Trumpovy krokodýlí slzy nad syrskými dětmi aneb Jaké dopady může mít nová "strategie" Bílého domu v Sýrii

10. 4. 2017 / Daniel Veselý

Okolnosti Trumpova omezeného vojenského úderu na leteckou základnu syrské armády v reakci na chemický útok v provincii Idlib přinášejí nejednu poučnou lekci. Je naprosto odzbrojující pozorovat, jak nadšené či přinejmenším souhlasné reakce vyvolal další nebezpečný kousek amatérského, nekompetentního a agresivního Bílého domu na americké politické scéně a v amerických mainstreamových médiích. Celkem v pozadí přitom zůstává skutečnost, že tento akt postrádající autorizaci RB OSN a Kongresu byl bezesporu ilegální a že dosud není spolehlivě objasněno, zda zločin v Idlibu skutečně spáchal Bašár Asad. Prezident Donald Trump, který byl americkým tiskem soustavně grilován kvůli svým údajným stykům s Kremlem, se přes noc v očích řady svých nepřátel rehabilitoval, přestože řada otázek a nejasností nadále prodlévá v mediálním přítmí.

Trumpovy krokodýlí slzy nad syrskými dětmi jsou čirým cynismem a nefalšovaným pokrytectvím. Znovu se potvrzuje teze o naprosté propasti mezi politickými proklamacemi a reálnými skutky. Kdyby americkému prezidentovi skutečně záleželo na osudu syrských dětí, potažmo na Syřanech postižených válečným konfliktem, nikdy by nepřišel s návrhem škrtů v programech na pomoc syrským válečným uprchlíkům a nesnažil by se jim zamezit ve vstupu do země exekutivními příkazy. Kdyby Spojené státy přijaly část válečných uprchlíků z Levanty, tento krok by navzdory krátkodobým finančním nákladům přispěl nejen k zásadnímu pozvednutí životního standardu těchto osob, ale i k ekonomické vzpruze Spojených států.

Spojené státy mají navíc morální povinnost syrské válečné uprchlíky přijímat, neboť Bílý dům se v syrském konfliktu angažuje již od roku 2011 a se svými arabskými spojenci a Tureckem se podílí na destabilizaci této nešťastné země. CIA počínaje rokem 2013 investovala více než jednu miliardu ročně na výcvik tisíců antiasadovských rebelů. O rok později přišel Pentagon s ambiciózním plánem vycvičit a vyzbrojit 5000 bojovníků proti Daeši, avšak půlmiliardový projekt skončil obrovským fiaskem. Téhož roku Washington zahájil leteckou kampaň proti pozicím Daeše v Sýrii (a Iráku), již prezident Trump eskaloval. Trumpova okázalá starost o nešťastné syrské děti usmrcované Asadovými bombami ostře kontrastuje se stovkami civilních obětí leteckých úderů v Rakká a jinde (nálety na mešitu a školu, kde se ukrývali uprchlíci apod.), jež sám autorizoval.

A civilisté pod Trumpovými bombami umírají dále. Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) oznámila, že Američany vedená koalice v neděli usmrtila 15 osob včetně 4 dětí ve vesnici Hamida. Podle aktivistů došlo v jiné části země k Američany vedenému náletu na loď, na jejíž palubě byla usmrcena jedna žena a šest dětí. Šlo o válečné uprchlíky. Tyto tragické události jsou dalšími důkazy o nabubřelé aroganci a cynismu amerického prezidenta.

Na vojenské letiště syrské armády dopadly desítky střel Tomahawk, načež hodnota akcií společnosti Raytheon, která je výrobcem těchto střel, rázem stoupla. Podle Trumpových finančních dokumentů, jež byly zveřejněny, akciové portfolio amerického prezidenta zahrnuje také cenné papíry společnosti Raytheon.

