Europa Jagellonica II.: rozežraná večeře páně Fajta

25. 6. 2013 / Štěpán Kotrba

Ředitelka tiskového odboru a tisková mluvčí Ministerstva kultury České republiky Lenka Brandtová odvedla kus profesionální práce, když se pokusila uspokojivým způsobem odpovědět na mé otázky, týkající se desetimilionové dotace projektu Europa Jagellonica. Odpověděla mi takřka obratem, hned 19. června 2013 odpoledne. Za to ji musím pochválit. O obsahu jejích zpráv (za které ona osobně nemůže) se však už stejně pochvalně vyjádřit nemohu. Za obsah je totiž odpovědná ministryně Hanáková (TOP09-STAN).

Pokud si vzpomínám, paní Brandtová na ministerstvu kultury v době, kdy stejnojmenná výstava probíhala, nepracovala. Snad tedy ani nemohla vědět, že se mě pokouší mystifikovat. Řečeno diplomaticky.

Problém je v tom, že existuje, a to dokonce i na internetových stránkách ministerstva kultury, dostatek dokladů o tom, že mi paní Brandtová podala – eufemisticky řečeno – informace nepříliš přesné. Paní Brandtová píše:

„Ministryně kultury rozhodla o poskytnutí dotace ve výši 300.000 Kč v souladu s §14 zákona č.218/2000 Sb. dne 16. 4. 2012; rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo vydáno dne 16. 5. 2012. Na základě komunikace Ministerstva kultury s Ministerstvem financí a provedených rozpočtových opatření bylo následně vydáno nové rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 16. 10. 2012, kterým byla původní dotace navýšena, a to z důvodu značného významu projektu pro zpřístupnění hmotného kulturního dědictví nejširší veřejnosti a tedy nanejvýš důstojného naplnění účelu a smyslu §2 zákona č. 203/2006 Sb. (...) Zároveň si dovoluji uvést na pravou míru informaci ohledně nedoporučení financování výše uvedeného projektu.

Příslušná grantová komise, jakožto poradní orgán ministryně kultury, hodnotila žádosti zařazené do výběrového dotačního řízení na podporu projektů v oblasti profesionálního výtvarného umění na rok 2012 dne 7. 12. 2011. Žádost Galerie Středočeského kraje o dotaci na projekt Europa Jagellonica vzhledem k vysoké požadované částce (15 305 000 Kč), která přesáhla tehdejší rozpočtové možnosti Ministerstva kultury, grantová komise doporučila zařadit k financování do Programu podpory mimořádných a významných kulturních akcí, kam svou podstatou a významem náležela.

Nešlo tedy o to, že by akce nebyla doporučena k financování pro nedostatečnou kvalitu, ale o to, že rozpočtové možnosti Ministerstva kultury byly v daném dotačním okruhu a programu omezené. S ohledem na význam akce však byla tato akce nakonec, z rozhodnutí ministryně kultury, podpořena částkou 300 tis. Kč právě z Programu podpory mimořádných a významných kulturních akcí.“

Toto vysvětlení je moc hezké, ale má jednu chybu: není pravdivé. O výsledku jednání grantové komise ze dne 7. prosince 2011 sice prozatím ještě mnoho informací nemám, ale o udělení příslušných dotací na rok 2012 rozhodovala tato komise až v únoru 2012, kdy se také zabývala projektem Europa Jagellonica. Dne 16. března 2013 napsal TEP, regionální deník Kutnohorska, poměrně obsáhlou zprávu, v níž mimo jiné konstatoval:

„Ministerstvo kultury České republiky (MK ČR) na svých stránkách zveřejnilo seznam akcí, které prošly oběma koly výběrového řízení na získání dotace v oblasti profesionálního umění. Druhé kolo se uskutečnilo ve dnech 15. 2. 2012 a 21. 2. 2012. Galerie Středočeského kraje podávala do dotačního řízení projekt Europa Jagellonica. Tento výstavní projekt GASKu má rozpočet 31 530 000 korun a požadavek na dotaci činil 15 305 000 korun. Grantová komise MKČR rozhodla, že GASK dotaci nedostane.

