávají tak lepší vhled do témat, jež si sami zvolí.

Témata pak ve svém celku vytvářejí pestrou mozaiku, která je zároveň

zrcadlem toho, co české studenty na USA vlastně zajímá.

Na tento přehled témat lze do budoucna navázat v rámci mezinárodní

spolupráce a vytvořit celoevropskou a případně celosvětovou databázi

prací týkajících se USA. Odhalí se tak další vazby a souvislosti pro motivaci

studentů zabývat se Spojenými státy.

 

Ceske_probuzeni.indd 126 06.02.19 9:54

 

Část 2

 

 

 

Spojené státy

jako inspirace pozitivní

i negativní

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ceske_probuzeni.indd 127 06.02.19 9:54

128

V evropském kontextu je Amerika fixní ideou i sociální konstrukcí, která

zpravidla stojí v protikladu ke stávajícím stavem věcí „u nás doma“. Je

to patrné už z Tocquevillovy Demokracie v Americe, která obsahuje řadu

postřehů ohledně charakteru Američanů v protikladu k Evropanům, jež

jsou často platné dodnes.108 Z nejmodernějších pokusů o uchopení této

ideje je potřeba zmínit například Jeana Baudrillarda s jeho Amerikou

jako hyperreálným simulákrem109 nebo Henriho Lévyho s knihou American

Vertigo, která také svědčí o fascinaci tohoto francouzského intelektuála

Amerikou.110 Konkrétní obsah pojmu „Amerika“ se v Evropě

samozřejmě dost proměňoval v čase, přesto lze vystopovat tenkou červenou

nit, která se objevuje stále. Jaké jsou tedy základní komponenty

ideje „Ameriky“, jaká jsou jejich omezení a jakou mají relevanci pro

21. století?

 

108 Alexis De Tocqueville: Demokracie v Americe.

109 Jean Baudrillard: Amerika.

110 Bernard-Henri Lévy: American Vertigo.

Ceske_probuzeni.indd 128 06.02.19 9:54

 

4. Inspirace Amerikou

jako zemí příležitostí?

 

Amerika vždy byla chápána především jako země nových příležitostí.

Obrovský, řídce osídlený kontinent plný nerostného bohatství a úrodné

půdy umožňoval milionům přistěhovalců zajistit si základní živobytí

tím, že se spolehnou především sami na sebe. Nové vlny přistěhovalců

pak umožnily řadě starších usedlíků zbohatnout, ať už díky stále stoupajícím

cenám pozemků, nebo využitím jejich velmi levné pracovní síly.

Symptomatická pro myšlenku Ameriky jako země příležitostí byla například

zlatá horečka v Kalifornii v roce 1848. Toto téma rezonuje dodnes,

sloužilo jako inspirace například pro Jeffa Bezose (šéfa Amazonu) pro

jeho známou přednášku o budoucnosti internetu. Bezose fascinovalo, že

z 1500 vojáků, kteří zajišťovali bezpečnost San Franciska jako klíčového

přístavu, jich polovina dezertovala a šla hledat zlato. Velitel se neodvažoval

vyslat za dezertéry trestnou výpravu z obavy, že by její členové také

všichni dezertovali. Řadový voják si tehdy vydělával 6 dolarů měsíčně,

kdežto na dobrém úseku řeky bylo možné vyrýžovat zlata až za 75 dolarů

během jediného dne.111

 

Důraz na příležitosti vedl dlouhodobě k nebývalému ekonomickému

i technologickému rozvoji, nicméně nese s sebou i některé stinné stránky

(řada zlatokopů například zemřela v drsných podmínkách K. Touha po

nových příležitostech vedla k opakovaným dramatickým ekonomickým

výkyvům, z nichž nejzávažnější byla hospodářská krize ve 30. letech

20. století a finanční krize, která začala v roce 2008. Touha po využití

nabízených příležitostí totiž směřuje k obecnějšímu pocitu optimismu,

že příležitosti existují a úspěch je možný. Tento optimismus však nemusí

mít vždy reálné základy – a pak vede k periodickému vzniku různých

 

111 Jeff Bezos: The Electricity Metaphor for Web’s Future, k dispozici na: https://www.ted.com

/talks/jeff_bezos_on_the_next_web_innovation/transcript?language=en, poslední přístup

20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 129 06.02.19 9:54

 

130

 

ekonomických bublin, jak o tom přesvědčivě píše například Niall Ferguson

v Ascent of Money.112

Poslední závažná stinná stránka Ameriky jako země příležitostí je

skryta v českém a anglickém překladu slova „příležitost“, anglicky opportunity.

Existuje totiž české slovo oportunista, které v podstatě vystihuje

člověka, který neváhá skočit po každé příležitosti, která se mu naskytne.

Na Američany je tedy možné dívat se také jako na národ oportunistů,

což nemá úplně pozitivní konotace. I v angličtině existuje slovo opportunist,

a má v ní podobně negativní konotace. Využití příležitosti ale nutně

nemusí znamenat morální selhání,113 tím se stává, až když jde o využití

příležitosti za každou cenu, tj. i přes reálné či symbolické mrtvoly.

Na tomto místě je potřeba uctít památku těch, přes jejichž reálné či

symbolické mrtvoly se přehnala touha nových evropských přistěhovalců

po nových příležitostech. Jde především o severoamerické indiány, ale

i o generace černošských otroků pracujících na plantážích amerického

Jihu. Je tedy dobré si uvědomit, že nové příležitosti mají také svoje reálné

náklady a často i oběti.

 

112 Niall Ferguson: The Ascent of Money.

113 Slovo opportunus je původně z latiny, má v podstatě pouze pozitivní konotace a znamená

příhodný, vhodný, výhodný.

Ceske_probuzeni.indd 130 06.02.19 9:54

 

5. Inspirace svobodou

a nezávislostí?

 

Mezi další klíčové složky dlouhodobých představ o Americe patří dále

svoboda a nezávislost jednotlivce. V rozlehlé a zprvu řídce osídlené zemi

byly tyto vlastnosti v podstatě nezbytné pro základní přežití jednotlivců

i pro fungování státu, který rozhodně neměl kapacitu na efektivní kontrolu

a dozor nad celým svým územím, ani kdyby o to usiloval. Postava lovce

lidí (bounty hunter) z kasovního trháku Quentina Tarantina Nespoutaný

Django dobře připomíná dobu, kdy byl americký stát odkázán na pomoc

nájemných zabijáků lidí, aby bylo dosaženo alespoň elementární spravedlnosti.

Plakáty Wanted: Dead or Alive nejsou pouhou uměleckou fikcí, ale

reálným důkazem o tom, jakým způsobem určitou dobu fungovala americká

justice. Tento příklad outsourcingu základní funkce státu pouze posiloval

představu o Americe jako zemi svobodných a nezávislých (mužů).

Známou myšlenku o americké hranici jako určujícím prvku amerického

národního charakteru vyslovil už v roce 1893 harvardský historik

Frederick Jackson Turner. Podle něj právě kontakt s hranicí, za kterou

už byla pouze divočina a „divoši“ zásadním způsobem přispěl k reálnému

rozvinutí myšlenek svobody a nezávislosti.114 Dá se tedy s určitou

nadsázkou říci, že geografická poloha i postupné rozšiřování Spojených

států sehrály důležitou úlohu i ve vývoji těchto fundamentálních politických

myšlenek. Podnětné je srovnání třeba s Čínou, kde dlouhodobá

vysoká hustota pravidelného zemědělského osídlení vedla spíše k rozvoji

konfuciánských myšlenek ohledně stabilního fungujícího společenského

systému postaveného na jasných pravidlech a hierarchii.115

Myšlenka svobody a nezávislosti však v Americe měla vždy zastánce

i v nejvyšších politických kruzích, a to zejména kvůli odkazu tzv. Otců

 

114 Frederick J. Turner: The Significance of the Frontier in American History.

115 Fascinujícím způsobem líčí střetávání zemědělských Číňanů a pasteveckých Mongolů v 60. letech

20. století kniha Ťianga Žunga Totem vlka.

Ceske_probuzeni.indd 131 06.02.19 9:54

 

132

 

zakladatelů (političtí vůdci a státníci, kteří se podíleli na vzniku nezávislých

Spojených států amerických). To byli vesměs vzdělaní, inteligentní

a bohatí lidé, kteří měli hlubokou nedůvěru v nepředvídatelné a potenciálně

arogantní chování evropských monarchů, jež navíc často omezovalo

právě svobodu konkrétních jednotlivců. I proto navrhli ústavní systém,

který měl právě tuto svobodu a nezávislost jednotlivců v co nejvyšší míře

chránit. Jak samotná Deklarace nezávislosti s odkazem na přirozená základní

práva člověka, tak Ústava Spojených států amerických se striktním

oddělením výkonné, zákonodárné a soudní moci, tak i prvních deset

dodatků, které tvoří tzv. Listinu práv (Bill of Rights), jsou z tohoto pohledu

dodnes velmi inspirativní a relevantní dokumenty. Otcové zakladatelé

jsou proto i ve 21. století předmětem nekritického oficiálního kultu a hrají

v kolektivním vědomí Američanů velmi důležitou symbolickou úlohu.

Město Washington, D.C. s obřími památníky připomínajícími antické

chrámy je toho pěkným důkazem. Odkazů na tento kult pak mohou

dnešní zastánci svobody a nezávislosti jedince využívat pro prosazování

svých politických cílů.

 

Je však třeba rovnou krátce naznačit také některé problematické aspekty

symbolického důrazu na politickou svobodu a nezávislost, a to

i s ohledem na uvažování samotných Otců zakladatelů. I když v ústavě

nezazní ani jednou slovo otroctví, dokument s ním na několika místech

přímo počítá. Každý otrok například přispíval třemi pětinami do výpočtu

celkového počtu obyvatel státu pro účely rozdělování křesel ve federální

Sněmovně reprezentantů. Virgiňan Thomas Jefferson měl s jednou

ze svých otrokyň děti, kterým ani ve své závěti nedal svobodu. Práva žen

nejsou v ústavě zmíněna vůbec, volební právo získaly ženy až ústavním

dodatkem v roce 1919, tj. po více než 130 letech fungování státu. Otcové

zakladatelé nebyli žádní nadpozemští světci, ale pokrokoví muži své

doby, která měla i své důležité limity a omezení. Ústava tedy funguje nejlépe

pro vzdělané a majetné, kteří mají dostatek reálných prostředků na

ochranu svých práv. Nepočítá tak s výraznou faktickou nerovností, která

může praktické uplatňování vznosných myšlenek a principů z nejrůznějších

důvodů podstatně omezit až znemožnit. Zmíněný Thomas Jefferson

měl například představu budoucího amerického národa založeného na

soběstačných nezávislých farmářích hospodařících na dostatku vlastní

půdy. Tato vize se však kvůli prudkému růstu měst a průmyslové revoluci

nakonec úplně nevyplnila.

 

Z (post)moderního pohledu je užitečné zmínit i kritiku genderového

pohledu, který se na politický systém Spojených států dívá jako na

typický maskulinní projekt, ve kterém chybí základní prvky solidarity

 

Ceske_probuzeni.indd 132 06.02.19 9:54

 

133

 

a elementární ochrana slabších členů společnosti. Kvůli většinovému

volebnímu systému jsou navíc politické souboje zpravidla vedeny agresivním

způsobem osobního boje muže proti muži, s čímž měla problémy

se vyrovnat například Hillary Clintonová v primárkách proti Baracku

Obamovi116.

 

Ani relativně pokrokový politický systém navíc nedokázal zabránit

jedné z nejkrvavějších a nejdelších občanských válek všech dob, která

skončila faktickou okupací jedné poloviny státu vojenskými jednotkami

druhé, vítězné poloviny. Ač se nás Steven Spielberg ve svém Lincolnovi

opět pokoušel přesvědčit, že reálným důvodem války Severu proti

Jihu byla nemorální instituce otroctví, jsou si američtí historikové dobře

vědomi toho, že to zdaleka nebylo tak jednoduché – rozpory se vedly

o federální ekonomickou politiku, výši cel, ochranu majetku, rozšiřování

Spojených států o nová území a hlavně o právo jednotlivých států

z federace vystoupit, pokud jim přestane členství ve federaci vyhovovat.

Občanskou válku tedy lze interpretovat jako výsledek neschopnosti politického

systému dlouhodobě slaďovat odlišné geografické, klimatické

i socioekonomické podmínky v různých částech Spojených států.117

 

116 Andrea Ondrušková: Gender and the 2008 Democratic Presidential Primaries.

117 Např. Gary W. Gallagher: The Confederate War, s. 4.

Ceske_probuzeni.indd 133 06.02.19 9:54

 

 

6. Inspirace vládou práva?

 

 

S ústavním systémem postaveným tak, aby chránil svobodu a nezávislost

jednotlivce, přímo souvisí další koncept, který je úzce spjat s ideou

Ameriky, a to je vláda práva (rule of law). Kvůli nedostatku historických

vazeb a tradic zde byl právní systém, který obsahuje základní normy a regulace

chování jednotlivců ve společnosti, koncepčně mnohem důležitější

než v Evropě, kde docházelo k pomalejší a postupnější transformaci

společenského uspořádání. V Americe bylo z tohoto pohledu potřeba

mnohem rychleji nastavit základní „pravidla hry“, která se z nedostatku

jiných obecně sdílených mravních či kulturních norem stala důležitým

pojítkem celé americké společnosti. Úcta k zákonům a právu navíc přímo

souvisela s již zmíněnou touhou po svobodě a nezávislosti – pokud

občan USA nepřekračoval zákonné normy, tak si mohl být celkem jistý,

že ho nestihne absurdní trest či překvapivá pokuta ze strany státu. Tento

princip byl vtělen v podobě pátého dodatku do samotné ústavy.

 

Zvýšená pozornost věnovaná „pravidlům hry“ v podobě zákonných

norem nutně přinesla také větší důraz na rozhodování sporů. Pravidla/

zákony jsou pro úspornost a zjednodušení psána obecněji, a proto ani

nemohou jasně a zřetelně zahrnovat všechny komplikované situace, které

mohou v reálném životě nastat. (Pokud jste v životě hráli nějakou hru,

také jste se zřejmě pohádali o „správný“ výklad jejích pravidel, a pravidla

her jsou výrazně primitivnější než celý komplexní právní řád.) Vyhrocené

a komplikované spory v Americe končily až u Nejvyššího soudu

Spojených států amerických, který si svým uvážlivým rozhodováním postupně

vybudoval pozici finálního rozhodce všech klíčových politických

i lidskoprávních sporů. Nejvyšší soud je vázán pouze ústavou a může

prohlásit jakýkoliv zákon či předpis za protiústavní. Stal se proto také

jednou z ikon představy o Americe jako o zemi, kde se každý nakonec

může domoci svých práv.

 

Ceske_probuzeni.indd 134 06.02.19 9:54

 

135

 

Nutno dodat, že i Nejvyšší soud vydal vysoce problematická rozhodnutí,

která pozdějšími rozhodnutími musel de-facto anulovat. Namátkou

lze zmínit například rozhodnutí ve sporu Dredd Scott vs. Sanford z roku

1857, které jasně říká, že osoby afrického původu se nikdy nemohou stát

plnoprávnými americkými občany, či Lochner vs. New York roku 1905, které

dovodilo, že pracovní zákonodárství omezující ze zdravotních důvodů

maximální počet odpracovaných hodin v pekárnách na 10 je protiústavní,

neboť omezuje právo svobodného a nezávislého jednotlivce uzavřít

jakoukoliv pracovní smlouvu, kterou bude chtít. Z novějších rozhodnutí

vzbudilo velké emoce rozhodnutí ve věci Bush vs. Gore z roku 2000, ve

kterém soudci v podstatě ustanovili novým prezidentem republikánského

kandidáta George W. Bushe, a to nejtěsnějším poměrem 5 : 4. Pět

soudců, kteří tvořili v tomto případu těsnou většinu, navíc bylo ustanoveno

do své doživotní funkce republikánskými prezidenty.

 

Důraz na vládu práva je určitě obdivuhodný zvláště ve srovnání s režimy,

kde fakticky často není možné domoci se nápravy křivd a škod.

Rozhodnutí prezidenta Eisenhowera povolat národní gardu, aby federální

vláda mohla na americkém Jihu silou vynutit respektování výroků

Nejvyššího soudu ohledně zrušení segregace, vyžadovalo velkou

politickou odvahu, ale dále posílilo autoritu soudní moci. Nutno však

dodat, že až obsedantní zdůrazňování vlády práva je úzce propojeno

také s mnohem vyšší tolerancí Američanů vůči dramatickým sociálním

nerovnostem. Pokud totiž všichni uznáváme zákony (pravidla hry), pak

není nejmenší problém v tom, že někteří hráči jsou tak úspěšní a jiní tak

neúspěšní – pravidla jsou pro všechny stejná, alespoň na papíře. Pokud

je tedy někdo neúspěšný, asi něco musí dělat špatně, respektive neumí

podle daných pravidel hrát. Pokud někdo začne říkat, že pravidla jsou

nastavena „nespravedlivě“, má to v Americe velmi těžké – autoři Ústavy

a Listiny základních práv jsou za svoji práci obdivováni téměř jako

světci, kteří by nemohli napsat něco nespravedlivého, a zbytek pravidel

byl vytvořen v rámci demokratického zákonodárného systému, zpravidla

schválen oběma komorami Kongresu a podepsán prezidentem. Navíc,

každý nespokojený se může snažit dosáhnout změny zákonů (pravidel),

a mnohým se to i podařilo – například Zákon o občanských právech

z roku 1964 výrazně změnil pravidla hry ve prospěch dříve marginalizovaných

skupin (menšin).

 

Tato myšlenka vysvětluje i mnohem přísnější chování Američanů vůči

zločincům. Lidé, kteří vědomě porušují jasně daná pravidla, si nezaslouží

soucit, podobně jako falešní hráči pokeru. Přečiny jsou automaticky

i morálním selháním, zločinci jsou „špatní“ lidé v protikladu ke „správ-

 

Ceske_probuzeni.indd 135 06.02.19 9:54

 

136

 

ným“ lidem, kteří pravidla dodržují.118 Není tedy divu, že americká

společnost je trochu náchylnější k tomu špatné lidi rovnou zabíjet, tj.

trestat smrtí. Nedostatek soucitu k narušitelům pravidel je vidět také na

výrazné popularitě televizních pořadů, které se věnují dopadání zlosynů,

jako je například America’s Most Wanted, a odráží se i v politických

rozhodnutích stavět nové a nové věznice. V roce 2012 bylo v amerických

věznicích přes 2 000 000 vězňů – abychom zachovali stejný poměr vězňů

ke zbytku populace, muselo by například v České republice být za mřížemi

70 000 lidí místo 23 000 (údaj z roku 2012 před amnestií prezidenta

Klause). V Americe tvoří navíc třetinu vězňů černoši (13 % populace

USA), třetinu Hispánci (17 % populace) a zbývající třetinu běloši (60 %

celkové populace). Tato čísla naznačují, že trestání zločinců postihuje

disproporčně určité skupiny obyvatel, a proto je někteří analytici v USA

nepovažují za úplně spravedlivé.119

 

118 Gregg Barak – Paul Leighton – Jeanne Flavin: Class, Race, Gender, and Crime, s. 287.

119 Vincent Schiraldi – Jason Ziedenberg: Cellblocks or Classrooms: The Funding of Higher Education

and Corrections and its Impact on African American Men, k dispozici na: http://www

.justicepolicy.org/uploads/justicepolicy/documents/02–09_rep_cellblocksclassrooms_bb-ac

.pdf, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 136 06.02.19 9:54

 

 

 

 

 

7. Inspirace ideálem

ozbrojené svobody?

 

 

Zejména pro Evropany je těžko pochopitelná fascinace mnoha Američanů

zbraněmi. Přesné údaje nejsou známy, nicméně se odhaduje, že

se ve Spojených státech nachází přibližně tolik střelných zbraní, jako

je celkový počet obyvatel, včetně žen a dětí. Národní asociace pušek

(National Rifle Association) je jednou z nejmocnějších neziskových organizací

s 4,5 miliony členů a ročním rozpočtem přes čtyři miliardy korun.

Mediálně jsou známé především tragické případy zneužití zbraní pro

masové vraždění prováděné psychicky narušenými jedinci jako třeba

na školách v Columbine nebo v Sandy Hooku. Podle Úřadu OSN pro

drogy a kriminalitu (UNODC) bylo v roce 2010 zavražděno střelnou

zbraní 11 078 osob, dalších 19 342 spáchalo sebevraždu za použití střelné

zbraně a došlo k 75 684 zraněním střelnou zbraní, které neskončily smrtí

oběti. Pro srovnání – ve stejném roce zemřelo na následky dopravních

nehod 32 362 lidí.120

 

Opakované pokusy prosadit přísnější regulaci držení zbraní dopadly

vesměs špatně, a to i kvůli postoji federálního Nejvyššího soudu, který

prohlásil řadu zákonů a vyhlášek regulujících držení zbraní za neústavní

s odvoláním na druhý dodatek ústavy. Naposledy se tak stalo v případech

District of Columbia vs. Heller (2008) a McDonalds vs. Chicago (2010).

Americká milostná aféra se zbraněmi má tedy zastání jak v občanské

společnosti (pravda, bohatě sponzorované zbrojním průmyslem, který

si výdaje na tento sponzoring odečítá z daní), tak v nejvyšších patrech

ústavního systému. Co Američany na zbraních vlastně tak přitahuje?

Odpověď se skrývá v tom, že ochrana vlastního soukromí, majetku,

rodiny i nezávislosti je v pojetí mnoha Američanů tak důležitá, že vy-

 

120 Traffic Safety Fact: 2010 Data, k dispozici na: http://www-nrd.nhtsa.dot.gov/Pubs/811630

.pdf, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 137 06.02.19 9:54

 

138

 

žaduje nasazení všech dostupných prostředků, tedy i zbraní, pokud to

jednou bude potřeba. Z tohoto pohledu je tedy potřeba vlastnit zbraně

obdivuhodný politický postoj, i když možná trochu naivní – proti národní

gardě nebo proti dobře ozbrojenému zkušenému gangu nemá otec

rodiny se svou loveckou puškou příliš šancí. Řada Američanů nedůvěřuje

svojí vládě natolik, že se aktivně připravuje na to, aby i po zhroucení

civilizace zajistila svoji rodinu. Podzemní bunkry, zásoby pitné vody

a konzerv a samozřejmě zbraně s dostatkem munice působí na Evropany

spíše úsměvně, nicméně svědčí o hluboce zakořeněné touze spoléhat

především sám na sebe a na svoje nejbližší.

 

Po útocích z 11. září 2001 se na to trochu zapomnělo, nicméně bombový

útok v Oklahoma City v roce 1996 jasně upozornil na to, že i uvnitř

Spojených států existují skupinky (bílých) extremistů, kteří jsou v případě

potřeby odhodláni bojovat proti rozpínavé federální vládě. Tento

útok byl odpovědí na důrazný zásah federálních orgánů proti ozbrojené

skupině davidiánů ve Waku v Texasu. To, že federálové (konkrétně Úřad

pro alkohol, tabák, zbraně a výbušniny) strkají nos do věcí, které se dějí

na uzavřeném soukromém ranči, rozčílilo Timothyho McVeighe natolik,

že zorganizoval bombový útok na budovu, ve které v Oklahoma City

sídlí federální úřady (bohužel také mateřská školka). Tato epizoda jasně

demonstruje, že myšlenka soukromého odporu proti komukoliv, kdo

omezuje vaše práva, je v USA tak silná, že vede mnohé ke koupi dalších

a dalších zbraní. Poněkud paradoxně se prodej zbraní zvyšuje po každé

medializované tragédii spojené se střelbou, neboť se lidé jednak více

obávají o svoji bezpečnost, jednak toho, že prodej zbraní bude vládou

omezen.121

 

Fascinace vlastnictvím zbraní má ještě dvě důležité ideové souvislosti.

První z nich je genderová. Střelné zbraně jsou jasně asociovány s mužským

principem a podporují tradiční rozdělení genderových rolí na muže-

ozbrojeného ochránce a lovce a ženu potřebující ochranu a bezpečí.

I když je dnes sociální i ekonomická realita na hony vzdálená tomuto primitivnímu

vidění (podívejte se například na Kids Are All Right122), leštění

zbraní přivolává mužům vzpomínky na dobu, kdy je společnost i církev

považovala za hlavy rodin, nadřazené ostatním členům domácnosti. Tento

stesk po zašlé slávě patriarchátu je pěkně vidět ve smyšlené reklamě

na rodinné štěstí v prvních minutách fiktivního dokumentu Confederate

 

121 Fernanda Santos: After shootings, a call to arms and a familiar rise in gun sales, New York Times

5. 12. 2016.

 

122 Lisa Cholodenko: The Kids Are All Right, 2010. Focus Features.

 

Ceske_probuzeni.indd 138 06.02.19 9:54

 

139

 

States of America.123 Genderová souvislost obdivu ke zbraním opět prozrazuje,

že řada idejí klíčových pro americkou identitu je jasně maskulinního

původu (mluvíme ostatně o Otcích zakladatelích a ne o Matkách

zakladatelkách). To není zase takový problém, nicméně je dobré si toto

hledisko uvědomovat i ve světle vyhrocených diskusí ohledně kontroly

zbraní – aktivistická mužská část NRA v těchto snahách vidí pokusy

federální vlády o jejich symbolickou kastraci.124

 

Druhý významný moment v souvislosti s fascinací zbraněmi je míra

pokrytectví, kterou projevují především výrobci zbraní a konzervativní

politici. Podařilo se jim úspěšně využít základní pozitivní myšlenku

o důležitosti osobní nezávislosti, aby sloužila jejich obchodním či

politickým cílům. Film Thank You for Smoking z prostředí vrcholových

lobbistů zbrojního, tabákového a alkoholového průmyslu ukazuje daný

problém spíše s humornou nadsázkou, nicméně z údajů serverů jako

opensecrets.org víme, že tzv. gun lobby je politicky i ekonomicky velmi

silná, a pokud se ocitne v defenzivě, umí se obratně odvolat na základní

americké ideály.

 

To ostatně potvrzuje i smutný fakt, že se v březnu 2013 nepodařilo

protlačit kontrolu automatických útočných zbraní ani v Senátu, kde měli

demokratičtí senátoři většinu (zpravidla je to Republikánská strana, která

je hlavním zastáncem práva na neomezené držení zbraní). Jde o pěkný

příklad obecnějšího problému, kdy relativně malá, ale velmi dobře zorganizovaná

skupina složená ze zástupců průmyslu, mediálních expertů

a bývalých politiků (dnes lobbistů) dokáže cynicky využít jak tradičních

„amerických ideálů“, tak ústavního systému brzd a vyvažování, aby prosadila

svoje úzké zájmy proti vůli většiny společnosti. Dětský sbor z rozstřílené

školy v Sandy Hook, který zpíval americkou hymnu při Superbowlu

v únoru 2013 sice řadu Američanů rozplakal a pomohl naklonit

veřejné mínění na stranu regulace útočných zbraní, ale ani tato efektní

mediální prezentace zatím nevedla k prosazení legislativních změn.

 

123 Kevin Willmott, C.S.A.: The Confederate States of America, dostupné na: https://www.youtube

.com/watch?v=exnwTWfFRM8&t=176s, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

124 Gary Kleck: Targeting Guns: Firearms and Their Control, s. 82.

Ceske_probuzeni.indd 139 06.02.19 9:54

8. Inspirace svobodou projevu

bez hranic?

Další pěkný příklad poměrně výrazného rozdílu mezi evropskými a americkými

hodnotami je slavná svoboda projevu, která je v USA zakotvena

rovnou v prvním dodatku ústavy. Jeho znění by nemělo nechat nikoho

na pochybách: Kongres nesmí přijmout žádný zákon, který by omezoval

svobodu projevu nebo tisku. Díky prvnímu dodatku jsou dodnes hranice

přijatelnosti určitých projevů v USA výrazně posunuté – například na

karnevalu se mohou objevit muži i ženy v sexy uniformách s hákovými

kříži a nikdo je nemůže za nic zatknout. Pro kabelovou televizi se v USA

vyrábí pořady, které jsou podle stávajících zákonných norem ve většině

evropských zemí trestným činem, neboť podněcují k rasové a náboženské

nesnášenlivosti, a to navíc vysoce nevkusným způsobem. Následující

konkrétní příklad je tak děsivý, že opravdu doporučuji citlivějším povahám

přeskočit až na konec textu v kurzivě.

 

V jedné z epizod 16 série seriálu South Park začne kamenná socha Panny

Marie před kostelem konat zázraky. Její zázračnost se projevuje tím, že jí z análního

otvoru občas stříká krev. Věřící stojí dlouhé fronty na to, aby je tato socha

potřísnila a tím je vyléčila. Události vzbudí zájem katolické církve a sochu přijede

zkontrolovat sám kardinál, zda nejde o podvod. Poté, co je jeho celý obličej potřísněn

krví z análního otvoru, prohlásí sochu oficiálně za zázračnou. Nakonec

dorazí i sám papež Benedikt, celý v bílém. Sochu zkoumá opravdu podrobně,

takže je celý od krve, zejména v obličeji. Poté prohlásí, že socha zázračná není,

neboť krev nestříká z análního otvoru, nýbrž z vagíny, což je u žen přeci normální.

Všichni shromáždění se rozejdou a tím epizoda končí.

 

Musím přiznat, že i když jsem poměrně otrlý divák, napsat předcházející

odstavec mi nebylo fyzicky příjemné. Jde však o jeden z nejúspěšnějších

seriálů s velkou sledovaností, zejména mezi velmi mladými lidmi.

Fakt, že ani americká vláda, ani katolická církev nebyly schopny odvysílání

podobných epizod zabránit, svědčí o určité míře svobody projevu.

 

Ceske_probuzeni.indd 140 06.02.19 9:54

 

141

 

V seriálu nechybí ani exprezident Clinton, který se v permanentním alkoholickém

rauši pokouší souložit se vším, co mu přijde pod ruku, Ježíš

konající zázraky za pomoci metamfetaminu, ani permanentní negativní

narážky na židovský původ a údajnou hrabivost jednoho z hlavních dětských

hrdinů.

