ZAKLADATEL BRITSKÉHO DENÍKU INDEPENDENT:

Demokracie je v krizi. Ale občané to mohou změnit prostřednictvím digitálních médií

5. 9. 2012

Britská demokracie je v krizi. To je nesporný fakt, píše zakladatel deníku Independent Andreas Whittam Smith. Jeho analýza britské společnosti je pozoruhodně blízká nynější situaci ve společnosti české. No, posuďte sami:

Příčinou krize britské demokracie je nebezpečný úpadek respektu pro poslance a pro vlády, které utvářejí. Důvěra v naše vládce nikdy nebyla nižší. Víra v jejich kompetentnost se přibližuje bodu nula. Demokratické státy nemohou za takových okolností řádně fungovat. Uvědomíme si, co se děje, když začneme zkoumat výsledky průzkumů veřejného mínění.

Jeden tento průzkum, YouGov, se letos v lednu dotazoval více než 5000 voličů. Zeptal se jich, jak dobře podle jejich názoru dělá parlament svou práci. Dotazoval se, které rysy britského politického systému voliči považují za nejlepší a které za nejhorší. Více než třetina respondentů nepochválila na systému vůbec nic. I ostatní výsledky byly strašlivé. Více než polovina dotazovaný (53 procent) kritizovala kvalitu našich politiků. Ukázalo se, že většina občanů je přesvědčena, že politikové lžou. 62 procent respondentů souhlasilo s výrokem, že "politikové neustále lžou - nemůžete jim věřit ani slovo".

Když prostudoval Peter Kellner, předseda organizace YouGov, tyto výsledky, vydal toto varování: "Je to obraz obrovské nespokojenosti, která zachází daleko za antipatie pociťované vůči jednotlivým politikům, politickým stranám a jejich praktické politice." Většina Britů zastává názor, že britský politický systém je svou podstatou špatný. "Společný dopad veškeré této kritiky je hlubší, než si lidé uvědomáují. Pokud nebudou podniknuty kroky k obnovení dobré pověsti našeho politického systému, bude zřejmě ohrožena sama jeho legitimita."

Nedávno vydala Hansard Society výsledky svého každoročního zkoumání politické angažovanosti britské veřejnosti a oznámila, že "nezájem občanů o politiku ztvrdl v něco významnějšího a velmi znepokojujícího." Zájem o politiku rapidně klesá. "Veřejnost se stále méně zajímá o politiku."

A uvažme také, co zjistila studie British Social Attitudes, postojů v britské společnosti. Po každých všeobecných volbách od roku 1987 se organizace British Social Attitudes ptá lidí, do jaké míry "důvěřují, že britská vláda, bez ohledu na to, jaká ji tvoří strana, dává přednost zájmům národa před zájmem vládnoucí politické strany." Procento občanů, kteří "téměř vždy" nebo "většinou" důvěřují vládě pokleslo z 47 procent v roce 1987 na 20 procent v roce 2010.

Vraťme se k už citovanému varování: "Pokud nebudou podniknuty kroky k obnovení dobré pověsti našeho politického systému, bude zřejmě ohrožena sama jeho legitimita." A nahraďme slovo "legitimita" známějším slovem, které v tomto kontextu má tentýž význam, totiž slovem "autorita". Autorita je nejzávažnější charakteristika, jakou vláda může mít.

Donedávna měly britské vlády velkou míru autority. Právě proto my v Británii většinou dodržujeme zákony, platíme daně a jsme relativně nezkorumpovaní - nebo, alespoň jsme si to o sobě mysleli, než vyšly najevo skandály týkající se Murdochova listu News of the World a než v našem středu explodovalo špatné chování bankéřů.

Ale jestliže vláda, která zrovna vládne, přijde o svou autoritu, pak země riskuje, že se dostane do stejné situace jako Řecko nebo Itálie, kde občané pravidelně ignorují nepohodlné zákony, jako jsou stavební předpisy, kde je neplacení daní národním sportem a kde musejí být státní úředníci nejprve podplaceni, než pro vás něco udělají. Že v obou těchto zemích nyní vládnou technokraté a nikoliv demokraticky zvolení politikové dokazuje, jak skončí země, v níž národ přestane důvěřovat svým politickým institucím.

Důvod, proč v Británii nezadržitelně sílí deziluze s naším politickým systémem je dvojí: nekompetenosti a zrazená důvěra. Ministry obklopuje mlha nekompetentnosti. K příkladům patří hloupě provedená restrukturalizace státního zdravotnictví, státní rozpočet, který potrestal důchodce a charitativní organizace, umělé vytvoření benzínové krize, která by jinak neexistovala. Jak mohou občané mít důvěru v lidi, kteří opakovaně realizují nedomyšlenou politiku, kterou jsou donuceni do pár týdnů po jejím oznámení ji změnit? Ale nejhorší je, že tato vláda provádí hospodářskou politiku, která nepřináší žádnou naději do budoucna. Podle některých předpovědí bude nezaměstnanost během následujících pěti let trvale stoupat.

A co se týče důvěry v politiky, jak můžeme zapomenout na to, že čtyři poslanci Dolní sněmovny a dva poslanci z Horní sněmovny byli uvězněni za podvody? Jinými slovy, z 1500 poslanců britského parlamentu v letech 2005-2010 bylo šest kriminálníci. A zároveň někteří novináři, kteří pracovali pro celostátní tisk, jehož činnost se prolíná politikou, čelé celé řadě trestních stíhání.

Také si lidé široce všímají, že politické strany říkají jedno, když se ucházejí o voliče, a když se dostanou k moci, dělají opak. Zvlášť se to zhoršilo od posledních všeobecných voleb v roce 2010.

S tím se musí něco udělat. Nejednat bude mít celou řadu záporných důsledků. Mladí lidé ve stále větším počtu dospějí k názoru, že nemá smyslu hlasovat ve volbách. Namísto toho budou protestovat v ulicích. A protože lidé budou stále méně důvěřovat státním institucím, bude stále obtížnější cokoliv realizovat. Vlády budou muset být autoritářštější, aby dohnaly to, co jim chybí na respektu od občanů. To nás čeká.

Avšak situaci je pořád ještě možno změnit. Británie má silnou demokratickou tradici. Tvůrčí využívání digitálních médií by se mohlo vyrovnat moci politických stran vybírat peníze a organizovat volby. Mimo politiku existuje v Británii množství lidí, kteří mají olympijského ducha. V zítřejším článku vysvětlím, jak lze použít všech těchto zdrojů k záchraně naší demokracie a požádám vás, abyste se účastnili na zkoumání této cesty z naší krize, uzavírá Andreas Whittam Smith.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3727

Diskuse

Obsah vydání | 7. 9. 2012