Americký prezident si patrně chtěl útokem také pozvednout své pochroumané ego, neboť v domácí politice utrpěl několik zásadních porážek (nepodařilo se mu zrušit Obamacare a jeho exekutivní příkazy narážejí na odpor soudů). To není však nic nového pod sluncem, protože rovněž Trumpovi předchůdci v době, kdy čelili nějakému skandálu nebo se potýkali s nízkou popularitou, sáhli po vojenském řešení různých krizí v zámoří.

Někteří zasvěcení pozorovatelé tvrdí, že lekce, kterou Trump uštědřil režimu Bašára Asada, může prodloužit vojenský konflikt v Sýrii, neboť Bílý dům se nyní ocitá na straně ozbrojené opozice, jíž vévodí syrská odnož Al-Káidy. Damašek a jeho spojenci v Moskvě a Teheránu v průběhu minulého roku dokázali zvrátit územní zisky „rebelů“ a Daeše poté, co se jim podařilo dobýt klíčová populační centra. Americká velvyslankyně v OSN Nikki Haley nyní prohlásila, že jednou z priorit Trumpovy administrativy je změna režimu v Damašku, porážka Daeše a neutralizace íránského vlivu v Sýrii. Poněkud smířlivější stanovisko zastává šéf americké diplomacie Rex Tillerson, podle jehož mínění by prioritou měla být eliminace džihádistů z Daeše. Ať tak či onak, Bílý dům signalizuje radikální obrat v politice vůči syrské krizi a zdá se, že se skutečně ocitá na straně ozbrojené opozice, v níž hraje prim Al-Káida.

Mezitím Rusko a Írán přicházejí s vlastní verzí „červených linií“ v Sýrii a varují Spojené státy, že zakročí, pokud tyto linie budou překročeny. I když někteří pozorovatelé vnímají Trumpovu vojenskou odpověď na údajný chemický útok syrské armády za nedostačující, následky, jak se zdá, mohou být nedozírné. A to i navzdory rozdílným postojům amerického ministra zahraničí a americké velvyslankyně v OSN. Diskoherentní politická linie Bílého domu ohledně syrské krize je téměř jistou zárukou další eskalace napětí.

Americká mainstreamová média, jak je naznačeno v perexu článku, Trumpův emocemi vyvolaný vojenský útok na syrskou leteckou základnu téměř unisono přivítala, aniž by veřejnosti předložila znepokojující fakta. Pět předních amerických periodik (New York Times, Washington Post, USA Today, Wall Street Journal a New York Daily News) zveřejnilo 18 komentářů a zpravodajských analýz, jejichž autoři buď vychvalovali Trumpův zákrok, nebo prezidenta kritizovali za to, že jeho reakce nebyla příliš tvrdá. Avšak ani jeden názorový text amerického prezidenta za provedení vojenské operace nekritizoval. Také známý politolog Fareed Zakaria na CNN nešetřil chválou na adresu amerického prezidenta a jím autorizovaný úrok zhodnotil jako „odvážný a taktický“. Moderátor televizní stanice MSNBC Brian Williams dokonce záznamy snímající americké Tomahawky odpálené na syrskou leteckou základnu označil za „nádherné“.

Vzhledem ke skutečnosti, že bryskní vojenská odpověď Bílého domu na chemické útoky v Idlibu měla podporu napříč americkým politickým spektrem (výjimkou je kongresmanka Tulsie Gabbardová, která americký útok označila za nelegální a neústavní), nelze reakci předních amerických sdělovacích prostředků považovat za kdovíjaké překvapení. Americký mediální mainstream totiž často kopíruje názory politického establishmentu, jak jsme se mohli přesvědčit již mnohokrát. Velké mediální domy však nejsou schopny kriticky reflektovat, že nová americká "strategie" v Sýrii nahrává do karet tamní Al-Káidě (která byla svého času ultimátním strašákem americké společnosti) a může prodloužit utrpení obyčejných Syřanů, kterým se Bílý dům navíc snaží zavřít dveře před nosem.

Děkujeme čtenářům, že výraznou měrou přispěli na provoz Britských listů od Trumpova zvolení do začátku roku 2017. Potřebujeme však trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
3345

Diskuse

Obsah vydání | 12. 4. 2017