Kam půjde Francie, tam se vydá i Evropská unie

12. 4. 2017


Když Francie kýchne, Evropa chytí zápal plic, napsal Paul Taylor. Málokdy čelili Francouzi těžší volbě ohledně budoucnosti Evropy, než jsou letošní prezidentské volby. V nich buď dají sbohem Evropské unii, nebo se vrátí k Evropě národů - či dokonce dají přednost integrovanější unii.


Pokud jsou průzkumy volebních preferencí přesné a náladoví voliči naštvaní na politickou třídu nezmění na poslední chvíli u uren názor, ve druhém kole 7. května se zřejmě utká protievropská nacionalistka Marine Le Pen s proevropským centristou Emmanuelem Macronem. V prvním kole 24. dubna mohou ještě uspět konzervativní gaullista Fracois Fillon a levicový Jean-Luc Mélenchon.

Le Pen slíbila vyvést Francii z eurozóny a schengenského prostoru, znovu zavést frank a hraniční kontroly a obchodní bariéry. Řekla také, že vypíše referendum o odchodu z EU do šesti měsíců, pokud unie nebude nakloněna jejím návrhům o radikálních změnách.

Vítězství Le Pen by bez přehánění znamenalo osudovou ránu eurozóně a EU. Ty mohou přežít brexit, ale odchod Francie by znamenal smrt. Záleží také na německých spolkových volbách 24. září, ale ty jsou méně nejisté - zřejmě přinesou další koalici vedenou jednou z proevropských mainstreamových stran. V tuto chvíli se zraky všech upírají k Paříži.

Francie byla na rozdíl od Británie centrálním pilířem evropského sjednocování, a to od samého počátku.

Od selhání Evropského obranného společenství až po Římskou smlouvu, od De Gaullova veta první britské žádosti o členství až po krizi "prázdných křesel" a "Lucemburský kompromis", od vzniku Evropského měnového systému a eura po vzestup a pád návrhu Evropské ústavy, evropský projekt se řídil tempem, které určovala Francie.

Výsledek hlasování 7. května a následných červnových parlamentních voleb rozhodnou o tom, zda bude EU vržena do existenciální krize, nebo bude stát před perspektivou nové francouzsko-německé dohody o prohloubení evropské ekonomické, měnové a obranné spolupráce.

Žádný z prezidentských kandidátů nemůže automaticky počítat s parlamentní většinou, která by mu umožnila realizovat program - a další vliv lze očekávat od politického a obchodního establishmentu.

Ale na pozadí britského hlasování o odchodu z EU a zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem je francouzské rozhodování mezi izolacionismem a internacionalismem, mezi uzavřenou, protekcionistickou a naštvanou Francií a otevřenou, liberalizující a optimistickou zemí lakmusovým papírkem, který určí evropskou budoucnost na mnoho let dopředu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3790

Diskuse

Obsah vydání | 14. 4. 2017