Dokáže Evropa zajistit svou obranu?

23. 3. 2016


Personální výdaje tvoří lví podíl evropských obranných rozpočtů. Protože lidi nelze dost ocenit, je to z pohledu ozbrojených sil zřejmě pochopitelné. Nicméně takové rozpočtové priority mají znepokojivé dlouhodobé důsledky. Akvizice a náklady na výzkum a vývoj se vyznačují prudce sestupnou trajektorií.


Mezi členskými státy Evropské obranné agentury (ne všechny jsou členy NATO) mezi lety 2007-2013 výdaje na výzkum a vývoj poklesly zhruba o 20 %. Pravděpodobně nejdůležitější položka, výzkum a technologie, tvořila od roku 2007 1,1 % celkových obranných výdajů. To znamená takřka deset let bez navyšování, přestože v roce 2016 je mezinárodní prostředí výrazně nebezpečnější. Německo, které mnozí považují za průkopníka v oblasti technologické inovace a kvality, věnovalo v roce 2014 na výzkum a vývoj pouhých 2,4 % obranných výdajů. Pro srovnání, USA plánují v roce 2017 na stejný účel vynaložit 12,3 %.

Kromě podinvestování základního výzkumu mnohé modernizační programy byly pozastaveny v naději na zlepšení fiskální situace. Tento přístup vedl k řadě problémů, což se projevilo v několika skandálech. Například opět v Německu parlamentní zpráva z roku 2014 ukázala, že jen tři z dvaceti vrtulníků Sea King byly schopny bojového nasazení.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1746

Diskuse

Obsah vydání | 24. 3. 2016