 

Dalším vyhroceným projevem svobody projevu jsou texty některých

rapperů a hip-hoperů, které by byly v Evropě podle stávajících zákonů

předmětem trestního stíhání.

 

 V České republice především podle § 355

(Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob), § 356 (Podněcování

k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv

a svobod) a přípravu k § 310 Rozvracení republiky, která je také trestná.

 

Immortal Technique například zpívá ve své známé písni Revolutionary:

 

Yo load the fuck up (locked and loading)

You too (locked and loading sir)

Remember break that window when that cop comes in

and blow that motherfuckers head off

[multiple gun shots] (Got him)

And fuck the president I voted for assassinations

I’m saying fuck the federal bullshit investigations

 

Přímo proti veřejným činitelům je zaměřena tematická píseň Fuck the

Police z alba Straight out of Compton platinové skupiny N.W.A. (Niggaz Wit

Attitude), kde se například zpívá:

 

Takin out a police, would make my day

But a nigga like Ren don’t give a fuck to say

[cut and scratched x4] “Fuck the police”

And when I’m finished, it’s gonna be a bloodbath

of cops, dyin in L.A.

Yo Dre, I got somethin to say

[cut and scratched x4] “Fuck the police”

 

Velké pobouření vzbudily také hip-hopové texty, které jsou otevřeně

misogynické a prezentují ženy jako ploché sexuální objekty, které

jsou určeny pro ukájení mužských potřeb, nejlépe na jedno kvalitní

 

Ceske_probuzeni.indd 141 06.02.19 9:54

 

142

 

použití.125

 

Příklad z alba Snoop Doggy Doga Doggystyle je poměrně výmluvný:

 

I know the pussy’s mine, so I’m gonna fuck a couple more times.

And then I’m through wit’ it.

There’s nothing else to do wit’ it.

Pass it to the homey, now you hit it.

’Cause she ain’t nothing but a bitch to me and you all know

Bitches ain’t shit to me...

You’ll never be my only one, trick ass bitch.

 

 

První dodatek ústavy je však natolik silný, že pokusy zakázat slova

„bitch“ a „ho“ nemohly dopadnout úspěšně, podobně jako se dodnes

v textech používá „nigger“ či „nigga“. Před americké soudy se dostal

pouze případ ochrany osobnosti, kdy Tupac Shakur velmi urážlivým

způsobem popsal vraždu jednoho ze svých rivalů a de-facto vyjádřil

uspokojení nad tímto činem. Rodina pozůstalého jej žalovala, nicméně

soudce John D. Rainey se k tomu vyjádřil následovně:

 

2Pacalypse Now je zároveň nechutné i urážlivé. To, že se alba prodaly

statisíce kopií, je dokladem estetického a morálního rozkladu společnosti.

Přesto, první dodatek se stal částí ústavy, protože se předtím britská

Koruna snažila omezit rebelantské a někdy i násilné myšlenky bojovníků

za nezávislost. Ačkoliv tedy soud nemůže 2Pacalypse Now nikomu doporučit,

neomezí Shakurovo právo na svobodu projevu na základě důkazů

prezentovaných Davidsonovými.126

 

Poměrně zvláštní případ svobody projevu jsou i televizní seriály, které

jsou úplně zřetelně orientované na mladé diváky na drogách, zejména

marihuaně. I když jsou drogy zpravidla ilegální, první dodatek zaručuje,

že je možné svobodně tvořit materiál v podstatě výhradně určený pro ty,

kteří jsou „high“. Vyniká v tom především kabelový kanál Adult Swim.

Seriály jako Sealab nebo Aqua Teen Hunger Force v podstatě nejsou pro

střízlivého diváka srozumitelné – například v animovaném ATHF vystu-

 

 

125 Azam Ahmed: ‘Day of Outrage’ targets offensive lyrics in hip-hop, Pop Matters, 8. srpna

2007, k dispozici na: http://www.popmatters.com/pm/article/day-of-outrage-targets-offensive

-lyrics-in-hip-hop/, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

126 Anthony M. Giovacchini: The Negative Influence of Gangster Rap And What Can Be Done

About It, k dispozici na: http://web.stanford.edu/class/e297c/poverty_prejudice/mediarace

/negative.htm, poslední přístup 20. 8. 2017, překlad úryvku autor.

Ceske_probuzeni.indd 142 06.02.19 9:54

 

143

 

pují Hranolky, Šejk a Masová koule, kteří zažívají absurdní historky ve

svém rozpadajícím se předměstském domku. Zmiňuji tento typ produkce

především proto, že svoboda projevu v USA zahrnuje i reálnou prezentaci

širokého spektra nejrůznějších názorů a proudů. Vyšší počet obyvatel

na jednotném trhu s jednotným jazykem totiž zaručuje, že i relativně

malé subkultury mají dostatečný počet členů na produktivní a kreativní

rozvoj.

 

Kultura nezávislého vyjadřování se výrazně projevuje i na amerických

univerzitách. Studenti jsou nuceni formulovat vlastní názory a učí se

pracovat s nesouhlasem a argumentací. Představa, že by studenti měli

nábožně opakovat slova svých učitelů, jinak budou vyhozeni od zkoušky,

je pro americké akademické prostředí netypická. Naopak mohou mít

se studiem velké problémy všichni ti, kteří se domnívají, že vzdělání zahrnuje

pouze čtení a opakování přečteného. Nejlepší studenti jsou ti, již

se umí kultivovaně a slušně pohádat se svými profesory, kteří právě tuto

vlastnost oceňují. Studenti si tyto schopnosti přenášejí i do pracovního

procesu, kde je otevřenost argumentům a svoboda projevu relativně

chráněna i v případě hierarchických velkých korporací, přinejmenším ve

srovnání s velmi rigidním přístupem velkých firem z Asie. V posledních

letech je však akademická svoboda projevu konfrontována s výzvou otevřené

propagace rasismu, sexismu či xenofobie na univerzitní půdě, kdy

ze strany liberálních studentů dochází k násilným bojkotům přednášek

s tímto obsahem.127 Vysoká míra politické polarizace tak ohrožuje svobodnou

výměnu názorů i na akademické půdě.

 

Přesto se tedy může zdát, že ve svobodě projevu mohou Američané jít

ostatním příkladem, respektive ukazují ostatním, kam až může svoboda

projevu vést. Skutečnost je však trochu složitější. Nejvyšší soud totiž svoji

judikaturou postupně omezoval prostor pro svobodu projevu, soudce

O. W. Holmes například přišel už v roce 1905 se slavným příkladem, že

právo na svobodu slova nemůže chránit například ty, kteří v přeplněném

divadle začnou volat: „Hoří!“, jenom aby vyvolali paniku. Ve válečném

stavu pak díky rozhodnutím Nejvyššího soudu získala americká vláda

možnost, jak zasáhnout proti projevům sympatií k nepříteli a proti protiválečným

vyjádřením. Další omezení přišly ze strany Nejvyššího soudu

například kvůli šíření pornografie, jak to ve svém slavném filmu Lid vs.

Larry Flynt zpracoval i Miloš Forman. Právní ochrana zůstává díky jednoznačnému

znění prvního dodatku na relativně vysoké úrovni.

 

127 Susan Svrluga: Some Harvard students protest Charles Murray speech, Washington Post 6. 9.

2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 143 06.02.19 9:54

 

144

 

Mnohem zajímavější a ve svých důsledcích závažnější jsou tzv. měkké

zásahy do svobody projevu, kterých je víc než dost. V prvé řadě jde

o autocenzuru ze strany velkých vydavatelství a mediálních skupin. Nejznámějším

případem je interní dokument hollywoodských studií Motion

Picture Production Code, který fungoval od 30. let 20. století až do roku

1968.128 Klíčovou součástí byl krátký seznam zákazů a důrazných doporučení,

který pak byl v manuálu podrobněji rozpracován. Ukázka z manuálu

vydaného v roce 1930 je uvedena jako příloha 6. Mezi jinými bylo

zakázáno na filmovém plátně zobrazovat sexuální vztahy mezi bělochy

a černochy, říkat slova „gawd“ či „hell“, tematizovat sexuální hygienu,

zobrazovat porod, zlehčovat autoritu kněží či zobrazovat polibky delší

než 3 vteřiny. Dnes jsou tyto zákazy a omezení spíše úsměvné, nicméně

ve své době bylo jejich dodržování přísné a vedlo ke stažení řady hotových

filmů z oběhu.

 

Autocenzura však neskončila v roce 1968, dodnes se totiž velké mediální

firmy bojí negativních reakcí ať už vlády, či veřejnosti a jsou schopné

prosazovat tvrdou vnitřní cenzuru. Dobře to ilustruje ekonomicky málo

významná, ale o to symboličtější epizoda se stažením plastových figurek

z filmu Django Unchained (č. Nespoutaný Django) od Quentina Tarantina.

Film samotný vyvolal určité pobouření kvůli vyhrocování rasových vztahů

a častým scénám, kdy spravedlivý černoch zabíjí celou řadu perfidních

otrokářských bělochů. Plastové figurky hlavních hrdinů jsou standardní

součástí marketingových strategií snímků s vysokým rozpočtem,

nicméně v tomto případě se zvedla vlna kritiky, že by si děti neměly hrát

s figurkami z doby otroctví bez patřičné reflexe. Vydavatel nechtěl tyto

problémy řešit, a tak výrobu zastavil. Cena již vyrobených figurek se

tím však vyšplhala až k tisícům dolarů a začaly se prodávat přes aukční

portál e-bay.com. Kritika se však obrátila i směrem k firmě e-bay, která

následně prodej těchto figurek na svém portálu také zakázala. Bez větších

diskusí tak došlo k faktickému omezení svobody slova, aniž by do

procesu nějak zasáhly státní orgány.

 

Politicky závažnější pak byl nátlak americké vlády na poskytovatele

finančních služeb, aby znemožnili zasílání příspěvků organizaci

Wikileaks. Opět nevznikla žádná širší diskuse, firmy (Paypal, VISA,

Mastercard) se raději podvolily nátlaku a fakticky tedy nebylo možné

Wikileaks přes tyto standardní platební kanály podpořit. Tento postup

je navíc v přímém rozporu s tvrzeními Nejvyššího soudu ve slavném

případu Citizens United z roku 2010, ve kterém soudci jasně označili fi-

 

128 John Lewis, Hollywood v. Hard Core, s. 301–302.

 

Ceske_probuzeni.indd 144 06.02.19 9:54

 

145

 

nanční příspěvky na politické kauzy jako formu svobody projevu, která

si zasluhuje ústavní ochranu.

 

Rozhodnutí ve věci Citizens United ukazuje však i další odvrácenou

stranu pojetí svobody projevu ve Spojených státech. Přiznává totiž

v tomto ohledu soukromým společnostem stejná práva jako jednotlivým

občanům, a to včetně ovlivňování výsledků voleb mediální manipulací

(Citizens United byla organizace sponzorovaná velkými společnostmi,

která na zakázku natočila a ve velkém propagovala film očerňující Hillary

Clintonovou za účelem jejího poškození ve volbách). Rozhodnutí

Nejvyššího soudu de facto legalizovalo nerovný přístup k šíření informací

v závislosti na penězích.

 

Problematické jsou zejména politické důsledky, protože soukromé

společnosti jsou ze zákona zakládány za účelem tvorby zisku pro svoje

podílníky a akcionáře. Jejich projevy ohledně politiky jsou proto motivovány

primárně tímto cílem. Velké společnosti mají k dispozici obrovské

prostředky na to, aby podporovaly ty politiky, již jim zajistí co nejvyšší

zisky, bez ohledu na další sociální důsledky. Politika pak přestává být

odpovědnou správou veřejných záležitostí a stává se nástrojem pro prosazování

zájmů těch, kteří jsou ochotni investovat nejvíce peněz.

 

I ve Spojených státech zaznívá kritika ohledně svobody projevu, nicméně

je založena spíše na všudypřítomné mediální masáži ze strany většinových

médií vlastněných za účelem generování zisku, než že by některé

myšlenky byly přímo shora cenzurovány. Dobrým příkladem je americký

levicový intelektuál Noam Chomsky, který je spoluautorem často citované

knihy Manufacturing Consent.129 V ní ostře kritizuje americká média,

že otupují diváky, znemožňují reálnou diskusi nad alternativami a vytvářejí

falešný pocit většinového společenského konsensu, který je výhodný

zejména pro jejich vlastníky. Závěry této knihy jsou politicky velmi

radikální, nicméně rozhodně není v USA zakázána. Znají ji a oceňují

však zpravidla pouze studenti mediálních studií na progresivnějších univerzitách.

Jak sám sobě Chomsky v knize předpověděl, jeho nepohodlné

myšlenky jsou de facto vytlačeny z většinového diskursu, aniž by bylo

potřeba nějakého autoritativního zásahu shora.

 

V podobném duchu se vyjadřuje již zmiňovaný Immortal Technique,

který má dokonce píseň ironicky nazvanou Freedom of Speech, ve které

svérázným způsobem kritizuje americkou mediální mašinérii, která podporovala

invazi do Iráku:

 

129 Edward S. Herman – Noam Chomsky: Manufacturing Consent.

 

Ceske_probuzeni.indd 145 06.02.19 9:54

 

146

 

But this is freedom of speech nigga, tell ’em what’s up

Word nigga, fuck John Ashcroft! Nigga, fuck Fox News! Fuck those

snake-ass

bitches Tryin to manipulate your opinion, tellin you what to think

Word the fuck up, like “we invaded niggas ’cause we want to free them”

You racist motha fucka, you don’t give a shit about those people

You can suck my dick!!

 

Nutno dodat, že i slavný deník The New York Times se za své články

podporující invazi a nekritický postoj k tvrzením Bushovy administrativy

dodatečně omluvil.130 To je však poněkud chabá náplast na to, že

se v rozhodujících momentech vládě podařilo i díky mediálnímu tlaku

získat symbolickou podporu většiny Američanů pro plánovaný zásah

v Iráku.

 

Oproti Číně či komunistickému Československu nespočívají tedy

hlavní problémy se svobodou slova v USA v zákazu šířit určité myšlenky,

ale spíše v jejich velmi obtížném prosazování v mediálním prostoru

ovládaném silnými ekonomickými hráči, kteří jsou motivováni primárně

ziskem. Veřejnoprávní stanice sice také existují (National Public Radio,

Public Broadcasting), nicméně v porovnání s BBC nebo Českou

televizí mají nepatrné procento posluchačů a potýkají se s chronickým

nedostatkem financí. Konzervativní politici navíc opakovaně požadují

jejich zrušení, neboť nesouhlasí s myšlenkou, že by státní subjekt měl

mít pravomoc šířit informace. Faktickým důsledkem takového postoje

je však pouze uvolnění mediálního prostoru nejsilnějším soukromým

subjektům.

 

130 From the Editors; The Times and Iraq, k dispozici na: http://www.nytimes.com/2004/05/26

/world/from-the-editors-the-times-and-iraq.html, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 146 06.02.19 9:54

 

 

9. Inspirace individualismem?

 

 

Důležitou součástí dlouhodobé přitažlivosti amerických ideálů je důraz

na práva jednotlivce oproti potenciálně utlačujícím požadavkům společnosti.

Tím se Spojené státy stále ještě odlišují od většiny dalších zemí,

kde lidem vznikají omezující povinnosti kvůli požadavkům státu, sociální

skupiny či širší rodiny. I když první stálí kolonisté z tolik oslavované

lodi Mayflower měli původně představy o životě v úzce svázané puritánské

komunitě, která je uznávanou kolektivní stopou v americké veřejné

kultuře, pozdější masové vlny přistěhovalectví i nízká hustota osídlení

přinesly spíše nutnost v novém prostředí spoléhat především sám na

sebe. Přistěhovalci byli zpravidla vytrženi ze stávajících sociálních vazeb

v domovských zemích, a proto pro ně bylo jednodušší orientovat

se především na svoje vlastní cíle. Tento postoj se přenesl i do politické

a ekonomické sféry a jako červená nit se vine například i americkou prezidentskou

rétorikou – hodně často citovaný je v tomto kontextu projev

republikánského prezidenta Herberta Hoovera nazývaný „Drsný invidualismus“

(Rugged Individualism) z roku 1929131, na který se odkazoval

i prezident Obama.132 Tento dlouhodobý důraz na individualismus měl

a má dodnes dalekosáhlé důsledky. V politické rovině je to zejména velká

nedůvěra k projektům, které jsou postaveny na kolektivistickém základě,

ať už je to základní lékařská péče pro každého, či sociální zabezpečení

ve stáří pro všechny. Až dlouhotrvající a nezvykle hluboká velká hospodářská

krize ve 30. letech 20. století poskytla impuls pro zavedení základ-

 

 

131 Herbert Hoover: Principles and Ideals of the United States Government (projev, 22. 10. 1928),

k dispozici na: http://millercenter.org/president/speeches/speech-6000, poslední přístup

20. 8. 2017.

 

132 Ian Schwartz: Obama: Obamacare Rugged Individualism That Defines America, k dispozici

na: http://www.realclearpolitics.com/video/2015/06/09/obama_obamacare_part_of

_rugged_individualism_that_defines_america.html, poslední přístup 30. 1. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 147 06.02.19 9:54

 

148

 

ních prvků sociálního státu. Lyndon Johnson se v 60. letech 20. století

pokusil na tento vývoj navázat ve svém projektu Velké společnosti (Great

Society), i když už on byl v realizaci svých plánů svázán nedostatkem

fiskálních zdrojů kvůli eskalující válce ve Vietnamu. Od doby Ronalda

Reagana je tento důraz na individualismus používán jako zbraň pro postupné

omezování veřejných výdajů.

 

Výhodou tohoto přístupu je, že existuje velký tlak na to, aby veřejné

prostředky byly využívány opravdu účelně. Stát navíc nevytváří příliš vysoká

očekávání ohledně toho, že se o svoje občany v nesnázích postará,

což vytváří předpoklady pro zodpovědnější přístup k vlastním životním

rozhodnutím. V americkém politickém diskursu je oblíbenou metaforou

tzv. „nanny-state“, tj. jakýsi chůva-stát, který působí jako negativní příklad

toho, kam by politika mohla dospět, pokud se přestane klást důraz

na individuální odpovědnost a stát začne více a více regulovat chování

svých občanů (i když to bude dělat pro jejich dobro).

 

Individualismus je však přitažlivý i z hlediska osobní psychologie jednotlivců

– myslet především na sebe a být sám sobě odpovědný za svůj

život je velmi lákavé, protože to člověku umožňuje vymanit se ze svazujících

sociálních vazeb, které si člověk často ani nezvolil a pouze se do

nich narodil. Právě touha utvářet si vlastní život po svém je zejména pro

mladé lidi všude na světě důležitou inspirací. Bez ohledu na reálný stav

společnosti v USA bude tato základní součást amerického snu relevantní

i nadále. Z globálních výzkumů posunů hodnot navíc vyplývá, že se celý

svět posouvá směrem k vyššímu důrazu na individualismus, tj. v tomto

ohledu probíhá skrytá „kolonizace myslí“ tímto pro Ameriku typickým

konceptem.133

 

Vyšší důraz na osobní odpovědnost vede k vyšší připravenosti jedinců

rychleji reagovat na změny a vzniklé příležitosti – Američané jsou

například známí tím, že se mnohem častěji než Evropané stěhují. To ve

výsledku pomáhá ekonomickému rozvoji, neboť existuje vyšší ochota

rychle využít nových příležitostí. I tato myšlenka je celosvětově velmi

populární a funguje jako inspirace k zajištění ekonomické prosperity

v rychle se měnící světové ekonomice. Z flexibilních individualistických

zaměstnanců mají radost také velké firmy, neboť pak mohou rychleji reagovat

na měnící se podmínky na trhu.

Jak se však ukazuje, důraz na individualismus má i v samotných USA

své důležité limity a nevýhody. V politickém i mediálním diskursu chy-

 

133 Jay Ogilvy: The Global Spread of Individualism, k dispozici na: https://www.stratfor.com

/weekly/global-spread-individualism, poslední přístup 30. 1. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 148 06.02.19 9:54

 

149

 

bí pocit sounáležitosti, například slovo „solidarita“ je politicky téměř

tabu.134 Velmi složitě se pak prosazují projekty, které jsou na pocitu

sounáležitosti postaveny, zejména pokud má být solidarita projevována

placením daní. Nezapomínejme, že v Polsku se komunismu postavilo

právě hnutí, které si „Solidaritu“ dalo přímo do názvu. Bez solidarity

k ostatním ztrácí společnost důležitá pojítka a rozpadá se na soubor egoisticky

definovaných jedinců, jak si to ostatně rádi představovali Ronald

Reagan s Margaret Thatcherovou. Konkrétně se to v americkém kontextu

ukazuje třeba v otázce zdravotnictví, kdy se jenom velmi obtížně prosazuje

systém solidarity zdravých s nemocnými a bohatých s chudšími.

Ani Baracku Obamovi se nepodařilo zavést systém veřejného zdravotního

pojištění, který by měl potenciál tlačit na zlevňování a zefektivnění

poskytování zdravotní péče. Ve výsledku pak Američané za srovnatelné

zdravotní služby platí jako společnost mnohem vyšší cenu.135

Dalším aktuálním příkladem z amerického kontextu je otázka veřejných

investic do základní infrastruktury, jako jsou dálnice, mosty či

rozvodné sítě. Spojené státy v tomto ohledu dlouhodobě zaostávají za

ostatními vyspělými zeměmi136, neboť je velmi obtížné politicky prosadit

mandatorní výdaje na tyto veřejné účely. Z dlouhodobého hlediska však

společnost jako celek na tomto zanedbávání infrastruktury prodělá, ať už

je to vyšším stupněm opotřebení aut, či ztrátou produktivity v důsledku

výpadků proudu. Téměř dvacetiminutový výpadek světel na stadionu

výrazně ovlivnil i nejsledovanější televizní událost roku 2013, finále amerického

fotbalu mezi Baltimore Ravens a San Francisco 49ers.

Zajímavé je, že z historického hlediska se ve Spojených státech úspěšně

uskutečnily veřejné projekty nebývalého rozsahu, ať už to byla stavba

Erijského kanálu137, transformace údolí Tennessee pod vedením TVA,

iniciativa republikánského prezidenta Eisenhowera Interstate Highway

System138, nebo program letů na Měsíc (Apollo). Tyto velmi drahé projekty

však byly jasně odůvodněny buď jednoznačnou celkovou ekono-

 

134 Nicolas Jabko – Craig Parsons (ed.): The State of the European Union, s. 447.

135 US Spends More on Health Care Than Other High-Income Nations But Has Lower Life

Expectancy, Worse Health, k dispozici na: http://www.commonwealthfund.org/publications

/press-releases/2015/oct/us-spends-more-on-health-care-than-other-nations, poslední přístup

30. 1. 2017.

136 Sabri Ben-Achour: U.S. lags in infrastructure spending, k dispozici na: http://www.marketplac

e.org/2016/06/20/world/us-lags-infrastructure-spending, poslední přístup 30. 1. 2017.

137 Mary M. Root: The Building of the Erie Canal, k dispozici na: http://www.surveyhistory.org

/building_the_erie_canal.htm, poslední přístup 30. 1. 2017.

138 History of the Interstate Highway System, k dispozici na: https://www.fhwa.dot.gov/interstate

/history.cfm, poslední přístup 30. 1. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 149 06.02.19 9:54

 

150

 

mickou výhodností, nebo národněbezpečnostními hledisky, což pomohlo

jejich politickému prosazení.

Americký individualismus se výrazně projevil v postavení odborů,

které nikdy nebyly tak silné jako v Evropě. Solidaritě mezi pracujícími

nepomohl ani průběžný příliv nových imigrantů, kteří hledali práci

a byli ochotni přijmout i horší podmínky. Odbory jsou koncepčně

v podstatě antitezí amerického ideálu individuální svobody (je v nich

v rámci podniku někdy i povinné členství, vyjednávají za jednotlivé

členy), proto bylo jejich postavení i politicky velmi obtížné. Základní

právní ochranu získaly odborové organizace až v éře New Dealu tzv.

Wagner Actem z roku 1935.139 Dnes už řada jednotlivých států USA

přijala takzvané „right to work“ zákony (právo na práci). Pro znalce

komunistických poměrů to může připomínat právo na práci, jak bylo

definováno v zemích bývalého východního bloku, tj. stát zajišťuje práci

všem, jakkoliv neefektivní pak tato práce může být. V americkém

kontextu je však stejné úsloví používáno pro zdůraznění toho, že nový

pracovník nesmí být nucen přispívat místním odborům, i když se jeho

pracovní smlouva řídí podmínkami, které tyto odbory vyjednaly. Tím se

dále oslabuje pozice odborů. Zatímco v roce 1950 bylo odborově organizováno

přes 35 % zaměstanců, v roce 2016 už to bylo pouze 10,7 %.140

Jedním z důsledků pak je, že jednotlivec sice může získat práci, ale má

při vyjednávání s velkou společností jenom velmi málo prostoru pro

prosazení vlastních požadavků, včetně výše mzdy. To přispívá k rostoucí

nerovnosti v rámci celé společnosti, jak je dobře zdokumentované

v případě společnosti Walmart (obdoba „českého“ Teska), která zaměstnává

přes 1,5 milionu lidí.141 Jejich nízké mzdy jim zpravidla nestačí

na to, aby se vymanili z chudoby.142 Společnost důsledně bojuje proti

jakémukoliv náznaku vzniku odborů (právě ve jménu práv každého

jednotlivého pracovníka) a je proti ní vedeno několik velkých soudních

sporů kvůli nevyhovujícím pracovním podmínkám i diskriminaci

 

 

139 National Labor Relations Board: National Labor Relations Act, k dispozici na: https://www

.nlrb.gov/resources/national-labor-relations-act

 

140 Bureau of Labor Statistics: Economic News Release: Union Members Summary, January 26,

2017, k dispozici na: https://www.bls.gov/news.release/union2.nr0.htm, poslední přístup

20. 8. 2017.

 

141 Walmart, Company Facts, k dispozici na: http://corporate.walmart.com/newsroom/company

-facts, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

142 Jana Kasperkevic: Poverty Pay’ Leads Walmart Employees to Skip Lunch – or Steal It from

Coworkers, The Guardian, 12. listopadu 2015, k dispozici na: https://www.theguardian.com

/business/2015/nov/12/walmart-workers-protest-wages-fast-for-15-stolen-lunches, poslední

přístup 30. 1. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 150 06.02.19 9:54

 

151

 

na pracovišti.143 Důraz na individuální svobodu tedy zřetelně přispívá

k vyšší míře ekonomické nerovnosti ve společnosti.

Na sociální úrovni se vyšší důraz na hledisko jednotlivců projevuje

i v rámci rodiny. Děti se zpravidla odstěhují od rodičů už při přijetí na

univerzitu a předpokládá se, že se kvůli práci odstěhují do jiného města.

Prarodiče se tedy příliš nepodílí na péči o vnoučata, kterou místo nich

zastávají placené chůvy. Rodina se schází pouze několikrát do roka, především

pak na Den díkůvzdání a na Vánoce. Nepředpokládá se také, že

by se děti nějak zvlášť staraly o rodiče ve stáří – pokud mají staří rodiče

dost peněz, přestěhují se do teplých jižních států do komunit s ošetřovatelskou

službou.144 I nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně

sňatků homosexuálů lze interpretovat jako vítězství individualistického

pojetí základních sexuálních práv. Sexuální orientace jednotlivce je

v něm chápána v kontextu práva na soukromí, a neměla by tedy vést

k žádné diskriminaci ze strany státu.145

Proti individualismu však i ve Spojených státech působí řada vlivů.

Jedním z nejdůležitějších jsou již výše zmiňované velké společnosti, jejichž

vzniku napomohla i velikost vnitřního amerického trhu. Obchodní

společnosti získaly postupem času práva, která jsou téměř srovnatelná

s právy fyzických osob. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Citizens

United z roku 2010 jim navíc umožnilo v podstatě neomezenou finanční

podporu kandidátů ve volbách. I když tedy nemohou přímo volit, mají

i základní politická práva. Tím, že velké společnosti tvoří samostatnou

a svébytnou entitu, unifikují a vymezují chování svých individuálních

zaměstnanců, a to včetně vhodných postojů. Například zaměstnanci výše

zmíněného Walmartu mají za povinnost dodržovat tzv. pravidlo pěti

stop – když se zákazník ocitne v této vzdálenosti, musí se na něj usmát.

Koneckonců i v Česku způsobilo značný rozruch propagační video americké

firmy McDonald’s, ve kterém se nová brigádnice Katka musí naučit

přesně dodržovat „všechny postupy“ – její jedinečná osobnost je tak do

určité míry nahrazena modelem chování určeným danou korporací, a to

včetně emocí, které má vyzařovat navenek. Určité podřízení normám

zaměstnavatele bylo vždy součástí pracovního procesu, nicméně velké

 

143 Liza Featherstone: Selling Women Short.

 

144 Tom Sightings: Where Retirees Want to Live Now, dostupné na http://money.usnews.com

/money/blogs/on-retirement/2015/03/30/where-retirees-want-to-live-now, poslední přístup

30. 1. 2017.

 

145 Supreme Court of the United States: James Obergefell, et al. v. Richard Hodges, Director,

Ohio Department of Health, et al., 26. 6. 2015, k dispozici na: https://www.supremecourt.gov

 

/opinions/14pdf/14–556_3204.pdf, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 151 06.02.19 9:54

 

152

 

americké společnosti, které potřebují působit na zákazníka jednotně po

celém území státu, dotáhly tento princip až do krajních podob, které

narušují individuální svobodu pracovníků.

 

Dalším důležitým reálným omezením individualismu je všudypřítomná

reklama, která ovlivňuje volby spotřebitelů.146 I když můžeme vést

spory ohledně přesných mechanismů psychologických účinků reklamy,

je nepochybné, že velká část Američanů konzumuje výrobky a využívá

služby těch největších firem, které mají zároveň nejmasovější kampaně.

Individuální svobodná volba je tak výrazně formována obchodními zájmy

těch největších korporací, které působí na jednotném vnitřním trhu.

