Noční zatýkání i mučení elektřinou stále patří k dětství ve Svaté zemi

3. 6. 2014 / Jiří Kalát



Stolen children, Stolen lives, tak se jmenuje dokument popisující život palestinských dětí, jejichž život změnila izraelská okupace. Mnohdy úplně nevinné, jindy vinné jen klukovinou, jsou zavlékané do temnot izraelských věznic. Zde jsou mučeny, vyslýchány a ponižovány.

"Zatýkání, týrání a věznění palestinských dětí ve věku 9-15 let izraelskými vojáky. Psychologický a sociální dopad na děti i izraelské vojáky," popisuje stručně svůj dokumentární film (Ukradené děti, ukradené životy) natočený v palestinském městě Hebron irská režisérka Gerry O'Sullivan. Česká pobočka ISM (International Solidarity Movement) publikovala dokument a vybavila ho českými titulky, čímž ho přiblížila široké české veřejnosti. Mnohdy se mě lidé ptají, proč neustále píši o Svaté zemi a jejich problémech. I příběhy těchto dětí, kdy některým je pouhých devět let, jsou jedním z důvodů, proč je nutné neustále o Izraeli i Palestině psát a nezapomenout.

Palestinští mladíci se často střetávají s izraelskými vojáky. Jsou to živelné souboje, které mnohdy končí zraněním, občas i smrtí některého z Palestinců. Přesto izraelští vojáci zvládají svoji práci (tedy okupační správu) profesionálně a demonstrace s klidem. Fatální incidenty bávají spíše projevem selhání jednotlivců ("trigger happy soldiers"), než systému jako takového. Tyto boje jsou mediálně přitažlivé. Slzný plyn, ozbrojení vojáci, Palestinci pálící izraelské vlajky i pneumatiky atd. Fotí se to vlastně samo. Jenže demonstrace a střety nejsou tím nejhorším na okupaci, to není to, co činí každodenní život lidí jen těžko snesitelným. Je to něco méně zřetelného, jako by schovaného pod rouškou okupačních pravidel a relativního klidu.

Nesnesitelnost okupace je hrozná vtom, že je všude, nedá se jí utéct. Je tu od rána do večera a v noci se stává zvláště tíživou, díky nočním rejdům izraelské armády. Každodenní ponižování na checkpointech nemizí a stejně tak ukázky síly IDF. Tedy zatímco zranění a smrt během demonstrací jsou spíše náhodné, každodenní šikana okupantů je plně plánovaná. Má zlomit Palestince. Do tohoto procesu patří i zatýkání dětí. Již od malička tak IDF ukazuje, kdo je na okupovaných územích "pánem" a kdo ovládá každý život v Palestině. Skoro polovina nedospělých kluků je zatýkána uprostřed noci. Obvykle chvíli po půlnoci vtrnou vojáci do domu, vyvlečou mladíka, co nejpevněji znehybní ruce za zády a hodí na podlahu džípu. Často bez důvodů, bez obvinění či jen podezření. Dětem není umožněn přístup k rodičům, jiným dospělým ani právníkům. Vlastní soud trvá jen minutu či dvě. Jako důkazní materiál slouží přiznání, podepsané po několik dnech výslechů a donucování. Dítě podepíše dokument v hebrejštině, kterému nerozumí a na jeho základě je dosouzeno. Tím to ale většinou nekončí, právě naopak, je to jen jeden z kroků, princip se totiž stále opakuje, jen tresty jsou vyšší a vyšší.

0
Vytisknout
4915

Diskuse

Obsah vydání | 5. 6. 2014