Francie a Německo musejí znovu vybudovat své vztahy. Pro dobro Evropy

23. 4. 2014

Pro státy Evropské unie nebylo nikdy tak důležité zachovat jednotu. Ale nikdy také nebyl evropský projekt více ohrožen netečností, nepřátelstvím a dokonce otevřeným odmítáním, napsali pro Guardian Gérard Errera a Wolfgang Ischinger.

Můžeme tento příkop zasypat - a kde by se mohl vzít impuls, který by k tomu vedl? Evropská komise s jedním komisařem za každý stát nemůže být exekutivním orgánem; hlavy našich států si nepřejí, aby Evropskou radu vedl prezident; a federální EU je z hlediska nynější rovnováhy ekonomické a politické moci v unii nepravděpodobná.

Takže nám zbývá, jako vždy, francouzsko-německé partnerství. Nicméně tradiční idea "francouzsko-německého motoru nezbytného pro pohon Evropy" ztrácí svou důvěryhodnost kvůli rostoucím nesrovnalostem mezi oběma ekonomikami, zvětšujícím se rozdílům mezi národními zájmy a slábnoucí politické vůli společně budovat Evropu.

Řekněme to otevřeně: Francouzsko-německý vztah nikdy nebyl milostným románkem. S výjimkou období, kdy byli ve funkcích Helmut Schmidt a Valéry Giscard d'Estaing, nebo Helmut Kohl a François Mitterrand, šťastné časy vždy trvaly krátce a vždy byly přítomny postranní motivy, četné frustrace a nedorozumění. Francie dosud nestrávila německé sjednocení a Německo vždy nedůvěřovalo patronizující těkavosti grande nation. Za fasádou oficiálních prohlášení se to, co bylo vždy manželstvím z rozumu, nyní stalo soužitím poznamenaným nedůvěrou.

To nepřekvapuje. Francii a Německo dělí řada věcí - od geografie přes kolektivní historickou paměť, kulturu a ústavní strukturu až k ekonomické politice a jinému přístupu ke globalizaci. Nezbytnost zajistit mír a vůle pokračovat v evropském sjednocování byly jediným reálným pojivem. Navíc Německo bylo na čtyřicet let odsouzeno k poníženému postavení: Jeho ekonomická moc byla spojena s omezenou rolí v zahraniční politice.

Nyní se kontext zásadně změnil. USA se stahují, Rusko zůstává nepředvídatelné a vzrůstá váha Číny. Evropa je rozdělena a Francie oslabena. Německo je nejen dominantní ekonomikou, ale poprvé se také prohlašuje za připravené převzít větší mezinárodní zodpovědnost.

To může znamenat riziko, nebo velkou příležitost. Riziko spočívá v tom, že namísto smíření se vzájemné napětí vystupňuje a obě vůle se ještě více vzdálí. Příležitostí je reformovaný vztah a globální Nový úděl Francie a Německa.

V ekonomice nemůže vzniknout francouzsko-německé partnerství, pokud se propast mezi oběma zeměmi bude rozšiřovat. Francie se musí přiblížit Německu v oblasti korporátních daní, úrovně příspěvků na sociální zabezpečení, reformy trhu práce a omezení veřejných výdajů - zejména financování sociálních dávek. Naproti tomu Německo musí znovu promyslet svůj postoj k politice úspor, roli Evropské centrální banky a sdílení dluhu. Pokud toho obě země dosáhnou, budou s to navázat úzkou spolupráci při řízení eurozóny, která se tak stane jádrem EU.

To je z pohledu francouzského premiéra Manuela Vallse a německé kancléřky Angely Merkelové v sázce. Současně je třeba také nové dohody o zahraniční politice. Němci musejí překonat svůj poválečný pacifismus a více se zapojit do řešení krizí stále častěji se objevujících u našeho prahu. Francie musí být ochotna dělit se při rozhodování o zásadních záležitostech s Německem. Obě země by také měly mít jasno v obranné politice. To nezbytně zahrnuje otázku stálého členství v Radě bezpečnosti OSN a francouzských prostředků jaderného odstrašení.

Pokud existuje jedna oblast, kde mají obě země kapacitu i povinnost spolupracovat, je to evropská politika vůči Rusku, s cílem postavit bezpečnost kontinentu na nových základech. Je to priorita, jak názorně dokazuje Ukrajina.

Vše výše řečené vyžaduje kulturní revoluci. Pokud se nikdo neujme iniciativy, můžeme se s historickou vizí evropské integrace rozloučit. Ale jestliže naši lídři mají odvahu spojit síly pro dobro Evropy, EU má šanci na nový začátek. V případě, že si přejeme vyhnout se odmítnutí příštích evropských voleb, musíme jednat hned: Dějiny nešetří ty, kde se nedokážou ujmout příležitosti.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5041

Diskuse

Obsah vydání | 25. 4. 2014