Objevily se první známky rozkladu Evropské unie v důsledku uprchlické krize

Merkelová jedná výlučně se západními partnery v EU

29. 11. 2015

Angela Merkelová uspořádala překvapivě výlučný minisummit v Bruselu s pouze devíti členskými zeměmi EU

Německo se postavilo v rámci uprchlické krize do čela "koalice ochotných" devíti členských zemí EU, které přijímají největší počet uprchlíků z Blízkého východu. Došlo k rozštěpu Evropské unie v otázkách povinného rozdělování uprchlíků a financování uprchlické krize.

Vzhledem k tomu, že východní Evropa, která dosud byla největším příjemcem obrovských finančních dotací z EU, se odmítá podílet na systému rozdělování uprchlíků podle kvót, Brusel se zřejmě pokusí přerozdělit peníze z velkých strukturních fondů a fondů soudržnosti, které dosud dostávala východní Evropa, Turecku na uprchlíky.

Bezprecedentní celkový summit EU s Tureckem schválil křehkou dohodu, jejímž cílem má být ukončení vlny uprchlíků, kteří přicházejí přes Turecko do Evropy.

Avšak německá kancléřka Angela Merkelová, frustrována odporem východoevropských zemí vůči její politice, také uspořádala v neděli samostatný minisummit se sedmi členskými zeměmi EU s cílem uzavřít s Tureckem rychlou dohodu a prosadit novou politiku přijetí statisiců uprchlíků ročně přímo z Turecka.

Z překvapivého minisummitu vyplývá, že se Merkelová vzdala pokusů přesvědčit své oponenty, především ve východní Evropě, aby se připojili k povinnému rozdělování uprchlíků po celé Evropské unii, i když se očekává, že využije koalice států podporujících uprchlické kvóty, aby vzdorné Východoevropany přesvědčila o nutnosti přijetí kvót později.

Spojenec Merkelové v této nové politické strateegii, Jean-Claude Juncker, prezident Evropské komise, řekl o minisummitu: "Toto je schůlzka těch států, které jsou připraveny přijmout velké počty uprchlíků z Turecka legálně."

Rozpory s východní Evropou se však okamžitě projevily. Donald Tusk, prezident Rady Evropy, se postavil proti západoevropskému důrazu na jednání s Tureckem:

"Nebuďme naivní. Turecko není jediným klíčem k řešení migrační krize. Nejdůležitější je naše odpovědnost chránit externí hranice. Bez kontroly externích hranic bude Schengen odsouzen do historie."

Minisummitu Merkelové se v neděli účastnili politikové z Německa, z Rakouska a ze Švédska, tedy ze zemí, které přijímají nejvíce uprchlíků, z Finska, z Belgie, z Lucemburska, z Holandska a z Řecka. Francouzský prezident Hollande se minisummitu nemohl účastnit z časových důvodů, ale Francie je součástí skupiny států EU, které podporují povinné uprchlické kvóty. Mezi těmito devíti členskými zeměmi EU jsou nejbohatší země EU.

Velký summit EU-Turecko schválil rozhodnutí vyplatit Turecku 3 miliardy euro. Ankara má začít hlídkovat v Egejském moři. Má být obnoveno vyjednávání o vstupu Turecka do EU a turečtí občané mají dostat příští rok bezvízový styk s EU.

Od příštího léta chce EU začít deportovat do Turecka "ilegální migranty". Berlín a Brusel doufá, že to přinese úlevu západoevropským vládám. Tato naděje je zřejmě iluzorní. Drtivá většina uprchlíků přicházejících přes Turecko jsou ze Sýrie, z Iráku a z Afghánistánu a jsou to autentičtí uprchlíci s nárokem na azyl, kteří nemohou být z EU deportováni.

Nové rozdělení Evropské unie na jádro a periferii, k němuž Merkelová nyní přikročila, povede zřejmě k prohloubenému hašteření, Jenže Německo letos přijímá až milion uprchlíků a jeho trpělivost končí.

Dojde také zřejmě ke sporůmn, jak má být dohoda s Tureckem financována. V listopadu se dohodli politikové z EU, že Turecko má dostat tři miliardy euro během dvou let. Turecko je však chce do 12 měsíců. Nedělní summit o tom nerozhodl.

Evropská komise uvádí, že 500 milionů euro bude vyplaceno Turecku z rozpočtu EU, ostatní 2,5 miliardy euro z rozpočtu jednotlivých členských zemí.

Vzhledem k tomu, že východní Evropa, která dosud byla největším příjemcem obrovských finančních dotací z EU, se odmítá podílet na systému rozdělování uprchlíků podle kvót, Brusel se zřejme pokusí přerozdělit peníze z velkých strukturních fondů a fondů soudržnosti, které dosud dostávala východní Evropa, Turecku na uprchlíky. Zejména nová polská pravicová vláda proti tomu bude jistě protestovat.

Juncker byl požádán, aby vypracoval systém pro přerozdělování každoročního "kontingentu" asi 400 000 uprchlíků z Turecka do zemí "koalice ochotných". Odloží to zřejmě až na dobu po francouzských regionálních volbách v prosinci, aby to neposílilo volební preference Marine Le Penové.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6072

Diskuse

Obsah vydání | 2. 12. 2015