Čili nejen vzhledem k vysoké požadované částce, ale zejména vzhledem k obrovskému rozpočtu nekrytému příjmy..., jak vyplývá z Žádosti Galerie Středočeského kraje o dotaci, zaslané Janou Šorfovou v roce 2011 ministerstvu. Nemusíme se však spoléhat na deník TEP, stačí samo ministerstvo kultury. To počátkem března 2013 zveřejnilo obsáhlou tabulku výsledků výše popsaného grantového řízení. Když do ní nahlédneme, zjistíme, že na jaře 2012 bylo celkem sedm žadatelů o dotaci z programu významných a mimořádných kulturních akcí, ale Galerie Středočeského kraje (GASK) mezi nimi chyběla. Najdeme ji však – vzhledem k vyjádření paní Brandtové kupodivu – v téže tabulce, a to mezi žadateli o dotaci v okruhu 1 (výstavní projekty) třetí od konce. Projekt byl řádně hodnocen, získal jeden bod a k udělení dotace potřeboval minimálně tři body. K zařazení mezi projekty, jejichž financování grantová komise doporučila v případě, že by ministerstvo získalo dodatečné finanční prostředky, by pak potřeboval minimálně 2,55 bodu. Jak vyplývá z tabulky, projednání proběhlo zcela v souladu se žádostí, která je laskavostí ministerstva kultury i mě k dipozici. Skutečnost, že grantová komise financování projektu Europa Jagellonice zamítla, tehdy prošla i dalšími sdělovacími prostředky. Ministerstvo kultury se proti tomu nijak neohradilo, z čehož soudím, že informace byla správná.

Jinými slovy: tabulka, kterou publikovalo počátkem března 2012 samo Ministerstvo kultury České republiky, jednoznačně dosvědčuje, že projekt Europa Jagellonica byl řádně hodnocen v rámci výstavních projektů a v hodnocení grantové komise propadl. Přesto mu ministryně přiznala, jak vyplývá z prohlášení paní Brandtové, 16. dubna 2012 dotaci ve výši 300 tis. Kč; 16. května 2012 ministerstvo tuto dotaci GASKU skutečně udělilo. Předpokládám, že takovéto rozhodnutí, učiněné v náležitém předstihu před realizací projektu a mající vzhledem k rozsahu uvolněných finančních prostředků spíše morální význam, bylo zcela v pravomoci ministryně. Až potud je tedy všechno víceméně v pořádku. To však rozhodně nelze tvrdit o dodatečném uvolnění deseti milionů Kč dávno po skončení výstavy.

Výše citovaný článek Ireny Brandejské z deníku TEP ze dne 16. března 2012 je ostatně pozoruhodný i jinak. Dává nám totiž prostřednictvím vyjádření pana Alexandra Korába, který měl na starosti PR a marketing projektu Europa Jagellonica, nahlédnout do mentality organizátorů výstavy:

„Počítal vůbec GASK s tím, že prostředky z MKČR nezíská? 'Ano počítal. Při přípravě takto velké výstavy počítáme i s úspornou verzí rozpočtu, aniž bychom snižovali kvalitu výstavy a jsme připraveni korigovat rozpočet výstavy podle toho, jak velký finanční obnos získáme od sponzorů. Zatím jednání se sponzory neskončila,' zdůraznil Koráb. Jak také Koráb zmínil, GASK nebude komentovat rozhodnutí komice MKČR a zároveň nepřipouští ani možnost, že by přípravu žádosti o dotaci podcenil.
'V žádném případě GASK přípravu žádosti nepodcenil, na přípravě pracovali lidé, kteří s podobnými výstavami mají zkušenosti, například připravovali výstavu Albrecht z Valdštejna a jeho doba, nebo Karel IV. Císař z boží milosti,' uzavřel Koráb.
Podle dostupných informací na stránkách MKČR však výstavní projekt Europa Jagellonica získal od komise pouze jeden jediný bod. Naopak podpořené projekty získaly i 4 body.“

Mimochodem, jde o téhož Alexandra Korába, který jen o jeden a čtvrt roku dříve, v lednu 2011, s velkou slávou nastupoval jako tiskový mluvčí skupiny ČEZ. To jen aby byly jasné skryté souvislosti. Vraťme se však k otázce oněch zbývajících deseti milionů. Jejich přidělení popisuje Jiří Fajt neprozřetelně takto:

„Shoda neočekávatelných okolností (odstoupení takřka jistého sponzora tři měsíce před vernisáží; špatný odhad nákladovosti transportů uměleckých děl ze strany nositele evropského grantu – muzea v Postupimi; policejní zásah proti krajskému hejtmanovi D. Rathovi pět dní před vernisáží) však zásadním způsobem poznamenala rozpočet výstavy a narušila plynulost jejího financování. Za této situace jsem vyvinul ve snaze pořadateli pomoci maximální úsilí k získání mimořádné účelové podpory od Ministerstva financí, která v říjnu 2012 byla v požadované výši 10.000.000,-Kč poskytnuta. Jagellonská výstava tedy neskončila žádným dluhem, k čemuž v neposlední řadě přispěla i vysoká návštěvnost výstavy a z toho plynoucí příjmy ze vstupného.“

