Orbán má vážný problém. Co dál s maďarskou ekonomikou?

29. 12. 2014

Obchody s Čínou a Ruskem současně se zachováním strategického partnerství s Německem - Viktor Orbán balancuje na laně, aby udržel zatím solidní maďarský hospodářský růst. Jenže pokud má tento cíl, bude muset odpustit západním společnostem, které dnes démonizuje.

"Chci vytvořit zemi, kde Maďaři budou mít pocit, že co dělají má smysl, a jiní jim nebudou krást plody jejich práce. Nechceme se stát kolonií, protože jsme nezávislý a suverénní stát. A nebudeme poslouchat příkazy jiné země," řekl Orbán v televizním rozhovoru před Vánocemi.

Jeho činy v posledních měsících však ukazují, že moc nezávislý není a mění kurs směrem k Rusku. Před několika měsíci veřejně pochválil Putina, kritizoval EU za sankce a Ukrajincům navrhl autonomii pro maďarskou menšinu.

Orbán se dohodl s Rusy na rozšíření jaderné elektrárny Paks a za tímto účelem si Maďarsko půjčilo 10 miliard dolarů. Kromě toho obě strany podepsaly řadu dohod o spolupráci. Čím napjatější je situace v Donbasu, tím vřelejší jsou maďarské vztahy s Moskvou a politika Budapešti se naopak nelíbí Angele Merkelové. Na konci listopadu Orbán změnil rétoriku vůči Rusku. Podle maďarských médií Merkelová maďarského premiéra několikrát pokárala a když to nezabralo, šéfové továren Audi a Volkswagen v létě nařídili na pár týdnů zastavit výrobu, v důsledku čehož drasticky klesla průmyslová produkce. A i když tato tvrzení vypadají nesmyslně, Maďaři skutečně mohou hodně ztratit - za letošek poklesly přímé investice z Německa, které bylo po léta největším obchodním partnerem, až o 25%. Daimler či Volkswagen zaměstnávají více než 300 000 lidí a od roku 2010 investovaly přes 6 miliard dolarů.

Vláda zdědila po socialistech veřejný dluh ve výši 80% HDP, ale mezitím ho navýšila na 85% a dělá jen málo pro jeho snížení. Neustále hledá nové příjmy. Původně to měla být daň z internetu, ale po protestech se Orbán myšlenky vzdal. A vrhl se na obchod, kde dominují zahraniční společnosti (sedm z deseti největších sítí patří zahraničním firmám). Rychle zvedl tzv. Tesco daň, která dosud činila 0,1% z obratu, ale nyní může dosáhnout až 6%. V této situaci nejvíce zaplatí britské Tesco a nizozemský Spar. Zároveň byla na zahraniční sítě uvalena řada dalších omezení, mj. budou muset uzavřít sítě v centrech měst - a pokud ve dvou letech po sobě vykážou účetní ztrátu, vláda jim bude moci zakázat působení v Maďarsku.

Zajímavé je, že odvětvové daně postihují všechna odvětví s výjimkou těch, v nichž dominují Němci. To je zejména automobilový průmysl, který se těší 80% daňovým úlevám a profituje z vládních dotací.

Vláda Fidesz a křesťanských demokratů KDNP zažívá těžké časy - půl roku po volbách má rekordně nízkou podporu veřejnosti, pouhých 25%. Na druhé straně i když podpora Fidesz klesá, dvě třetiny Maďarů jsou přesvědčeny, že že pokud tato strana vyhraje, bude mít svou zemi pod kontrolou. Důvodem je absence solidní opozice. Středové strany se nemohou spojit se zdiskreditovanými socialisty Ferencze Gyurcsányho. Orbán sám se opozici nechystá život nějak usnadnit a před pár dny oznámil, že nevládní organizace budou muset procházet ještě přísnějším procesem registrace.

Podrobnosti v polštině: ZDE

0
Vytisknout
3828

Diskuse

Obsah vydání | 31. 12. 2014