Zvláště paradoxní je to pak v případě marketingových kampaní, které

využívají právě konceptů svobody a individuality spotřebitele pro to,

aby svoje zboží prodali co největšímu počtu spotřebitelů (Rebel Jeans).

Kromě propagace určitých výrobků však reklamy obsahují i rafinované

podprahové odkazy na tzv. žádoucí životní styl, který představuje ideální

typy normativních vzorců chování spotřebitelů z jednotlivých demografických

skupin. Jako celek pak tato mediální baráž vytváří soustavný tlak

na určité chování jednotlivců. Popsány jsou i případy, kdy neschopnost

dostát nárokům a představám vytvářených reklamním průmyslem vede

k vyloučení z kolektivu či chronickým depresím.147

Zajímavým případem omezení principů bezbřehého individualismu

v americkém kontextu je velký důraz na komunity, a to zejména na ty

místní. Historická tradice silných místních samospráv se vhodně mísí

s potřebou patřit do širšího celku i starat se o problémy bezprostředního

okolí. Místní komunity mají velký vliv například na řízení veřejných

škol a místní spolky hrají důležitou úlohu v sociálním i kulturním životě

daného místa. I Barack Obama začínal svoji kariéru jako tzv. „community

organizer“, tj. organizátor komunity. Díky geografické mobilitě

a častějšímu stěhování mají Američané navíc často možnost si svoji komunitu

zvolit, což bývá jeden z klíčových aspektů při výběru nového

bydlení.

 

Neochota sdílet veřejný prostor v centrech měst s černochy přispěla

k tzv. bílému úprku (white flight) do nových, zpravidla čistě bělošských

a zároveň bohatších komunit na předměstí. Zatímco svobodně zvolená

komunita zpravidla obdobně smýšlejících lidí je obecně vnímána jako velmi

pozitivní a „americká“, komunismus chápaný jako státem vynucované

 

 

146 Naomi Klein: No Logo (č. jako Bez loga, 1999).

 

147 The Department of Children, Schools an Families & The Department for Culture, Media and

Sport: The Impact of the Commercial World on Children’s Wellbeing, 2009, k dispozici na:

http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20130401151715, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 152 06.02.19 9:54

 

153

 

rovnostářství v zájmu širší celonárodní komunity je dlouhodobě jedním

ze strašáků v americkém politickém diskursu. Vezmeme-li však v úvahu

geografickou rozlehlost i demografickou různorodost, má americký decentralizovaný

model lokálních komunit určitou logiku. Ukazuje také,

že silný odpor k zásahům a regulacím federální vlády nemusí nutně pramenit

čistě z prosazování individuálních práv a svobod, ale také ze zvyklostí

a norem dané místní komunity.

 

V kontextu komunit je důležité zmínit i důležitou úlohu církví, které

jsou dalším významným omezením čistě individualistického přístupu

k životu. Zejména za George W. Bushe se do popředí zájmu médií dostaly

fundamentalistické protestantské církve, které prosazovaly konkrétní

politické cíle. Tím se však trochu překryla úloha církví jakožto tradičních

komunit, které mají důležitou sociální funkci. Velká roztříštěnost různých

protestantských denominací navíc znamená, že si v podstatě každý

může svoji církev zvolit (Barack Obama měl ve své první prezidentské

volební kampani problémy právě kvůli volbě kostela s kontroverzním

pastorem). Opět je to tedy určitá komunita vytvořená volbou, která působí

nad rámec čistě individuálních zájmů jednotlivců. Role místních

komunit i církví je v USA tak vysoká, že můžeme říci, že touha někam

patřit a sdílet čas i prostor s ostatními je i pro čistě individualistické

Američany důležitá.

 

Americký důraz na individualismus má i morální souvislosti, neboť

přehnané prosazování čistě vlastních zájmů snadno sklouzne k sobectví.

Historický i současný anti-amerikanismus často zdůrazňoval právě tento

aspekt, který měl vycházet ze samotné podstaty amerického smýšlení

a byl dáván do protikladu k morálně nadřazenějším komunitárnějším

sociálním formám, které zahrnovaly péči a starost o ostatní i na úkor

vlastního prospěchu.148 Zastánci amerického přístupu však relevantně

namítají, že právě díky individuální iniciativě a svobodě podnikání bylo

dosaženo největších technologických pokroků, které ve výsledku zvyšují

životní úroveň všem. Debata ohledně sobeckosti probíhá také uvnitř

americké společnosti, kdy jsou z bezohlednosti obviňováni obyvatelé

největších měst (zejména New Yorku), zatímco v menších komunitách

bývají vztahy vnímány jako vřelejší a altruističtější. Právě rovnováha

mezi vlastním prospěchem a odpovědností za širší komunitu je i do budoucna

jednou z klíčových výzev zejména pro země, které se postupně

zapojují do globální ekonomiky a začínají přebírat americké kulturní

hodnoty. I přes výše zmíněné limity a omezení budou Spojené státy ještě

 

148 Alan McPherson: Yankee No!.

 

Ceske_probuzeni.indd 153 06.02.19 9:54

 

154

 

 

dlouho příkladem uplatňování individualistického principu v protikladu

k ostatním zemím.

 

Asi nejblíže se americký ideál svobody a nezávislosti dostal k praktické

realizaci na festivalu Burning Man, který se každoročně pořádá

uprostřed nevadské pouště. Základní myšlenkou je naplno a bez zábran

využít lidský kreativní potenciál všeho druhu. Přibližně 20 000 aktivních

účastníků se věnuje hudbě, tanci, malování, přípravě extravagantních

kostýmů či budování obřích soch. Festival, který se koná na soukromém

pozemku, kam nemá přístup policie, je tedy intenzivní a často až

extrémní oslavou svobody a nezávislosti. Nutno ale dodat, že i zde platí

základní pravidla zajišťující základní bezpečnost a ochranu účastníků,

které pořadatelé vynucují (například zákaz pohybu autem, zákaz střelných

zbraní, zákaz komerčního prodeje, zákaz psů). I když jde v rámci

festivalu především o svobodné individuální vyjádření, existují důležité

společné prvky, jako je předepsaný půlkruhový tvar festivalového města

a závěrečná ceremonie upálení obří sochy, podle které dostal festival

svůj název.

 

Obecný problém amerického důrazu na individualismus nabývá na

aktuálnosti, pokud si představíme jeho vývoj v čase od konce studené

války. I když zlí jazykové tvrdí, že v roce 1989 bylo hlavním motivem

demonstrujících právo na šťastný nákup, touha po větší míře svobodného

vyjádření vlastní osobnosti hrála klíčovou úlohu. Možnost volby,

a to ať už politiků, značek jogurtů, šatů, nebo zaměstnání, je lákavým

prostředkem pro konkrétní prosazování vlastní osobnosti. V tomto ohledu

„reálný socialismus“ hluboce podcenil základní psychické potřeby

svých obyvatel. Tzv. sametovou revoluci lze tedy také chápat jako vyjádření

touhy po individualistické možnosti volby, a není proto náhoda,

že v tomto směru hrály Spojené státy v polistopadovém vývoji důležitou

symbolickou roli.149 V porovnání s marasmem reálného socialismu bez

možnosti výběru se určitě jednalo o pozitivní posun.

 

Vyšší míra individualismu (ale také osobní zodpovědnosti) se začala

uplatňovat v řadě na první pohled nesouvisejících odvětví. Individuální

bydlení v domech za městem zažilo bouřlivý rozvoj, stejně jako individuální

zaměstnání na živnostenský list. Postupně se prosazuje i individuální

přístup k žákům v oblasti školství či možnost volby zdravotní pojišťovny

nebo lékaře. Výběr politiků i potravin je vzrušující sám o sobě, navíc si

každým aktem volby člověk utvrzuje vlastní identitu. Pokud jsou možnosti

volby dostatečně odlišné a pestré, tak navíc přispívají k subjektiv-

 

149 Michael Waller: The End of the Communist Power Monopoly, s. 82.

 

Ceske_probuzeni.indd 154 06.02.19 9:54

 

155

 

nímu pocitu svobody. Renata Saleclová ale ukazuje i odvrácenou stranu

tohoto hyperindividualistického přístupu, který například odvádí pozornost

od tématu správného fungování společnosti.150

 

Vývoj ve Spojených státech od konce studené války však při podrobnějším

zkoumání odhalí, že zejména v určitých oblastech začal

individualistický princip narážet na limity svého uplatňování. I když

v odborných kruzích rozhodně nepanuje shoda ohledně hlavních příčin

vítězství Západu ve studené válce (spory se vedou zejména ohledně

významu vnitřního rozkladu oproti tlaku vnějších okolností)151, z jednoduchého

hlediska časové souslednosti se nabízí myšlenka nástupu

neoliberálních, ostře protikomunistických a výrazně individualistických

režimů Reagana a Thatcherové jako příčiny vítězství v tomto dlouhodobém

zásadním konfliktu. Takový typ uvažování vedl ke známým opojným

představám ohledně konce dějin, kdy neoliberální individualismus

přežije na věčné časy.152

 

Realita však tomuto ideologickému pohledu na svět, který začal

být uplatňován v řadě veřejných politik, ale i uvnitř firem či vysokých

škol, začala nastavovat poměrně nelichotivé zrcadlo. Veřejné (sdílené,

společné) statky byly odsunuty do pozadí, což vedlo například k současným

problémům v oblasti dopravní, energetické či telekomunikační

infrastruktury v USA.153 Soukromé společnosti totiž nejsou ochotny financovat

projekty, které sice mají pozitivní přínos pro společnost jako

celek, nicméně se tento přínos dá jen obtížně zpeněžit. Důraz na zisky

akcionářů, které se počítají každé čtvrtletí, navíc ztěžuje firmám možnost

uvažovat v opravdu dlouhodobém horizontu.154

 

Je zajímavé, že v USA panuje poměrně široká shoda ohledně nedostatečně

fungujících veřejných statků, nicméně se objevily dvě velmi odlišné

reakce, které se tento problém pokouší řešit. Příznivci hnutí Tea Party

vyhrotili tradiční individualistickou rétoriku a požadují nejlépe úplné

zrušení vládních programů a agentur. V jakémsi vysněném návratu do

dob počátků Spojených států spoléhají na to, že když se co nejvíce omezí

pravomoci a rozpočet vlády, problém nedostatečně fungujících veřejných

statků přestane existovat, neboť tržní mechanismy rychle zaplní vznik-

 

150 Renata Salecl: The Tyranny of Choice.

 

151 Srov. Archie Brown: The Rise and Fall of Communism.

 

152 Francis Fukuyama: The End of History and the Last Man.

 

153 James Surowiecki: System Overload, k dispozici na: http://www.newyorker.com/magazine

/2016/04/18/inside-americas-infrastructure-problem, poslední přístup 30. 1. 2017.

 

154 Ronald P. Dore: Stock Market Capitalism, Welfare Capitalism. Japan and Germany vs. the Anglo-

-Saxons, s. 187.

 

Ceske_probuzeni.indd 155 06.02.19 9:54

 

156

 

lé mezery a soukromé společnosti začnou poskytovat většinu veřejných

potřeb. Druhá reakce, kterou ve volbách v roce 2016 ztělesňoval Bernie

Sanders, naopak předpokládá výrazné navýšení veřejných prostředků

a efektivní poskytování veřejných služeb.

 

Ceske_probuzeni.indd 156 06.02.19 9:54

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

10. Inspirace politickým

systémem?

 

 

Americký politický systém je unikátní v tom, že jde o dlouhodobě stabilní

systém vlády dvou stran, které se víceméně pravidelně střídají, přičemž

ani jedna není schopna dlouhodobě dominovat na všech úrovních. Jaké

jsou hlavní výhody a nevýhody tohoto systému? A nenaráží systém na

svoje limity, které mohou být předzvěstí jeho úpadku? Zejména důvěra

v americký Kongres se v posledních letech pohybuje na hranici 13 procent,

což je z hlediska demokratické legitimity povážlivě malé číslo.155

 

Existence dvou hlavních stran přímo souvisí se zvoleným volebním

systémem, kdy pro získání funkce (křesla) stačí mít víc než ostatní protivníci

a není vyžadována nadpoloviční většina. Volební obvody jsou navíc

jednomandátové, takže kdo prohraje, nezíská vůbec nic. Toto nastavení

spolehlivě eliminuje menší strany, které sice mohou mít výraznou a stálou

podporu, nicméně nejsou schopny získat ve volbách více hlasů než

ostatní. Například Strana zelených je v evropských parlamentech často

zastoupena, neboť její zisk pár procent hlasů se v poměrném systému

převede do pár procent křesel v parlamentu. Stejná míra podpory by

však v USA na zastoupení v Kongresu nestačila, neboť strana by jen

těžko získala absolutní většinu v jednom z obvodů. Naději na úspěch

má v USA tedy pouze strana s dostatečně širokou základnou a profilem,

která dokáže porazit všechny ostatní. Tento systém historicky vedl

k tomu, že se vytvořily dvě dominantní strany, které spolu permanentně

soupeří.156

 

Vyhrocený osobní souboj dvou kandidátů je tedy základním kamenem

americké politiky, volby do Sněmovny reprezentantů se navíc konají

 

 

155 Gallup Poll: Confidence of Americans in Institutions, 2016, k dispozici na: http://www.gallup

.com/poll/192581/americans-confidence-institutions-stays-low.aspx, poslední přístup 20. 8.

2017.

 

156 Gabriel A. Almond: Comparative Political Systems, s. 391–409.

 

Ceske_probuzeni.indd 157 06.02.19 9:54

 

158

 

 

každé dva roky. Základní rámec stranických ideologií hraje v tomto souboji

značnou roli: poskytuje ověřené slogany a hesla, která mají voliče

přitáhnout. Protože však jde o osobní souboj o jedno křeslo, hlavní význam

má osobnost kandidáta, jeho morální integrita, skandály z minulosti,

náhodné přeřeknutí či kontroverzní hlasování o návrzích zákonů.

 

V neposlední řadě však volební úspěch závisí také na množství peněz na

kampaň, neboť je potřeba nejprve zaujmout pozornost voličů a poté jim

doručit informace, které povedou k jejich účasti ve volbách ve prospěch

daného kandidáta.

Základní charakteristiky amerického politického systému jsou obecně

známé a nemá smysl je zde vlastními slovy přepisovat – zájemce bych

odkázal třeba na standardní učebnici od Jamese Q. Wilsona a Johna

J. Diulia.157 Zajímavější je trochu rozebrat hlavní důsledky, k nimž dané

nastavení vlastně vede.

 

Důraz na porážku soupeře, která je základním kamenem systému,

snadno vede k pojetí politiky jako tzv. hry s nulovým součtem,158 kdy

není třeba se nijak zabývat názory či připomínkami poražených, i když

představují velmi významnou část občanů (často např. i 49 procent). Potřeba

v první řadě porazit protivníky bohužel nevede ke konstruktivním

debatám o reálném řešení společných problémů, které by bralo ohledy

na oprávněné zájmy všech zúčastněných, ale spíše k vyhrocování sporů

s jediným cílem: ve volbách zvítězit.

 

Tento aspekt systému se projeví zejména tehdy, když neexistuje sdílené

vědomí reálného ohrožení státu. Za studené války mohla být nekonstruktivní

obstrukce či případná paralýza vlády veřejností vnímána jako

de facto napomáhání sovětskému nepříteli. Sovětská propaganda navíc

pracovala na vytváření dojmu, že americký buržoazní politický systém je

ze své podstaty nefunkční. Není proto náhoda, že první tzv. „government

shutdown“, kdy Kongres neschválil rozpočet předložený prezidentem, se

stal až v roce 1995, kdy přestal existovat pocit existenciálního ohrožení.

I 11. září vyvolalo dočasnou potřebu jednat nadstranicky, která však neměla

dlouhé trvání. Jakmile pominul pocit bezprostředního ohrožení,

politický systém se ukázal opět jako paralyzovaný.159

 

 

157 James Q. Wilson – John J. Diulio, Jr.: American Government.

 

158 Hra s nulovým součtem znamená, že pokud se mi něco podaří, automaticky je to špatná zpráva

pro moje oponenty, kteří tím ztrácí. Opakem jsou hry, kdy mohou z úspěchu jednoho hráče

těžit i ostatní.

 

159 A History of the United States Congress: Partisan and Ideological Makeup, k dispozici na:

http://xkcd.com/1127/, poslední přístup 30. 1. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 158 06.02.19 9:54

 

159

 

Procesu polarizace napomáhá i bouřlivý vývoj na mediální scéně. Tištěné

noviny s delšími články, které by si přečetli jak sympatizanti republikánů,

tak i demokratů a pak o nich diskutovali, jsou minulostí. Většina

Američanů dnes získává zprávy z médií a webových stránek, které jsou

jasně politicky vyprofilované – nejvýraznější rozdíl je mezi konzervativní

stanicí Fox News s jejím orwellovským heslem „Fair and Balanced“

a progresivnější MSNBC. Diváci si tak vytvářejí názory na základě jinak

prezentovaných událostí, případně na základě událostí, které jsou zmíněné

pouze na jednom z těchto kanálů, což výrazně zmenšuje prostor pro

racionální diskusi. Například diváci Fox News slyšeli už hodiny a hodiny

pořadů o fatálním selhání Hillary Clintonové při útoku na americké velvyslanectví

v Benghází, zatímco pro diváky MSNBC je to pouze drobná

zmínka, které není ve vysílacím čase věnován prostor. Podobně během

volební noci v roce 2016 na základě téměř totožných čísel už na Fox

News oslavovali Trumpovo vítězství a na MSNBC si tento fakt pořád

nechtěli připustit.

 

Problém polarizace zhoršuje také zavedená praxe manipulace s volebními

obvody do dolní komory Kongresu. Vzhledem k tomu, že existují

velmi přesná data o tom, jak se volilo v jakém okrsku, jak vysoké jsou

tam ceny domů nebo jaký mají voliči etnický původ, lze vyrobit velmi

přesné mapy, které předpovídají, jak volby v dané lokalitě dopadnou.

 

 

Obr. 7: Geografické rozložení voličských preferencí

v daném státě

 

Ceske_probuzeni.indd 159 06.02.19 9:54

 

160

 

Přetrvávající neformální segregace v bydlení tomu napomáhá.160 Pokud

máte k dispozici přesnou mapu, můžete do ní začít kreslit volební obvody.

Tento proces je ve většině států pod kontrolou politiků daného federálního

státu. Možnou výhodu, kterou lze získat, ilustrují následující tabulky.

Modrá reprezentuje demokratické, červená republikánské okrsky.

Do této mapy máte zakreslit pět volebních obvodů tak, aby v nich byl

stejný počet obyvatel.

 

Pokud jste demokrat a vaše politické zadání je, aby demokraté získali

co nejvíce křesel, bude vaše mapa volebních obvodů vypadat takto:

V každém z vámi narýsovaných obvodů vyhraje demokrat, výsledek

na získaná křesla bude 5 : 0.

 

Pokud však bude mapu kreslit republikán, tak budou hranice obvodů

nakresleny nejspíše takto:

 

Výsledek bude při stejném rozložení voličských preferencí najednou

3:2 ve prospěch republikánů, a to v situaci, kdy mají pouze 40 % hlasů

voličů. Tento nepoměr je sám o sobě dost alarmující, nicméně politické

 

160 Kyle Vanhemert: The Best Map Ever Made of America’s Racial Segregation, k dispozici na:

https://www.wired.com/2013/08/how-segregated-is-your-city-this-eye-opening-map-shows

-you/, poslední přístup 30. 1. 2017.

 

 

Obr. 8: Politické rozdělení do obvodů zvýhodňující

demokraty

 

Ceske_probuzeni.indd 160 06.02.19 9:54

 

161

 

polarizaci napomáhá především to, že existuje řada „bezpečných“ obvodů,

ve kterých je předem úplně jasné, jestli vyhraje demokrat nebo

republikán. Pro držitele takového křesla je potom politicky nejnebezpečnější

ne zástupce opoziční strany, nýbrž vyzyvatel ze strany vlastní

v rámci primárek. Držitel křesla se tedy stará především o to, aby držel

čistou základní stranickou linii, neboť ta je pro jeho politické přežití

klíčová. Hlasování pro kompromisní nadstranická řešení jsou naopak

nebezpečná, neboť tak politik riskuje, že ho voliči z jeho vlastní strany

obviní ze spolupráce s nepřítelem. V primárkách, které se konají ve

stejných volebních obvodech, pak upřednostní nového kandidáta, který

má jasná, nekompromisní stanoviska. Reálně se to stalo v poslední době

především v Republikánské straně, kdy se řada zákonodárců ocitla pod

tlakem extrémnějších postojů vyjadřovaných hnutím Tea Party. I když

by jinak byli ochotni ustoupit a hlasovat pro některé z návrhů podporovaných

prezidentem Obamou, hrozba ztráty křesla v primárkách je

nutila k zaujímání nekompromisních postojů. Ty sice nejsou populární

u nerozhodnutých voličů, nicméně na jejich názory není nutné brát tolik

zřetel, pokud je z volební mapy jasné, že volební obvod je bezpečně republikánský

nebo demokratický. Obavy, že kompromisní postoje vedou

k porážce, nejsou neopodstatněné – v roce 2014 o svoje křeslo přišel například

i předseda republikánské většiny v dolní sněmovně Eric Cantor,

 

Obr. 9: Politické rozdělení do obvodů zvýhodňující

republikány

 

Ceske_probuzeni.indd 161 06.02.19 9:54

 

162

 

když prohrál primárky s v podstatě neznámým vyzyvatelem podporovaným

hnutí Tea Party.

 

Jak jsme psali v naší publikaci United States as a Divided Nation,161 je

určitá míra politické polarizace pro společnost prospěšná – každá ze

stran je tak nucena cizelovat svoje postoje a obhajovat je před veřejností.

Tím se otevírá důležitý prostor pro veřejnou diskusi, která může vést ke

konstruktivnějším závěrům. Zejména v otázce role státu v ekonomice,

která rozděluje republikány a demokraty, jde o míru – ani nejradikálnější

demokraté si nepřejí plnou státní kontrolu nad ekonomikou a ani nejradikálnější

republikáni nejsou připraveni zakázat jakékoliv zásahy státu

do ekonomiky. Výsledná politika pak může být kompromisem, který

vzniká díky polarizovaným debatám. Výhodou je, že tento systém dvou

stran napomáhá generování alternativ – pokud chcete porazit protivníka,

nemůžete mít na všechno stejné názory. Další výhodou je dlouhodobá

politická stabilita – nespokojenost voličů se projeví především tím, že

zvolí opoziční stranu. Ta je však z dlouhodobého hlediska také součástí

systému. Republikánští a demokratičtí prezidenti se v úřadu celkem pravidelně

střídají už přes sto padesát let, i když se politické programy obou

stran za tu dobu hodně proměnily, stejně jako se hodně proměnila celá

americká společnost. Zejména ve 20. století, které přineslo z globálního

hlediska velkou míru politické nestability včetně častých pokusů o převzetí

moci za pomoci ozbrojeného povstání, je příklad Spojených států

s pravidelným předáváním nejvyššího úřadu na první pohled hoden obdivu.

Je tomu ale opravdu tak?

 

Systém dvou stran, které své kandidáty vybírají v primárních volbách,

je ze své podstaty antagonistický, neboť politiky od počátku rozděluje

na vítěze a poražené, kdy poražení nezískají vůbec nic. To je problém

zejména v situaci, kdy je volební souboj hodně těsný (51 % vůči 49 %),

což je zejména v případě prezidentských voleb velmi časté. Při takovémto

volebním výsledku pak až 49 % voličů nemá žádné politické zastoupení

a vítězná strana nemusí na jejich preference brát v podstatě žádné

ohledy.

 

Většinový systém je velmi efektivní v eliminování alternativních stran,

které by musely v nějakém obvodu dostat více hlasů než dvě zavedené

velké strany, aby dostaly vůbec nějaká křesla. Zisk křesla v Kongresu je

ale zásadní pro možnost přivést na svou stranu další stoupence – a obě

velké strany si tak udržují dlouhodobou dominanci nad politickým systémem.

Dvě hlavní strany, které bychom kvůli jejich tradičním masko-

 

161 Marcin Grabowski – Győrgy Tóth – Kryštof Kozák (ed.): United States as a Divided Nation, s. 5.

 

Ceske_probuzeni.indd 162 06.02.19 9:54

 

163

 

tům mohli označit jako stranu Oslů a stranu Slonů, jsou natolik spjaty

s politickým systémem, že jsou fakticky součástí reálného politického

establishmentu. Pro jiné strany či hnutí je tím ale reálně znemožněno se

do politiky vůbec dostat – například americká strana Zelených má sice

stabilně několikaprocentní podporu, nicméně je nereálné, aby získala

v některém z volebních obvodů většinu. Její program a myšlenky jsou

tedy prakticky vyloučeny z veřejného diskursu – získat pozornost médií

je pro stranu, která nemá zástupce v Kongresu, velmi obtížné.

 

Existuje řada prací, které podrobně zkoumají výhody a nevýhody

poměrného a většinového politického systému. Jak se ukazuje, na určité

úrovni nezáleží na tom, který z nich je zaveden: systemické problémy

korupce, zneužívání moci pro vlastní účely, politická demagogie i manipulace

v médiích jsou na politickém systému nezávislé. Ústava USA

se často dává ostatním za vzor, nicméně sebelepší formální nastavení

fungování systému strukturální problémy nevyřeší – řada latinskoamerických

států má ústavu velmi podobnou té americké, a nezachránilo je

to od politické nestability a neefektivního fungování státních institucí.

Mexiko má naopak ústavu velmi odlišnou, vzniklou na základě revoluce

v roce 1917, a jeho dlouhodobé politické problémy to také nevyřešilo.162

Ukazuje se, že důležitou roli při efektivní správě věcí veřejných hraje

především politická kultura. Pokud jsou voliči i jejich zástupci dobře

informovaní a jsou ochotni konstruktivně diskutovat o řešení reálných

problémů, lze za pomoci většinového názoru nalézat politickou shodu,

která je akceptovatelná. Pokud však dojde k vyhrocené polarizaci názorů

uvnitř společnosti a zhroutí se možnosti komunikace napříč znepřátelenými

stranami, pak se i politika stane antagonistickou hrou s nulovým

součtem, která zpravidla nepřispívá k dlouhodobě udržitelným politickým

řešením. Současný systém dvou stran v kombinaci s médii, která

potřebují zaujmout diváka agresivní, krátkou a konfrontační zprávou,

této polarizaci spíše nahrává. Zvolení Donalda Trumpa jakožto velmi

polarizující osobnosti schopné generovat atraktivní titulky je toho jasným

důkazem.

 

162 Více viz: Bill Marsh: Imbalance of Power, k dispozici na: http://www.nytimes.com/interactive

/2013/02/03/sunday-review/imbalance-of-power.html?_r=0, poslední přístup 30. 1. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 163 06.02.19 9:54

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

11. Inspirace americkým vysokým

školstvím?

 

 

Na vysokých školách v USA probíhá krize trochu jiného druhu. Za posledních

25 let došlo k výraznému navýšení školného, které činí na na lepších

soukromých univerzitách až 1,2 milionu Kč ročně (cca 50 000 USD)

a na lokálních univerzitách až 240 000 Kč ročně (cca 10 000 USD). Tak

vysoké poplatky vytvářejí vysokou bariéru pro sociální mobilitu. Peníze

za dobrou univerzitu si totiž mohou dovolit platit zpravidla rodiče dětí,

kteří jsou sami bohatí, a nejspíše tedy také univerzitně vzdělaní. Přijímací

pohovory navíc i oficiálně dávají body navíc, pokud vaši rodiče na

chod univerzity přispěli. Peníze se tedy stávají hlavním rozřazovacím

kritériem, které nahrazuje striktně meritokratické testy.

 

Zajímavé srovnání nabízí Čína, kde je velký přetlak studentů na omezený

počet míst na prestižních univerzitách. V Číně se tento problém řeší

obrovským tlakem na studenty v posledním ročníku střední školy, který

končí velmi náročnými a dlouhými závěrečnými testy z řady předmětů.

Výsledek v těchto testech, které dělá za přísných dohlížecích opatření

zároveň několik milionů studentů, rozhodne o přijetí nebo nepřijetí na

prestižní vysokou školu. V USA je základem tzv. SAT test (Scholastic

Aptitude Test), který neměří konkrétní míru znalostí, ale předpoklady

pro studium, podobně jako test obecných studijních předpokladů, který

v ČR administruje společnost Scio. Na tento test se lze sice průběžně připravovat,

aby uchazeč dobře znal jeho strukturu a přibližný typ otázek,

nicméně nejde o memorování velkých objemů dat jako v Číně. Americké

univerzity navíc používají test SAT pouze jako jedno z kritérií, které se

dá doplnit například vhodnými dobrovolnickými aktivitami, účastmi na

olympiádách, vynikajícími výsledky ve sportu či právě tím, že rodiče studovali

stejnou školu a přispívají na ni. Přihláška se posuzuje jako celek

a proces výběru tedy není striktně objektivní podle jasně měřitelných

kritérií.

 

 

Ceske_probuzeni.indd 164 06.02.19 9:54

 

165

 

 

Pro nadané a aktivní studenty tedy v USA není až takový problém se

na dobrou vysokou školu dostat, ale spíše kde na ni vzít peníze, pokud

vám rodiče nemohou pomoci. Federální vláda poskytuje částečné úlevy

a je možné žádat o další stipendia, nicméně celá řada studentů skončí

s obrovskými dluhy, které pak mají obtíže splácet.163 Banky jsou si vědomy

toho, že si studenti potřebují půjčovat, a jsou na to připravené. Studenti

tak po dokončení studia začínají svůj profesní či dokonce rodinný

život obtěžkáni dluhy v řádu desítek tisíc dolarů. Pokud si navíc chtějí

pořídit bydlení na hypotéku, což je v USA obvyklé, pak jim reálně hrozí,

že dluhy budou splácet do konce života.

 

Zvýšené poplatky navíc často nesměřují k zvyšování kvality výuky

a najímání špičkových odborníků – výuku dnes ze 70 procent zajišťují

pedagogové, kteří nemají smlouvu na dobu neurčitou,164 jsou placeni

zpravidla od hodiny a hlavně nemají žádné sociální ani zdravotní výhody.

