Kdepak (a čímpak) nám žije Parlament ČR?

3. 6. 2014 / Miloš Dokulil

Samozřejmě že především tento orgán funguje jako zákonodárný sbor. Snad si to zopakujme ještě jednou: jde o jeden ze základních sloupů moci ve státě, který má bdít nad harmonickým chodem života ve státě; a jenž má v případě potřeby zasáhnout zákonnými opatřeními, aby byla v nezbytných situacích navozena náprava a aby byl znovu nastolen v nutných případech žádoucí chod "věcí".

Moc si teď nevšímejme toho, jak od samého počátku Parlamentu ČR ve vzácné shodě "napříč politickými stranami" (!) málem celého čtvrt století si chtěl poslanecký sbor uchovat především poslaneckou imunitu také do občanského života, ne-li až za hrob. Čili vzorně se obrnil proti laicky všednímu občanskému rozumu, aby takto okatě orgán upozornil na to, jak "principiálně" umí hájit především své vlastní zájmy. Také moc zatím nehleďme na to, že mnohá vystoupení v Poslanecké sněmovně (dále "PS") jsou jen poněkud zvláštní řečnická cvičení, která mimo tento orgán nemají žádnou pozitivní praktickou hodnotu (nejsou-li jen esteticky nevábným produktem naservírovaným mimo známou a pro jiné účely potřebnou "mísu"). Neměli bychom ale ztrácet ze zřetele, že málokterá země fungující jako parlamentní demokracie má tak nepřehledný soubor právních norem a dalších předpisů, takže kdokoliv se tím nezabývá soustavně, nemusí mít nárok na odhalení toho, co aktuálně platí, a co ne. Kolik se již podařilo za dvě desítky let vyplodit jenom všelijakých "přílepků", nemajících nic společného s právním dokumentem, v jehož rámci jako jeho součást vůbec tak překvapivě vyšly! (I když teď je již konečně snad s "přílepky" konec.) Jako by bylo naší českou tradicí také to, že se vydá nějaká norma a pak do roka a do dne (jako kdyby sám Kozina měl nad tím patronát!) musí se vyrobit "novela". (Ne že tedy zrovna to odhlasované by byl hned totální zmetek... jenže proč je tak nízká legislativní kultura v PS, že se málem jedním dechem něco odhlasuje s tím, že se předem ví, že to v praxi spolehlivě neobstojí? Takže jako kdyby tu byla tradice výroby ementálských děr v systému, aby si v nich "fajnšmekři" našli ty žádoucí skuliny pro obhájení svých klientů před soudem; ne že by tu pak bylo prioritní zrovna samo právo a korektní přístup k jeho normám.)

Je zajímavé, anebo spíše nemálo tristní, že některé problémy v české společnosti nejen bobtnají, ale narůstají do obludnosti, aniž PS se svými iniciativami vůbec (nebo v lidsky přijatelné době) zasáhne. Vzpomeňme si třeba, kolik let bujelo (a stále bují) v našich městech třeba velmi zřejmě oblíbený hazard; přece to nejsou "doupata sociální neřesti", když odtamtud kapou nějaké finanční prostředky do kasy města (nebo sportovního klubu?)... Stěží se dá přehlédnout, že dosud, pokud někdo dostal pokutu řádově v úrovni stokorun, k vymáhání peněz byly nenápadně (?) přihrány nemalé sumy za údajné právní úkony atd., takže celková nárokovaná částka se vyšplhala klidně na málem 30 (ale i kdyby jen 27?) tisíc. Má smysl se ptát, "komu to slouží"? Anebo jaké asi může být případné plnění (a komu?) za tyto nemorálně vysoké a lidsky neoprávněné příjmy? (Zda také zde nešlo o další účinný prostředek ke korupci nejen právníků, ale přímo veřejného klimatu v zemi.) Moc potom nerozvádějme, že málem každá čtvrtá domácnost v ČR (alespoň loni, v roce 2013) vystartovala do letoška s exekucí na krku! Jak je tohle jenom možné? Přitom po celá léta exekuční činnost probíhala jenom jako jakési "privátní" podnikání; bez přijatelného dozoru veřejnosti nad aktivitami, které dále vrhaly do ještě větší nejistoty ty lidi mezi námi, kteří se ocitli v hmotné nouzi a někdy se navíc také dostali do spárů vyděračů. Vyděrači různého typu jako kdyby stále měli zelenou; jen si připomeňme, kolik let trvalo, než se objevily první pokusy poněkud přibrzdit organizaci "zdarma zájezdů" někam, s údajnou pouze "předváděčkou" nějakých produktů... o cenách těchto produktů a o masivním tlaku k podpisu "kupních smluv" nemluvě. Že mohou instituce, které potřebují mít podpis klientů, předkládat 1) mnohastránkové texty, které lidsky nelze přečíst možná ani za půl dne, a 2) přitom texty tištěné ve formátu, který se ani bez lupy moc dobře nedá přečíst? Copak je opravdu možné pod záminkou údajné "korektnosti" právní dokument zahltit spoustou nepodstatných detailů jen proto, aby si tam šikovný podnikatel mohl vsunout mezi ta ustanovení nějakou pro klienta smrtící "kulišárnu"? To není nikde vidět? Nikdo z lidí, kteří bdí nad právním klimatem v ČR, tohle nevidí?

