Nesmyslné představy o boji proti rakovině

31. 7. 2016 / Boris Cvek

Na Novinkách.cz se objevil titulek: „Boj s rakovinou nevzdal. Badmintonista Koukal na olympiádu pojede.“ To vyvolává dojem, že boj s rakovinou stačí nevzdat, a zvládnete to – nebo jinými slovy: ti, kteří na tuto nemoc zemřeli, to prostě vzdali.

Na Facebooku pravidelně sleduji zkušenosti několika amerických žen s metastazující rakovinou prsu (metastatic breast cancer neboli MBC), které na tuto nemoc pomalu, neodvratně umírají. Jen v USA na MBC zemře každý rok na 40 tisíc žen.

Stěžují si naprosto pochopitelně na mnoho děsivých stereotypů, které se ve společnosti usídlily, jedním z nich jsou všechny ty dobročinné akce, průmysl dobré nálady, související s pomocí, která ovšem nepomáhá. Potřebují účinné léky a nikoli stužky, pochody a oslavování přeživších, kteří přežili proto, že měli prostě štěstí a nemoc je nezasáhla v plné síle.

Druhý děsivý stereotyp je právě představa, že pokud člověk chce, pokud „bojuje“, tak nad rakovinou zvítězí. Jistě psychika může hrát svou roli pro úspěch léčby, ale pokud byste přišli mezi odbornou veřejnost s tím, že chcete snížit počet žen, umírajících každoročně na MBC, tím, že posílíte jejich psychiku a odhodlání bojovat, pak se samozřejmě se zlou potážete, a naprosto právem.

Revolucí v medicíně byla hygiena a antibiotika právě proto, že smrtelné, masově zabíjející nemoci jsou objektivní realita, probíhající v našem těle, která nás zabije, ať už se k tomu stavíme svou mentální aktivitou jakkoli. Proto chemické látky dokážou léčit, proto funguje umývání rukou, protože čistě fyzicky, na úrovni molekul, zabraňují průběhu nebo přenosu nemoci.

Miliony lidí, kteří zemřeli na tuberkulózu nebo rakovinu, nezemřely proto, že by špatně bojovaly, ale proto, že neměli přístup k účinné léčbě. Nedělejme z těchto lidí tedy nějaké slabochy, kteří kdyby více bojovali, tak by přežili, a z vážných nemocí, které zabíjejí naše blízké naprosto fyzickým způsobem (taky nikdo neřekne, že stačí být statečný a bojovat, aby člověk přežil, když na něj padá tunový kámen a není kam uhnout), nějaké stavy, které lze přemoci pouhým rozhodnutím jednotlivce, že bude bojovat.

0
Vytisknout
2341

Diskuse

Obsah vydání | 2. 8. 2016