Panama Papers, kapitalismus a právní vakuum

7. 4. 2016 / Boris Cvek

Přiznám se, že za existencí daňových rájů a praček na špinavé peníze, stejně jako za existencí nelegálního byznysu s narkotiky, prostitucí apod. nedokáži vidět „selhání kapitalismu“. Je to mnohem spíše selhání právního státu, tedy justice, policie, která selhává při stíhání trestné činnosti – a selhání zákonodárců, kteří selhávají při tvorbě zákonů.

Pokud je „kapitalismus“ fungující trh ve smyslu svobodného podnikání a připuštění majetkové nerovnosti na základě zásluh, pak takový kapitalismus je ve společenském zájmu a musí být společenskému zájmu podřizován. Děsivé by ovšem bylo šíření představy, že ta či ona podoba kapitalismu a právního rámce, v němž existuje (bez právního rámce je společnost vždycky mafiánskou džunglí, ať už se destrukce právního rámce děje z pozice kapitalismu, socialismu nebo jakéhokoli jiného „ismu“), spadla z nebe jako nějaký přírodní zákon, s nímž není možné nic dělat.

To bychom se dostali zpátky do dob, kdy feudální systém dostával své věčné požehnání nezměnitelnosti přímo od Boha. A přece zmizel. Zmizí to, co ztratí vnitřní oporu a smysl, i kdyby se to ideologicky v zájmu vládnoucí oligarchie sebevíce ospravedlňovalo. Tedy neměli bychom zapomenout, že to, co chceme, je fungující trh, svoboda podnikání a přiměřená majetková nerovnost, která je motivující a je založená na zásluhách, na férovém byznysu. To ostatní, ten byznys s daňovými úniky a organizovaným zločinem, ta neprůhlednost, která se skrývá, aby nebyla vidět její zločinnost, to je rakovina, která fungující tržní společnost ničí.

Stále dokola (jen v ČR! pozn. red.) slyšíme slova o prý těžko rozlišitelné škále podnikání v daňových rájích od prý bezúhonných a legálních „daňových optimalizací“, přes šedou ekonomiku a byznys „na hraně zákona“ až po praní špinavých peněz z globální trestné činnosti. Tohle není selhání kapitalismu, to je selhání právního státu způsobené globalizací. Je jen jeden způsob, jak udržet kvalitní společnost: svobodný právní stát, který vyžaduje neustálou aktivitu, a to zejména v době, kdy se společenské podmínky mění tak drasticky jako během globalizace.

Panama papers neukazují na selhání kapitalismu, ale na to, že právní stát není možné v době globalizovaného kapitálu chápat v národních hranicích a že bez účinné mezinárodní spolupráce vzniká globální právní vakuum, korumpující i národní právní státy, právní vakuum, v němž nemůže vládnout nikdo jiný než mafiánská moc organizovaného zločinu. Toto právní vakuum je třeba účinně vyplnit právem a jeho vynutitelností.

0
Vytisknout
2211

Diskuse

Obsah vydání | 8. 4. 2016