DO NOVÉHO ROKU?

Co dělat místo ideologického třeštění

28. 12. 2014 / Jan Čulík

Poté, co jste asi správně označil počínání našich médií kolem pana prezidenta (záměrné odvádění pozornosti od závažnějších problémů české společnosti), po té, co jste správně označil reakci veřejnosti, tak jsme očekával, že BL v následujících článcích se pokusí o nastínění těch závažných problémů dnešní české společnosti, píše čtenář, který se podepsal jako Jan Zlínský.

Reakce Jana Čulíka:

Píšeme o tom pořád. K nejzákladnějším věcem patří:

  • Vypracování politické, obranné či ekonomické strategie ČR pro středně až dlouhodobou perspektivu. Veřejná diskuse o této věci.
  • Měkká diplomacie, jejímž prostřednictvím by Česko mělo pracovat na tom, aby mělo v populacích rozhodujících zemí informované spojence. Veřejná diskuse o této věci.
  • Systematická strategie k vytváření mezinárodních koalic středněvelkých zemí, jako je ČR, k řešení vlastních i mezinárodních problémů. Veřejná diskuse o této věci.
  • V dnešním vydání máte článek o tom, jak všichni ignorují skutečnost, že v ČR je postiženo 20 procent obyvatelstva exekucemi. V západních zemích není 20 procent obyvatelstva postiženo exekucemi. Je tam zakázáno na dluzích občanů vydělávat. Jak je to možné? Kromě toho, že je to trestný čin, paraziticky vydírat lidi, kteří jsou bezmocní, také to vážně ochromuje ekonomiku země. V řadě zemí existují zákony, které lichvářským firmám znemožňují poskytovat půjčky občanům, aniž by si ověřily analýzou jejich finančního stavu, že je občan schopen půjčku splácet. Proč ne v ČR? V ČR nejenže neexistuje zákonná ochrana občana před půjčkami, které nemůže splácet, ale dokonce ani půjčky pod 5000 Kč nepodléhají existující legislativě, takže se stávají nástrojem k hromadnému ožebračování obyvatelstva parazitickými firmami. Je to zcela šokujicí, veřejná debata se věnuje namísto tomuto pitomostem. Systém poskytování půjček se nemůže stát nástrojem k ožebračení velké části obyvatelstva. Veřejná diskuse o této věci.
  • Reforma státní správy, aby nepodléhala rozkrádání mafiánů. Veřejná diskuse o této věci.
  • Základní civilizované zákony, aby se občané nestávali obětí podnikatelských firem. Zajištění, aby chudým, nemocným a invalidům nebyly vypínány energie tak, jak to existuje například v zákonné úpravě Velké Británie. Zajištění, aby staré, chudé a nemocné občany systém plánovitě neničil nedostatečným či podvodným odpíráním základní lékařské či zdravotnické podpory v nouzi. Veřejná diskuse o této věci.
  • Zajistit, aby schvalování zákonů přestalo být pouhým nástrojem pro lobbisty velkých firem. Aby zákonodárný sbor vystoupil ze své téměř totální izolace od společnosti v pražské Sněmovní ulici a reagoval na potřeby občanů. Veřejná diskuse o této věci.
  • Modernizace českého školství, aby nenutilo žáky tupě biflovat, ale vedlo je ke kritické analýze faktů. Modernizace a zefektivnění českých univerzit, jejich otevření světu a odstranění nebezpečí managerialismu a podřizování vysokých škol utilitářským požadavkům průmyslu.
  • A jak těchto požadavků mají občané dosáhnout? Je to docela jednoduché. Museli by přestat nechat na sobě dříví štípat. Jen jedinkrát v nedávné české historii se čeští občané zmátořili a účastnili se v Praze velké demonstrace, bylo to v dubnu 2012. Tehdejší vláda i média se toho skutečně zalekly a byly ochotny ustupovat a měnit svou praxi. Stačilo jen, kdyby se takových demonstrací po sobě konalo několik. Bohužel, čeští občané se už na další velkou demonstraci nezmohli, takže vládě a médiím rychle otrnulo. Výše uvedené požadavky by byly v ČR realizovány velmi rychle, kdyby aspoň kvůli některým těmto věcem byli ochotni občané ve velkých počtech (tzn. více než sto tisíc lidí) systematicky demonstrovat. Věc je tedy v rukou občanů. A ne, že není možné se zorganizovat: existují sociální sítě.

    Čtenář Jan Zlínský dále reaguje:

    To, co jste napsal plně vnímám, dokonce jsem plně na Vaší straně, ale, jakou máte zkušenosti s odezvou Vašich článků, týkajících se uvedených problémů české politiky. Mně to připadá, že mizernou, což není Vaše vina. Mám určité zkušenosti z činnosti zastupitele města Zlína. To by však bylo na delší dobu a já Vás nechci odvádět od Vaši práci (což ve skutečnosti činím).

    Ale pochopte naše spoluobčany, vždyť jsme v EU a NATO. Ti se o nás postarají o bezpečnost, o dotace, o životní úroveň. Vždyť nejsme schopni ani pořádně využít to, co nám EU nabízí. Účastním se řady diskusních setkání ve Zlíně a malé obci na Slovácku ve Vlčnově. Všude jsou předmětem diskuse i články v BL.

    Můžu Vás potěšit, že tito diskutující v převážné většině mají kladný ohlas na Vaše články. Ale to vše, co s tím mohou nebo chtějí udělat.

    Nemají ani chuť nebo odvahu se aktivně podílet na komunální politice.

    Samostatnou kapitolou jsou exekuce. Jako právník jsem byl od začátku proti soukromým exekutorům nebo alespoň proti systému, který stát zavedl. Přes ten můj původní názor, který neměním, myslím si, že situace v exekučním řízení je poněkud složitější, než o ní informujete. Mohl bych nabídnout řadu příkladů, ale to je na delší psaní nebo rozhovor.

    Z celé diskuse ohledně exekucí mi však vyplývá jeden obecný pohled, a to, že pro většinu národa (a není to oněch 80 % občanů nepostižených exekucí, ale i další procento, těch kteří jsou exekucí postiženi) nejsou exekuce, jak o nich informujete nějakým zásadním problémem.

    Upozorňuji, že pouze informuji o pohledu svého okolí a mnohdy náhodných diskusí. Problém je totiž daleko širší a souvisí s celkovou atmosférou ve společnosti.

    Spousta občanů si myslí, že stát tím, jak se zbavuje své povinnosti v oblasti sociální, výchovné a pravomocí ve výkonu práv a povinností, tak se stává pro občana nezajímavý, dokonce nepřátelský. To, že na některé naše spoluobčany dopadla sekyra exekučních řízení, občany tak neznepokojuje, zejména v případech, kdy se tito občané do exekucí dostali svou vinou (netvrdím, že všichni, ale znám spoustu případů, kdy tomu tak bylo).

    0
    Vytisknout
    8307

    Diskuse

    Obsah vydání | 30. 12. 2014