Zdá se, že má Jiří Fajt buď dobře vyvinutý smysl pro humor, nebo poněkud zkreslené vnímání reality. Podle jeho vlastních slov:

  • tři měsíce před vernisáží neměl GASK uzavřenou smlouvu se zamýšleným hlavním sponzorem.
  • Náklady narůstaly a ministerstvo kultury v únoru 2012 prokazatelně neschválilo dotaci v požadované výši.
  • Poskytlo, pravděpodobně z iniciativy samotné ministryně, jen částku z hlediska rozpočtu výstavy zcela směšnou a pokrývající jen necelé jedno procento uvažovaných nákladů.

Tyto skutečnosti byly organizátorům známé nejpozději od počátku března 2012, informace o udělení třistatisícové dotace pak v polovině dubna 2012. To byl přesně ten okamžik, kdy měli organizátoři výstavy v souladu se zdravým rozumem a odpovědností za veřejné rozpočty začít krotit náklady, jak to jen šlo, a možná projekt i odložit. Tím by však projekt možná zůstal kvalitní regionální výstavou, ale ztratil by základní smysl, který měl z hlediska zřizovatele GASKu, Středočeského kraje: vytvářet vhodné pozadí předvolební kampaně hejtmana Davida Ratha.

Veškeré indicie naznačují, že přes nezajištěné financování jela příprava výstavy vesele dál s velkorysostí hodnou lepších věcí podle hesla: „Však on to jednou někdo zaplatí!“

Kdyby David Rath mohl kandidovat a kdyby nedošlo k žádnému většímu skandálu, patrně by jako hejtman Středočeského kraje na podzim 2012 pokračoval i v dalším volebním období. Pak by Středočeský kraj nějakých deset milionů Kč na úhradu dluhů za výstavou jistě našel. Jenže zatčení Davida Ratha udělalo organizátorům zásadní čáru přes rozpočet. Sponzor pryč, nemalé prostředky, přidělené zřizovatelem GASKu, beze zbytku utracené, a příjmy ze vstupného, které s takovou hrdostí zmiňuje Jiří Fajt, ani zdaleka nepokrývají přijaté finanční závazky. Taková byla situace GASKu na přelomu srpna a září 2012, kdy už muselo být jasné, že výnosy nemohou ani zdaleka pokrýt přijaté závazky. Byl to výsledek neodpovědného chování organizátorů výstavy, kteří patrně až do Rathova zatčení o důsledcích přijímání zdroji nekrytých finančních závazků vůbec neuvažovali. To byla situace jistě nepříjemná, ale rozhodně ji nemělo řešit Ministerstvo kultury České republiky a patrně ani ministerstvo financí.

V říjnu 2012, kdy ministerstvo kultury spolu s ministerstvem financí rozhodovalo o udělení mimořádné dotace z Všeobecné pokladní správy, už totiž nešlo o peníze, které by posloužily k podpoře výstavy (ta skončila 30. září 2012), k rozvoji profesionálního umění či k ochraně národního kulturního dědictví. Jednalo se čistě a jenom o zaplacení účtů z kapitoly státního rozpočtu „Všeobecná pokladní správa“ (účel 123980059) za neodpovědné organizátory projektu, kteří tři měsíce před vernisáží prokazatelně znali své finanční limity a přesto přijali závazky ve výši dvojnásobku prostředků, které měli k dispozici. Tisková mluvčí ministerstva kultury Lenka Brandtová o cestě k záchraně projektu před hrozící finanční pohromou pěkně píše:

„Řečeno jinak: nešlo o to, že by se změnilo pohlížení Ministerstva kultury na kvalitu a význam akce, ale o to, že nakonec Ministerstvo financí navýšilo rozpočet Ministerstva kultury a to se tudíž mohlo zavázat, v intencích zákona č. 218/2000 Sb., k poskytnutí vyšší dotace nežli původně předpokládalo.“

Ano, takové řešení by bylo v pořádku, kdyby je někdo přijal nejpozději v březnu nebo dubnu 2012. Jenomže problém spočívá v tom, že k ničemu takovému nedošlo. Podle vyjádření paní Brandtové ministerstvo získalo možnost udělit dotaci na výstavu 16. října 2012, tedy VÍCE NEŽ DVA TÝDNY PO JEJÍM UKONČENÍ!

