Slavný íránský bloger:

Facebook, Instagram a Twitter likvidují internet

31. 12. 2015

Hossein Derakhshan byl v Íránu r. 2008 uvězněn na 20 let za své komentáře, zveřejňované na svém silně čteném blogu. Když byl r. 2014 omilostněn a propuštěn, zjistil, že internet se za posledních šest let změnil - přišel o moc měnit svět a stal se pouhým nástrojem pro šíření nekonečného množství trivialit. Způsobily to sociální sítě.

Blogy byly zlato a blogeři byli v roce 2008, kdy jsem byl uvězněn, rockovými hvězdami, píše. Navzdory tomu, že íránský stát blokoval přístup na můj blog v Íránu, měl jsem 20 000 čtenářů denně. Lidi četli mé komentáře pečlivě a nechávali množství relevantních připomínek, i ti, kteří mě nenáviděli. Měl jsem moc jako král.

IPhone tehdy existoval jen asi rok a chytré telefony se tehdy stále ještě používaly především jen k telefonování. Neexistovaly žádní Iphonové aplikace. Namísto toho existoval internet a blogy: nejlepší místo, kde bylo lze nalézt alternativní myšlenky, zpravodajství a analýzy.

Íránská blogosféra byla nesmírně rozmanitá - od exilových autorů a novinářů přes autorky ženských deníků a odborníků na technologii, přes místní novináře, politiky, duchovní a válečné veterány.

V Koránu je jedna historka, na niž jsem hodně myslel během svých prvních osmi měsíců na samotce. V ní se uchýlí skupina pronásledovaných křesťanů do jeskyně. Na okamžik usnou, ale ve skutečnosti se probudí až za 300 let. Jeden z nich jde ven a chce koupit potraviny - a zjistí, že jeho peníze už neplatí, patří do muzea.

Mou měnou před šesti lety byl hyperlink. Představoval otevřeného propojeného ducha světové internetové sítě. Cílem hyperlinku bylo zrušit centralizaci a nahradit ji systémem nodů a sítí. Od té doby, co mě loni propustili z vězení, uvědomuji si ale, do jaké míry byl hyperlink znehodnocen. Ztratil hodnotu tak, jako peníze těch křesťanů v té historce z Koránu.

Téměř všechny sociální sítě nyní zacházejí s hyperlinkem jako se všemi ostatními předměty - stejně jako s fotografií či kusem textu. Očekává se od vás, že zveřejníte jeden hyperlink a podrobíte ho pseudodemokratickému procesu likeování. Ale hyperlinky nejsou předměty. Jsou to vztahy mezi předměty. Zpředmětnění hyperlinků je připravilo o jejich obrovskou moc.

Sociální sítě přitom zacházejí se statusy a s fotografiemi - předměty, které jsou přímo na nich zveřejňovány - s daleko větším respektem.

Avšak hyperlinky nejsou jen kostrou internetu - jsou to jeho oči, je to jeho cesta k duši. A slepá internetová stránka, stránka bez hyperlinků, nemůže pohlédnout na jinou stránku a to má vážné důsledky pro dynamiku moci na webu.

Na internetu je užívání hyperlinků zdrojem života.

Aplikace jako Instagram jsou slepé. Pohlížejí dovnitř, odmítají poskytnout svou obrovskou moc jiným, vedou je k tiché smrti. Důsledkem je, že stránky mimo sociální sítě odumírají.

Lidé nyní přestávají sledovat konkrétní internetové servery. Namísto jim stačí nekonečný proud útržkovitých informací, který pro ně vybírají složité a utajované algoritmy.

Ten proud znamená, že si už nemusíte otevírat jiné webové stránky. Stačí vám Facebook. Hora přišla k vám. Algoritmy vám všechno vybraly. Podle toho, co jste vy a vaši přátelé v minulosti likeovali, předvídají, co chcete číst. Vede to k falešnému zdůrazňování nesmyslů a k povrchnosti.

Historie dokazuje, že nejvýznamnější myšlenky světa (a mnoh zlých myšlenek) bývají po dlouhou dobu nepopulární a jejich okrajový status je jen posiluje. Když nejsou slyšet menšinové názory, vede to k radikalizaci. Právě tak rekrutuje Isis své stoupence a právě tak roste.

Mainstreamový důraz sociálních sítí na povrchnosti potlačuje i jiné nekonvenční myšlenky. Podporuje jen to, co už víme a schválili jsme. Závisí na našich konvencích.

Dnes je tento proud digitálních médií převažující formou organizace informací. Je na všech sociálních sítích a ve všech mobilních aplikacích. Brzo budeme svědky, že zpravodajské servery budou publikovat informace podle stejných zásad. Převaha tohoto proudu znamená, že se velká část internetu odřízla od kvality. Také je to hluboká zrada principu rozmanitosti, který býval kdysi základním principem internetu.

Znepokojující je také centralizace informací, protože to způsobuje, že je lehčí, aby věci zmizely.

Centralizace infromaací ve věku sociálních sítí způsobuje, že všichni jsme dnes slabší ve vztahu k vládám a ke korporacím.

Je ironické, že státy, které spolupracují s Facebookem a s Twitterem, vědí daleko více o svých občanech než ty jako Írán, kde stát přísně ovládá internet, ale nemá přístup ke korporacím provozujícím sociální sítě.

Vzhledem k tomu, že nás Facebook zná lépe než naši rodiči jen na základě našich 150 liků a zná nás lépe než náš manžel či manželka jen na základě 300 likeů, svět se stává naprosto předpověditelným, jak pro vlády, tak pro podniky. A předpověditelnost znamená ovládání.

Proud informací na mobilních aplikacích přechází od informací zaměřených na textu k televiznímu internetu. Opustili jsme nelineární způsob komunikace - nody, sítě a hyperlinky - a přešli jsme k lineárnímu, pasivnímu, předem naprogramovanému a introspektivnímu způsobu přijímání informací.

Když si otevřu Facebook, začne moje vlastní osobní televize. Facebook mi vysílá to, o čem algoritmus rozhodl, že se mi to bude líbit. To není internet, který jsem znal, než jsem šel do vězení. Tohle není budoucnost internetu. Tato budoucnost je televize.

Brzy bude internet jen sbírkou mobilních aplikací a už se nebude skládat z internetových stránek. A bude se za to platit měsíční poplatek.

Dochází k ztrátě intelektuální potence a rozmanitost. V minulosti byl interneto mocný a dostatečně vážný natolik, že jsem se kvůli němu dostal do vězení. Dnes už je to jen zábava. Ani Írán se už dnes neobtěžuje blokovat Instagram.

Chybí mi éra, kdy lidi věnoval čas tomu, aby byli vystaveni názorům jiným, než jaké zastávali, a byli ochotni přečíst si odstavec delší než 140 písmen. Chybí mi doba, kdy jsem mohl něco napsat na svém blogu a nemusel jsem to šířit na četných sociálních sítích.

Tak vypadal internet, než jsem šel do vězení. To je internet, který musíme zachránit.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4954

Diskuse

Obsah vydání | 5. 1. 2016