Britské listy 29.7. 1996:

Sport, svou samou podstatou, je fašistický: Olympijské hry v televizi

29. 7. 2016

Zahajovací ceremonie olympijských her v Atlantě byla až chronicky trapná - dosáhlo to hodnoty osm na Richterové škále: černošský boxer, který byl uvězněn, protože odmítl zlikvidovat vietnamský malorážní tým, stál ve světle bodového reflektoru ve městě, které před půldruhým stoletím muselo být vypáleno, aby se zabránilo jeho obyvatelům kupovat a prodávat jeho předky. V Atlantě by se měly rozdávat čtyři druhy medailí: zlato, stříbro, bronz a dále medaile za ironii.

Měli bychom se dívat na přenosy z Olympijských her jako by to byla jedna dlouhá epizoda pořadu X-files. Jsou opravdu podivné, bizarní. Za prvé, jsme svědky veškeré té neobyčejně intenzívní spotřeby energie, času a zdrojů. Olympijské hry jsou snad největším jednorázovým odčerpáním fyzických, mentálních a hospodářských zdrojů našeho světa. Neprodukují nic než čtrnáct dní televize, množství natržených svalů, celý plavecký bazén slz a tisíce medailí, které by měli nosit jen tanečníci na diskotékách v italské Sicílii. (Nedávný dokumentární pořad britské televize dokázal, že většina sportovců při olympijských hrách stejně používá zakázány doping. Poznámka JČ.)

Nikdy jsem nikoho neslyšel, že by veřejně vyslovil otázku, zda Olympijské hry vůbec stojí za to, aby se konaly, třeba i z morálního hlediska.

(V Británii se nyní dosti debatuje o nové knize o Lení Riefenstahlové, německé filmařce, které je teď 94 let, která glorifikovala Hitlerův režim ve třicátých letech svým "spartakiádním" filmem Triumf vůle. Poznámka JČ.)

Rekordy přicházejí a odcházejí, ale jeden zůstává nepřekonán už 60 let. Lení Riefenstahlová vytvořila standard jak filmovat Olympijské hry už v roce 1936. Ať už si myslíme o nacistech cokoli, sportovní den zorganizovat uměli. Většinou je dodnes sport filmován a prezentován veřejnosti tak, že je to přímou poctou Riefenstahlové.

Sport, svou samou podstatou, je fašistický. Všechny ty kecy o tom, jak se mladí lidé sdružují v duchu zdravé soutěživosti, jsou nesmysl. Sport je válka, vedená jinými prostředky. Svědčí o tom i úvodní titulky televize BBC pro přenosy z nynějších Olympijských her. Částečně je to opět pocta Riefenstahlové, je v tom i trochu erotického neoklasicismu , trochu z filmu Gone with the Wind (Odváto s větrem), dále Jesse Owens a Martin Luther King, trochu z reklamy na auta a trochu z amerického kriminálního seriálu LA Law. Ty titulky jsou velmi postmoderní a velmi elegantní. Je to kulturní eintopf všeobecně přijatých myšlenek a vizuálních motivů. Měly by dostat tu nejvýznamnější olympijskou medaili za ironii.

Televizní recenzent A.A.Gill v týdeníku Sunday Times, 28.7.96

0
Vytisknout
3288

Diskuse

Obsah vydání | 1. 8. 2016