ANALÝZA:

Co motivuje uprchlíky, že se vydávají na cestu?

30. 9. 2015

Obrovského rozsahu syrské uprchlické krize - kdy bylo z domovů vyhnáno více než 12 milionů lidí, 8 milionů uvnitř Sýrie a 4 miliony uprchlíků lidé nebyli svědky od genocidy ve Rwandě a od balkánských válek z devadesátých let, možná ne od druhé světové války.

Rostoucí vlna uprchlíků a žadatelů o azyl v Evropě je signálem pro Západ, že válku v Sýrii už nelze dále zanedbávat bez následků, píše americký deník Washington Post.

Avšak pokud mají vlády vypracovat efektivní reakci, je potřeba vědět, kdo odešel, proč odešli nyní a kolik dalších lidí je na cestě.

Proto analytikové listu Washington Post provedli v Turecku průzkum. Dotazovali se uprchlíků, proč se rozhodli odejít ze Sýrie a v co doufají v budoucnosti. Zjistili, že pro většinu uprchlíků a žadatelů o azyl bylo rozhodnutí opustit Sýrii prostým srovnáním rizika a výhod. Jak válka pokračuje, obyčejní lidé v Sýrii ztrácejí naději na možnost diplomatického řešení konfliktu anebo na vítězství některé strany. Ti, kteří už jsou v uprchlických táborech, ztrácejí naději, že by se kdy mohli navrátit domů, a stále častěji hledají alternativy k očistci táborového života.

Vysoký úřad OSN pro uprchlíky odhaduje, že od roku 2011 uprchlo z války v Sýrii více než 3 miliony uprchlíků do sousedního Turecka, Libanonu a Jordánska, a milion dalších lidí byly v samotné Sýrii vyhnány z domovů.

Donedávna se uprchlíci nevydávali daleko. UNHCR odhaduje, že pouze (!) 350 000 uprchlíků požádalo o azyl v zemích EU, především v Německu a ve Švédsku. Spojené státy jsou kritizovány, že přijaly méně než 2000 žadatelů o azyl, ale evropské státy se také stále více obracejí k používají plotů a policejních barikád ve snaze zastavit nekonečný proud uprchlíků.

Uprchlíci pocházejí ze Sýrie, z území ovládaného Islámským státem v Iráku a ze vzdálenějších zemí uprostřed válek, jako je Afghánistán, Libye a subsaharská Afrika. Jejich cesta do Evropy je nebezpečná a často tragická. Z přibližně půl milionu imigrantů, kteří podle odhadů letos překročili Středozemní moře se téměř 3000 lidí utopilo. Ale další přicházejí - Německo se připravuje na možnost, že letos přijde až 800 000 uprchlíků.

Proč odcházejí civilisté ze Sýrie?

Z průzkumu listu Washington Post vyplývá, že civilní uprchlíci prostě používají jednoduchou analýzu risk a výhod k rozhodnutí, zda mají odejít. Více než polovina uprchlíků v táboře OSN v Turecku (57 procent) uvedla, že odešli, protože je prostě příliš nebezpečné zůstat. 41 procent uprchlíků uvedla, že je to také hlavní důvod, proč odešli.

Jiní poskytují podrobnější verze těchže důvodů. Někteří odešli, protože Asadova vláda okupovala jejich města (43 procent) anebo zničila jejich domovy (32 procent) anebo protože jim bylo vyhrožováno násilím, když neodejdou (35 procent). Mnoho odešlo na naléhání rodinných příslušníků (48 procent) a přátel (38 procent) anebo pod vlivem odchodu sousedů (38 procent). Jiní poukazují na stále se zvětšující problémy při získávání i úplně základních potravin a dalších životních potřeb (32 procent). Mnozí odešli, když už jim zcela došly peníze (16 procent).

Proč odcházejí ze Sýrie bojovníci?

Někteří uprchlíci ze Sýrie jsou bývalí bojovníci. Ti by mohli být potrestáni za dezerci a odcházejí z jiných důvodů než civilisté. Umírnění bojovníci odcházejí především ze tří důvod.

Zaprvé, někteří bojovníci chápou své vlastní omezení. 70 procent si uvědomilo, že jim bojování zrovna nejde. 51 procent bojovníků se vyjádřilo, že boje jsou příliš emocionálně stresující a 49 procent rozhodlo, že riziko spojené s bojem prostě za to nestojí.

Někteří bojovníci jsou frustrováni svými jednotkami. 65 procent bojovníků odpovědělo, že odešli, protože měli špatné velitele, 59 procent, že v jejich jednotkách nebyla disciplína a 52 procent uvedlo, že vojáci už nepracovali koordinovaně jako tým. 48 procent bývalých bojovníků přestalo věřit ve svou kauzu. Dospěli k názoru, že je nemožné zvitězit a že to za to riziko nestojí.-

Vrátí se někdy do Sýrie?

Mnoho civilistů v uprchlických táborech nevidí žádný důvod, proč se vracet do Sýrie. Jejich domovy byly okupovány, vypleněny nebo zničeny. Vyčerpali své úspory a v zemi vládne nekonečné násilí, které je donutilo uprchnout. Zároveň nabízí život v uprchlických táborech v Turecku a v Libanonu jen velmi málo možností pro budoucnost. Neexistují pracovní příležitosti a většina uprchlíků už utratila své úspory. To jsou lidé, kteří se především snaží dostat do Evropy.

Spolu s nimi jdou do Evropy i někteří bývalí bojovníci. Někteří Evropané se obávají, že džihadisté zneužijí uprchlické krize k infiltraci Evropy k dalším útokům.

Bývalí bojovníci jsou dvojího druhu. Jedna skupina je zdemoralizována a skoncovala jednou provždy s válčením. Jako civilisté se snaží dostat do Evropy, protože chtějí uniknout před válkou a najít cestu k lepšímu životu než v táborech.

Druhá skupina je také hluboce zdemoralizována, avšak vrátila by se do bojů v Sýrii, kdyby byly vyhlídky na vítězství lepší. 43 procent říká, že by znovu bojovali, kdyby věděli, že mohou opravdu zvítězit, ale jsou zdemoralizováni dezorganizací svých jednotek a nedostatkem disciplíny. 56 procent by uvažovalo o návratu do války, kdyby měli lepší velitele, 48 procent, kdyby měli lepší plat, a 30 procent, kdyby nevládla korupce.

Mnoho bojovníků také vidí západní intervenci v syrském konfliktu jako možnou změnu situace, která by mohla proměnit situaci v jejich prospěch. 76 procent bojovníků říká, že by znovu bojovali, kdyby Západ v Sýrii vojensky zasáhl.

Během nadcházejího roku budou syrští uprchlíci dále riskovat životy ve snaze nalézt útočiště a azyl v Evropě. Ploty ani pohraniční stráže je nezastaví nadlouho. Západní intervence v syrském konfliktu je neúčinná a přichází příliš pozdě na to, aby mohla uprchlickou vlnu zastavit. Sýrii zničily čtyři roky strašlivé války a země uprchlíkům nenabízí nic, proč by se měli vrátit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3625

Diskuse

Obsah vydání | 1. 10. 2015