Univerzity tímto způsobem výrazně šetří náklady.

 

 

10.1 Vzdělaní Američané chtějí emigrovat do Čech

Na výběrové řízení na pozici odborného asistenta za hrubý plat

23 800 Kč měsíčně na Katedře amerických studií Fakulty sociálních

věd Univerzity Karlovy, kde základní podmínkou byl titul Ph.D. (doktor

filosofie), se přihlásilo 60 uchazečů, z toho 41 z USA a 12 ze zemí

Evropské unie. Zaslat přihlášku nebylo úplně snadné – podmínkou

pro přijetí k pohovoru byly originály tří doporučujících dopisů, životopis,

doklad o získání titulu Ph.D. a ukázka písemné práce ne delší

než 25 stran. Většina uchazečů absolvovala vzdělání na velmi dobrých

univerzitách, měla dlouhá doporučení od kapacit v oboru a odkazovala

na výborná studentská hodnocení. Stejně tak uchazeči neváhali investovat

nemalý čas, energii a peníze za poštovné na to, aby se zúčastnili

vrcholně nejistého výběrového řízení na akademickou pozici na státní

univerzitě za bývalou železnou oponou. Část z nich sem byla připravena

přemístit i celou rodinu. Vzhledem k tomu, že podmínkou bylo

získání titulu Ph.D., nejednalo se rozhodně o mladé lidi, kteří chtějí jet

 

163 Jesse Bricker et al., How Much Student Debt Is Out There?, k dispozici na: https://www

.federalreserve.gov/econresdata/notes/feds-notes/2015/how-much-student-debt-is-out-there

-20150807.html, poslední přístup 31. 1. 2017.

 

164 Tenure and Teaching-Intensive Appointments, k dispozici na: https://www.aaup.org/AAUP

/comm/rep/teachertenure.htm, poslední přístup 31. 1. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 165 06.02.19 9:54

 

166

 

 

jen tak na chvíli do světa. Co se v USA vlastně stalo, že se tolik lidí hlásí

na pozice v zahraničí? Hrozí nám nová vlna migrantů přímo ze srdce

Západu?

 

Z osobního rozhovoru s – přes Skype vybraným – vítězným uchazečem

vyplynulo, že řada vzdělaných lidí v USA je pevně přesvědčena

o tom, že jejich děti se budou mít hůř než oni sami. Navíc si pak myslí,

že s tímto stavem nelze realisticky nic udělat – politický a ekonomický

systém je tak zakořeněný v myslích lidí, že reálná změna je nemožná.

Deziluze z Obamova prezidentství v tomto ohledu hraje velkou roli –

řada lidí v USA si od Obamy slibovala opravdovou změnu, ve kterou by

mohli věřit (byl to koneckonců jeho oficiální slogan), ta však rozhodně

nenastala. Pak se stal prezidentem Donald Trump, což byla pro řadu

spíše liberálních vysokoškolských pedagogů další velká rána – jejich celoživotní

snažení o vzdělanější a informovanější populaci, která se nenechá

zmanipulovat jednoduchými hesly, přišlo evidentně vniveč. Není bez

zajímavosti, že pocit politické bezvýchodnosti je srovnatelný se situací

mnoha emigrantů z Československa.

 

K politické bezvýchodnosti se přidává další důležitý důvod k emigraci:

americké vysoké školství, které se vypracovalo na světovou úroveň

zejména díky důrazu na kritické myšlení, je v hluboké krizi. I přes to,

že se školné na univerzitách v USA v posledních letech výrazně zvýšilo,

pozice akademických pracovníků se naopak oslabila. Na otázku, kde

jsou tedy peníze ze zvýšeného školného, je odpověď jasná: administrativa

navyšuje svoje stavy, je stále více funkcionářů, kteří jsou placeni

v řádu statisíců dolarů ročně, rektoři univerzit mají smlouvy, ve kterých

jsou „zlaté padáky“ v hodnotě 750 000 dolarů, staví se luxusní kulturní

a studentská centra, která mají přilákat platící studenty. Ti pak potřebují

v přepočtu 360 000 Kč na rok na levnější a 900 000 Kč na dražší

univerzitě. Zpravidla pak začínají svoji pracovní kariéru s milionovými

dluhy. Podle tzv. Big Mac Indexu165 je cenová hladina v České republice

podhodnocena o 39 %, nicméně pokud by financování vysokého

školství v ČR fungovalo stejně jako v USA, náklady na rok studia na

dobré české univerzitě by jen na poplatcích za studium činily cca půl

milionu korun. Pro spoustu rodin by to byla nepřekonatelná překážka,

stejně jako tomu je v USA. Pokud je pro vás kvalitní vzdělání důležité

 

165 Tento index porovnává cenu hamburgeru Big Mac v jednotlivých státech. The Big Mac Index:

Global Exchange Rates, to Go, k dispozici na: http://www.economist.com/content/big-mac

-index, poslední přístup 31. 1. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 166 06.02.19 9:54

 

167

 

a zároveň víte, že ho nebudete schopni svým dětem dopřát, myšlenka na

emigraci vás určitě napadne.166

 

Někdo může namítnout, že Američané jsou přece jen o hodně bohatší.

Pro srovnávací kontext je tedy důležité uvést také čistý roční příjem

domácnosti, který činí v USA 43 000 USD, při kurzu 19 korun za dolar

to je 817 000 Kč na domácnost. V České republice je čistý roční příjem

domácnosti pouze 23 000 USD, při kurzu 19 korun za dolar tedy

437 000 Kč. Přepočteno na měsíc vychází příjem domácnosti v USA na

68 000 Kč a 36 416 Kč v České republice. Průměrný Čech tedy vydělává

53 procent toho, co průměrný obyvatel USA. Cenová hladina zboží

a služeb je však v České republice nižší (viz výše zmiňovaný Big Mac

Index), takže rozdíl není až tak markantní, aby si průměrně vydělávající

Američané mohli takto drahé školy dovolit. Záměrně uvádím dlouhodobý

průměr dolarového kurzu za posledních 10 let; aktuální spekulativní

kurz téměř 26 korun za dolar by rozdíly v bohatství ještě více zdůraznil.

 

V případě emigrujících akademiků se přidává další důležitý faktor –

americké univerzity začaly po finanční krizi využívat toho, že místo drahých

stálých profesorů, kterým musí platit zdravotní pojištění a kteří brávali

platy až 200 000 Kč měsíčně, lze najmout řadu mladých snaživých

externistů (adjuncts), kterým zaplatí jednorázově 50 000 Kč za půlroční

kurz, bez jakéhokoliv zdravotního a sociálního pojištění a s možností

kdykoliv smlouvu od příštího semestru vypovědět. Pro zajímavost: na

Univerzitě Karlově se externistům platí cca 7000 Kč za celosemestrální

kurz, což při přepočtu rámcově odpovídá poměrům v USA.

 

Zvyšující se školné, které je pro řadu lidí nedostupné či znamená zatížení

obřími dluhy, a dramaticky horší podmínky těch, kteří v USA na

vysokých školách vyučují, ukazují na závažné trhliny v idealistických

představách USA jako svobodné tržní společnosti, kde má každý stejné

šance. Vysoké poplatky fakticky znemožňují chudším lidem dostat se

na dobré školy, takže sociální mobilita je v USA horší než v Evropě.

Sami američtí vyučující pak při těchto vyhlídkách mohou volit jako řešení

i emigraci.

 

Situace ve zdravotním pojištění tento problém dále dokresluje. V USA

si každý běžně platí soukromé zdravotní pojištění cca 900 dolarů měsíčně

(cca 17 000 Kč), což pokrývá celou rodinu. Háček je ale v tom, že spoluúčast

při této částce může činit třeba i 12 000 dolarů (228 000 Kč), tj.

 

166 Pro srovnání s Evropou viz Katie Sanders: Is It Easier to Obtain the American Dream in Europe?,

k dispozici na: http://www.politifact.com/punditfact/statements/2013/dec/19/steven

-rattner/it-easier-obtain-american-dream-europe/, poslední přístup 31. 1. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 167 06.02.19 9:54

 

168

 

pokaždé, když člověk potřebuje lékařskou péči, musí uhradit 228 000 Kč

ze svého. Pouze pokud účet převýší 228 000 Kč, rozdíl uhradí pojišťovna.

Vzhledem k tolik diskutované Obamově zdravotnické reformě musí

občané USA platit pokutu, pokud neuzavřou alespoň nějakou pojistnou

smlouvu. Pokuta je tak nízká, že se stejně někomu vyplatí ji zaplatit místo

toho, aby musel uzavírat drahou a nevýhodnou pojistnou smlouvu.

Platby na zdravotní pojištění v ČR jsou dělené mezi zaměstnance

a zaměstnavatele (4,5 % a 9 % z hrubé mzdy); při průměrné hrubé mzdě

31 516 Kč to činí celkem 4 097 Kč za měsíc.

 

Tyto důležité příklady, které se týkají vzdělávání a zdravotnictví, ukazují

limity neoliberálního privatizačního úsilí. Vzdělání nikdy nebylo primárně

tržní komoditou, i když se samozřejmě velmi hodí ho mít, pokud

se člověk chce dobře profesně uplatnit. Zdravotnictví bude vždy řešit

zásadní otázku solidarity – kolik má společnost jako celek investovat do

toho, že náhodou jeden člověk dostal velmi vzácnou nemoc, jejíž léčba je

extrémně drahá. Vypadá to jako cynická ekonomická úvaha do té doby,

než si uvědomíte, že tím člověkem můžete být vy sami nebo vaše dítě.

Princip trhu a maximální efektivity je proto potřeba výrazně korigovat

z hlediska společenské solidarity a altruismu.

 

Je třeba tedy jasně říci, že Reaganův sen sice sehrál důležitou roli

v rozbití strnulých a vnitřně vyprázdněných amorálních režimů, ale výzvy

současnosti vypadají zcela jinak. Odmítání reaganismu však nutně

neznamená toužit po návratu komunismu či jiného totalitarismu. Stejně

jako jsme se poučili ze zločinů pozdního komunismu (kdy špehovaní

a udávání bylo jednou z morálně nejproblematičtějších aspektů systému,

srovnání s filmem Citizenfour,167 který ukazuje rozsah špehování vládou

USA, je v tomto ohledu dost inspirativní), tak je potřeba se poučit

z přehmatů bezduchého reaganismu, který vyprázdnil obsah vzdělávání,

oslavuje stávající ekonomickou hierarchii a je amorálně netečný vůči

konkrétním problémům konkrétních lidí.

 

Jednoduchou cestou, která vede na rozumné stezce mezi Reaganem

a Stalinem, je cesta větší občanské pozornosti a důslednosti ohledně veřejného

prostoru, který zahrnuje jak vzdělání, tak zdravotnictví, veřejnou

správu i samotná místa ve městech i v krajině. Pokud Američané emigrují

do Prahy, ukazuje se, že z hlediska kvality života řada solidárních

prvků funguje překvapivě dobře, nicméně je potřeba na nich spíše dále

pracovat než je pokládat na oltář maximálního ekonomického zisku. Jak

 

 

167 Laura Poitras: Citizen Four, 2014. Radius TWC.

 

Ceske_probuzeni.indd 168 06.02.19 9:54

 

169

 

 

píše Petr Drulák ve své Politice nezájmu,168 je potřeba o současném nastavení

politického i ekonomického systému důsledněji přemýšlet, nebo

emigrující Američany zbytečně zklameme.

 

Pod tlakem se ocitá celková koncepce liberálního vysokoškolského

vzdělávání.169 Na bakalářském stupni, který trvá čtyři roky, sice studenti

mají určitou hlavní specializaci (major), nicméně zároveň získávají

všeobecný přehled i v dalších oblastech. I studenti přírodních věd či

matematiky se tedy bazálně orientovali v konceptech z věd sociálních

či humanitních. Důležitý bylo z tohoto pohledu zejména prosazování

kritického myšlení, díky němuž studenti nabývali schopnosti analyticky

a s odstupem reflektovat a interpretovat okolní sociální realitu. Po

finanční krizi z roku 2008 se ale začaly omezovat zejména humanitní

katedry s odůvodněním, že trh práce už jejich absolventy nepotřebuje.

Nový důraz na utilitární ekonomické využití vzdělání, které se stalo průvodním

jevem finanční krize, tak dále podminovává základy kritického

myšlení a myšlenku všeobecně vzdělané společnosti.

 

Tomu odpovídá i vysoká míra antiintelektualismu u politických elit

i v některých médiích, který má ostatně ve Spojených státech dlouhou

tradici.170 Profesoři humanitních i sociálních věd jsou líčeni jako nepraktičtí

utopisté, kteří vlastně nerozumí problémům a postojům „obyčejných

lidi“. Svou roli tu sehrává i politická orientace, kdy se většina akademiků

hlásí spíše k liberálnějším postojům, zpravidla reprezentovaným Demokratickou

stranou. Antiintelektualismus tím získává i politický podtext,

kdy zejména představitelé republikánů znevažují a zlehčují potřebu všeobecné

vzdělanosti.

 

Pregnantně to vyjádřil Ralph Young z Temple University

v rámci svého blokového kurzu Disent v Americe, který vyučoval

v Praze: Pro příliš mnoho Američanů je bohužel stále ještě pravda nejen

„mrtvý indián, dobrý indián“, ale i „mrtvý intelektuál, dobrý intelektuál“.

Situace naštěstí ještě není tak závažná jako v Japonsku, kde se premiér

Šinzó Abe ve své době snažil zrušit veškeré obory humanitních

a sociálních věd jako nepotřebné pro ekonomiku Japonska,171 nicméně

základní trend je i v USA jasný. Problém je, že primární zdůrazňování

ekonomické efektivity ve vzdělání má potenciálně závažné sociální důsledky

– ve společnosti se ztrácí schopnost kriticky uvažovat o různých

168 Petr Drulák: Politika nezájmu.

169 Fareed Zakaria: The Post-American World.

170 Richard Hofstadter: Anti-intellectualism in American Life.

171 Jack Grove: Social sciences and humanities faculties ‘to close’ in Japan after ministerial intervention,

k dispozici na: https://www.timeshighereducation.com/news/social-sciences-and

-humanities-faculties-close-japan-after-ministerial-intervention, poslední přístup 30. 8. 2017.

Ceske_probuzeni.indd 169 06.02.19 9:54

170

alternativách, což mohou lehce zneužívat různí mediální manipulátoři ke

svým politickým cílům.

 

Zejména se to týká zjednodušeného, černobílého

pojetí komplikovanějších problémů typu imigrace či vztahu k dohodám

o volném obchodu. I když se pohybujeme ve vysoce komplexní sociální

realitě, kterou potřebujeme nějak (zjednodušeně) uchopit, sociální

i humanitní vědy nám dávají nástroje pro to, abychom vystihli všechny

relevantní prvky a uvědomovali si hlubší souvislosti daného problému.

Někdo může namítnout, že na řešení problémů je tu především byrokratická

elita, která k tomu vzdělanou společnost nijak nepotřebuje. Takový

postoj však nepočítá s tím, že pro řešení je potřeba, aby se změnilo i každodenní

chování a uvažování jednotlivců. Bez důkladné a dlouhodobé

kultivace schopností reflexe a kritického myšlení jsou tyto změny jen

těžko myslitelné. Tato byrokratická elita se také nejdřív musí vzdělat.

 

Kritické myšlení často vede i ke kritické reflexi dominantních sociálních

struktur, ať už to jsou vlády států, či korporace. Taková kritická

reflexe je v otevřené demokratické společnosti velmi užitečná, neboť

umožňuje korigovat důležitá rozhodnutí a případně vytvářet tlak na

změnu či úpravu nevyhovujících struktur. Pro představitele dominantních

sociálních struktur je však tato reflexe nepříjemná, neboť jim minimálně

přidělává práci, pokud musí obhajovat stávající neuspokojivý

stav, za který jsou přímo či nepřímo odpovědní.

 

Snahy omezovat obory studia, které se věnují kritickému myšlení jako jednomu ze základních

kamenů snah o rozšíření našeho poznání, je proto třeba vnímat i tímto

prizmatem. Jak psal ve svém díle už Karel Popper, nepřátel svobodné

společnosti je mnoho, nicméně odpor vůči kritickému přístupu k okolní

realitě mají všichni.172

 

Důraz na standardizované testy na základních a středních školách

a škrtání financí pro obory pěstující kritické myšlení ukazuje na důležitý

trend z poslední doby, kdy i ve Spojených státech dochází k určitému

myšlenkovému uzavírání, ovšem trochu jiného typu než o něm hovoří

Allan Bloom, konzervativní autor slavné knihy Closing of the American

Mind.173 Pokud se peníze stanou ve vzdělávání hlavní hodnotou, pak

se tomuto vývoji ani nemůžeme divit – americké univerzity jsou velmi

dobré v překlápění výzkumu do komerční sféry, nové poznání je tedy

relevantní především tehdy, pokud přináší finanční zisky. Tento obrázek

dokresluje výrazné snížení rozpočtu pro NASA po skončení studené vál-

 

 

172 Karl R. Popper: Otevřená společnost a její nepřátelé.

 

173 Bloom například kritizuje přebujelý relativismus na univerzitách, který je zodpovědný za erozi

smyslu pro pravdu i etiku, tak jak je podáván v tradičním kánonu západní intelektuální tradice.

Allan Bloom: Closing of the American Mind, s. 6.

 

Ceske_probuzeni.indd 170 06.02.19 9:54

171

 

ky, což jednoznačně potvrzovalo, že bezpečnostní užitečnost je důležitější

než samotné poznávání vesmíru.

 

Část vysvětlení toho, proč se sociální a humanitní vědy ocitají pod finančním

tlakem, může spočívat také v tom, že na univerzitách je v těchto

oborech zaměstnáno hodně lidí, kteří vyrůstali v protestní kultuře

60. let. „Teplá“ místa na univerzitách sice obrousila hrany jejich radikalismu,

nicméně často jsou pořád nositeli progresivních, kritických myšlenek.

Vzniká tak velký rozdíl mezi liberálním světem univerzity a jejím

mnohem konzervativnějším, na ekonomický výkon a úspěch zaměřeným

okolím. Dříve byl rozdíl mezi univerzitou a okolním světem metaforicky

charakterizován jako „věž ze slonoviny“, neboť univerzitám chyběl

kontakt s okolním světem. Dnes univerzity kontakt s okolním světem

sice mají, nicméně ten probíhá u většiny z nich v rámci tzv. „liberální

bubliny“, tj. primárně s institucemi a lidmi, kteří sdílejí jejich uvažování

a jejich sociální, kulturní i politické priority. Hranice těchto liberálních

bublin jsou ale dnes narušovány právě škrcením dostupných financí.

Všechna výše zmíněná témata týkající se vzdělávání mají svoji paralelu

v diskusích ohledně vzdělávání v České republice. Stejně jako v případě

migrace, i když je kontext odlišný, koncepční problémy financování,

autonomie škol, standardizovaného testování či platů učitelů jsou

v podstatě totožné. Hlubší porozumění situaci v USA má tedy potenciál

obohacovat debaty v České republice. Jak kapitola ukázala, americký

přístup obsahuje jak pozitivní, tak i negativní inspirace.

 

Ceske_probuzeni.indd 171 06.02.19 9:54

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

12. Inspirace americkým

trestněprávním systémem?

 

Dalším tématem, které nesmí zůstat opomenuto, je americký trestněprávní

systém, který ukazuje, jaká omezení má svoboda v „zemi svobody“.

I když se v poslední době pomalu objevují návrhy na zmírnění stávajícího

systému, za mřížemi je v současnosti přes 1,5 milionu lidí. USA vedou

i v celosvětových žebříčcích počtu trestanců na počet obyvatel. Proč

je tomu tak? Základním problémem je přehnaný důraz trestněprávního

systému na věznění jako řešení problému kriminality, a to i té drobné. Ve

věznicích zpravidla končí chudí lidé, často afroamerického či hispánského

původu. Za velkou část vězňů je navíc zodpovědná tzv. „válka proti

drogám“, kdy represivní zákony z 80. let 20. století striktně vyžadovaly

dlouhé tresty odnětí svobody i za nenásilné trestné činy spojené s užíváním

či distribucí drog.

 

Z určitého pohledu je důraz na právo a pořádek v multikulturním

a multietnickém státě pochopitelný, neboť právě dodržování zákonů

a pravidel má fungovat jako pojítko v jinak různorodé společnosti. Velká

obliba televizních seriálů s policejní tematikou přispívá k podpoře

zákonů a politik, jejichž hlavním cílem je co nejvíce potrestat zločince.

V tomto ohledu jsou USA spíše starozákonní trestající společností, kdežto

moderní evropské trestní právo je přinejmenším teoreticky postaveno

spíše na novozákonních principech snahy o nápravu odsouzených.174 Je

tomu tak zřejmě proto, že v USA byl stát historicky slabší a omezenější,

tudíž se soustředil na méně složitou cestu řešení problému kriminality –

tvrdě trestat je snazší než se snažit napravovat. Navzdory snahám o humanizaci

vězeňství, které probíhají od 19. století, a rozšíření práv vězňů

v 50. a 60. letech 20. století se zejména republikánští zákonodárci rádi navrací

k tvrdě trestajícímu modelu, který je u velké části voličů populrání.

 

174 Christopher D. Marshall: Beyond Retribution.

 

Ceske_probuzeni.indd 172 06.02.19 9:54

 

173

 

Přísnost represivních orgánů státu je v případě USA vyhrocena i kvůli

rasovým souvislostem. Historicky byli představitelé policejních složek

i dalších orgánů činných v trestním řízení především bílí muži, kteří zejména

na Jihu používali trestní právo také k udržení jasné rasové nadvlády.

Mladí černoši, kteří se chovali příliš vyzývavě, se stávali terčem

policejních razií či prohlídek – známé jsou statistiky silničních kontrol,

které dokládají, že černoši jsou při nich zastavováni mnohem častěji než

běloši.175

 

I když nyní existují přijímací programy, které zvyšují diverzitu policejních

složek, stejně často dochází k situacím, kdy se bílý policista

ocitne sám v nepřehledné sociální situaci, obklopen potenciálně ozbrojenými

černochy. V takových případech pak nastupuje zkratkovité jednání,

ve kterém hraje podvědomý rasismus klíčovou roli.176

 

Trestní právo jako celek lze vnímat také jako sofistikovaný systém

kontroly a dozoru nad marginalizovanými skupinami obyvatelstva.

V případě USA to rozhodně platí, a celá éra tzv. zákonů Jima Crowa,

kdy byli černoši na americkém Jihu i po skončení občanské války diskriminováni

na základě platných zákonů, nás utvrzuje v tom, že i formálně

zakotvená pravidla mohou mít jasný, rasově zaměřený cíl. Po těžkých

bojích za ukončení formální diskriminace se trestní právo zejména díky

přijetí zákona o občanských právech z roku 1964 stalo jedním z nástrojů,

jak na základě formálně objektivních kritérií postihovat zvláště osoby

z nižšího socioekonomického prostředí, často právě Afroameričany

či Hispánce. V souvislosti s dlouhými tresty se navíc vytvářel bludný

kruh chudoby a marginalizace, kdy otcové rodin byli za mřížemi a nemohli

se tak finančně ani jinak podílet na výchově svých dětí. Ty pak

v důsledku byly mnohem náchylnější k páchání hlavně drobné kriminality.

 

Ve slavném textu Cellblocks or Classrooms pak jeho autoři tvrdí, že je

víc černochů za mřížemi amerických věznic nebo v podmínce, než jich je

na amerických univerzitách.177 Ukazuje se tedy, že v USA – společnosti

svobody – existuje poměrně velká míra nesvobody, kterou však zakouší

především určitá marginalizovaná skupina lidí. Vězni navíc v řadě států

 

175 David A. Harris: Driving While Black: Racial Profiling On Our Nation’s Highways, k dispozici

na: https://www.aclu.org/report/driving-while-black-racial-profiling-our-nations-highways,

poslední přístup 20. 8. 2017.

 

176 Benedict Carey – Erica Goode: Police Try to Lower Racial Bias, but Under Pressure, It Isn’t

So Easy, New York Times 11. 7. 2016.

 

177 Vincent Schiraldi – Jason Ziedenberg: Cellblocks or Classrooms?, k dispozici na: www

.justicepolicy.org/research/2046, poslední přístup 1. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 173 06.02.19 9:54

 

174

 

nemají volební právo, takže vzniká i nepřímá diskriminace volební. Protože

vězni nejsou politicky příliš využitelní, ani snahy o zlepšení jejich

postavení nejsou příliš na pořadu dne. Ze státních institucí se za jejich

práva staví pouze Nejvyšší soud, který označil faktické poměry ve věznicích

za odporující ústavě, a to zejména jejímu požadavku na zákaz

krutého či nelidského zacházení.

 

V poslední době však vězni získávají zastání z nečekaného konce –

libertariánští republikáni celý systém kritizují, převážně proto, že je zbytečně

drahý. Nové a nové věznice stojí daňové poplatníky spoustu peněz,

které by se daly využít mnohem účinněji na prevenci kriminality. Pro

USA je symptomatické, že kalkulace nákladů a výnosů se ve výsledku

stává přesvědčivějším argumentem než samotné zacházení s vězni. Náklady

a výnosy stojí také za unikátním projektem soukromě vlastněných

věznic, které mají být efektivnější než státní zařízení svázaná byrokratickými

pravidly a platovými předpisy. Je však poněkud alarmující, že tyto

věznice jsou provozované za účelem maximalizace zisku. Podobně jako

u vzdělávání se tím de facto rezignuje na hodnoty, které nelze jednoduše

změřit či monetizovat.

 

Válka proti drogám představuje z hlediska trestněprávního systému

specifickou otázku, kdy se za pomoci represe řešilo téma, které je spíše

sociální či zdravotní než trestněprávní. Kriminalizace nenásilných uživatelů

drog vedla k přeplněným věznicím, a opět to byly spíše marginalizované

skupiny, kdo v nich končil. V případě marihuany se tragická absurdita

represivního přístupu ukázala v momentě, kdy došlo v několika

státech k její částečné či úplné legalizaci. Ve věznicích tak sedí lidé, kteří

by za stejné chování v jiném státě USA nebyli postiženi vůbec.

 

Podobně jako éra prohibice v letech 1919–1933 přináší represivní válka

proti drogám řadu obětí. Spojujícím faktorem pak je snaha státu kontrolovat

individuální rozhodování ohledně užívání substancí měnících

vědomí. Není bez zajímavosti, že i když je rétorický důraz na individuální

odpovědnost a svobodu jedince jedním ze základních prvků americké

identity, návykové substance jsou výraznou výjimkou, kde se stát

snaží velmi tvrdě postihovat distributory i uživatele. Fakticky se v tomto

případě odhalují limity rétoriky ohledně individuální svobody – místo

aby se stát staral primárně o udržování veřejného pořádku a zmírňoval

negativní sociální důsledky problému závislosti, nasazuje represivní složky

vůči samotnému individuálnímu aktu užití drogy. Zejména v případě

marihuany navíc často jde o životní styl, který nemusí být nutně sociálně

destruktivní. Použití masivního trestněprávního aparátu není v takovém

případě přiměřené.

 

Ceske_probuzeni.indd 174 06.02.19 9:54

 

175

 

 

Stranou zájmu oficiálních struktur také zůstává motivace uživatelů.

Není náhoda, že nejvíce problémových uživatelů se nachází v obtížné sociální

či ekonomické situaci už předtím, než se stanou závislými. Hlubší

příčiny přitažlivosti drog pro ohrožené jedince je pro stát obtížné řešit,

i když z dlouhodobého hlediska by to bylo nejspíš i méně nákladné než

masivní nasazení represe.

 

Vysvětlením dlouhodobé politické popularity represivní války proti

drogám může také být symbolická ochrana určitého mainstreamového

životního stylu, který je uživateli drog narušován. Fakt, že velká část uživatelů

je navíc z chudšího prostředí rasových a etnických minorit, dále

zvyšuje polarizaci mezi nimi a většinovou společností, která o to více

oceňuje represivní řešení problému.

 

Ukazuje se, že silný represivní policejní aparát je klíčový v situaci vysoké

míry sociální nerovnosti, a to jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého

hlediska. Policie a trestněprávní systém de facto chrání bohaté před

potenciálně zlostnými chudými, a to za pomoci celé řady předpisů a nařízení,

které musí být dodržovány. Volání po minimálních zásazích státu,

které přichází především z řad republikánských politiků a jejich příznivců,

se tedy rozhodně nevztahuje na omezování pravomocí represivních

složek státu, spíše naopak. Čím menší je regulace ekonomiky, což ve

výsledku vede ke koncentraci majetku, tím více je potřeba pořádkových

sil, které udržují nastavený řád. Americké policejní oddíly často přebírají

vojenskou techniku i vojenskou mentalitu – zločinci jsou nepřátelé, které

je potřeba primárně „zneškodnit“. Nedávné široce medializované excesy

při použití síly ze strany policistů je tedy třeba interpretovat i na základě

tohoto dominantního paradigmatu.178

 

Spíše dokreslující poznámkou ohledně práv zadržených na spravedlivý

proces je široké zneužívání institutu tzv. „plea bargaining“, což by

šlo volně přeložit jako dohoda o vině a trestu. Hrozící újma za provinění

je totiž často tak vysoká, že státním zástupcům umožňuje obžalované

dotlačit k přiznání výměnou za mnohem nižší navrhovaný trest. Rozhodování

o vině či nevině se tedy zpravidla vůbec neděje před nezávislým

soudcem a porotou, ale v zákulisí pod přímým či nepřímým nátlakem

policie a žalobců. Tento systém je rychlejší, efektivnější a levnější, nicméně

fakticky zásadním způsobem narušuje ústavou garantované právo

na spravedlivý proces.

