Separatistické rozjímání

5. 9. 2012 / Emil Hruška

Letní balzám pro separatisty a odpůrce evropské integrace pro rok 2012 se jmenuje Bavorsko může i samotné -- Přímluva za vlastní stát (Bayern kann es auch allein -- Plädoyer für den eigenen Staat, nakl. Quadriga 2012). Jedná se o knihu, jejímž autorem je emeritní ideolog Křesťanskosociální unie (CSU) Wilfried Scharnagl (74), někdejší šéfredaktor stranického týdeníku Münchner Merkur a intimus F. J. Strausse. "Scharnagl píše to, co si myslím, a já si myslím to, co píše Scharnagl," prohlásil kdysi Strauss. Kniha byla oficiálně v Německu představena předposlední srpnový den.

Scharnaglův hlas se výrazně připojil k rozladěnému chóru, který vystupuje čím dál častěji v zemích a regionech, jejichž obyvatelé jsou výrazně deprivováni dopady celoevropské ekonomické a finanční krize, a jednoduché řešení spatřují ve vysmeknutí se kuratele Bruselu. Ba i státu, jehož jsou součástí. To je právě téma i Scharnaglovy "přímluvy": podle něj téměř třináctimilionové Bavorsko, disponující tradičně vyspělým hospodářstvím, pozoruhodnou vzdělávací politikou, impozantním výzkumem a dalšímu fenomény, doplácí nejen na členství Spolkové republiky v Evropské unii, ale i na zařazení "Svobodného státu Bavorsko" (jímž prý Bavorsko ve skutečnosti není) do SRN. Tak údajně dochází ke "dvojímu transferu", kdy Bavorsko musí doplácet jak na jiné státy v rámci EU ("Transferunion"), tak na méně rozvinuté spolkové země.

Scharnaglův "sen o svobodném Bavorsku" se odvíjí od ledna 1871. Tehdy vstoupilo Bavorské království do jednotného centralistického německého státu pod pruskou dominancí ("Druhá říše"), což byl podle Scharnagla počátek pádu po šikmé ploše. Takže dnes, kdy je Bavorsko nikoli svou vinou decimováno, nastal "čas pro velké bavorské vzepětí", při kterém se "Bavorsko osvobodí od pánů v Berlíně i Bruselu"...

Jsou představy a názory, které Scharnagl vyslovuje a hájí, v největší spolkové zemi SRN ojedinělé? Nejsou. Jiným vlivným politikem CSU, který takto, byť méně razantně, vystupuje, je poslanec Spolkového sněmu Peter Gauweiler, který po letech vynucené partajní izolace opět požívá nárůst respektu; ostatně Gauweiler je jedním z žalobců, jejichž podáním týkajícím se obav z omezení suverenity SRN v souvislosti se "záchranou eura" se zabývá Spolkový ústavní soud (tedy v době sepsání tohoto příspěvku).

"To, co nejvyšší sbor expertů -- Barroso, Van Rompuy, Lady Ashtonová, Juncker, ekonomicky způsobili svými nařízeními podřízeným zemím, ještě nelze vůbec dohlédnout," tvrdí Gauweiler. "Stále více se však upevňuje poznání, že nejde jen o měnu -- což je špatné, ale mohlo by být napraveno -- nýbrž o vydlabání svobody a demokracie." Gauweiler při své protiunijní argumentaci sahá dokonce i po výrocích německého filozofa Jürgena Habermase, který -- ač vášnivý stoupenec integrace -- upozornil na nebezpečí, že supranacionální organizace rozbijí dosaženou spojitost lidských práv a demokracie, a že osamostatněná exekutivní moc "zbaví demokratického suveréna jeho práv".

"Toto vyvlastnění demokratického suveréna musí být u evropské veřejnosti ústředním tématem nastalé debaty o budoucnosti bruselských institucí," tvrdí Gauweiler.

Bude zajímavé sledovat, jak či zda vůbec bude na Scharnaglovy i Gauweilerovy teze reagovat CSU, takto vládní bavorská strana a součást vládní koalice na spolkové úrovni. Zvláště na této úrovni nemá vnitroněmecký separatismus co dělat (ani jako teoretická koncepce), neřkuli na zájem Spolkové republiky na dalším rozvíjení Evropské unie jako unie hospodářské, měnové a fiskální, a na jejím završení v unii politickou -- pod silným německým vlivem. Jenže -- jak napsal třeba list Frankfurter Allgemeine -- pokud by CSU na názory a la Scharnagl nereagovala (nikoli zcela negativně, dodejme), bylo by to přinejmenším pošetilé -- už jen proto, že Scharnagl předvádí to, co se CSU už skoro odnaučila: vštípit voličům, že Bavorsko je vším jiným než normální spolkovou zemí se zcela normálními politickými stranami. A zemské volby v Bavorsku se mají konat na podzim příštího roku.

Scharnaglovi sice jde prý o to, aby "Bavorsko zaujalo v německém a evropském rámci místo, které mu náleží na základě jeho historie, hospodářství a kulturní tvůrčí síly a je v zájmu jeho obyvatel", leč konkrétní řešení -- mimo vágního "vystoupení ze SRN a EU" -- neuvádí. Může vůbec nějaké v tomto separatistickém ohledu nabídnout? Německá ústava, takto Základní zákon (Grundgesetz), vystoupení resp. propuštění ze spolku nepředpokládá a nelze předpokládat, že další spolkové země by o rozvolnění spolku stály. Snad jediná myslitelná cesta by vedla přes Chartu Spojených národů a v ní zakotvené právo národů na sebeurčení. Ale tak daleko by jistě nechtěla zajít ani CSU...

Takže berme Scharnaglovo dílo tak jak je: jako intelektuální politickou provokaci, která opět poněkud povzbudí alespoň v Německu zájem občanů nikoli o vyčleňování se, ale o to, jaká by měla být evropská integrace a jak by měla fungovat, aby i Bavoři byli klidnější. Nejen oni, samozřejmě.

0
Vytisknout
1700

Diskuse

Obsah vydání | 5. 9. 2012