Evropa "se vrací do třicátých let"

Dojíždějící pracovníci mezi Kodaní a Malmö protestují proti novým pohraničním kontrolám

5. 1. 2016

Před slavným patnáctikilometrovým Øresundským mostem, spojujícím dánské hlavní město Kodaň se švédským městem Malmö, který proslul v důsledku thrilleru dánské televize Most, se v pondělí večer utvořila fronta až 8000 pracovníků, dojíždějících z Kodaně do Švédska. Poprvé po 50 letech byl od neděle zaveden předpis, že cestující na dánsko-švédské hranici se musejí prokázat identifikačním průkazem s fotografií. Průkazy se kontrolují v Kastrupu, na kodaňském mezinárodním letišti. Øresundský most je už patnáct let symbolem hrdé integrace, která překračuje národní hranice. Øresundský region, jehož součástí je kus Švédska i Dánska, byl mezinárodně chválen po celém světě jako příklad úspěšné integrace podniků, občanské společnosti a lidí přes národní a kulturní hranice. Vzdělávání, podnikání, práce i láska vedly k tomu, že obě části dvou zemí se sloučily.

Rozhodnutí švédského parlamentu zavést pohraniční kontroly se stalo terčem kritiky a od 22. prosince dalo svůj "like" 22 000 lidí stránce na Facebooku nazvané Øresundská revoluce. Kritikové poukazují na to, že švédská vláda schválila zavedení pohraničních kontrol na základě podporu pravicové populistické strany Švédští demokraté a neproběhly regionální konzultace. Nikdo se lidí v Øresundském regionu neptal, do jaké míry zavedení pohraničních kontrol ovlivní jejich životy.

"Skandinávský ideál společného života a práce, kde všichni cestují volně, byl zlikvidován," říká Christian Müller-Hansen, 39, Dán, který pracuje v technologické firmě v Kodani a má rodinu ve švédském Malmö, na druhé straně Øresundského mostu. "My musíme mít možnost cestovat bez překážek. Takhle přijdeme o spoustu peněz ve Skandinávii. Je to tragické."

Nejvíce jsou ovšem postiženi uprchlíci, jako Bahman, irácký Kurd, který stál v pondělí na nádraží v Kodani vyčerpán a poražen. V neděli večer se třikrát neúspěšně pokusil dostat přes Øresundský most.

"Chci se sejít se svou rodinou. Nechci zůstat ve Švédsku," říkal tento devětadvacetiletý mechanik. Má bratra a sestru v Norsku, ale byl zastaven na švédské hranici a bylo mu řečeno, že musí zažádat o azyl buď ve Švédsku, nebo se vrátit do Dánska.

Ani v jedné z těchto zemí ho nic nečeká, řekl, tak se vrátí do uprchlického tábora v Německu. "Je smutné, že se lidé nemohou sejít se svými rodinnými příslušníky," dodal.

Švédsko přijalo v roce 2015 163 000 uprchlíků, více na počet obyvatel než Německo. 12 hodin po zavedení švédských pohraničních kontrol oznámilo Dánsko, že zavede pohraniční kontroly na hranici s Německem. Vyvolalo to obavy z dominového efektu po celé Evropě.

Berlín na to reagoval mrazivě. "Svoboda pohybu je důležitý princip - jeden z největších úspěchů Evropské unie," řekl mluvčí německého ministerstva zahraničí reportérům." "Schengenská dohoda je velmi důležitá, ale je ohrožena."

Humanitární organizace kritizují Švédsko za zavedení pohraničních kontrol, které považují za přehnané. "Švédsko je jednou z nejbohatších zemí na světě. Existuje tisíce míst, kam můžeme ubytovat uprchlíky," řekla Anna Carlstedt, předsedkyně švédského Červeného kříže. "Evropa začíná smrdět jako v třicátých letech," dodala.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

0
Vytisknout
1542

Diskuse

Obsah vydání | 7. 1. 2016