Vánoční profil pachatele

22. 12. 2014 / Sandra Wain

Psychologický profil pachatele sestavujeme na základě jeho projevů, případně stop těchto projevů. Ostatně tak činíme u každého. Duševní vlastnosti nejsou vidět, slyšet, cítit, hmatat ani chutnat. Usuzujeme na ně nepřímo. Proto je tak snadné druhé podvádět.

Pokud se někdo projevuje vůči nám sympaticky, je to jistě člověk dobrý, a pokud antipaticky, je určitě člověkem špatným. Takto uvažujeme s logikou sobě vlastní. Kdo nám říká pravdu, toho postihne naše pomsta. Toho obrazně nebo doopravdy ukřižujeme.

Duše není vidět, ani slyšet, je nehmatná, bez chuti a zápachu. Klidně si můžeme myslet, že existuje nebo neexistuje. Nic se tím nezmění, pouze budeme mít další záminku k vzájemné nenávisti a vraždění. Nemůžeme říci, že je to úplně špatné, neboť zlo nás vytlačuje ze zlého žití ve zlém prostředí.

Vůbec nezáleží na tom, zda se Ježíš historicky narodil nebo nikoliv. Pro nás současníky je Nazaretský jako každý zemřelý či nenarozený člověk víceméně spornou duševní osobou, kterou si případně promítáme do fyzických postav obrazů, soch či lidí.

Člověk se narodí, žije (trpí) a umře. Život pozemský je utrpení, do kterého podle evangelií Ježíš přinesl radostnou zvěst (evangelium) o blaženém království nebeském. Přinesl zprávu o možnosti vyváznutí z utrpení (pekla). My smrtelníci, kteří zde žijeme v pozemském slzavém údolí, jsme se mu za to pěkně odvděčili. Urazil naši víru. Obětovali jsme jej na kříži. Svedli jsme na něj naše viny, tak jak jsme zvyklí rituálně svádět vždy vinu na druhého.

Od té doby, co se před nějakými 2014 lety Ježíš údajně narodil ve chlévě tohoto světa, slavíme Vánoce jako narození našeho Krista spasitele, který snímá hříchy světa. Máme-li pocit, že jsme viní, když se vyzpovídáme, projevíme lítost, poslušnost a štědrost ke světské moci, bude nám odpuštěno. Časem se z toho stal docela slušný byznys.

Ježíše nejvíce nepotřebovali a nepotřebují chudí a ponížení, jejichž je království nebeské, ale farizejové a zákoníci, pokrytci a plémě ještěrčí. Co by si bez něj celých 2014 let počali? Své poslušné a hříšné ovce, svaté, spasitele, syny a zástupce boží, rebely a kacíře si systematicky vytváříme sami. Nelze to ponechat náhodě. Mohl by se nám nějakým nedopatřením v nějakém Betlémě narodit nějaký nežádoucí terorista.

Život je utrpení střídavě libého a nelibého napětí. Snažíme se vybírat si napětí libé (štěstí) a odmítat napětí nelibé (neštěstí). Ať si počínáme sebevíce chytře nebo hloupě, síla skutků nelibého napětí se hromadí, aby nás nakonec jako nesmazatelná vina následků svým vyrovnáním krutě postihla a nemilosrdně potrestala. Abychom se předtím neděsili a nezbláznili, namlouváme si nejapné lži a žijeme ve snech a bláhových nadějích.

Sledujeme-li kriticky a nezaujatě vývoj naší agresivní kultury, musíme uznat, že se vyvíjí podle výše uvedeného schématu. Pokládáme se za nevinné nebo za nevinné oběti okolností, a nárokujeme si nezadatelné právo na šťastný život, prosperitu, blahobyt, svobodu a demokracii. Nejsme ovšem tací úplní sobci, nebo se takovými nechceme před druhými jevit. A tak se s jinými rádi o své demokratické hodnoty podělíme. Zvláště když bezpodmínečně poskytnou našemu svobodnému rozvoji a volnému trhu všechny své prostředky, zdroje, majetky a síly.

Úlisnost s jakou si počínáme, je do nebe volající. S pomocí silně zaujatých rodičů, vychovatelů, odborníků, profesionálů a médií si vytváříme názory a postoje, které odůvodňují naše pracně vydobyté lepší ekonomické postavení a jeho další trvale udržitelný růst – vše ovšem na úkor druhých. Ale jak bylo naznačeno, nejde nám o čistou nezaujatou či neexistující duši, která je stavem bez utrpení, ale o libé prožívání utrpení, o šťastný a kvalitní život ve stále horším a horším horoucím pekle.

Chudák Ježíš, že vůbec s námi ztrácel čas. Jeho spasitelský počin byl evidentně zbytečným. Jinak by se na Zemi nerealizovalo ještě větší peklo, než za jeho dob - peklo se vším všudy, jak má být – s bolestí, zlobou, nenávistí, bezmocností, nemocí, klamem, lží, podvodem, násilím, mučením, vražděním, smogem místo vzduchu, jedovatou vodou, toxickou stravou, umělým kalným svitem záhrobí, virtuálním sněním a dalšími mnohými nezbytnými pekelnými proprietami.

Stačí například navštívit při nákupní horečce nějaký supermarket a hned uvidíte, kolik desítek tisíc věcí je nutných k tzv. šťastnému životu v pekle. Jsou důkazem pekla. Naše pochybné štěstí nám může zaručit pouze egoizmus a majetek. Ještě, že si občas můžeme sentimentálně zaslzet. Tak radostné vánoce, narodil se nám obětní beránek!

0
Vytisknout
3394

Diskuse

Obsah vydání | 23. 12. 2014