 

178 Wanted: cops with people skills, k dispozici na: http://www.economist.com/news/united

-states/21649507-when-law-enforcement-just-about-force-people-are-killed-wanted-cops

-people-skills, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 175 06.02.19 9:54

 

176

 

 

Americké filmy a seriály navíc vytvářejí dojem, že americká policie

funguje sice s obtížemi, ale v podstatě vždy najde a potrestá ty pravé

viníky, navíc u toho používá tu nejmodernější techniku. Realita je však

poněkud odlišná, a zejména nové zavedení testů DNA ukázalo, že se

policie mýlí i v případech, kdy hrozí trest smrti a měla by udělat všechno

pro to, aby se vyloučily možné pochybnosti. Nejohroženější skupinou

nespravedlivě odsouzených jsou chudí lidé, kteří si nemohou dovolit

drahé advokáty, byli ve špatnou dobu na špatném místě a mají už nějaký

policejní záznam. Zejména metoda osobní identifikace či metoda pachové

stopy se ukazují jako velmi sporné – policisté navíc dostávají bonusy

za úspěšně vyřešené případy, takže jsou motivovaní k tomu, aby vždycky

nějakého viníka dopadli.179

 

Na druhou stranu se ukazuje, že mít dobrého advokáta umožňuje

bohatším obviněným uniknout odsouzení, neboť formálně existuje

celá řada ustanovení, které obviněné v průběhu trestního stíhání chrání.

Nejdiskutovanějším je zřejmě případ O. J. Simpsona, bývalé hvězdy

amerického fotbalu afroamerického původu, který byl obviněn z vraždy

své přítelkyně. Ve spektakulárním procesu s velkou mediální sledovaností

byl nakonec převážně černošskou porotou osvobozen – velkou roli

v tom hrála různá formální pochybení policie a státního zastupitelství,

kterých Simpsonův advokát dokázal vhodně využít.

 

Jak výborně ukazuje film Twelve Angry Men, porota přináší do trestně-

-právního systému velmi subjektivní hlediska, což může obžalovaným

pomoci i uškodit. Z komparativního hlediska je využívání poroty zajímavým

reziduem, opět se symbolickými konotacemi – nedůvěra Američanů

ve stát vedla k požadavku, který je garantovaný i samotnou ústavou,

a to, že o vině obžalovaného rozhoduje porota složená z laiků. Není tedy

náhoda, že samotný proces připomíná trochu divadelní drama, kdy porota

jsou ti hlavní diváci, které je potřeba přesvědčit. V evropském kontinentálním

systému stačí k odsouzení součinnost různých složek státní

moci (výkonné a soudní). Opět se tu ukazuje, že přehnaná symbolická

nedůvěra vůči státu, která je velmi užitečná z hlediska možného zneužívání

politické moci, může oslabovat nebo dokonce paralyzovat výkon

klíčových veřejných služeb.

 

Je důležité si uvědomit, nakolik je relativně vysoká míra osobní svobody

v americkém pojetí svázána s vyhrocenou nutností udržovat právo

a pořádek a tím značnou část společnosti uvrhovat do nesvobody, pří-

 

179 Touto problematikou se zabývá například nezisková organizace Innocence Project, http://

www.innocenceproject.org/, poslední přístup 31. 1. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 176 06.02.19 9:54

 

177

 

padně pod kontrolu státních orgánů. Je tato vazba nutná? Problém je

částečně ekonomický a částečně symbolický. Z ekonomického hlediska

jde totiž především o svobody těch majetnějších, které jsou postaveny

na nerušeném užívání vlastního majetku. Pokud však majetek nemáte,

reálné svobody tohoto druhu si příliš neužijete a spíše přijdete do styku

s represivním aparátem snažícím se regulovat vaše chování ať už na pracovišti,

ve veřejném prostoru, nebo i doma v soukromí (v případě války

proti drogám). Hospodářská a sociální práva nejsou navíc v ústavě vůbec

zakotvena. Ze symbolického hlediska je problémem zejména to, že většina

lidí schvaluje řešení sociální problémy zvyšováním počtu vězňů –

tedy symbolickým „očišťováním“ sdíleného prostoru.180

 

180 Inimai M. Chettiar: The Many Causes of America’s Decline in Crime.

 

Ceske_probuzeni.indd 177 06.02.19 9:54

 

 

13. Inspirace americkým

ekonomickým modelem?

 

Spojené státy jsou rozvinutou kapitalistickou ekonomikou, což znamená,

že snaha maximalizovat zisky z kapitálu je nejdůležitějším motorem

ekonomické aktivity. Vlastníci kapitálu se intenzivně snaží o co největší

výnosy s co nejmenší mírou rizika. Tento jednoduchý princip vysvětluje

řadu politických i sociálních jevů, které můžeme v USA pozorovat.

Ekonomické dynamice napomáhá zejména to, že do slibných projektů,

které mají potenciál generovat nadstandardní zisky, lze získat kapitál

poměrně jednoduše – vlastníci kapitálu takové příležitosti sami aktivně

vyhledávají a jsou schopni akceptovat i vyšší míru rizika v rámci naděje

na zisk v budoucnu.

 

Pokud se na zisk díváme pouze jako na rozdíl mezi náklady a výnosy,

pak je zřejmé, které logické kroky bude každý správný kapitalista co

nejvíce prosazovat. Především je to tlak na snižování nákladů, což často

znamená propouštění pracovníků nebo udržování nízkých mezd, případně

přesun výroby do levnějších států uvnitř USA nebo i do zahraničí –

například automobilový průmysl se takto přesunul z oblasti Velkých jezer

s drahou, odborově organizovanou pracovní silou do levnějších jižních

států USA i do Mexika. Zvyšování výnosů a zároveň snižování nákladů je

pak umožněno akvizicemi firem do obřích korporací, které ovládají velké

segmenty trhu a zároveň šetří sdílenými výdaji na marketing, sběr dat

o spotřebitelích a automatizací účetních a servisních činností. Tato logika

honby za ziskem vede ke zvyšování ekonomické efektivity a díky vytvářenému

zisku i k další akumulaci kapitálu, jenž je možné využít pro další

zhodnocení. Tento proces je hodnotově neutrální, respektive jedinou hodnotou

je roční procentuální zisk – pokud je číslo vysoké, je vše v pořádku,

pokud nízké, je potřeba změnit kurz, stlačit náklady a podpořit výnosy.

V tomto systému je však pro člověka a jeho potřeby poměrně málo

prostoru – stává se spíše prostředkem, který slouží jasně definovanému

 

Ceske_probuzeni.indd 178 06.02.19 9:54

 

179

 

cíli. Buď funguje a je zachován (nebo i povýšen), anebo nefunguje a je

vyhozen a nahrazen. Klíčovou úlohu pak hrají nejvyšší manažeři, kteří

jsou akcionářům zodpovědni za generování zisku a mají k tomuto cíli

uvnitř korporace v podstatě diktátorské pravomoci – systém brzd a vyvažování

tolik vychvalovaný u politického rozhodování se zde neuplatňuje

ani v nejmenším. Naštěstí americká verze kapitalismu podporuje

i kreativitu, neboť se stále hledají nové možnosti a nové příležitosti, jak

generovat zisky a jak kreativním způsobem snižovat náklady a zvyšovat

výnosy. Pokud ale nejste kapitán průmyslu ani neoplýváte kreativitou,

která se dá finančně využít, je vaše úloha v systému dost omezená a zpravidla

i dost lehce nahraditelná.

 

Logika akumulace kapitálu ovlivňuje i další oblasti ve společnosti.

Výše zmiňované vzdělání se stává primárně investicí, která zvyšuje budoucí

příjmy, jinak samo o sobě hodnotu nemá. Existují i žebříčky, které

porovnávají, jakou průměrnou ziskovost lze u jaké školy a oboru očekávat.

181 Kultura je také primárně investicí, která má generovat (kulturní)

zisky – filmový průmysl je toho dobrým příkladem.182 Snahy o uchování

kulturního dědictví menších kultur jsou pak předmětem sporů při vyjednávání

dohod o volném obchodu – z amerického pohledu je kultura

pouze jedna ze součástí ekonomiky a snahy o její ochranu či státní podporu

jsou brány jako hřích proti volnému trhu.

 

Důrazem na ziskovost je ekonomická dynamika zajištěna, kapitálu

i inovací je víc a víc, HDP stoupá, tak v čem je vlastně problém? První

z nich je hodnotový – jedinou srozumitelnou a souměřitelnou veličinou

se stávají peníze a zisky. To nevěstí nic dobrého, pokud jsou pro vás důležité

i jiné hodnoty, jako například ochrana (ekonomicky neproduktivního)

životního prostředí, ochrana práv zaměstnanců, celková vzdělanost

populace, sociální solidarita, boj proti chudobě či ekonomické zajištění

rodin s dětmi. Všechny tyto i další hodnoty jsou z hlediska logiky akumulace

kapitálu irelevantní, respektive stanou se problematickými pouze

tehdy, pokud začnou nějakým způsobem ohrožovat potenciál pro ziskovost

kapitálu. Jak píše Michael Sandel ve své knize What Money Can’t

Buy, The Moral Limits to Markets, situací, kde je čistě tržní logika velmi

problematická, je dlouhá řada.183

 

181 Jennifer Eum: Colleges With Highest Salaries After Graduation, k dispozici na: http://www

.forbes.com/sites/jennifereum/2016/03/29/colleges-with-highest-salaries-after-graduation,

poslední přístup 31. 1. 2017.

 

182 Richard Nowell (ed.): Merchants of Menace.

 

183 Michael J. Sandel: What Money Can’t Buy.

 

Ceske_probuzeni.indd 179 06.02.19 9:54

 

180

 

Jediným způsobem, jak tyto hodnoty přesto prosazovat, se stává politika,

neboť pouze politická moc je schopna stanovit taková pravidla,

zákony a normy, které omezí jednání motivované čistě zvyšováním procentuálního

zisku. Zároveň pouze politika dokáže zajistit, aby se z veřejných

rozpočtů financovaly programy a projekty, které dané hodnoty

prosazují. Jistě se dá najít velké množství případů, kdy vlády využívaly

svoji moc k omezování čistě tržního prostředí zejména k tomu, aby obohatily

svoje podporovatele a známé (například státní podpory pro ropné

firmy), a další velké množství případů, kdy vládní omezení čistě tržního

prostředí reálně pomohlo určité hodnoty prosadit (například zvýšení minimální

mzdy v USA).

 

Problém v USA ale spočívá právě v hluboce zakořeněném skepticismu

vůči veřejné správě, který je navíc velmi efektivně využíván k manipulativním

kampaním například proti veřejnému zdravotnímu pojištění.

Nedořešená rasová otázka tento problém dále prohlubuje, neboť bohatší

bílí Američané odmítají platit vyšší daně, protože se obávají, že budou

použity primárně na podporu chudších lidí, kteří často mají jinou barvu

pleti.

 

Americká forma tržní ekonomiky je proslulá především tím, jak je

ostrá – odbory toho moc nezmůžou, vyhazování lidí je naopak oslavováno

v televizních reality show (kdy se diváci celkem morbidně těší, kdy

už přijde slavná věta „you are fired!“). Snižování počtu zaměstnanců je

často odměněno zvýšením ceny akcií firmy na burze – firma totiž vysílá

jasný signál, že se chce zbavit přebytečné zátěže a snižuje svoje náklady.

Jak píše již zmiňovaný Ronald Dore, hlavním a často jediným kritériem

při ekonomických rozhodnutích amerických firem je prospěch jejich akcionářů.

184 To vypadá na první pohled v pořádku, protože čí jiné zájmy

by firma měla zastávat? V takto nastaveném systému není příliš prostoru

pro práva zaměstnanců, ochranu životního prostředí či prosperitu

komunit, ve kterých firma působí. V těchto oblastech je potřeba splnit

zákonem předepsané minimum, případně si najmout kreativní právníky,

účetní a konzultanty, aby se i tyto regulace minimalizovaly či rovnou

obešly. Pokud si toto uvědomíme, najednou nám začne americká politická

rétorika o nutnosti snížit nebo se dokonce zbavit vládních regulací

dávat větší smysl – nutnost dodržovat regulace je často v přímém rozporu

s principem dosahování nejvyššího možného zisku pro akcionáře. Pokud

se politicky podaří vládní regulace prosadit, jsou výsledkem tvrdého

lobbistického souboje a politického balancování, takže jsou dlouhé,

 

184 Ronald P. Dore: Stock Market Capitalism, Welfare Capitalism, s. 15.

 

Ceske_probuzeni.indd 180 06.02.19 9:54

 

181

 

 

těžko srozumitelné a obsahují řadu výjimek, což je následně používáno

jako další argument pro jejich zrušení, a to často i těmi, jejichž zájmy

regulace hájí.

 

Konkrétně Obamova reforma zdravotnictví je příkladem regulace

celého jednoho odvětví ekonomiky, ve kterém se ročně protočí 16 %

HDP, tj. přes 4 biliony (4000 miliard) dolarů.185 Přestože bylo očividně

potřeba předražený systém reformovat a stát by měl mít v této reformě

zásadní slovo už proto, že platí přes 50 % výdajů zdravotním pojišťovnám

z vládních programů Medicare a Medicaid, vznikl nepopulární

tisícistránkový paskvil, kterému laik těžko porozumí. Jak si však pamatujeme

z časů Billa Clintona, reálnou alternativou bylo nemít reformu

vůbec žádnou. Pro účely této kapitoly je ale důležité, že stát svými regulacemi

tvoří často jedinou bariéru snahám zvyšovat zisky pro akcionáře

za každou cenu.

 

Ekonomický model založený na jasném zacílení na zisk je na první

pohled přitažlivý z několika důvodů. Předně vytváří konstantní tlak na

zvyšování efektivity práce, což je důležitý faktor pro zvyšování bohatství

celé společnosti. V idylických dobách rozvoje amerického průmyslu tak

jeden dělník vyrobil za směnu nejdříve jenom jednu ledničku, pak za použití

efektivnějších technologií a postupů ledničky dvě, pak tři a nakonec

třeba ledniček pět. Jeho práce se tak stala pětkrát užitečnější a při stejných

cenách ledniček by se mu i mzda (a s ní související životní úroveň)

měla zvýšit pětkrát – mohl by si pak například pořídit pětkrát větší ledničku.

Tlak na zvyšování efektivity je tedy přímo navázán na zvyšování

celkového bohatství ve společnosti a je nezpochybnitelné, že americká

společnost jako celek v průběhu 20. století opravdu výrazně zbohatla.

 

V poslední době se však začínají ukazovat limity výše zmíněného ekonomického

modelu. Prvním problémem je to, že se zvýšení efektivity

práce neprojevuje na zvyšování mezd. Dělník tedy vyrábí pětkrát více

ledniček za směnu, ale už nedostane pětkrát vyšší plat. Firma tak vytvoří

vyšší zisky, které skončí na astronomických platech manažerů nebo se vyplatí

akcionářům, případně je firma může dále investovat. Neskončí ale

v peněženkách řadových pracovníků, čímž se nůžky sociální nerovnosti

automaticky rozevírají. V minulosti také nebyl přenos zisků ze zvýšené

produktivity na řadové pracovníky automatický, ale byl tvrdě vybojován

především odbory a politickým tlakem na zvyšování minimální mzdy.

Proč tyto dva faktory přestaly fungovat?

 

185 World Bank, Current health expenditure (% of GDP), https://data.worldbank.org/indicator

/SH.XPD.CHEX.GD.ZS.

 

Ceske_probuzeni.indd 181 06.02.19 9:54

 

182

 

Odbory se dostaly od nástupu Ronalda Reagana pod obrovský

politický tlak, který vedl k okrajování jejich pozice ve vyjednávání se

zaměstnavateli. Zde je potřeba přiznat, že z podstaty věci je možné to

s odborovým hnutím i přehnat – požadavky zaměstnanců mohou být

nerealistické a ohrožovat konkurenceschopnost a flexibilitu firem. Příliš

silné a apriori konfliktní odbory mohou zaměstnavatele vydírat hrozbou

stávek a navíc vyžadují povinné odvody od všech zaměstnanců.

Přílišná ochrana zaměstnanců se snadno může zvrhnout v nemožnost

vyhodit líné, neschopné či nepotřebné pracovníky, což opět ohrožuje

přežití firmy. Například v případě amerického automobilového průmyslu

se největšímu odborovému svazu United Auto Workers podařilo ve své

době vyjednat velmi dobré podmínky pro zdravotní a penzijní pojištění

zaměstnanců i pro léta, kdy už budou v důchodu. V době poklesu výroby

a snižování stavů se však ukázalo, že americké automobilky nejsou

schopny tyto dlouhodobé dohodnuté závazky vůči bývalým zaměstnancům

plnit, což výrazně přispělo k nucené restrukturalizaci General

Motors v rámci finanční krize, která začala v roce 2008. Výše zmíněné

argumenty přispěly k výraznému omezení postavení odborů, které je

ve výsledku garantováno politicky. Politický rozměr má i to, že vrcholní

manažeři, kteří ve světovém srovnání získávají v USA násobně více peněz

než jejich zaměstnanci, nejsou za svoje chování stíháni a v případě

odchodu je jim vypláceno velmi vysoké odstupné.186

 

Přeměna Spojených států na postindustriální ekonomiku s vyšším podílem

služeb tomuto trendu pouze napomohla – je mnohem snazší odborově

organizovat dělníky v jedné továrně, kde se v rámci jedné směny

všichni znají, než zaměstnance ve službách, které jsou více decentralizované

a flexibilní. Zaměstnanci ve službách jsou také zpravidla mnohem

lépe nahraditelní, takže jejich vyjednávací pozice je slabší. Americké firmy

také aktivně bojují proti zakládání odborů, známý je v tomto ohledu

především již zmiňovaý gigantický Walmart, který zaměstnává v USA

přes milion lidí. Pokud v některé pobočce hrozí založení odborů, přiletí

tam speciální tým, který pomocí výhružek a pobídek zaměstnance

od tohoto kroku zpravidla odradí (nejúčinnějším argumentem je hrozba

zavření celé pobočky). Ve výsledku jsou odbory tak slabé, že nejsou

schopny zajistit, aby se zvýšení produktivity a zisku odráželo ve zvyšování

mezd.

 

186 Michael Yglesias, Outsource the CEO, k dispozici na http://www.slate.com/articles/business

/moneybox/2013/07/american_ceo_pay_u_s_executives_are_paid_way_more_than

_foreigners.html, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 182 06.02.19 9:54

 

183

 

V této situaci představuje jedinou možnost federální vláda, která

může zvyšovat minimální mzdu. Je to však velmi hrubý nástroj, který

nejvíce pomáhá poměrně úzké vrstvě těch nejchudších zaměstnanců.

Není také možné rozlišit, ve kterých firmách minimální mzda odpovídá

nízké produktivitě a její navýšení může být likvidační, a kde jde opravdu

o napravení extrémního nepoměru mezi vysokou efektivitou a ziskovostí

a nízkými platy zaměstnanců. Navíc je to jasný příklad vládního zásahu

do tržních vztahů, který je z tohoto důvodu u Republikánské strany velmi

nepopulární a politicky snadno napadnutelný. Prezidentu Obamovi

se tedy podařilo pouze zvýšit minimální mzdu u federálních zaměstnanců

a kontraktorů, což mohl učinit formou exekutivního příkazu.187 Jak

je ale vidět, je to federální vláda, která nakonec řeší strukturální problém

vznikající z nastavení americké ekonomiky.

 

Dalším strukturálním problémem současné americké ekonomiky je

udržování mýtu o tom, že každý se může tvrdou prací stát milionářem,

v situaci, kdy statistiky jasně ukazují, že reálná sociální mobilita je dokonce

nižší než v Evropě.188 Američané, kteří mýtu o neomezených možnostech

pořád věří, jsou tedy pod velkým sociálním a psychologickým

tlakem stát se úspěšnými a bohatými. To je na jednu stranu důležitým

motivátorem, který vede k vyššímu pracovnímu nasazení a ochotě riskovat

v nových projektech. Strach z neúspěchu ale vede i k časté neplacené

práci přesčas či nečerpání dovolené, což z evropského hlediska výrazně

snižuje kvalitu života. Nebezpečné však je to, nakolik je toto pracovní

nasazení postaveno na iluzi – čím dál tím více se ukazuje, nakolik nereálné

je se pouhým zvýšeným pracovním nasazením vypracovat do vyšších

pozic. Mediálně jsou tyto příběhy pořád velice atraktivní, protože

rezonují s původním mýtem, nicméně je potřeba si uvědomit, jak malého

počtu lidí se v dnešní době týkají.189

 

Kurt Vonnegut to ostatně věděl už dávno, když v úvodní povídce své

novely Jailbird (č. Kriminálník, 1995) popisuje situaci, kdy každý před

vstupem do ráje musí předstoupit před nebeské účetní, kteří mu ukážou,

kam Bůh v jejich životě umístil úžasné příležitosti ke zbohatnutí, a oni

jich pouze nedokázali využít. Když to vidí Einstein, tak pošle Bohu stíž-

 

187 United States Department of Labor, Executive Order 13658, k dispozici na: https://www.dol

.gov/whd/flsa/nprm-eo13658/factsheet.htm, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

188 Michael D. Carr – Emily E. Wiemers: The decline in lifetime earnings mobility in the U.S.:

Evidence from survey-linked administrative data.

 

189 Isabell Sawhill – John E. Morton: Economic Mobility: Is the American Dream Alive and Well?,

k dispozici na: https://www.brookings.edu/wp-content/uploads/2016/06/05useconomics

_morton.pdf, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 183 06.02.19 9:54

 

184

 

nost, ať tuto stresující praxi ukončí, a argumentuje tím, že kdyby každý

dokázal tuto příležitost využít, tak by se ekonomika nutně zhroutila.

Bůh mu na to v odpovědi pohrozil, ať už radši mlčí, nebo mu sebere jeho

oblíbené housle.190

 

I když je honba za materiálním úspěchem důležitým ekonomickým

motorem, způsobuje na abstraktnější úrovni další problémy – člověk

může svůj úspěch přesvědčivě demonstrovat bohužel nejlépe okázalou

spotřebou. Z environmentálního hlediska to představuje velký problém,

protože je potřeba vyrábět více a více zbytečně velkých a zbytečně nákladných

věcí, které reálně nejsou nezbytné. Navíc je většina Američanů

ochotná se kvůli této okázalé spotřebě i zadlužit, jen aby nezůstali pozadu.

 

Chápu, že je to stará a poměrně otřepaná myšlenka, ale v dnešní

době je dobré si ji připomínat už proto, že tento typ uvažování není

z celoplanetárního hlediska udržitelný, jakkoliv je pro mnoho lidí všude

na světě velmi svůdný. Snahy vybudovat ve Spojených státech ekonomiku,

která by byla založená na zajištění dostatečné a zároveň udržitelné

životní úrovně pro všechny, jsou především s ohledem na pokračující důležitost

představy o vypracování se k nadstandardnímu úspěchu, reálně

demonstrovaného spotřebou, jen těžko představitelné.

 

Americká představa o ekonomickém úspěchu, který je definovaný především

tím, že na tom budu lépe než ostatní, také podrývá dlouhodobou

naději, kterou mělo přinést zavádění moderních technologií a efektivnějších

pracovních postupů – a to, že se například bude pracovat kratší

dobu. Tato myšlenka, která stojí za dnešním standardním 40hodinovým

pracovním týdnem, bývala měřítkem ekonomického pokroku a inspirací

pro snahy o lepší kvalitu života. Ve zbývajícím čase se totiž vytváří prostor

pro kreativitu, kulturu, rodinné vazby a v neposlední řadě i o starost

o veřejný prostor. V poslední době tuto myšlenku oživil například

nejbohatší muž Mexika Carlos Slim191 a řada amerických firem už svým

zaměstnancům nabízí práci pouze čtyři dny v týdnu.192

 

Koncepčně je ale potřeba přiznat, že jde v podstatě o antitezi současného

amerického ekonomického modelu. Aby bylo možné pracovat pouze

čtyři dny v týdnu, musel by stát vykonávat dohled, aby nikdo nezískal

 

190 Kurt Vonnegut: Jailbird. A Novel, New York: Dial Press Trade, 1999, s. 77.

 

191 Patricia Laya: Mexico’s Richest Man Wants a Three-Day Workweek, k dispozici na: https://

www.bloomberg.com/news/articles/2016–08–04/mexico-s-richest-man-wants-a-three-day

-workweek, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

192 Chris Weller: Experts think a 4-day work week would be more beneficial than 5, k dispozici

na: http://www.businessinsider.com/why-we-should-have-a-4-day-work-week-2016–5, poslední

přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 184 06.02.19 9:54

 

185

 

konkurenční výhodu tím, že toto nařízení poruší a bude nutit své zaměstnance

pracovat déle. V mnoha případech by navíc sami zaměstnanci

chtěli pracovat více, aby se na pomyslném žebříčku ekonomické úspěšnosti

dostali před ostatní. Pokud se k tomu ještě připočte ztráta konkurenceschopnosti

vůči zemím, kde jsou lidé ochotni za menší peníze

pracovat mnohem déle, jeví se prosazení takové myšlenky v americkém

kontextu jako nerealizovatelné. Tragické je, že mýtus individualistické

honby za materiálním úspěchem v tomto případě přebíjí dlouhodobé

naděje na lepší budoucnost pro všechny.

 

Ceske_probuzeni.indd 185 06.02.19 9:54

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

14. Závěr: Spojené státy

jako zrcadlo i varování

 

 

Práce obhajuje základní tezi, že zabývat se Spojenými státy (a přeneseně

i Kanadou i Mexikem) je dnes v České republice podnětné, užitečné

a poučné. Důvodem však není nekritický obdiv a snaha o napodobování

velmoci, které přišly jako reakce na vítězství USA ve studené válce.

České probuzení z amerického snu z názvu knihy míří k tomu, že je

zapotřebí se na Spojené státy dívat realisticky a kriticky. Řada aktuálních

sociálních a politických problémů je na obou stranách Atlantiku

podobná a je dobré vědět, jak se s nimi v USA vypořádávají – a s jakým

úspěchem.

 

První část knihy se věnovala významu a rezonanci témat svázaných se

Spojenými státy v České republice. První kapitola této části analyzovala,

jakým způsobem je sociálně konstruována kolektivní paměť určující pro

vývoj vzájemných vztahů. Ukazuje se, že od skončení studené války se

postoje české veřejnosti ke Spojeným státům zproblematizovaly, a to jak

kvůli nepopulárním krokům amerických administrativ, tak i kvůli prosazování

alternativních verzí historické paměti v mediálním prostoru. Druhá

kapitola se zaměřuje na komemorační aktivity spojené s USA a poukazuje

na dvojí chápání pozitivního přínosu amerického vlivu v České

republice, které není tak jednoduché spojit v koherentní narativ. Třetí

kapitola pak analyzovala témata závěrečných prací v oboru americká studia,

z čehož vyplynulo, která témata studenty zajímají a kterým se raději

vyhýbají. To tvoří odrazový můstek pro vytyčení výzkumého programu

do budoucna.

 

První část knihy jako celek ukazuje, že Spojené státy jsou v České republice

vnímány jako zrcadlo svého druhu – na základě politické i sociální

situace si do nich projektujeme své naděje, obavy i politické postoje.

Vzhledem k vnitřní rozmanitosti i polarizaci Spojených států se ukazuje,

že Spojené státy mohou symbolizovat řadu vnitřně nekonzistentních

 

Ceske_probuzeni.indd 186 06.02.19 9:54

 

187

 

věcí zároveň, jak si kdo vybere. Je tedy z velké části na nás, jakým způsobem

si chceme USA připomínat a které události necháme rezonovat.

Druhá část se věnuje nástinu pozitivních a negativních inspirací ze

Spojených států. Hlavním cílem těchto kapitol je obohatit debatu na tato

témata v České republice. Spojené státy by rozhodně neměly být v tomto

smyslu jedinou relevantní zemí, nicméně už kvůli jejich velikosti a geopolitickému

významu je užitečné mít dobrou představu o tom, jaké problémy

tam vznikají a jaké názory zaznívají v diskusích na jejich řešení.

 

Pokud zvolíme tento pohled na Spojené státy, nevyhneme se problematice

normativních, hodnotových soudů či měřítek. I když lze vycházet

z řady dostupných objektivních dat, pokud se k nim chceme smysluplně

vyjádřit a ne je pouze vršit na sebe, této interpretační výzvě se v závěru

nevyhneme. Základním hodnotovým východiskem, ze kterého vychází

i tato práce, je myšlenka směřování ke spravedlivější společnosti, která

respektuje základní práva a svobody svých členů. Myšlenky Deklarace

nezávislosti USA jsou v tomto ohledu eticky i hodnotově správné, nicméně

jejich naplňování pokulhává jak v samotných Spojených státech, tak

i v České republice. Právě schopnost reflektovat tyto problémy v komparativním

kontextu je jedním ze základních přínosů teritoriálních studií.

 

Z tohoto pohledu není smyslem této práce objektivně vyřešit předestřená

témata, ale poukázat na jejich relevanci a vyvolat o nich další konstruktivní

diskusi.

 

Je zarážející, že ve Spojených státech dnes převládá pocit, že se současná

mladá generace má hůř než generace předchozí a že vyhlídky pro

děti jsou ještě horší – školné a životní náklady se budou zvyšovat, globální

konkurence bude tlačit na snižování platů, veřejné služby se budou

dále omezovat a většina lidí bude mít jako hlavní starost to, aby zaplatili

měsíční splátky z vysokých dluhů, které si často přinesou už ze studií.

Tato dystopická představa je bohužel postavená na logických důsledcích

strukturálního fungování amerického ekonomického modelu, kdy

je ziskovost korporací tou nejvyšší mantrou. Je důležité si uvědomit, že

jako korektiv dlouhodobě funguje pouze politický protitlak, který za

pomoci daní, regulací a veřejných výdajů zmírňuje a otupuje negativní

důsledky neúprosné ekonomické struktury. Odkud by ale tento protitlak

měl přijít?

 

Velký globální výzkum193 ukázal, že zejména v Evropě a v USA lidé

ztratili naději na to, že by se jejich dětem mohlo dařit lépe než jim.

 

 

193 People in western countries pessimistic about future for young people, k dispozici na: https://

www.ipsos-mori.com/researchpublications/researcharchive/3369/People-in-western-countries

-pessimistic-about-future-for-young-people.aspx, poslední přístup 30. 1. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 187 06.02.19 9:54

 

188

 

Proč je ale tak těžké vidět novou naději a politicky ji prosazovat? Nevíme

snad, jak lepší život vypadá?