Opravdu počítá zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, s pokrývání nekrytých a mimo schválený rozpočet vygenerovaných finančních závazků vyšších samosprávných celků, tedy krajů, nebo dokonce jejich příspěvkových organizací? To by mohla být novinka nejen pro mne, ale třeba také pro ministra financí v demisi ve „vládě rozpočtové odpovědnosti“ - Miroslava Kalouska (TOP09). Proto také chápu rozpaky, s nimiž mi na otázku po důvodech udělení této mimořádné dotace odpověděl Michal Žurovec z tiskového oddělení Ministerstva financí České republiky:

Žádost ministryně kultury byla zdůvodněna mimořádným významem mezinárodního česko-polsko-německo výstavního projektu a nedostatkem zdrojů v kapitole k podpoře tohoto projektu. Protože se jedná o dokument Ministerstva kultury, doporučujeme obrátit se ně.“

Jsem velmi zvědav, jakým způsobem a na základě jakých argumentů ministerstvo kultury vyžebralo v říjnu loňského roku z Všeobecné pokladní správy deset milionů Kč pro tento bohulibý účel. Protože ministerstvo financí se od Hanákové distancovalo slovy odd. komunikace: „O přidělení dotace nerozhodovalo Ministerstvo financí, ale Ministerstvo kultury.“ Ondřej Jakob, tiskový mluvčí ministra, konstatoval: „Kterákoliv kapitola státního rozpočtu může podle zákona o rozpočtových pravidlech požádat o navýšení rozpočtu za konkrétním definovaným účelem. ... Vždy záleží na podrobném zdůvodnění žádosti, kterou posoudí příslušné odborné útvary MF, a na projednání žádosti se správcem příslušné kapitoly (v tomto případě Ministerstvo kultury).“

Učinil jsem dle rady ing. Michala Žurovce a nyní se zájmem čekám na kopii oné „komunikace Ministerstva kultury s Ministerstvem financí,“ na jejímž konci byla úhrada desetimilionového dluhu za výstavou Europa Jagellonica, který byl výsledkem hospodaření organizátorů výstavy v čele s kurátorem Jiřím Fajtem. Má možnost je vydat mě, nebo později kriminální policii. Žádám MF ČR o zaslání kopie protokolu či písemností o „projednání žádosti se správcem příslušné kapitoly“, o kopie písemných výsledků posouzení všech „příslušných odborných útvarů MF“ spolu s výčtem kritérií, na základě jakých posuzovaly v článku zmíněnou žádost. Zákon platí pro všechny. I pro Kalouska a jeho stranicko-koaliční kolegyni Hanákovou. Jejich vláda skončila.

Jinak řečeno, slovy tiskové mluvčí ministryně kultury Hanákové: nešlo o to, že by se změnilo pohlížení Ministerstva kultury na kvalitu a význam akce, ale o to, že nakonec Ministerstvo financí navýšilo na žádost ministryně nestandardně rozpočet Ministerstva kultury víc, nežli původně předpokládalo. Tenhle „účet“ jsme totiž zaplatili my všichni a proto bychom se měli ptát, za co.

Respektive – za koho. Já odpověď znám.

Jen pro představu: Ministerstvo kultury poskytlo v roce 2012 na veškeré projekty profesionálního výtvarného umění (výstavní projekty, celoroční výstavní činnost a doprovodné programy) 33 100 000 Kč v souladu s §14 zákona č. 218/2000 Sb., s § 2 zákona č. 203/2006 Sb. a v mezích usnesení vlády č. 92 ze dne 1. 2. 2010.

18. 06. 2013 Štěpán Kotrba: Národní galerie VI: Europa Jagellonica: deset milionů, které by Alena Hanáková opravdu měla vysvětlit ZDE

13. 06. 2013 Štěpán Kotrba: Národní galerie V: se zatýkáním mohli policisté ještě pokračovat... ZDE
05. 06. 2013 Jiří David: Národní galerie IV: Jiří David skrze mentální povodně ZDE
02. 06. 2013 Štěpán Kotrba: Národní galerie III: Svatá Anežka pod čárou ponoru ZDE
01. 06. 2013 Jiří David: Konkurz, nebo jmenování....? ZDE
30. 05. 2013 Štěpán Kotrba: Národní galerie II.: vysoká hra PPF nejen o Karla Srpa ZDE
27. 05. 2013 Štěpán Kotrba: Skrytý boj o Národní galerii: co spojuje pátera Daniela Hermana a Jiřího Fajta? ZDE
0
Vytisknout
3675

Diskuse

Obsah vydání | 27. 6. 2013