Nebo nevím, zda je nutné tohle vůbec říkat nahlas a podivovat se nad tím: Oplakali jsme existenci padesátníků (těch "padošů" vlastně, že?), ale především pro potravní řetězce stále platí cenovky třeba v desetnících, takže něco může stát třeba 5,90 Kč. Jak to? To zatím nikomu ze zákonodárců nevadilo, že takto stanovit cenu je fakticky nezákonné? Copak existuje funkční platidlo na těch stanovených "90 (nebo 50) haléřů"? (Psal jsem o tom zrovna před několika dny do BL; a chytli se toho tématu se zajímavými postřehy potom mnozí další. Určitě stojí za to všimnout si třeba jen BL, ZDE nebo ZDE.)

Nemuselo by být jen "akademickou" otázkou, zda volit některé poslance či poslankyně podruhé, když ani napoprvé průkazně nenašli cestu za svými voliči a jejich starostmi, když ty poslanecké jsou zcela od běžných odlišné a poslanci by o nich přece měli vědět. Vždyť právě na tuto činnost inkasují poslanci nemalé sumy navíc! Když ovšem počítáme se sníženou mírou občanských práv (každý úřad nás dostane do pokleku!), když víme, jak obtížně se začíná prosazovat právní vědomí také před soudy, když jsme stále překvapováni tím, jakou moc mají někteří "lobbisté" v politické sféře, stěží vidíme povzbudivá světélka ve stávajícím pořád tunelu.Nápravu toho deficitu demokracie by měli navozovat v první řadě poslanci PS, až v druhé (byť noblesnější) řadě senátoři ČR. (Viz mj. ZDE.)

Pochopitelně když v řízení státu (alespoň pokud jde o tu zákonodárnou část a dohled nad výkonnou mocí) tito naši nejlepší zástupci nevidí, ani neslyší, co se děje všude kolem nich v tom běžném "obyčejném" životě (jak psal hodně dávno v titulu svého jednoho románu i Karel Čapek), pak je těžké "bycha honiti"... A nelze se potom ani divit, že ani ty "evropské" volby teď o posledním víkendu účastí voličstva nedopadly zrovna slavně. "Marnost nad marnost"; málem přímo biblicky, co? (BListy čtou naši krajané třeba v Jihokorejské republice nebo až v Japonsku; že by si po nich, aspoň občas, pro inspiraci sáhli také naši poslanci v PS v Praze? Aby aspoň tušili, že předváděčky pro televizi jsou k ničemu; že občany mnoho věcí evidentně bolí a veselohry či tragikomedie patří na jiné jeviště a jinému žánru než je ten zákonodárný, který má -- bohužel -- stále legislativní chronické souchotiny.)

0
Vytisknout
4167

Diskuse

Obsah vydání | 5. 6. 2014