 

Většina lidí, (zejména pak ti, co mají děti), to ví velmi dobře:

 

Ocenili bychom, kdybychom měli víc času na naše rodiny.

 

Bylo by pěkné mít víc času na naše kamarády a známé.

 

Hodilo by se víc času na to, co nás baví.

P

otřebovali bychom víc času na to, abychom se mohli aktivněji zajímat

o to, co se chystá v naší čtvrti, v našem státě, na naší planetě.

 

Pěkné by bylo mít víc času na to, abychom mohli číst zajímavé knihy,

vidět dobré filmy a navštívit zajímavá divadla a výstavy.

 

Asi nejobecněji se to dá říct takto: Chceme víc času na to, abychom

dělali to, co považujeme za správné a důležité.

 

Zní to dobře, navíc jsme se v tomto směru oproti minulosti dost posunuli.

 

Máme další dechberoucí nové technologie, tak proč nejsme všichni

naplněni nadějí a v klidu nechystáme radostné oslavy civilizačního

pokroku?

 

Jsou pro to dva hlavní důvody – jeden vnitřní a jeden vnější.

 

Vnějším důvodem jsou staré dobré peníze, respektive ekonomická výkonnost.

 

Všichni víme, že by bylo výborné, kdyby například ve školách

bylo více kvalitních učitelů, v nemocnicích více kvalitních doktorů a sester

a ve veřejném prostoru více kvalitních umělců.

 

Všichni tito užiteční lidé ale musí být nějak zaplaceni. Zejména po finanční krizi je většina

rozvinutějších států výrazně zadlužena a „nemůže si dovolit“ platit všem

kvalitní vzdělání ani zdravotnictví, natožpak kulturu. Věřitelé drží státní

dluhopisy za účelem stabilního zisku z úroků a rozhodně nejsou ochotni

suplovat funkce státu. Existuje tedy spoustu důležité a potřebné práce,

kterou ale státy nejsou ochotny nebo ani nemohou zaplatit.

 

Bohužel ani slavná neviditelná ruka trhu se o kvalitní vzdělání chudších dětí a o důstojnou

péči pro chudší seniory postarat neumí, natož aby pěstovala

kvalitní umění ve veřejném prostoru dostupné pro všechny.

 

V atmosféře strachu ze zadlužené budoucnosti se ekonomická výkonnost

stává nejvyšší metou – člověk je zejména z pohledu obřích společností

redukován na „lidský zdroj“, který je potřeba co nejlépe vyždímat

pro účely maximalizace zisku. Kdo není dostatečně efektivní, pryč s ním,

protože musíme studovat a pracovat tak tvrdě a tak dlouho a tak levně,

že v tom v globální konkurenci předčíme všechny ostatní. Není divu, že

takto nastavený systém nevzbuzuje do budoucna příliš nadějí na lepší

život.

 

Vnitřní důvod, který vzbuzuje beznaděj, je ten, že jsme mentálně příliš

zvyklí na stávající systém uvažování a nejsme schopni se odpoutat od

určitých zajetých druhů chování a jednání. Neplatí to určitě pro všechny,

 

Ceske_probuzeni.indd 188 06.02.19 9:54

 

189

 

ale pro řadu lidí bohužel ano: Bydlíme v přetopených bytech, i když si

stěžujeme na zvyšující se ceny tepla. Zbytečně jezdíme samotní po městě

autem, i když víme, že to zamořuje vzduch pro všechny ostatní. Jíme

maso často i dvakrát denně, i když by to stačilo dvakrát za týden. Nevadí

nám zastaralý a demotivující školský systém, i když víme, že spoustu dětí

od touhy se něco naučit spíš odrazuje. Bojíme se pár stovek zraněných

uprchlíků ze Sýrie jenom proto, že jsou to muslimové. Nezajímá nás, co

se děje v Africe, protože si myslíme, že se nás to netýká. Nadáváme na

politiky, ale sami pro veřejné věci nic neděláme. Nečteme delší články,

ale drby o celebritách. Vyhazujeme spoustu jídla. V tomto výčtu by se

dalo pokračovat, nicméně je potřeba konečně spíš začít křesat nějakou

naději. Kde ji ale hledat?

 

Technologie vždy lidem primárně šetřila práci – kdo by chtěl mlít

mouku mezi kameny ručně, když to za něj může udělat mlýnský kámen

poháněný vodou. Technologicky dnes není problém úplně všem lidem

poskytnout dostatek jídla, vody, ošacení, mobilů i základního bydlení,

a vytvořit tak prostor a čas na to, aby se lidé mohli věnovat tomu, co považují

za důležité a potřebné. Kvůli ekonomickému tlaku jsou však technologie

spíše nástrojem k tomu, aby lidé ještě více a ještě déle pracovali,

případně aby při tom byli pod větší kontrolou. Efektivita ekonomiky

díky technologiím stoupá, ale je využívána k tomu, aby se stále zvyšovala

produkce, místo toho aby se díky tomu vytvářely lepší podmínky pro

zaměstnance (a například se snižoval čas nutně strávený v práci).

Naděje ale naštěstí spočívá v tom, že jsme občas schopni změnit svoje

uvažování, a to k lepšímu – například lidem před 25 lety začal dost lézt

krkem reálný socialismus, tak se ho zbavili. Každý, kdo teď znovu viděl

dokumentární záběry z obřích manifestací z té doby, snad pochopil, že

změna v uvažování lidí je reálná a možná. Došlo také k velkému posunu

vzhledem k uvažování o našem okolí, které přestává být pouze prostorem

pro realizaci našich osobních choutek, ale stává se sdíleným prostorem,

který má cenu kultivovat. Abychom zachovali naději, potřebujeme

dnes zřejmě podobně zásadní změnu v uvažování.

 

Odkud by ale měla přijít? Někoho to možná překvapí, ale ze strany

staré dobré morálky – je potřeba mnohem víc a mnohem důkladněji uvažovat

o tom, co je správné a co není, a pro ty správné věci být připraven

i něco obětovat.

 

Proč by to mělo fungovat? Protože být na té „správné“

straně představuje velkou motivaci k tomu něco změnit, a to včetně vlastního

uvažování a chování. Jak už bylo naznačeno v úvodu, zkoumání

různých teritoriálních kontextů tomu může velmi napomoci – a nemusí

se nutně jednat pouze o zkoumání Spojených států.

 

Ceske_probuzeni.indd 189 06.02.19 9:54

 

190

 

Velkým problémem dneška je totiž to, že se zkoumáním a hodnocením

toho, co je správné, většina lidí raději moc nezabývá.194

 

 Prioritu mábobvykle to, co je ekonomicky výhodnější, případně to, co je ještě legální.

Navíc poznat, co je správné a co není, je v mnoha případech složité,

subjektivní a sporné, takže je často nejjednodušší na to vůbec nemyslet,

zvlášť když je na všechno málo času. To je ale velká chyba, protože už samotná

rezignace na snahu o správná rozhodnutí je morálním selháním –

historie je plná otřesných událostí, ke kterým došlo jen díky blazeované

lhostejnosti okolí. Recept na naději je tedy na první pohled jednoduchý,

ale o to složitější bude převést ho do praxe: je potřeba víc chtít dělat to,

co považujeme za správné, a zároveň i víc uvažovat o tom, co vlastně

správné je a co není. Není to určitě snadná cesta, nicméně z temných časů

se jinak dostaneme jen stěží.

 

Obamova jinak pěkná řeč o stavu Unie z 20. ledna 2015195 ohledně

nutnosti posunout se od bezbřehého individualismu ke sdíleným hodnotám

je z tohoto pohledu nedostatečná – v podstatě se snaží optimisticky

nastartovat americkou ekonomiku, aby všechno bylo „jako dřív“, aniž by

přiznávala, že i v obdobích růstu byla americká ekonomika postavena na

pochybných základech maximalizace materiální spotřeby. Slavoj Žižek

to říká ve svém provokativním filmu Pervert’s Guide to Ideology (rež. Sophie

Fiennesová, 2012) přesně – problém není to, že by lidé přestali snít,

ale to, že sní špatný sen, který je navíc přiživovaný sofistikovanou a všudypřítomnou

marketingovou mašinérií. Představa, že Američané mohou

žít plnější a hodnotnější život, aniž by měli velké domy a velká auta

s velkou spotřebou, by vyžadovala takovou změnu uvažování, na které

není ani řada demokratů připravená. Vyhrocená debata ohledně správné

míry státních zásahů do ekonomiky je z tohoto pohledu falešná – reálná

ekonomická změna nastane pouze v důsledku změn v uvažování a jednání

konkrétních lidí, včetně spotřebitelských voleb. Ekonomický úspěch

a rozvoj měst jako Seattle nebo Denver svědčí o tom, že je to minimálně

v regionálním měřítku možné.

 

Ekonomika je totiž nakonec založena na konkrétních činnostech, které

lidé dělají a které jsou prospěšné buď druhým lidem (a ti za ně proto

platí), anebo pro společnost (a ta za ně proto platí). Z tohoto pohledu

je i vytváření nových pracovních míst závislé na změně myšlení – pokud

by více lidí chodilo do divadla, obživu by našla spousta dalších herců.

 

194 Zdeňka Petáková: O smyslu vědy, s. 12.

 

195 Transkript projevu je k dispozici na stránkách Archives.gov na: https://obamawhitehouse

.archives.gov/the-press-office/2015/01/20/remarks-president-state-union-address-january

-20–2015, poslední přístup 20. 8. 2017.

 

Ceske_probuzeni.indd 190 06.02.19 9:54

 

191

 

Pokud by společnost opravdu chtěla mít v každé třídě pouze 20 dětí,

zaměstnala by se spousta dalších učitelů. Pokud by se všichni Američané

chtěli naučit lyžovat, zaměstnání by mohly získat tisíce lyžařských instruktorů.

 

V tomto ohledu byl již zmiňovaný Obamův projev opět nedotažený:

v souladu s populistickou tradicí nemluvil o tom, jaká pracovní

místa je potřeba vytvářet, ale spíš o tom, jak pracovní místa přitáhnout

a udržet v USA, a tak je v podstatě „ukrást“ globální konkurenci – navíc

hlavně za tím účelem, aby americké výrobky pak v podobě vzrůstajícího

exportu opět zaplavily svět. Toto uvažování až podezřele připomíná

vyhrocený ekonomický nacionalismus z 1. poloviny 20. století, pro nějž

je volný obchod pouze jedním z nástrojů na prosazování vlastních cílů

a který nebere ohledy na dopady svého jednání v jiných částech světa.

Se zvolením Donalda Trumpa se tato tendence bohužel dále posílila

a jen zvýšila naši potřebu dívat se na Ameriku normativním prizmatem

správného a špatného, které navíc sám Trump často a rád používá.

 

Trumpova osobnost snad nemůže být více polarizující, čímž automaticky

vyvolává hlubší celospolečenskou debatu o normách a hodnotách,

která výrazně rezonuje i v České republice. Ukazuje se, že xenofobie, islamofobie,

podprahový rasismus, odmítání boje proti změnám klimatu,

kult osobnosti či sexismus zdaleka nejsou překonaná témata minulosti,

ale spíše znovuobjevené politické a etické výzvy současnosti, které spolu

navíc navzájem souvisí. Můžeme pouze doufat, že kvalitní vzdělávání

poskytne společnostem na obou stranách Atlantiku solidní základ

pro to, aby se s těmito výzvami dokázaly vyrovnat a neskončily v pasti

cynických manipulativních politiků, kteří staví své programy primárně

na strachu a nenávisti. Vzhledem k reálnému i symbolickému vlivu

Spojených států ve světě je to další pádný důvod vývoj v USA pozorně

sledovat a brát si z něj kriticky jak pozitivní, tak negativní ponaučení.

Bude se nám to velmi hodit i pro klíčové politické, ekonomické i sociální

výzvy u nás doma.

 

14.1 Výzkumný program do budoucna

 

Na základě již předložených prací lze vytyčit podnětné směry výzkumného

programu katedry i do budoucna. Ukazuje se, že pro studenty by

soubor návodných témat byl nápomocný při volbě témat, která by jinak

třeba sami neobjevili.

 

Jedním z obecnějších témat, které zasluhují zpracování, je jistě koncept

americké výjimečnosti a to, jakým způsobem se projevuje v různých

 

Ceske_probuzeni.indd 191 06.02.19 9:54

 

192

 

oblastech. Tato výjimečnost může být do budoucna zdrojem síly i slabosti,

nicméně tento koncept bude pro Spojené státy relevantní ještě

dlouhou dobu. Koncept výjimečnosti se navíc proměňuje v čase a nabývá

nových významů. Vhodným metodologickým nástrojem je například

srovnání projevů prezidentů.

 

Důležitým tématem ke zpracování je určitě problematika mizející

střední třídy, která má svoje ekonomické, politické i sociální pozadí.

Střední třída je pod ekonomickým tlakem již od 80. let 20. století, a tak

bude zajímavé sledovat i vývoj tohoto problému v čase.

Výrazné demografické proměny, kterými procházejí Spojené státy, si

také zasluhují výzkumnou pozornost. Opět má tato problematika ekonomický,

politický i sociální rozměr a opět lze zkoumat vývoj v čase. Vzhledem

k výrazným regionálním odlišnostem má smysl analyzovat i vývoj

v jednotlivých státech či městech. Problematika soužití mezi různými

demografickými skupinami je důležitou a velmi relevantní součástí takto

zaměřeného výzkumu. Otázka, jakým způsobem demografické proměny

ovlivňují širší pojetí americké identity, je také velmi podnětná s ohledem

na budoucí vývoj. V těchto otázkách se jako vhodný metodologický nástroj

nabízí porovnání dat z oficiálních, podrobných sčítání lidu, která

se konají každých 10 let.

 

Další skupina výzkumných témat se týká ekonomické proměny USA

za posledních 30 let. Deindustrializace, nové technologie či rozvoj finančnictví

zásadním způsobem ovlivnily nejen americkou ekonomiku,

ale ve výsledku i politiku a společnost. Například vítězství Donalda

Trumpa nelze pochopit bez analýzy ekonomických proměn posledních

desetiletí a obav, které u určitého segmentu populace tyto změny vyvolávají.

Podrobnější zkoumání zasluhuje určitě i ekonomické provázání

s Čínou a jeho praktické důsledky, které tvoří protiváhu k představám

o velmocenském soupeření v pacifickém regionu. Globální provázanost

velkých amerických firem s ekonomikami dalších zemí je také vhodné

téma k dalšímu výzkumu. Velmi důležité jsou i ekonomické, politické

a sociální důsledky aplikace nových technologií, které výrazně proměňují

sdílenou sociální realitu.

 

Velké množství témat se nabízí také v analýze proměn veřejných politik,

ať už v oblasti školství, imigrace, sociálního zabezpečení, či zdravotnictví.

Abychom lépe chápali současnou situaci a současné debaty na

daná témata, je klíčové mít představu o historickém vývoji v dané oblasti.

Specifickým tématem, které zasluhuje větší pozornost, je analýza vývoje

rozpočtu v jednotlivých oblastech, včetně praktických důsledků jednotlivých

programů. Rozdělování veřejných zdrojů je klíčové pro pochopení

 

Ceske_probuzeni.indd 192 06.02.19 9:54

 

193

 

reálných politických priorit. Je také vhodným základem pro komparativní

studie.

 

V oblasti vztahů s okolním světem bude vhodné zaměřit se na proměny

postavení USA ve světě od skončení studené války. Analýza vývoje

vzájemných vztahů s Evropou, Ruskem či Čínou je užitečná pro chápání

současného stavu. V souladu s konstruktivistickým přístupem lze více

pracovat s průzkumy veřejného mínění a sledovat proměny názorů na

roli USA ve světě v různých státech. Specifickým tématem v tomto ohledu

je prosazování amerických kulturních a politických hodnot a diskuse

ohledně jejich univerzální aplikovatelnosti.

 

Podnětná témata lze také určitě najít v oblasti zajišťování energetické

bezpečnosti, která často stojí v protikladu k ochraně životního prostředí.

Tyto dvě otázky budou nabývat na důležitosti a podrobnější analýza

jejich vývoje či dílčích otázek s nimi spojených bude velmi hodnotná.

Vzhledem k politickému vývoji, kdy prezidenta Obamu vystřídal

v úřadu Donald Trump, se jako vhodné téma výzkumu jeví i analýza

polarizace americké společnosti, která má regionální základ. V klíčových

otázkách týkajících se role státu, autority, rodiny, sexuality, represe, globální

ekonomiky či práv menšin došlo k výraznému rozdělení společnosti

a je tedy namístě se ptát, nakolik lze vůbec hovořit o obecných amerických

hodnotách. Toto rozdělení má opět zásadní politické, ekonomické

i sociální důsledky.

 

Z teoretičtějších směrů dalšího výzkumu je možné se zaměřit například

na vazbu mezi dominantními diskursy v USA a jejich reálnými dopady

na sociální realitu, ať už je to právě v otázce individualismu, amerického

snu, či migrace. Jak říká Slavoj Žižek ve filmu The Pervert’s Guide to

Cinema, je důležité chápat iluze, které strukturují naši realitu. Toto tvrzení

je platné jak pro interpretaci filmů, tak pro snahu chápat okolní svět.

Zpracování těchto témat má potenciál obohatit český veřejný diskurs

a vytvořit další střípky do mozaiky, která ve výsledku utváří náš pohled

na Spojené státy. Čím plnější tato mozaika bude, tím snáze na ni bude vidět,

nakolik převládají momenty představující pozitivní inspiraci a nakolik

se jedná spíše o odstrašující příklady. V tomto ohledu je třeba se nebát

podložených normativních (hodnotících) soudů, neboť se tak výzkum

stává relevantní pro konstruktivní diskuse i v rámci české společnosti.

Z hlediska metodologie je třeba si vždy jasně vytyčit hlavní výzkumné

otázky či teze a odůvodnit jejich relevanci, včetně kontextu dalších

zdrojů k danému tématu. Často se bude jednat o případové studie, ty

by však měly mít zobecňující závěry a zhodnotit hlavní implikace, které

z těchto závěrů vyplývají. Podnětné jsou v tomto smyslu úvahy Imma-

 

Ceske_probuzeni.indd 193 06.02.19 9:54

 

194

 

nuela Wallersteina ohledně provázanosti historických jevů s politikou,

ekonomikou i kulturou.196

Konkrétní případové studie by vždy měly sloužit jako dílčí odpovědi

pro zásadnější obecnější otázky. Ty se mohou týkat udržitelnosti amerického

politického a ekonomického modelu do budoucna, funkčnosti

kooperativních či kompetitivních modelů nebo zacházení s reálnou nerovností

či asymetrií. Obecná otázka vyrovnávání se s jinakostí je z tohoto

pohledu také nosná.

 

Z hlediska budoucnosti transatlantických vztahů je třeba zkoumat,

z čeho vycházejí odlišné pohledy a odlišné hodnoty mezi Evropou a Spojenými

státy, a co je naopak společného. Polarizace uvnitř USA i v rámci

Evropy ukazuje, že je důležité tyto otázky pokládat i na úrovni jednotlivých

politických a sociálních proudů. Může tak vzniknout konstruktivní

a vzájemně obohacující transatlantický dialog na více úrovních, který

ukáže možnosti a limity další spolupráce. Dlouhodobým cílem pak je

postavit transatlantické vztahy na lepším a hlubším porozumění, včetně

otázky základních sdílených hodnot reinterpretovaných pro 21. století.

 

196 Immanuel Wallerstein: Social Science and the Quest for a Just Society, s. 1247.

 

Ceske_probuzeni.indd 194 06.02.19 9:54

 

English summary

 

Czech Waking from the American Dream.

Why and How to Study the United States?

 

The book is a critical evaluation of the role the United States have played

in Czech imagination as well as research after the fall of communism in

1989. It is divided into two parts. The first part, called Resonance of US

in Czech Republic, focuses on the significance of Unites States in Czech

Republic. First chapter focuses on the shifts within collective memory as

a key indicator for the bilateral relations. Collective memory is important

for the perception of the U.S., as it creates a normative filter for interpreting

current events. Second chapter analyzes two instances of commemorations,

one being the liberation of Pilsen by the U.S. army in 1945, the

other the 50th anniversary of crowning of Allen Ginsber as the King of

May.

 

It demonstrates that ties to the U.S. have multiple foundations,

which are not mutually consistent, which opens ways for alternative

forms of engagement between the two countries. Third chapter consists

of listing and analysis of topics chosen by students at the Department of

North American studies as their BA and MA theses. These are used as

indicators of the root causes of interest in the U.S. by Czech students and

serve to chart potential other lines of academic inquiry.

 

Second part of the book, titled U.S. as an inspiration, positive and

negative, consists of shorter chapters focusing on topics that serve as potential

positive and negative inspiration by the U.S. These include U.S.

as the land of opportunity, freedom and independence, armed freedom,

freedom of speech, rule of law, individualism, political system, university

education, criminal justice system as well as the U.S. economic model.

The chapters offer critical reflection of these topics and their main goal

is to assess their contribution for debates on similar topics in the Czech

 

Ceske_probuzeni.indd 195 06.02.19 9:54

 

196

 

Republic. The conclusions highlight the normative implications of area

studies research given its position on the symbolic border between the

two countries as well as cultures. Based on that the conclusions also contain

a proposal for comprehensive research plan for the future.

 

Ceske_probuzeni.indd 196 06.02.19 9:54

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bibliografie

Albright, Madelaine: Prague Winter: A Personal Story of Remembrance and War,

1937–1948, New York: Harper Perennial, 2010.

Almond, Gabriel: Comparative Political Systems, Journal of Politics 18, č. 3 (1956),

s. 391–409.

Ash, Timothy Garton: Free World: America, Europe, and the Surprising Future of the

West, New York: Vintage, 2005.

Asmus, Ron D. – Vondra, Alexander: The Origins of Atlanticism in Central and

Eastern Europe. Cambridge Review of International Affairs 18, č. 2 (2005), s. 204.

Assmann, Jan: Collective Memory and Cultural Identity, New German Critique,

č. 65 (1995), s. 126.

Azaldúa, Gloria: Borderlands/La Frontera. The New Mestiza, San Francisco: Aunt

Lute Books, 1997.

Balis, Christina – Serfaty, Simon (ed.): Visions of America and Europe. September

11, Iraq and Transatlantic Relations, Washington, D. D.: Center for Strategic and

International Studies, 2004.

Barak, Gregg – Leighton, Paul – Flavin, Jeanne: Class, Race, Gender, and Crime:

The Social Realities of Justice in America, Lanham: Rowman and Littlefield, 2010.

Bartošek, Karel – Pichlík, Karel: Američané v západních Čechách, Praha: Mladá

fronta, 1953.

Baudrillard, Jean: Amerika, Praha: Dauphin, 2000.

Berlinski, Claire: There Is No Alternative. Why Margaret Thatcher Matters, New York:

Basic Books, 2009.

Blažek, Petr: Vyhoštění Krále Majálesu. Allen Ginsberg a Státní bezpečnost,

Paměť a dějiny, č. 28 (2011), s. 30.

Bloom, Allan: Closing of the American Mind, New York: Simon and Schuster, 1987.

Blum, William: Rogue State: A Guide to the World’s Only Superpower, Monroe (Me.):

Common Courage Press, 2000.

Ceske_probuzeni.indd 197 06.02.19 9:54

198

Bottici, Chiara – Challand, Benoit: Imagining Europe. Myth, Memory and Identity,

Cambridge: Cambridge University Press, 2013.

Brighton, Terry: Patton, Montgomery, Rommel: Masters of War, New York: Crown

Publishing Group, 2009.

Brown, Archie: The Rise and Fall of Communism, New York: Ecco, 2011.

Cahnman, Werner J.: Outline of a Theory of Area Studies, Annals of the Association

of American Geographers 38, č. 4 (1948), s. 233–243.

Carr, Michael D. – Wiemers, Emily E.: The decline in lifetime earnings mobility

in the U.S.: Evidence from survey-linked administrative data, Washington Center

for Equitable Growth, 7. 9. 2016.

Confino, Alon: Memory and Cultural History: Problems of Method, American

Historical Review 102, č. 5 (1997), s. 1386–1403.

Černý, Jiří – Veis, Jaroslav: Obrázky z československých dějin, Praha: Albatros, 2011.

Dominguez, Virginia – Desmond, Jane (ed.): Global Perspectives on the United

States: Pro-Americanism, Anti-Americanism, and the Discourses Between, Urbana:

University of Illinois Press, 2017.

Dore, Ronald P.: Stock Market Capitalism, Welfare Capitalism. Japan and Germany

vs. the Anglo-Saxons, Oxford: Oxford University Press, 2002.

Drulák, Petr: Politika nezájmu: Česko a Západ v krizi, Praha: Sociologické nakladatelství,

2012.

Featherstone, Liza: Selling Women Short: The Landmark Battle for Workers’ Rights at

Wal-Mart, New York: Basic Books, 2004.

Ferguson, Niall: The Ascent of Money: A Financial History of the World, London –

New York: Penguin Books, 2009.

Finney, Patrick: The Ubiquitous Presence of the Past? Collective Memory and

International History, International History Review 36, č. 3 (2014), s. 445.

Fiřtová, Magdalena – Hornát, Jan – Sehnálková, Jana (ed.): Prezidentství Baracka

Obamy: naplněné vize? Praha, Karolinum, 2017.

Freire, Paulo: Pedagogy of the Oppressed. London: Penguin, 1996.

Fukuyama, Francis: The End of History and the Last Man, New York: Avon Books,

1992.

Gallagher, Garry W.: The Confederate War, Cambridge (Mass.): Harvard University

Press, 1999.

Gilbert, Dennis: Rewriting History: Salinas, Zedillo and the 1992 Textbook Controversy,

Mexican Studies/Estudios Mexicanos 13, č. 2 (1997), s. 275–276.

Glenn, John K. et al.: Czech-American Relations, A Roadmap for the Future, Prague:

Prague Center for Transatlantic Relations – CEVRO, 2015.

Grabowski, Marcin – Tóth, Győrgy – Kozák, Kryštof (ed.): United States as a Divided

Nation. Past and Present, Frankfurt am Main: Peter Lang, 2014.

Ceske_probuzeni.indd 198 06.02.19 9:54

199

Harris, David A.: Driving While Black: Racial Profiling On Our Nation’s Highways,

ACLU Special Report, 1999, https://www.aclu.org/report/driving-while

-black-racial-profiling-our-nations-highways.

Herman, Edward S. – Chomsky, Noam: Manufacturing Consent: The Political Economy

of the Mass Media, New York: Pantheon, 2002.

Hnilička, Pavel: Sídelní kaše: Otázky k suburbanní výstavbě kolonií rodinných domků,

Brno: Era, 2005.

Hofstadter, Douglas: Gödel, Escher, Bach. The Eternal Golden Brai, New York: Basic

Books, 1999.

Hofstadter, Richard: Anti-intellectualism in American Life, New York: Alfred

A. Knopp, 1963.

Chettiar, Inimai: The Many Causes of America’s Decline in Crime, The Atlantic,

11. 2. 2015.

Ilgen, Thomas: Hard Power, Soft Power and the Future of Transatlantic Relations, Aldershot

(Hampshire, UK) – Burlington (VT): Ashgate, 2006.

Jabko, Nikolas – Parsons, Craig (ed.): The State of the European Union, VII. With Us

or Against Us? European Trends in American Perspective, Oxford: Oxford University

Press, 2005.

Kleck, Gary: Targeting Guns: Fire Arms and Their Control, New York: Walter De

Gruyter, 1997.

Klein, Naomi: No Logo, New York: Picador, 2000.

Kopeček, Michal: From the Politics of History to Memory as Political Language:

Czech Dealings with the Communist Past after 1989, in: Forum Geschichtskulturen,

Czechia, Version 1.0, http://www.imre-kertesz-kolleg.uni-jena.de.

Kozák, Kryštof, Federální vláda nezůstane pozadu: Analýza rozšíření pravomocí

federální vlády v základním a středním školství v USA, in: Jan Růžička – Kryštof

Kozák (ed.): Úpadek amerického federalismu? Posilování federální vlády na prahu

21. století, Praha: Karolinum, 2007.

Kozák, Kryštof: Collective Memory in Transatlantic Relations. In Search for the

Ties that Bind, Studia Territorialia 15, č. 1–2 (2015), s. 65–84.

Kozák, Kryštof: Obamova imigrační politika mezi politickým cynismem a upřímnou

snahou o změnu, in: Magdalena Fiřtová – Jan Hornát – Jana Sehnálková

(ed.): Prezidentství Baracka Obamy: naplněné vize? Praha: Karolinum, 2017.

Kuijper, Hans: Area Studies versus Disciplines: Towards an Interdisciplinary, Systemic

Country Approach, International Journal of Interdisciplinary Social Sciences

3, č. 7 (2008), s. 205–216.

Lakoff, George – Johnson, Mark: Metaphors We Live By, Chicago: University of

Chicago Press, 1980.

Langenbacher, Eric – Shain, Yossi (ed.): Power and the Past: Collective Memory and

International Relations, Boston: Georgetown University Press, 2010.

Ceske_probuzeni.indd 199 06.02.19 9:54

200

Le Guin, Ursula: No Time to Spare: Thinking about What Matters, Boston: Houghton

Mifflin Harcourt, 2017.

Lebow, Richard Ned – Kansteiner, Wulf – Fogu, Claudio (ed.): The Politics of

Memory in Postwar Europe, Durham: Duke University Press, 2006.

Lederer, William – Burdick, Eugene: The Ugly American, New York: W. W. Norton,

1958.

Lévy, Bertrand Henry: American Vertigo: Traveling America in the Footsteps of Tocqueville,

New York: Random House, 2007.

Lewis, John: Hollywood v. Hard Core: How the Struggle Over Censorship Created the

Modern Film Industry, New York: NYU Press, 2000.

Marshall, Christopher D.: Beyond Retribution: a New Testament Vision For Justice,

Crime, and Punishment, Grand Rapids (Mi): William B. Eerdmans.

Mayer, Frederick A.: Interpreting NAFTA. Science and Art of Political Analysis, New

York: Columbia University Press, 1999.

