Ruské vlivové operace proti západním demokraciím jsou nepřípustné a nebezpečné

12. 12. 2016 / Karel Dolejší


V neděli večer vystoupil ve švédské veřejnoprávní televizi šéf rozvědky SaPo Anders Thornberg s vážným varováním před důsledky ruských vlivových operací pro švédskou demokracii. Jednalo se o třetího šéfa evropské rozvědky za minulý týden, protože v podobném duchu varovaly před víkendem již hlavy britské MI6 a německé BfV.


Ruské vlivové a destabilizační operace směřují všude na Západě primárně k podpoře extrémistických politických subjektů a k podkopání důvěry voličů v politický systém. To bylo také hlavním cílem zasahování do amerických voleb. Skutečnost, že se Moskvě podařilo napomoci vítězství Donalda Trumpa, nejen výrazně oslabit a delegitimizovat Hillary Clintonovou, je prémií navíc. Kreml byl nepochybně připraven pokračovat ve svých plánech i za Clintonové.

Zrovna tak bude pokračovat, pokud se prezidentem stane Donald Trump. Na něj osobně i na Republikánskou stranu, jejíž servery se také staly terčem ruského hackerského útoku, může být kdykoliv vyvíjen nevybíravý nátlak ve formě vydírání, protože Kreml nyní disponuje dostatkem materiálu na to, aby i Republikánskou stranu  kompromitoval obdobným způsobem, jako to na podzim via WikiLeaks provedl Demokratické straně.

Egocentrický a samolibý přístup některých západních "antiestablishmentových hrdinů" posledních let ochotných se proti vládám svých zemí spojit naprosto s kýmkoliv, takže se z bojovníků za "svobodu", kterými se možná kdysi subjektivně cítili být, stali faktickými spojenci utlačitelských režimů v Íránu nebo Rusku, daleko horších než ty západní, má na západní demokracie značně destabilizující vliv. Stejně tak veškeré ultralevicové falešné ekvivalence mezi chováním západních demokracií a jejich protivníků, které v občanech pěstují pocit, že je nakonec jedno, zda si mohou své politiky volit, nebo je jim náboženskou či mafiánsko-politickou vrchností předepsáno, že je prostě zvolit musí.

Američané jsou oprávněně nespokojeni s řadou věcí ve své zemi a tato nespokojenost má hluboké kořeny. Průměrná životní úroveň v USA začala stagnovat již v 70. letech a sliby obsažené v "americkém snu" se velmi mnohým občanům naprosto neplní. Zmíněný typ obtíží ovšem ani v ČR, ani v USA nepředstavuje dostatečný důvod chovat se proto autodestruktivně a volit populistické xenofobní demagogy jako Miloš Zeman nebo Donald Trump.

Také současná západní kultura jistě není nekritizovatelná. Od snahy odstranit zbytečně represívní instituce a archaické psychické instance, jíž se vyznačovala 60. léta, se Západ postupně dopracoval opačného extrému, kdy se coby univerzální paradigma jakéhokoliv prožitku prosazuje okamžité nutkavé uspokojení potřeby narkomana. Neurotici typu Trumpa a jejich neuvěřitelný politický úspěch dokonale ztělesňují negativní dopad do extrému dovedené liberalizace životního stylu, která s psychickým zdravím rozhodně nemá nic společného. Návyk dostat vše ihned - a pokud to nejde, překážku vzteky rozmlátit - nemůže být nikdy politicky produktivně využit. Musí být překonán, nebo společnost a kulturu dříve či později zničí.

Jak jsem už uvedl ZDE, Putinovým modelem ve vztahu k Západu je nejspíše džudo. Snaží se obratně využít sil, které již na Západě existují. Nezakládá v cizích zemích vlastní komunistické strany, jako to dělal Stalin. Vybírá si v každé zemi spojence podle toho, jaká nabídka tam existuje, a podporuje ho. Protože je však jeho režim mnohem vágněji ideologicky profilován než býval sovětský komunismus, nemá problém uzavírat aliance v širokém vějíři od ultrapravice (jako francouzská Národní fronta) až po ultralevici (jako německá Die Linke).

Ať už se do volebního procesu v demokracii vměšují Rusové, Číňané, Marťané nebo trpaslíci, v každém případě taková činnost podkopává důvěru občanů v politický systém a je tedy nebezpečná. Sbírání kompromitujících materiálů na politiky znamená, že cizí mocnost může později politiky vydírat a vynucovat si na nich rozhodnutí, která škodí zájmům společnosti, jež politika zvolila. Politici tedy mají povinnost proti takovému vměšování zasáhnout bez ohledu na to, zda zrovna teď má šanci ovlivnit přímo volební výsledek, nebo jí zatím ještě nedosáhlo.

Nepochopení této prosté pravdy, volání po tom, abychom bezstarostně demontovali z demokratického politického těla imunitní systém a přestali se bránit nepřátelskému zasahování, je jen ukázkou naprostého politického zmatení. Takové zmatení je typickou vlastností těch, kdo sami za demokratické instituce nikdy nebojovali a považují je za samozřejmost udržovanou mechanicky v chodu tím, že lidé jednou za čtyři roky přijdou do volební místnosti a "někoho" si odhlasují. Těch, kdo vidí v demokracii bezúdržbový stroj, v němž se nanejvýše budou bez následků onanisticky předvádět jako "rebelové" a nikdy je ani nenapadne zamýšlet se nad konečnými dopady svých činů.

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
3179

Diskuse

Obsah vydání | 13. 12. 2016