Nelze se smířit se zabíjením civilistů

16. 8. 2014 / Jan Kavan

Projev Jana Kavana ze sobotní demonstrace na Václavském náměstí, kterou organizovala Iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém Východě.

Vážené přítelkyně, vážení přátelé,

Umírají lidé. Stovky jsou vražděny na východní Ukrajině, v severním Iráku, přes dva tisíce v palestinské Gaze. Zabíjeni jsou i děti. V Gaze zahynulo již asi 470 dětí, dalších 2000 je zraněno, mnohé těžce. Nemůžeme k tomu mlčet. Nesmíme mlčet.

Ti, kteří mlčky přijímali holokaust, byli za něj spoluodpovědní. V našich podmínkách ti, kteří mlčeli k justičním vraždám v 50.letech byli za ně spoluodpovědní. Desetitisíce lidí, kteří v těchto dnech demonstrují v Londýně, Paříži, Římě a jinde proti plošnému bombardování Gazy, tuto spoluzodpovědnost odmítají. Vy, přátelé, ji také odmítáte a děkuji vám. Děkuji, že jste dnes přišli. Mělo by nás ale být tisíckrát více. Doma stále sedí ti, kterým je lhostejný osud lidí z jiných zemí, jiné kultury, jiného náboženství. A doma zůstávají i ti, kteří se nechali zmanipulovat jednostrannou propagandou postavenou na konstatování, že bombardování je ospravedlnitelnou obranou proti raketám, které odpaluje Hamás z Gazy. Nechci nyní zmiňovat fakt, že izraelský obranný systém Iron Dome tyto rakety úspěšně ničí, a tak mezi oběťmi konfliktu jsou jen 3 izraelští civilisté, z nichž myslím dva zemřeli důsledkem šoku.

Chci se pozastavit nad faktem, proč média nevysvětlují, proč jsou tyto rakety odpalovány, proč nezdůrazňují, že i Charta OSN ospravedlňuje boj proti okupantům. A Gazu, která je hermeticky blokována na zemi, z moře i ze vzduchu, je správné podle mezinárodního práva vnímat jako okupovanou, právě protože Gaza je díky blokádě pod "účinnou kontrolou" a je tedy okupována stejně jako palestinský Západní břeh. Mohu vás ujistit, že bude-li blokáda Gazy zrušena a Hamás poté vystřelí na Izrael i jen jedinou raketu, budu první, kdo to ostře odsoudí.

V Káhiře stále probíhají jednání, i když nepřímá, mezi Hamásem a Izraelem. Hamás žádá ukončení blokády, otevření letiště v Gaze a propuštění palestinských vězňů, zvláště těch, kteří byli již jednou propuštěni výměnou za uneseného izraelského vojáka a po této výměně, zase uvězněni. Izrael žádá demilitarizaci Gazy a odzbrojení Hamásu.

Taková dohoda by byla skvělá, ale bohužel se mi nezdá dost realistická. Přijatelný kompromis by byl ovšem vítaný, pokud by došlo aspoň k významnému uvolnění blokády Gazy. Chápu, že pro Hamás je nepřijatelné příměří, které by bylo jen návratem ke statu quo ante, neboť v tom případě by 2000 civilistů přišlo o své životy zcela marně. Blokáda a okupace jsou důvodem současného konfliktu a ne odsouzeníhodná vražda třech izraelských studentů osadníků, kterou nespáchal a nenařídil Hamás.

Gaza přestává být obyvatelnou. Desetitisíce domovů byly proměněny ve spoušť. Více než 200 000 lidí zůstává v krytech OSN a mnozí ani po ukončení války nebudou mít kam se vrátit.

Lze jen doufat, že tato obrovská cena, kterou Gaza zaplatila a stále platí, bude vykoupena dlouhodobým příměřím, uvolněním blokády a návratem k diplomatickému jednání, které povede k dvoustátnímu řešení, kdy budou vedle sebe existovat demokratická, životaschopná jednotná Palestina (tedy Západní břeh i Gaza) a Izrael zabezpečený ve svých hranicích z roku 1967, tak jako to vyžadují příslušné rezoluce RB OSN, zvláště rezoluce 242/1967. Zatím se, žel, vize takovéhoto dlouhodobého míru spíše vzdaluje.