McPherson, Alan: Yankee No!: Anti-Americanism in U.S.-Latin American Relations,

Cambridge: Harvard University Press, 2003.

Mead, Walter Russel: The Carter Syndrome, Foreign Policy, č. 177 (2010), s. 58–64.

Meusburger, Peter – Heffernan, Michael – Wunder, Edgar (ed.): Cultural Memories.

The Geographical Point of View, Dordrecht – London: Springer 2001.

Nora, Pierre: Between Memory and History: Les Lieux de Memoire, Representations,

č. 26 (1989), s. 7–24.

Novick, Peter: That Noble Dream. The “Objectivity Question” and the American Historical

Profession, New York: Cambridge University Press, 1988.

Nowell, Richard (ed.): Merchants of Menace: The Business of Horror Cinema, London:

Bloomsbury, 2014.

Nye, Joseph Jr.: Soft Power, Foreign Policy, č. 80 (1990), s. 153–171.

Ondrušková, Andrea: Gender and the 2008 Democratic Presidential Primaries: The

Case of Hillary Rodham Clinton, diplomová práce, FSV UK 2011.

Oulette, Megan – Weiss, Tomáš: “This Marvelous Symbol of Our Identity”. The

Czech Republic in American Practical Geopolitics, Geopolitics 20, č. 2 (2015),

s. 267–286.

Petáková, Zdeňka: O smyslu vědy, Praha: Česká geologická služba, 2009.

Phillips, Kendall R.: Framing Public Memory, Tuscaloosa: University of Alabama

Press, 2004.

Pojar, Tomáš: Czech-American Relations and Support of Liberal Democratic

Forces Around the Globe, in: John K. Glenn et al.: Czech American Relations:

A Roadmap for the Future, Praha: CEVRO, 2015.

Popper, Karl: Otevřená společnost a její nepřátelé, I, Praha: Oikoymenh, 1994.

Rupnik, Jacques: The Politics of Coming to Terms with the Communist Past. The

Czech Case in Central European Perspective, Tr@nsit online 22 (2002).

Ceske_probuzeni.indd 200 06.02.19 9:54

201

Salecl, Renata: The Tyranny of Choice, London: Profile Books, 2011.

Sandel, Michael J.: What Money Can’t Buy: The Moral Limits of Markets, New York:

Farrar, Straus and Giroux, 2013.

Sawhill, Isabel – Morton, John E.: Economic Mobility: Is the American Dream Alive

and Well? Economic Mobility Project, June 2016, https://www.brookings.edu

/wp-content/uploads/2016/06/05useconomics_morton.pdf.

Schiraldi, Vincent – Ziedenberg Jason: Cellblocks or Classrooms?: The Funding

of Higher Education and Corrections and Its Impact on African American

Men, Justice Policy Institute, Washington D. C., 2002, www.justicepolicy.org

/research/2046.

Szanton, David (ed.): Politics of Knowledge. Area Studies and the Disciplines, Berkeley:

University of California Press, 2004.

Thompson, Jenny: War Games: Inside the World of Twentieth-Century War Reenactors,

Washington, D. C.: Smithsonian Books, 2004.

Tocqueville, Alexis: Demokracie v Americe, Leda: Voznice, 2012 (původní francouzské

vydání 1835 a 1940).

Toth, Gyorgy: Towards a Study of Memory in US Transatlantic Relations: The

Late Cold War, Studia Territorialia 15, č. 1–2 (2015), s. 38.

Turner, Frederick J.: The Significance of the Frontier in American History, Madison:

State Historical Society of Wisconsin, 1894.

Waller, Michael: The End of the Communist Power Monopoly, Manchester: Manchester

University Press, 1994.

Wallerstein, Immanuel: Social Science and the Quest for a Just Society, American

Journal of Sociology 102, č. 5. (1997), s. 1241–1257.

Wendt, Alexander: Anarchy is What States Make of It, International Organization

46, č. 2. (1992), s. 405.

Wilson, James Q. – Diulio, John J. Jr.: American Government, Boston: Houghton

Mifflin Harcourt, 2010.

Womack, Brentley: Asymmetry in International Relations, Cambridge: Cambridge

University Press, 2016.

Young, Ralph: Dissent. The History of an American Idea, New York: NYU Press,

2015.

Zakaria, Fareed: The Post-American World, London: Penguin Books, 2008.

Žantovský, Michael: In Search for Allies. Vaclav Havel and the Expansion of

NATO, World Affairs Journal (2010), http://www.worldaffairsjournal.org/article

/search-allies-vaclav-havel-and-expansion-nato.

Žižek, Slavoj: Violence, London: Profile Books, 2009.

Ceske_probuzeni.indd 201 06.02.19 9:54

Seznam vyobrazení

Obr. 1: Ilustrace z přebalu knihy Američané v Západních Čechách od Karla Bartoška

and Karla Pichlíka

Obr. 2: Památník Díky Ameriko! při oslavách osvobození 2015 v Plzni, fotografie

archiv autora

Obr. 3: Pattonův pomník od Václava Zůny, Lubomíra Čermáka a Tomáše Beneše,

fotografie archiv autora

Obr. 4: Příklad z výstavy prolínajících se fotografií. Autor koláže Pavel Kolouch,

fotografie archiv autora

Obr. 5: Plakát upozorňující na Slavnosti svobody v ulicích Plzně, fotografie archiv

autora

Obr. 6: Plakát pro Allen Ginsberg Memorial Freedom Festival

Obr. 7: Geografické rozložení voličských preferencí v daném státě

Obr. 8: Politické rozdělení do obvodů zvýhodňující Demokraty

Obr. 9: Politické rozdělení do obvodů zvýhodňující Republikány

Ceske_probuzeni.indd 202 06.02.19 9:54

Přílohy

Příloha 1: Seznam hesel účastníků Allen Ginsberg Memorial

Freedom Festival

HANBA ŠERIFOVI

JE SUIS GINSBERG

AŤ ŽIJE MALÝ ČESKÝ ČLOVĚK

FLOWER POWER

FREE HUGS

PRAŽSKÉ JARO 2.0

BABIŠOVSKÁ ŠEĎ, ŠEDI ZEĎ

BABIŠOVO KUŘE, TO JE NAŠE MOŘE

BABIŠ A ZEMAN, KLEPIŠ A EMAN

VÍTĚZSTVÍ DEN, GINSBERGŮV SEN

STŘEDOZEMNÍ MOŘE, UPRCHLÍKŮ HOŘE

FAŠISTI NEVYMŘELI

STALINISTI NEVYMŘELI

PRAVDA VÍTĚZÍ

LÁSKA JE DŮLEŽITÁ

A CO DĚTI, MAJÍ SI KDE HRÁT?

A LA MIERDA, LOS REACCIONARIOS

IMMORTAL TECHNIQUE RULEZ

MÁŠ JARO V HLAVĚ?

PLATÍ NÁS AMERICKÁ AMBASÁDA

MARX AND SPENCER

NÁSTŘIH HRÁZE, KRVE JAK V SAIGONU

SAIGON PADNE!

OFENZÍVA TET, PHO BO HNED!

TIMES, THEY ARE A CHANGING

Ceske_probuzeni.indd 203 06.02.19 9:54

204

KONSTRUKTIVISMUS NENÍ KOMUNISMUS

CIKÁNI JDOU DO NEBE

ČERNOU, MĚJ RÁD ČERNOU TAK JAKO BÍLOU, MĚJ RÁD

EVERYTHING CHANGES, BUT NOTHING EVER DOES

RUDÉ PRÁVO, MLADÁ FRONTA, DNES?

VAŠE KONTA, NAŠE FRONTA

HOMOSEXUALS ARE COMING!

LAISSON LA PEUR DU ROUGE AUX BETES A CORNES

JE SUIS MARXISTE, TENDENCE GROUCHO

SOUS LES PAVES, LA PLAGE!

MORT AUX TYRANTS

DISIDENTI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE!

MORE NAKED WOMEN ON BUILDINGS!

PRÁZDNEJ TRANSPARENT

I GOT A SOCIALISM OF THE HEART

SI LA VIE EST UN CHEMIN, C’EST MIEUX DE REGARDER

AUTOUR DE NOUS QUE PRENDRE MÉTRO.

#AMORADA EN MI BICYCLETTA

AŤ ŽIJE TROCKIJ

ŽERT

OSTRAVAK RULEZ

ZALOŽÍME POŽÁR

NEMÁM RÁDA TRANSPARENTY

SMRT BANÍKU

ANÁL NENÍ NEVĚRA

GINSBERG LOVES ORÁL & ANÁL

GUNS AND ROSES, BUTTER AND FLOWERS

BUTTER AND CULTURE

BREAD AND NOVEMBER RAIN

PEREMOGA, BUDDUGOLIAETH, ZAFER, SIEG, FITORE,

SHENGLI, VENKO, JITA, VOITTO, PERGALÉ, GYOZELEM,

THE WORLD SHALL BURN

VŠE CO MÁME, ZA GINSBERGA DÁME!

S GINSBERGEM A LENINEM NA VĚČNÉ ČASY!

GINSBERG – ZLATÝ VŮDCE!

GINSBERG HULIL A ŠUKAL ANEB METAL VLÁDNE SVĚTEM,

HIPHOP NECHME DĚTEM

CIGARETY START – GINSBERG ŘÍKÁ – ALL RIGHT!

ROK ŠEDESÁT PĚT – GINSBERG ŘÍKÁ NĚKOLIK VĚT!

FSV? FSV? FSV! VŠICHNI JDEME DO TOHO!

Ceske_probuzeni.indd 204 06.02.19 9:54

205

SMRT CYKLOFAŠISTŮM?!

ČERNÝ MOŘE JE JINDE

ŽÁDNÁ MEŠITA PŘES POHRANIČNÍ STRÁŽ NEPROJDE!

MEŠITA = MANDELINKA

ORTELU ORTEL!

WHITE IS THE NEW BLACK

I V BOŽÍCH MLÝNECH SE MUSÍ MĚNIT KAMENY

RADĚJI BLBÉ ZŘÍZENÍ NEŽ NUTNOST MYŠLENÍ

I CAN’T BELIEVE WE ARE STILL PROTESTING THIS SH*T!

Příloha 2: Seznam témat bakalářských prací zadaných

na Katedře severoamerických studií

v letech 2006–2016

Téma Autor/ka vedoucí Rok

vypsání

Péče o válečné veterány v rámci

sociálního systému USA

Balková Tereza Mgr. Sehnálková

Jana

2015/2016

Zhodnocení očekávání EU a USA

od TTIP

Barták Petr Mgr. Bernkopfová

Michala, Ph.D.

2015/2016

Richard Nixon a jeho pohled na

komunismus mezi lety 1950 a 1960

Bandžak

Richard

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2012/2013

Venezuela v zahraniční politice

G.W.Bushe: prosazování

demokracie jako adekvátní reakce

na ohrožení národních zájmů?

Bartoňová Eva PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Use of social media in political

campaign : the case study of the

Barack Obama’s 2008 presidential

campaign

Beseda Dan PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Vliv americké zahraniční politiky

na palestinsko-izraelský konflikt

v letech 1989 až 1997

Bokša Michal Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2011/2012

Vstup Číny do Světové obchodní

organizace: případová studie

americko-čínských obchodních

sporů

Carhounová

Kristýna

Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2014/2015

Srovnání politiky USA v a vůči

okupovaném Německu, Rakousku

a Japonsku

Čech Adam Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2014/2015

Ceske_probuzeni.indd 205 06.02.19 9:54

206

Barack Obama a Blízký východ Černý Ondřej Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2009/2010

Příčiny vzniku studené války Červenka

Jaroslav

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2011/2012

Canada and the Norhwest

Passage? Intersection of

National Sovereignty and

Environmentalism?

Cox Oliver Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2014/2015

Postavení židovského obyvatelstva

v USA a jeho přijímání americkou

společností v 1. polovině 20. století

Čtveráková

Lucie

Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2014/2015

Přístup první a druhé Obamovy

administrativy k Izraeli: srovnání

v letech 2009–2014

Čurdová

Markéta

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2012/2013

Americká angažovanost ve

Vietnamu za prezidentství Dwighta

D. Eisenhowera

Do Phuong

Thuy

Mgr. Sehnálková

Jana

2014/2015

Postoj americké vlády k finanční

krizi 2008

Doucha Jan PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2014/2015

Hodnocení humanitární

intervence v SRJ v roce 1999

Duhan Peter Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2012/2013

Terorismus na půdě

USA – charakteristika hrozby

a federálních nástrojů na ni

reagujících

Dunaj Martin Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2011/2012

Příčiny a důsledky zvolení

Lincolna prezidentem Spojených

států v roce 1860

Eisnerová Iva Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2012/2013

Reprezentace řecké krize v deníku

Wall Street Journal – diskurzivní

analýza

Ešnerová Eva PhDr. Šafařík Petr 2011/2012

Válka proti drogám z pohledu

amerických think tanků

Faltys Jan PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2011/2012

Americké mírové sbory a jejich role

ve studené válce

Firýtová Aneta Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2010/2011

Předpoklady pro úspěch

organizovaného zločinu v Chicagu

během prohibice

Goliáš Petr Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2014/2015

Americká reakce na francouzské

stažení z velení vojenských složek

NATO

Hampejs

Martin

PhDr. Hornát Jan 2014/2015

Ceske_probuzeni.indd 206 06.02.19 9:54

207

Americká zahraniční politika

a konflikt v Kosovu

Havránek Jan Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2005/2006

Motivace hispánských

přistěhovalců k imigraci jako

jeden z možných determinantů

heterogenity této minority v USA

Holubová

Eliška

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2012/2013

Spojené státy americké a sověstká

expanze do středovýchodní Evropy:

americký princip sebeurčení versus

sovětský pocit nejistoty v letech

1941–1945

Jaroš Jakub PhDr.

Mgr. Smetana Vít,

Ph.D.

2005/2006

Vliv Reaganovy zahraniční politiky

na demokratizaci v Latinské

Americe: případ Kostariky, Chile

a Nikaraguy

Jeřábková

Anežka

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Inuité a Severní strategie Kanady Jírová Anna Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2014/2015

Marshallův plán: historiografická

diskuze.

Kačírková

Petra

PhDr.

Mgr. Smetana Vít,

Ph.D.

2010/2011

Interakce anabaptistických

komunit v USA a Kanadě

s většinovou společností

Kolářová

Kristýna

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2014/2015

Role jazzové diplomacie

v americké kulturní politice během

studené války

Komrsová

Anna

Mgr. Sehnálková

Jana

2014/2015

Komparace klimatické politiky

Spojených států amerických

a Čínské lidové republiky mezi lety

2004 a 2009

Kopecký

Václav

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Vývoj vztahů mezi USA a Íránem

během funkčního období

prezidenta Chátamího

(1997–2005)

Koudelka

František

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2011/2012

Protidrogová politika USA

v Kolumbii: Konsolidace

La Macareny jako poučení z Plánu

Kolumbie?

Koutenská

Kristýna

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2014/2015

Soupeření USA a Číny o získávání

ropy z Afriky a jeho projevy

v Nigérii, Rovníkové Guineji

a Angole

Krásová Tereza PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2012/2013

Ceske_probuzeni.indd 207 06.02.19 9:54

208

Americký imigrační zákon

z roku 1965: nezamýšlené

důsledky a politické aspekty jeho

schvalování

Kroužil

František

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2008/2009

Staronové spojenectví: Analýza

americko-filipínské bezpečnostní

spolupráce za Bushovy a Obamovy

administrativy

Kryl Šimon Mgr. Sehnálková

Jana

2014/2015

Vliv Henryho Kissingera na

sblížení USA s Čínou

Kuchařová

Aneta

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2012/2013

Cesta Augusta Pinocheta k moci;

chilský puč 1973

Kunická

Tereza

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2014/2015

Vývoj zahraničního obchodu mezi

ČLR a USA od vstupu Číny

do Světové obchodní společnosti

po současnost

Kyselková

Ivana

Mgr. Sehnálková

Jana

2012/2013

Rasová integrace profesionálního

baseballu ve Spojených státech ve

40. a 50. letech 20. století

Lehečka Marek Doc. PhDr. Calda

Miloš

2010/2011

Srovnání přípravné fáze

teroristických útoků v New Yorku

r. 2001 a Londýně r. 2005

Lichtenstein

Vít

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2008/2009

Vztahy Spojených států a Latinské

Ameriky ve světle kubánského

problému na počátku 60. let

Mareš Michal prof.

PhDr. Nálevka

Vladimír, CSc.

2005/2006

Malcolm X a jeho význam v hnutí

za práva Afroameričanů

Marinovová

Klára

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2014/2015

Japonsko-čínské spory o souostroví

Senkaku a potenciál vzniku

ozbrojeného konfliktu

Martinek

David

PhDr. Kucer

Maxim

2014/2015

Kalifornské referendum o sňatcích

osob stejného pohlaví v r. 2008:

kampaň a průzkumy veřejného

mínění

Navrátilová

Kristýna

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2011/2012

Vývoj americké politiky vůči

ČLR od roku 2001 do roku 2011

a strategická pozice USA a ČLR

v Asii

Nejedlá Anna PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2010/2011

První ropný šok a jeho vliv na

Spojené státy americké

Nováková

Markéta

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2011/2012

Manas Air Base and U.S.-Kyrgyz

Relations

Nováková

Sabina

Mgr. Sehnálková

Jana

2012/2013

Ceske_probuzeni.indd 208 06.02.19 9:54

209

Analýza koordinace politik USA

a Japonska vůči Severní Koreji

v letech 2001–2009

Očková

Michaela

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2011/2012

Antikomunistická propaganda

v USA 1945–1975

Ošťádal Adam PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Vliv Arabského jara na vztahy USA

a Saúdské Arábie

Pánek Robin Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2014/2015

Idealismus a intervence

v zahraničněpolitické koncepci

Woodrowa Wilsona

Pašková

Kristýna

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2007/2008

Hnutí English Only Petrová Eva PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2008/2009

Vliv arménské lobby na americkou

zahraniční politiku na případu

vývoje dodatku Section 907

v letech 1992–2002: možnosti

a limity etnických lobby v rámci

legislativního procesu USA.

Plaňanská Jana PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2012/2013

Spory mezi státy a federací v USA:

Případová studie legalizace konopí

Pohořská

Barbora

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2012/2013

Analýza rozhodovacího procesu

Kennedyho administrativy

za druhé berlínské krize v roce 1961

Procházková

Michaela

Mgr. Sehnálková

Jana

2011/2012

Vliv americké zahraniční politiky

na Kambodžu v letech 1969–1975

Pytelová

Zuzana

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2013/2014

Autobusový bojkot v Montgomery.

Akcelerace hnutí za

zrovnoprávnění Afroameričanů

v USA

Schielová

Renata

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2011/2012

Vznik vietnamského syndromu

a jeho vliv na zahraniční

politiku Carterovy a Reaganovy

administrativy

Ščípová

Michaela

Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2014/2015

Mccarthismus a jeho obraz

v tištěných médiích

Šeliga Vojtěch Mgr. Pondělíček

Jiří, BA

2014/2015

Taiwanské stipendijní programy

jako zdroj soft power

Šilhánová

Barbora

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2011/2012

Uplatnění Reaganovy doktríny

v Afghánistánu v době sovětské

okupace

Šimčíková

Klára

Mgr. Sehnálková

Jana

2009/2010

Ceske_probuzeni.indd 209 06.02.19 9:55

210

Republikánská zahraniční politika

a teroristické útoky z 11. září

Skoupý Jiří Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2007/2008

Spojenecká okupácia Japonska

a prítomnosť vojsk USA

na Okinawe

Smidová

Michaela

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2011/2012

Neokonzervatismus a jeho vliv

na proměnu americké zahraničně-

-bezpečnostní strategie během

prvního funkčního období

George W. Bushe

Smolíková

Michaela

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2012/2013

Odsouzeno k fiasku: otázka držení

zbraní ve 113. Kongresu

Šollová

Gabriela

Mgr. Sehnálková

Jana

2012/2013

Vývoj a proměna zobrazení Rusů

v populárním americkém filmu

během studené války a po ní

Solomennikova

Daria

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2014/2015

Transpacifické partnerství jako

součást strategie amerického

„návratu“ do Asie a jeho dopady

na Jižní Koreu.

Srpová Laura PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2012/2013

Hollywoodská černá listina:

strategie vyslýchaných před

Výborem pro neamerickou činnost

Štádler Petr Doc. PhDr. Calda

Miloš

2010/2011

Srovnání politiky Johnsonovy

a Nixonovy administrativy

ve vietnamské válce

Šťasta Adam PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2010/2011

Bezpečnostní opatření po útocích

na New York a jejich dopad

na arabskou komunitu v USA

Štojdlová

Alena

Mgr. Sehnálková

Jana

2010/2011

Rola súkromných vojenských

spoločností v mierových misiách

OSN

Sudakovová

Natália

PhDr. Hornát Jan 2014/2015

Příčiny neúspěchu reformy

zdravotnictví Billa Clintona

Sukopová

Hana

Mgr. Sehnálková

Jana

2009/2010

Svoboda internetu jako nástroj

americké zahraniční politiky vůči

arabskému jaru

Tělupil Vojtěch Mgr. Sehnálková

Jana

2010/2011

Guilianiho politika nulové

tolerance a její účinnost

Tršová Andrea PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2008/2009

Příčiny americké intervence

ve Vietnamu

Trubačová

Zuzana

PhDr. Tůma

Oldřich, Ph.D.

2009/2010

Ceske_probuzeni.indd 210 06.02.19 9:55

211

Trumanova doktrína: Řecko

a Turecko

Urban Petr PhDr.

Mgr. Smetana Vít,

Ph.D.

2010/2011

Rozdeľujúce faktory imigračnej

politiky v Republikánskej strane:

prípadová štúdia kalifornských

zástupcov v Snemovni

reprezentantov

Vaculová Lucia PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2011/2012

Záujmy Spojených štátov

amerických a Kanady v Arktíde

Vargová Žaneta PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2011/2012

Souvislost americké invaze

do Iráku v roce 2003 se současným

rozmachem organizace Islámský

stát v regionu Blízkého východu

Vejvodová

Nela

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2014/2015

Změna americké politiky vůči

Kubě po nástupu Baracka Obamy

Veselá Gabriela Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2014/2015

Akademický bojkot Izraele.

Zaměřeno na hnutí United States

Academic and Cultural Boycott

of Israel a hnutí BDS Movement

Vicková Tereza PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2014/2015

Srovnání ekonomického,

politického a bezpečnostního

vlivu USA a Číny v regionu

jihovýchodní Asie za Bushovy

administrativy v letech 2001–2008

Vintnerová

Klára

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2011/2012

Komparace

bezpečnostněpolitických opatření

USA v souvislosti s jaderným

programem KLDR za vlád

prezidentů George W. Bushe

a Baracka Obamy

Vítková

Kateřina

Mgr. Sehnálková

Jana

2012/2013

Migrace jako tmelící nebo

rozdělující prvek v mexických

médiích? Reforma americké

imigrační politiky z pohledu

mexického tisku

Vondrová Petra PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2011/2012

Vývoj vztahu Spojených států

amerických k autoritativním

režimům v Libyi a v Egyptě

v letech 2001–2011

Vránová

Viktorie

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Afroameričané v trestněprávním

systému USA

Zábrodský

Tomáš

Mgr. Divišová

Kristýna

2015/2016

Domácí terorismus ve Spojených

státech v letech 2001–2015

Zelinka Ondřej Mgr. Sehnálková

Jana

2014/2015

Ceske_probuzeni.indd 211 06.02.19 9:55

212

Role Grónska a Nunavutu

v mezinárodních vztazích v letech

1979–2009

Zettlitzerová

Radka

Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2010/2011

Financování americké prezidentské

volební kampaně

Benešová

Zuzana

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2009/2010

Americká intervence na Haiti Bergmanová-

Gnip Eva

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Znamená Obamova koncepce

sdílení Blízkého východu změnu

postoje americké administrativy

v rámci soupeření Saudské Arábie

a Iránu?

Buriánek Petr PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2015/2016

Americká bezpečnostní strategie

a její vliv na mezinárodní vztahy

Cakl Tomáš PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2006/2007

Od yuppies k bobos: vývoj

amerických společenských elit

a jejich vliv na americkou

politickou kulturu

Čech Dominik Mgr. Schulzová

Helena

2014/2015

Analýza debaty o výstavbě

ropovodu Keystone XL

Chaloupková

Barbora

Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2015/2016

Bilaterální vztahy USA a ČLR

v době úřadování G.H.W. Bushe

a W.F. Clintona, se zaměřením

na politiku lidských práv

Demuth Jan Mgr. Sehnálková

Jana

2008/2009

Unlawful Combatant vs. Prisoner

of War: Právní postavení

osob zadržených v souvislosti

s terorismem za administrativy

George W. Bushe a Baracka

Obamy

Dobeš Petr Mgr. Sehnálková

Jana

2015/2016

Protiteroristický boj George

W. Bushe a Baracka Obamy

Doskočil Jan PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2015/2016

„Zpětný kurz“ americké okupační

politiky v Japonsku 1948–1952

Feldová Erika PhDr. Hornát Jan 2015/2016

Ilegální imigrace v Kalifornii

v 90. letech 20. století: Kritická

analýza argumentů navrhovatelů

„Proposition 187“

Fikejzlová

Petra

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2008/2009

Konzumerismus jako součást

americké propagandy během

studené války

Gajdácsová

Jana

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2015/2016

Ceske_probuzeni.indd 212 06.02.19 9:55

213

Premena New Yorku počas

prohibície: Dopad ilegálnych

podnikov na charakter mesta

Gardošíková

Daša

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2015/2016

Analýza Obamovy zahraniční

politiky 2012–2016

Grmelová

Lucie

PhDr. Kucer

Maxim

2015/2016

Triangulární vztahy

Čína-Vietnam-USA

Ha Ngoc Huy PhDr. Hornát Jan 2015/2016

Kambodža po roce 1979

a Reaganova podpora Pol Pota

Haniková

Zuzana

PhDr. Hornát Jan 2015/2016

Vliv NRA na americkou politiku

v letech 2013–2014

Havlíčková

Marta

Mgr. Sehnálková

Jana

2012/2013

Reakce americké centrální banky

FED na ekonomickou krizi z roku

2008

Hemiš Michal PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2012/2013

Je americký sen stále platný? Hlaváčková

Anna

Mgr. Sehnálková

Jana

2015/2016

Porovnání ilegální imigrace

v Austrálii a USA

Hlubučková

Lucie

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2014/2015

Role amerických médií během

španělsko-americké války v roce

1898

Honsová

Eliška

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2015/2016

Americko-vietnamská spolupráce

v Jihočínském moři v kontextu

vzestupu Číny v letech 2009–2014

Hranička

Richard

Mgr. Sehnálková

Jana

2014/2015

Prezidentské volby v USA:

předvolební kampaň Baracka

Obamy

Hronová Lada Mgr. Sehnálková

Jana

2010/2011

Čína jako největší zahraniční

držitel amerických státních

dluhopisů: analýza dopadů

na zahraniční politiku USA

Ing. Holuša

Petr

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Problémy imigrace do USA Ing. Kopp

Vojtěch

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2006/2007

Financování předvolebních

kampaní ve Spojených státech:

McCain-Feingoldova reforma

Ing. Vydra

Pavel

Mgr. Sehnálková

Jana

2009/2010

Vzestup a pád americké hegemonie Jirásková

Martina

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2015/2016

Administrativa Baracka Obamy

a čínsko-tchajwanská roztržka

Kaňková

Michaela

Mgr. Sehnálková

Jana

2015/2016

Americká politika a válka

v Perském zálivu

Kefi Nassim Doc. PhDr. Calda

Miloš

2005/2006

Ceske_probuzeni.indd 213 06.02.19 9:55

214

Zahraniční politika Spojených

států amerických v průběhu

studené války

Klepetková

Michaela

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2014/2015

Americko-čínské vztahy během

administrativy Geralda Forda

Kofroňová

Jana

Mgr. Sehnálková

Jana

2015/2016

Ekonomická migrace: srovnání

tržně vedeného výběru a bodového

systému

Koudelková

Markéta

Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2014/2015

Válka proti drogám za Reaganovy

administrativy

Krupičková

Kristýna

Mgr. Divišová

Kristýna

2015/2016

Srovnání zahraniční politiky USA

za administrativy George W. Bushe

a Baracka H. Obamy

Kučera Pavel Doc. PhDr. Calda

Miloš

2015/2016

Plan Colombia: příčiny neúspěchu

americké protidrogové politiky

v Kolumbii v letech 2000–2006

Kunová Anna PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Trest smrti v jednotlivých státech

USA v souvislosti s politickou

příslušností.

Kunzfeldová

Alena

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Válečné pravomoci, War Powers

Resolution a role amerického

prezidenta při rozhodování

o zapojení vojenských sil

do mezinárodních konfliktů

Kužílková

Klára

Mgr. Sehnálková

Jana

2014/2015

Americké primární volby 2016 Laksarová

Veronika

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2015/2016

Perský koridor do SSSR

s americkou pomocí v rámci

programu o půjčce a pronájmu?

Maňák Jiří Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2014/2015

Vývoj americké atomové strategie

v období studené války.

Mařáček

Tomáš

Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2010/2011

Spojené státy a rwandská

genocida: aktivní pasivita?

Mgr. Aldorf

Marek

Mgr. Sehnálková

Jana

2009/2010

Vzestup Nové křesťanské pravice

a vláda Ronalda Reagana

Mgr. Bärtl

Štěpán

Mgr. Sehnálková

Jana

2009/2010

Tažení senátora Mc Carthyho

proti státnímu departmentu

a departmentu obrany v době

druhého Trumanova prezidentství

Mgr. Burda

Tomáš

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2005/2006

Americká válka v Iráku: motivy

a následky

Mgr. Beková

Tereza

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2011/2012

Ceske_probuzeni.indd 214 06.02.19 9:55

215

Protiteroristická strategie USA

po 11. září: klíčové aspekty domácí

politiky

Mgr.

