POZNÁMKA NA OKRAJ:

Pravda a lež, anebo lže výraz "Lügenpresse" (lživý tisk)?

2. 2. 2016 / Uwe Ladwig

Existují slova, která mají potenciál stát se v dalších jazycích pevně zavedenými termíny. Že tomu tak je, mnozí z vás vědí například ze slov „Blitzkrieg“ či z anglicizovaného slova „kindergarden“. Dnes se zdá, že by obdobně mohlo zakořenit slovo „Lügenpresse“, lživý tisk. Pochopil jsem to při člení článku "Ruská propaganda útočí na německá média" od německého novináře Ulriche Wickerta.

Tam byla zajímavá jeho věta „Já osobně nevylučuji, že pojem 'lživý tisk' v Německu rozšířila ruská tajná služba“, právě proto, že Wickert jaksi zapomněl na německou historii „Lügenpresse“.

Termín "lživý tisk", se totiž nachází v německy mluvícím světě už od poloviny 19. století, a i v té době bylo samozřejmě jasné, že jsou to vžycky ti „druzí“, kdo lžou.

Není divu, že tento termín byl po roce 1945 představiteli NDR používán jako klíčové slovo v kontextu studené války k difamaci západních médií a výraz "kapitalisticky lživý tisk" se stal součástí východoněmecké propagandy tzv. "Černého kanálu" proti Západu. A ústřední orgán Jednotné socialistické strany Německa (SED) nazýval západoněmecká a americká média až do raných sedmdesátých let „lživý tisk“.

Že občané bývalé NDR jako nynější členové Pegidy chodí po Drážďanech a vykřikují „lživý tisk“, to nemusí být způsobeno „ruskou propagandou“. Wickert „nevylučuje“, že pojem „lživý tisk“ v Německu rozšířila ruská tajná služba, což je samozřejmě vznešená cesta mezi pravdou a lží – není to žádné tvrzení, ale o to víc je to manipulativní.

Ale k pravdě a lži.

Již dříve jsem uvedl v BL, že poznání je nejprve vždy subjektivní a často ho nelze lehce zobjektivnit. Pro jednotlivce je jeho pravda tedy pravdivá a její šíření subjektivně viděno není žádná lež. Tvůrci médií zastávají tedy subjektivní názor, který jim připadá objektivní. Mají vždycky problém s jeho objektivizací i s výběrem faktů. Možná si vzpomenete, že tam, kde dříve „na východě“ psali v novinách o úspěšných sklizních, se dnes popisují spíše nehody jednotlivců a nikoliv úspěšné porody.

„Západní“ „novinář“, který nemá výjimečné postavení, musí se co nejvíce snažit „prodat“ své medium, docílit vysokého nákladu nebo velké sledovanosti a musí při tom respektovat názor svých vedoucích a svého vydavatele. Z tohoto důvodu, je třeba připustit, že mediální články, které jdou nad rámec pouhé reprezentace faktů, jsou obvykle nějak manipulativní, protože sám pohled na fakta podlehá subjektivním zkušenostem. A kdo vědomě opomíjí něco důležitého, ve snaze, aby nic nebylo v rozporu s požadovaným dojmem, nebo dokonce o svem názoru neinformuje, ten lže.

Možná byste se mě chtěli zeptat, jak se tomu média mohou vyhnout. No, zvláště když jde o vyjádření názoru by bylo možné rozšířit i opačný názor, dát mu potřebný prostor. Příkladem pro mě byl už v mém mládí v Hamburku vydávaný týdeník "Die Zeit". Na opačných stranách se tam střetávaly často velmi odlišné názory. Znalost a zpracovávání jiných názorů dalo samozřejmě novinářům toho týdeníku v jejich zpravodajství I v jejich komentářích alespoň stupeň nezávislosti.

Kdyby výraz " lživý tisk " v Německu vlastně znovu šířila ruská tajná služba, by bylo nevyhnutelné pomyslet při tom na ruský tisk, což by mohlo být velice trapné. Chytřejší a úspěšnější byla pravděpodobně desítky let trvajicí aktivní podpora "protifašistického boje" po druhé světové válce, protože kdo ze západních "antifašistů", pochopil, že se tím „černofašisté“ snaží odpoutávat pozornost od útlaku vlastního lidu.

Mělo by být znepokojující, že jestliže se v některých médiích publikují jen jediná a do téže škatule patřící názory, je vůči těm médiím důvodné podezření z cílené manipulace. A kdo používá výraz „lživý tisk“, nedává jasně najevo, že on sám a jeho generalizace čtenáře manipuluje a zároveň prezentuje své vlastní názory jako jediné správné.

Věc s pravdou je jistě problematická, ale když média nepoukazují na protikladné názory, neplní svůj hlavní politický úkol, a to i tehdy, jsou-li finančně úspěšná. I konzumenti médií by si to měli ujasnit a vyhledávat informace tomu odpovídajícím způsobem. Nebo myslíte, že jeden pohled na věc stačí, protože se tím věci zjednodušší?

0
Vytisknout
2717

Diskuse

Obsah vydání | 4. 2. 2016