Jsou ovšem na světě televizní společnosti, které denně přenášejí hrůzu dnešní Gazy do obýváků obyčejných občanů a i politiků. Díky tomu v těchto zemích rychle ubývá lhostejnosti. Jsou na světě i vysocí představitelé židovské komunity,např.pan Henry Siegman, bývalý ředitel největší americké židovské společnosti, American Jewish Congress, který se s řadou dalších prominentních židovských představitelů, hlasitě dožaduje ukončení války a mírového řešení.

Chtěl bych věřit, že tlak světového veřejného mínění donutí nejvyšší představitele mezinárodního společenství vyvinout dostatečný tlak na izraelskou vládu, aby začala skutečně seriozně jednat o ukončení blokády Gazy a okupace Palestiny. I tím si samozřejmě vytvoří podmínky pro dohodu o zabezpečení svých hranic, což Izraeli nabídla například již Liga arabských států svým mírovým plánem z roku 2003.

Nelze se smířit s tím, že díky absenci dostatečné politické vůle účastníků konfliktů se stále zabíjejí civilisté. V Gaze, na Ukrajině, v Iráku.

Vedení Unie českých spisovatelů ve své nedávné výzvě Odmítněme zpěv války! Napsalo: "Zápalné, kazetové a fosforové bomby, raketomety grad, smerč či uragán, dokonce i balistické rakety se mají stát a stávají nástrojem masového zabíjené a gigantické devastace. Jako by velký satan destrukce skřehotal vítězné rekviem lidskosti". Výstižně napsáno, ale nemůžeme zůstat jen u působivých a vzletných slov. Musíme žádat naší vládu a vlády Evropské unie a světových mocností, aby přešly od slov k činům. Mezinárodní společenství, pokud najde společnou vůli, má k tomu dostatečné prostředky.

Světoznámý britský novinář Robert Fisk nedávno poznamenal, že Gazané mají smůlu, že nejsou kurdskými jezídy, kteří utekli před radikály Islámského státu do hor v severním Iráku a jimž je nyní shazována humanitární pomoc.

Nepominutelná je samozřejmě i skutečnost, že se na území iráckého Kurdistánu nalézá velké ropné bohatství. Gaza bude potřebovat obrovskou humanitární pomoc. Rekonstrukce zničené Gazy bude nemožná bez obrovské mezinárodní pomoci. Najdou-li vlády potřebnou politickou vůli, tak budou schopny pověřit OSN, která bude schopná tento obrovský úkol zvládnout.

V mezidobí musíme pokračovat v našich protestech. Musíme bojkotovat produkci nelegálních izraelských osad. Musíme poskytnout v českých nemocnicích nutnou zdravotní péči aspoň stovce dětí z Gazy. Poskytnutí péče zraněným civilistům z kyjevského Majdanu k tomu vytvořil dobrý precedens. Musíme spolupracovat s nevládkami jiných zemí a propojit naše úsilí. Musíme vyburcovat dosud lhostejné. Nelze však přitom dopustit to, co se dnes děje již v řadě západních metropolích, kdy se pochopitelný hněv občanů promítá do útoků proti synagogám a do dalších projevů primitivního antisemitismu. Protest proti izraelské vládě Binjamina Netanhajua není a nesmí být protestem proti Židům!

Musíme vyžadovat od našich médií objektivnější zpravodajství a analýzy, kdy bude všem postojům dán stejný prostor a kdy nám moderátoři nebudou vnucovat jejich vidění světa. Internetové noviny a sociální sítě nesmí dovolit těm, co vědomě zkreslují realitu, aby vyhráli současnou informační válku.

Nesmíme dopustit, aby civilisté v Gaze zemřeli nadarmo! Musíme dát míru šanci!

Jan Kavan

Praha 14.srpna 2014

0
Vytisknout
5053

Diskuse

Obsah vydání | 19. 8. 2014