Jak obtížné je "dokázat" stalinistické úlety Sameery Khanové?

GULAG do každé rodiny!

12. 10. 2018 / Karel Dolejší

Washingtonská dopisovatelka ruské propagandistické stanice RT Sameera Khanová by dala život za Stalina ZDE. Ale nejen to: Aktivně se pokouší přesvědčit Američany, že "kapitalisté" jim záměrně lžou o sovětských koncentračních táborech spadajících pod proslulý GULAG (Hlavní administraci táborů) ZDE.

Podle vyjádření Khanové na Twitteru byly tábory GULAGu ve skutečnosti pracovními koloniemi řízenými trestaneckou samosprávou, kde existovala svoboda pohybu, projevu a tisku, z nichž se propouštělo za dobré chování a bývalí vězni měli poté stejná občanská práva jako všichni ostatní. Obyvatelé táborů nenosili trestanecké úbory ani pouta. Z táborů se jezdilo na dvoutýdenní dovolenou domů, vězni se směli ženit a vdávat a páry obdržely vlastní bydlení. S vězni mohly zůstávat rodiny a bylo možné příbuzným posílat peníze. Atd.

Khanové kvůli obhajobě stalinských represí zrušili účet na Twitteru za porušení zásad komunity. Možná je však chybou takto "omezovat debatu" a neumožnit "obohacení diskuse" o nová zjištění a interpretace? Nepřicházíme snad o svobodu, jestliže věřícím stalinistům zakazujeme šířit nepravdivé informace - když bychom přece v korektní debatě snadno vyvrátili vše nesprávné, co tvrdí?

***

Jistěže si můžete ušít metodologii zcela na tělo - a s její pomocí "dokázat", cokoliv jen potřebujete. Namísto jakýchkoliv pokusů zjistit něco objektivně platného se zaměříte výhradně na subjektivní prožívání událostí ze strany jednotlivých aktérů. Namísto s obětmi (ty ovšem výběrově vyhledáváte, jen pokud píšete o "současném kapitalismu") budete hovořit s pachateli, spolupachateli, nanejvýš ještě s "šedou zónou", která má také více či méně másla na hlavě. Provedete rozhovory s dozorci gulagů, jejich rodinnými příslušníky, řediteli podniků, které využívaly otrocké práce vězňů, se staviteli Bělomorkanalu. Interview zaměříte na osoby obývající okolí táborů, které si již před mnoha lety musely pro sebe vymyslet uklidňující historky, jež jim umožnily "nic nevidět" a nic nepodniknout proti masovému zločinu probíhajícímu v bezprostřední blízkosti svých domovů. Všechna "svědectví"  nakonec shromáždíte do veliké složky, sepíšete a vydáte jako "převratnou" historiografickou práci o stalinismu.

A máte to v kapse, vytištěné a "vědecky dokázané". Žádná totalita přece nebyla.

***

Naprosto klíčové je poctivě odpovědět na otázku, zda vypořádání se s vlastními démony - autoritářstvím, nenávistí, sklony glorifikovat politické násilí - je pro umírající západní "levici" alespoň srovnatelně důležité jako "bojovat proti systému". Pokud by platila přinejmenším stejná váha obou úkolů, bylo by možno počítat s protilátkami proti kultu osobnosti (Zeman, Babiš), všemožným hnědým "dělnickým stranám sociální spravedlnosti" operujícím levicovými tématy a prosazovaným Foldyny - a také proti politickým teroristům. Pokud ale jde jen o to "být proti systému" a vše ostatní se má za podružné a zbytečně překážející, chybí jedna z klíčových dělících linií, která ještě umožňovala odlišit původně emancipační levicové projekty od populistické ultrapravice.

Pakliže vlastní démony účelově posunete do druhého plánu a snažíte se je podvodným způsobem dekonstruovat, dříve či později se vás nevyhnutelně zmocní plnou silou.

1
Vytisknout
6584

Diskuse

Obsah vydání | 15. 10. 2018