Bernardyová

Alžběta

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2007/2008

Angažovanost americké zahraniční

politiky na summitu v Camp

Davidu 2000

Mgr. Boháčová

Veronika

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2010/2011

Evropská integrace: Plán USA

na obranu západní Evropy

před komunismem

Mgr. Brach

Radim

Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2009/2010

Srovnání reforem zdravotnictví

prezidentů W. Clintona

a B. Obamy

Mgr.

Čermáková

Zuzana

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Vliv koncepce vojenské politiky

USA v 80. letech 20. století

na změnu chování SSSR

Mgr.

Chalupová

Petra

Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2008/2009

Sekuritizace imigrace v Arizoně Mgr. Divišová

Kristýna

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Důvody vyhlášení drogové války

v Mexiku: dva úhly pohledu.

Mgr. Drhlíková

Eva

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Republikánská strana a neuspešná

reforma americkej imigračnej

legislatívy po roku 2000

Mgr.

Dujčíková

Katarína

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2007/2008

Komunikační strategie Bushovy

administrativy: irácká krize

v letech 2002–2003.

Mgr. Dvořák

Marek

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2006/2007

Úloha etnické a náboženské

rozmanitosti Iráku při rozhodování

americké administrativy o svržení

Saddáma Hussajna v letech

1991–2003

Mgr. El-

Ahmadieh

Jakub

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Proměny přístupu federální

vlády vůči původním obyvatelům

Kanady za vlády Pierra Elliota

Trudeaua

Mgr. Fátorová

Eliška

Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2011/2012

Příčiny konfliktů mezi

Afroameričany a Korejci žijícími

v USA v 80. a 90. letech 20. století

Mgr. Fejerová

Eva

Mgr. Sehnálková

Jana

2009/2010

Důvody příklonu americké

židovské menšiny k prezidentským

kandidátům Demokratické strany

mezi lety 1992 až 2000

Mgr. Hájek

David

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2008/2009

Ceske_probuzeni.indd 215 06.02.19 9:55

216

1962: Svět na pokraji katastrofy Mgr. Hejnová

Tereza

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2011/2012

Prítomnosť ilegálnych imigrantov

v USA: navrhované riešenia

a ich dôsledky

Mgr. Hořavová

Tatiana

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2008/2009

Komparace energetických politik

USA a Eu s ohledem

na obnovitelné zdroje

Mgr. Ing.

Audyová Petra

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

John Adams a Thomas Jefferson:

Dva pohledy na charakter USA

Mgr. Ing. Jáč

Marek

Mgr. Sehnálková

Jana

2009/2010

Immigration to the U.S. through

the Mexican perspective:

Exmaining the push factors Before

and After Nafta

Mgr. Kamal

Tereza

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Velká migrace Afroameričanů

v letech 1916–1930 a její dopad

na afroamerickou společnost

a kulturu

Mgr. Kárová

Julie

prof. PhDr.

Raková Svatava,

CSc.

2009/2010

Americké ekonomické sankce

uvalené na Indii po jaderných

testech v roce 1998

Mgr. Klimeš

Vladislav

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2008/2009

Aféra Írán-contras a její dopad

na Reaganovu administrativu

Mgr. Kotasová

Jana

Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2010/2011

Americká bezpečnostní politika

vůči Pákistánu během války proti

terorismu v letech 2001–2008

Mgr. Krauzová

Tereza

Mgr. Sehnálková

Jana

2010/2011

Barack Obama a jeho snaha

o omezení vlivu lobbistů

a zájmových skupin na federální

vládu

Mgr. Kršková

Martina

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2011/2012

Koncept aliance: americkojaponské

bezpečnostní spojenectví

Mgr. Kunstýř

Jan

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2010/2011

Guantánamo: Mezi bezpečností

a lidskými právy Věznice

na Guantánamu v americkém

veřejném diskurzu během

prezidentství George W. Bushe

Mgr. Květová

Lenka

Mgr. Sehnálková

Jana

2009/2010

Vliv Clintonovy administrativy

na pokles kriminality v USA

v 90. letech

Mgr.

Lokajíčková

Jana

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2008/2009

Vývoj amerických strategií národní

bezpečnosti po skončení studené

války

Mgr. Ludvík

Jan, Ph.D.

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2006/2007

Ceske_probuzeni.indd 216 06.02.19 9:55

217

Postoj administrativ B. Clintona

a G.W. Bushe k problému

palestinské státnosti

Mgr. Ludvík

Otakar

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Úloha podnikovej loby

v reforme imigračnej politiky

v Spojených štátoch počas druhej

administratívy Georga W. Busha

Mgr.

Mackuliaková

Kristína

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Státní tajemství vs. právo

na informace – případ Bradleyho

Manninga v historickém kontextu

Mgr. Martinec

Tomáš

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Somálsko – hrozba pre USA?

Analýza bezpečnostnej politiky

USA v rokoch 2001–2011

Mgr. Matějka

Stanislav

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2010/2011

Politika pozitivní diskriminace

na amerických univerzitách:

perspektiva Nejvyššího soudu

1978–2003

Mgr. Mertová

Viktorie

Mgr. Sehnálková

Jana

2011/2012

Zátoka sviní – příčiny, příprava,

vylodění a důsledky operace

Mgr. Mikulík

Jan

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2007/2008

Ekonomický a politický vliv

ropy na vztahy Spojených států

amerických a Saúdské Arábie

v období mezi roky 1990–2008

Mgr. Mohr

Luděk

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Koncept “enemy combatant”

v americkém právním systému

Mgr.

Neumannová

Jiřina

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2008/2009

„Zvláštní vztah“ Quebeku a Francie

v 50. a 60. letech 20. stol.

Mgr.

Onderková

Kristýna

Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2010/2011

Americká válka proti drogám:

Důvody selhávání represivního

režimu

Mgr. Ondrejka

Miroslav

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Role médií v hnutí za svobodu

slova na univerzitě v Berkeley

Mgr. Pánková

Tereza

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2011/2012

Prezidentské volby 2012 a hispánští

voliči

Mgr. Paulíková

Veronika

Mgr. Sehnálková

Jana

2011/2012

Koncept „zla“ v zahraniční politice

USA na příkladu administrativy

George W. Bushe

Mgr. Pávková

Lucie

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Soukromé vojenské organizace

v USA.

Mgr.

Pejřimovský

Martin

Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2011/2012

Ceske_probuzeni.indd 217 06.02.19 9:55

218

Jimmy Carter a konference

v Camp Davidu 1978

Mgr.

Pelikánová

Lucie

Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2009/2010

Rivalita mezi americkými

ozbrojenými složkami a použití

vzdušných sil ve vietnamské válce

Mgr. Petráš

Vojtěch

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2010/2011

Quebecká integrační politika

od tiché revoluce do současnosti

Mgr.

Pluhařová Jana

Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2009/2010

Multilateralismus

a unilateralismus v Bushově

zahraniční politice na případech

Afghánistánu a Iráku

Mgr.

Polachová

Barbora

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2009/2010

Analýza současné akademické

diskuze ve Spojených státech

k problematice úplného jaderného

odzbrojení

Mgr. Polášková

Kamila

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Americká zahraniční politika

na Blízkém východě, od Jom

Kipuru ke Camp Davidu

Mgr. Prouza

Petr

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2009/2010

Americko – ruská spolupráce

v severopacifické oblasti

Mgr. Raková

Alena

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Vliv Spojených států amerických

v Nikaragui v 80. letech 20. století

Mgr.

Risingerová

Karolina

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Johnson a Vietnam. Vliv

vietnamské války na rozhodnutí

prezidenta Lyndona B. Johnsona

nekandidovat v prezidentských

volbách v roce 1968

Mgr. Rudyšar

Rudolf

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2012/2013

Lyndon B. Johnson jako politická

osobnost

Mgr. Rudyšar

Rudolf

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2011/2012

Nixonův šok a konec

brettonwoodského systému

Mgr. Šálený

Václav

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2011/2012

Šestistranné rozhovory: cesta

k vyřešení severokorejského

jaderného problému?

Mgr. Šára

Pavel

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2010/2011

Slovenská menšina ve Spojených

státech a 1. světová válka

Mgr.

Schmidtová

Zuzana

Mgr. Korytová-

Magstadt

Štěpánka, CSc.

2008/2009

Reaganomika Mgr. Sláma

David

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Ceske_probuzeni.indd 218 06.02.19 9:55

219

Americká politika v Kambodži

a vzestup Rudých Khmerů

Mgr.

Sommerová

Gabriela

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2010/2011

Deficit platební bilance USA

a obchodní politika USA vůči Číně

Mgr. Šrámek

Petr

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2008/2009

Aféra Watergate-postoj Američanů

k možnosti impeachmentu

prezidenta Nixona

Mgr. Staňková

Lenka

Mgr. Sehnálková

Jana

2008/2009

Příprava České republiky na vstup

do NATO v letech 1993–1999

Mgr. Stárek

Ondřej

Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2011/2012

Role atomové bomby v zahraniční

politice Spojených států

amerických v době korejské války

Mgr.

Štěpánková

Jitka

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2009/2010

Porovnanie jadrovej politiky

posledných dvoch amerických

administratív: George W. Bush

a Barack Obama

Mgr. Svitková

Katarína

Mgr. Ulík Karel 2010/2011

Možnosti a limity spolupráce

Spojených států a Mezinárodního

trestního soudu

Mgr. Ulík

Karel

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2008/2009

Radikální a militantní aspekty

boje za práva černochů v USA

v 60. letech 20. století.

Mgr. Vajda Jan Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2011/2012

Radikální a militantní aspekty

boje za práva černochů v USA

v 60. letech 20. století

Mgr. Vajda Jan Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2011/2012

Porovnání integrace italských

a mexických imigrantů

ve Spojených státech amerických

Mgr. Veselková

Eva

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Úpadek USA jakožto světové

supervelmoci

Mgr. Vilímec

Tomáš

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Protesty proti válce ve Vietnamu

v USA

Mgr. Vítek

Tomáš

Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2010/2011

Eugenická minulost Planned

Parenthood Federation of America

Mgr.

Voborníková

Pavla

prof. PhDr.

Raková Svatava,

CSc.

2009/2010

Zobrazení severoamerických

Indiánů v americké kinematografii

v 80. a 90. letech 20. století

Mgr.

Vodňanský

Martin

Mgr. Sehnálková

Jana

2010/2011

Ceske_probuzeni.indd 219 06.02.19 9:55

220

Plánování poválečné správy

Německa z pohledu Spojených

států amerických

Mgr. Vyleťal

Martin

PhDr.

Mgr. Smetana Vít,

Ph.D.

2006/2007

Příčiny úspěchu proizraelské lobby

ve Spojených státech

Mgr. Záhora

Jakub

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2009/2010

Dopady smlouvy NAFTA

na Mexiko

Moravcová

Markéta

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2015/2016

Vzestup národní protiraketové

obrany USA v letech 1993–2002:

strategická nutnost nebo politický

záměr?

MUDr. Svítil

Jan

Abrhám Vladimír 2006/2007

Role žen v boji za práva

Afroameričanů v USA v 60. letech

Navrátilová

Barbora

Mgr. Sehnálková

Jana

2014/2015

Special Relationship? Britskoamerické

vztahy v období vlády

Baracka Obamy a Davida

Camerona

Nováková

Michaela

Mgr. Sehnálková

Jana

2014/2015

Reaganova bezpečnostní politika:

Strategická obranná iniciativa

PhDr. Čeněk

Jakub

Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2009/2010

Limity kooperativního federalismu:

Role federální vlády a jednotlivých

států v imigrační politice USA

PhDr. Clark

Olga

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Peking jako zodpovědný podílník:

americká představa role ČLR

v mezinárodněpolitickém systému

21. století

PhDr. Hornát

Jan

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2009/2010

Americká bezpečnostní politika

vůči zhrouceným státům

se zaměřením na případ Somálska

PhDr. Kindl

Lukáš

Mgr. Sehnálková

Jana

2009/2010

Proces americko-sovětského

odzbrojování na konci 70. let

PhDr. Kucer

Maxim

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2009/2010

Invaze do Iráku 2003: Legalita

a legitimita

PhDr. Soukop

Daniel

Mgr. Sehnálková

Jana

2009/2010

Příčiny a možné důsledky konce

exkluzivity amerického dolaru

na ropných trzích

PhDr.

Zukerstein

Jaroslav

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Americká vojna proti terorizmu

po 11. septembri

Popovič Filip Prof. Dr. Pick

Otto, Ph.D. , D.

Univ.

2007/2008

Hispánská menšina v USA

se zaměřením na stát Colorado

Portilla Lucie PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2011/2012

Ceske_probuzeni.indd 220 06.02.19 9:55

221

Pluh, který zoral pláně (1934)

a Řeka (1936), jako úspěšný

příklad filmů na vládní

objednávku

Přibylová

Květoslava

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Cesta ke studené válce: Vztahy

mezi vrcholnými představiteli USA

a SSSR během a bezprostředně

po 2. světové válce

Reich Jakub Mgr. Sehnálková

Jana

2009/2010

Ronald Reagan a jeho příspěvek

k pádu SSSR- americká podpora

protisovětským silám v Angole

a Afghánistánu v 80. letech

Reif, Tomáš Mgr. Sehnálková

Jana

2011/2012

Problematika motivů, jež stály

za změnou Reaganovy politiky

vůči SSSR v letech 1984–1985

Šmach Jiří Doc. PhDr. Calda

Miloš

2009/2010

Imigrační politika Spojených států

amerických a židovská emigrace

z Třetí říše 1933–1941

Sojková

Kristýna

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2009/2010

Americké ženy ve válečném

průmyslu Spojených států během

druhé světové války

Sommerová

Anna

PhDr.

Mgr. Smetana Vít,

Ph.D.

2006/2007

Selhání amerických médií

před válkou v Iráku 2003

Sošťáková

Markéta

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2009/2010

Proměna strategie boje proti

drogám za Baracka Obamy

Štěpař Roman PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2014/2015

Politika americké okupační správy

v Japonsku, její reflexe a dopady

na americko-japonské vztahy

Střelcová

Andrea

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2009/2010

Ťažba nerastných surovín

v kanadskej Arktíde a jej vplyv

na populáciu Inuitov

Švecová

Marianna

Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2015/2016

Politika resetu v americko-ruských

vztazích v letech 2009–2013

Terš Jakub Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2014/2015

Integrace vietnamských boat

people do americké společnosti

Tranová

Khanh Ly

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2015/2016

Sociální a politické dopady

legislativy New Deal

Třeštíková

Michaela

PhDr.

Mgr. Smetana Vít,

Ph.D.

2008/2009

Sanders a Clintonová. Témata

prezidentských primárek

demokratické strany

Udržal Jan Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2015/2016

Ceske_probuzeni.indd 221 06.02.19 9:55

222

Zahraniční politika USA v Iráku

po 11. září 2001

Velek Martin Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2005/2006

Ropný průmysl mezi 1945

a 1979 – vývoj vlivu britskoamerických

ropných koncernů

a západních států.

Zich Karel PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Příloha 3: Seznam témat diplomových prací zadaných

na Katedře severoamerických studií v letech

2006–2016

Název Řešitel Vedoucí Rok

vypsání

The Full Generation of Peace

and the Sino-American

Rapprochement, 1969–1976

Bečka Jan Doc. PhDr. Calda

Miloš

2007/2008

Význam Arktidy v mezinárodních

vztazích

Kopečná Anna PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2007/2008

Americké think tanky na příkladu

případové studie Washington

Institute for the Near East Policy

Abu Eid Ramzi 2007/2008

The United States Military: The

Most Patriotic Social Welfare

Program?

Aldorf Marek Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2015/2016

Building Southern Identity through

Reading: The Role of the Works

of Southern Writers in Promoting

Specific Cultural Values

Beková Tereza Mgr. Olehla

Richard, Ph.D.

2015/2016

U.S. Homeland Security: Reality

or Myth? Domestic

counterterrorism post-9/11

Bernardyová

Alžběta

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2015/2016

Formace hnutí Tea Party Bicková Eliška Doc. PhDr. Calda

Miloš

2015/2016

Veřejná versus soukromá

doprava: vliv automobilové

dopravy na tvář amerických

měst v období po druhé světové

válce

Bocker Robert Doc. PhDr. Calda

Miloš

2015/2016

US Foreign Policy towards Turkey

in the 21st Century

Brach Radim PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2015/2016

Ceske_probuzeni.indd 222 06.02.19 9:55

223

American policies under Roosevelt

and Truman: Economic Aid

to the Soviet Union and the Origins

of the Cold War

Čechová

Michaela

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2015/2016

Reaganova bezpečnostní politika:

Strategická obranná iniciativa.

Čeněk Jakub Mgr. Ulík Karel 2007/2008

Působnost trestního práva

na indiánském území – Násilí

na indiánských ženách

Čermáková

Zuzana

Mgr. Sehnálková

Jana

2015/2016

American Cities in Post-Industrial

Reality: Detroit and Pittsburgh

Černá Iveta PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2015/2016

Vývoj právních, politických

a sociálních aspektů obscenity

v USA

Chmelařová

Petra

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2015/2016

Současná americká zahraniční

politika ve vztahu k Polsku: vývoj,

faktory, tendence

Čížková Tereza Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2007/2008

Provincial Involvement

in Canadian Immigration Policy

Making: The Case of Ontario

Clark Olga Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2006/2007

The political discourse in the United

States and its effects on policies

towards undocumented immigrants

Corrada-Rivera

Romulo

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2014/2015

Klimatická politika a veřejnost:

Srovnání diskurzivního rámce

v Kanadě a Austrálii

Davidová

Kateřina

PhDr. Hornát Jan 2015/2016

Minutemen: New Racism

on the U.S.-Mexican Border?

Divišová

Kristýna

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2015/2016

Srovnání amerického a mexického

pojetí svobody projevu

Drhlíková Eva PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2015/2016

ObamaCare 2010: politické aspekty

reformy amerického zdravotníckeho

systému

Dujčíková

Katarína

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2013/2014

Civil Religion versus Wall

of Separation: Examining

the Constitutionality of Religious

Expressions & Symbols in American

Public Square

Dvořáková

Michaela

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2015/2016

American Foreign Policy

and the Arab Uprisings in Egypt,

Libya, and Syria

El-Ahmadieh

Jakub

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2014/2015

Ceske_probuzeni.indd 223 06.02.19 9:55

224

Franklin D. Roosevelt – zrod

presidentského řečníka

Ešnerová

Barbora

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2006/2007

US Peace Corps and its Efficiency

in the Third Millennium

Firýtová Aneta Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2014/2015

The American Left and Communist

Czechoslovakia in the 1960s

and 1970s

Géryk Jan Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2014/2015

Gentrification: Particularities

and Intricacies of the Process

in the Case Study of Harlem,

New York City

Grünová

Gabriela

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2013/2014

Hip-Hop Feminism Hamm-

Kalmanova

Daniela

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2014/2015

Anti-Americanism and Canadian

Identity: Canadian-U.S. cultural

relations 1945–1957

Havlíková

Veronika

Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2013/2014

Comparative analysis of policies

and practices of border control

and the detention of illegal

immigrants in the United States

and the European Union

Hernandez

Christine Elyse

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2013/2014

U.S. maritime security –

strategies and measures applied

Herout Jakub Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2014/2015

U.S.-China Cooperation During

Six Party Talks

Hladíková

Kristýna

Mgr. Sehnálková

Jana

2014/2015

Chile: From Democracy

to Socialism

Hochmal Marta Doc. PhDr. Calda

Miloš

2014/2015

Vliv americké domácí politiky

na zahraniční politiku během

administrativy Baracka Obamy

Hodboď

Dominik

PhDr. Hornát Jan 2014/2015

Political Correctness

and the Attempt at Social

Transformation on the Example

of Race: Success or Mistake?

Hořavová

Tatiana

Mgr. Sehnálková

Jana

2013/2014

Liberal Democracy and Chinese

Political Culture: American

Perspectives and Perceptions

Hornát Jan PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2006/2007

Populism and Transformation:

The Radicalization of the United

States’ Presidential Primaries

Hushegyi Ádám Mgr. Sehnálková

Jana

2013/2014

U.S. and the Czechoslovak Crisis

in 1938: Policy of Appeasement?

Ing. Jáč Marek Doc. PhDr. Calda

Miloš

2014/2015

Ceske_probuzeni.indd 224 06.02.19 9:55

225

Energy Security of the United States

of America

Jappel Ctibor PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2013/2014

Immigrants or Refugees:

A New Type of Exodus from Mexico

to the United States

Kamal Tereza PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2012/2013

The Role of Harlem

in the Development of African

American Urban Culture:

Cultural Capital versus Ghetto

Kárová Julie prof.

PhDr. Raková

Svatava, CSc.

2013/2014

In Oil We Trust? Politika Spojených

států v Perském zálivu po konci

Studené války

Kašík Jakub prof.

PhDr. Nálevka

Vladimír, CSc.

2013/2014

African Americans Versus

Latinos in Los Angeles;

Coalition or Conflict?

Kdolská Petra prof.

PhDr. Raková

Svatava, CSc.

2013/2014

Comparison of U.S.

and China’s Policy Towards Africa

1990–2010 With a Special Focus

on Angola and Sudan: Resources

and Geopolitics

Kindl Lukáš Mgr. Sehnálková

Jana

2006/2007

Extended Producer Responsibility:

Potential and Limits. An Analysis

of EPR in Theory and Practice

King James PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2012/2013

Povstání Zapatistů a jeho vliv

na politickou transformaci

v Mexiku

Kotasová Jana PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2013/2014

Men of Different Faiths. Unity

versus Diversity of Anti-Federalism

during the Period

of the Ratification of the

U.S.Constitution

Král Jan prof.

PhDr. Raková

Svatava, CSc.

2006/2007

A Libertarian Critique of the U.S.

Criminal Justice System

Král Zdeněk Mgr. Sehnálková

Jana

2013/2014

Land of freedom or land

of surveillance? : right

to privacy in the U.S. after 9/11

Krauzová

Tereza

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2013/2014

Modes of Female Emancipation

in the USA, 1890–1920

Křenková

Markéta

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2013/2014

Mexické drogové kartely: dynamika

nadnárodního organizovaného

zločinu

Kristlík Tomáš PhDr.

Mgr. Smetana Vít,

Ph.D.

2013/2014

Ceske_probuzeni.indd 225 06.02.19 9:55

226

Prison Privatization

in the United States: The Limits

and Consequences of the Transfer

of Public Power into Private Hands

Kršková

Martina

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2013/2014

Hnutí Tea Party a jeho vliv

na domácí politickou scénu v USA

Kucer Maxim PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2004/2005

Kalifornská propozice 187 –

imigrační diskuze ve Spojených

státech v polovině 90. let 20. století

Kučerová

Lenka

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2013/2014

Protestní environmentální hnutí

proti těžbě ropy v USA a Kanadě

Lehečka Marek Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2012/2013

China tries within the current

internationl framework dominated

by the US to gain more power

in the IMF

Liehmann

Viktoria

Mgr. Lepš Jakub,

M.A.

2012/2013

Pivot to Asia: What, Why

and Whither? The Not So New

Obama’s Asia Policy

Liška Jan Mgr. Sehnálková

Jana

2012/2013

Minimum Legal Drinking Age

in the U.S.: A Reasonable

Exception to Age of Majority?

Lokajíčková

Jana

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2011/2012

Discourse, practice

and construction of national

interest: study of the U.S. security

policy continuity

Ludvík Jan,

Ph.D.

PhDr. Střítecký

Vít, Ph.D.

2012/2013

The U.S. Foreign Policy toward

the Korean Peninsula, 1992–2004

Lupačová Dana Doc. PhDr. Calda

Miloš

2005/2006

Three critical voices of post-war

American literature

Malá Kateřina,

DiS.

PhDr. Hanuš Jiří 2012/2013

Jazykové politiky Kanady:

Zhodnocení Trudeauovy politiky

oficiálního bilingvismu

Malý Ondřej Doc. PhDr. Calda

Miloš

2012/2013

The issue of race

in the jurisprudence of the Supreme

Court of the United States :

the evolving interpretation

of the Equal Protection Clause

Martinec Tomáš Mgr. Sehnálková

Jana

2012/2013

Martin L. King vs. Malcolm X:

Dvě konkurující si vize boje

za občanská práva ve Spojených

státech amerických

Matějcová Eva Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2012/2013

Unmanned Aerial Vehicles in US

National Security Policy. New Face

of War of Terror

Matějka

Stanislav

Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2012/2013

Ceske_probuzeni.indd 226 06.02.19 9:55

227

The Significance of Meaning Shift

of the Word “Slave” in Abolishing

Slavery in the United States

Matsche Denisa Assistant

Professor Toth

Gyorgy, PhD.

2012/2013

Eisenhowerova administrativa

a Guatemala 1954–1961

Měřička Daniel prof.

PhDr. Nálevka

Vladimír, CSc.

2005/2006

Jazyková politika v USA: debata

o úředním jazyku

Mertová

Viktorie

Mgr. Sehnálková

Jana

2012/2013

Příliš horký Karibik: CIA

a „problém Kuba“, 1959–1962

Mikulík Jan Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2012/2013

Interpretace mezistátní obchodní

klauzule Nejvyšším soudem

USA: srovnání Rehnquistova

a Robertsova soudu

Musilová

Nikola

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2011/2012

India-U.S. Relations in the Late

1960s and in the First Half

of the 1970s

Novotný

Ondřej

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2011/2012

The Harper Government,

the Aboriginal Right to Self-

Determination, and the Indian Act

of 1876

Onderková

Kristýna

Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2011/2012

Krize tajných služeb USA? George

W. Bush a rozhodování o invazi

do Iráku

Ondrejka

Miroslav

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2011/2012

Gender and the 2008 Democratic

Presidential Primaries: The Case

of Hillary Rodham Clinton

Ondrušková

Andrea

Mgr. Sehnálková

Jana

2011/2012

Impact of the National Ocean

Policy in the United States

Ouředníková

Petra

Mgr. Sehnálková

Jana

2011/2012

Disfranchising Prisoners

in the U.S. – New Means

of Segragation?: Case Study

of Commonwealth of Virginia

Pánková Tereza Mgr. Sehnálková

Jana

2011/2012

Multilateralismus: Trvalý princip

kanadské zahraniční politiky,

1945–2003

Papoušková

Andrea

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2011/2012

The Role of the Military

in the United States Foreign Policy

Process

Paták Jiří Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2011/2012

Dynamics of Development

of American Political Parties

Pecka Jiří Doc. PhDr. Calda

Miloš

2005/2006

Blízkovýchodní diplomacie

Henryho Kissingera

Pelikánová

Lucie

PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2011/2012

Ceske_probuzeni.indd 227 06.02.19 9:55

228

Iraqi Democracy: American

Nation-building and Counterinsurgency

in the Iraq War

Petráš Vojtěch PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2011/2012

Imigrace a integrace muslimů

v Kanadě

Petrová Eva Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2011/2012

Sustainable Development

in Canada in Relation to Oil Sands

Developments

Podhola Adam Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2011/2012

Cultural diplomacy of Canada Polachová

Barbora

Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2011/2012

Public Image of the USSR

in the US between 1947–1956

Pondělíček Jiří,

BA

PhDr.

Mgr. Smetana Vít,

Ph.D.

2011/2012

Bob Dylan in the Context

of American Protest Song

Procházková

Mariana

Doc. PhDr. Calda

Miloš

2011/2012

The Geopolitical Significance

of the Bering Strait Region

in the 21st Century

Raková Alena Mgr. Sehnálková

Jana

2010/2011

Lincolnova rekonstrukce na západ

od Mississippi: Obnova loajálních

vlád v Arkansasu a Louisianě,

1862–1865

Rychlík Jan prof.

PhDr. Raková

Svatava, CSc.

2005/2006

California Electricity Crisis 2001 Safai Mina Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2010/2011

Economic and Geopolitical

Implications of TPP and TTIP

for the United States

Šálený Václav PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Current State of Transatlantic

Relations: US Withdrawal

or Another “Crisis”?

Šamonil Ondřej Mgr. Anděl Petr,

Ph.D.

2010/2011

Redistricting Bodies

and Redistricting Reform

in the U.S.: Where Are We Now

and the Way Forward

Šára Pavel PhDr. Bečka Jan,

Ph.D.

2010/2011

Women in the U.S. Prison

System: The Care They Need

and the Treatment They Receive

Schmidtová

Zuzana

Mgr. Sehnálková

Jana

2010/2011

Lobbying: christian right and two

presidencies of George W. Bush

Schulzová

Helena

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Republican foreign policy

and the war on terror

Skoupý Jiří PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Ceske_probuzeni.indd 228 06.02.19 9:55

229

Zbavení volebního práva vezňů

v USA – právní perspektiva

Slavíčková

Kristýna

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Pakistán: klíčový faktor

pro americké působení

v Afghánistánu (za vlády George

W. Bushe)

Snášel Filip Mgr. Sehnálková

Jana

2010/2011

The Changing Legal and Social

Status of the LGBT People

in the U.S. Since 1990

Sochacký Jakub Professor Hervey

Norma, PhD

2010/2011

Zvláštní vztah mezi Spojenými

státy americkými a Velkou Británií

a jeho význam v kontextu boje proti

terorismu

Šohájková

Barbora

Mgr. Sehnálková

Jana

2010/2011

American Foreign Policy towards

Iran: 2006–2010

Soukop Daniel Doc. PhDr. Raška

Francis D., Ph.D.

2005/2006

Sino-American Ideological Clash:

Washington Consensus and Beijing

Consensus

Šrámek Petr Mgr. Sehnálková

Jana

2010/2011

Zahraniční politika Číny

a Spojených statů amerických

ve státech Latinské Ameriky

v 21. století

Srpová Laura Mgr. Sehnálková

Jana

2010/2011

Reforma kanadského azylového

systému

Staňková Lenka Mgr. Ing. Fiřtová

Magdalena, PhD.

2010/2011

Better Red than Dead:

American Indians’ Struggle

for Sovereignty Rights

in the 1960s and 1970s

Staňková Olga Mgr. Sehnálková

Jana

2010/2011

Dopady hurikánu Katrina

na nejnižší vrstvy obyvatel:

odhalení obecnějšího problému

Stárková

Kateřina

PhDr. Mgr.

et Mgr. Kozák

Kryštof, Ph.D.

2010/2011

Přístup Bushovy administrativy

k otázce iránského jaderného

programu: od teorie k praxi

Štěpánková

Jitka