Budoucnost práce (nejen) v Americe

5. 9. 2012

Technologie a web ničí mnohem více míst, než kolik jich vytvářejí. Abychom se na tuto skutečnost adaptovali, budeme muset rozvinout "třetí cestu" založenou na společenství spíše než na trhu nebo státu.

Obvyklým nevysloveným předpokladem většiny standardních úvah o budoucím ekonomickém rozvoji je, že technologie nakonec vytvoří více pracovních míst, než kolik jih zničí. Za posledních patnáct let globální ekonomika zažila strukturální změny takového stupně, jaké nemají obdobu nikde v předchozích stopadesáti letech. Průmyslová revoluce 19. století ustoupila postindustriální ekonomice. V této ekonomice se technologie rozvinula do takového stupně, že ničí víc pracovních míst než vytváří.

Lidská povaha této dramatické změně odolává, buď aktivně nebo pasivně, až nakonec nemá jinou možnost. Pokud tomu nevěříte, tak prostě naslouchejte prezidentským kandidátům. Oba, Mitt Romney a Barack Obama, nás budou krmit útěšnými řečmi o uchování nárokových výhod (zdravotního pojištění například), které nebude možno udržet. Budou hovořit o energetické soběstačnosti a tvorbě pracovních míst. Budou nám povídat o tom, jak se jaksi "růstem" vymaníme z ekonomických potíží. Ale žádný z nich nikdy nepřipustí, že technologie teď ničí více míst než vytváří, protože tím by spáchal politickou sebevraždu. Pravdou je, že žádná z předvolebních pohádek se nikdy nevyplní. Místo toho bude federální vláda s tichým souhlasem obou hlavních politických stran pokračovat s každoročními bilionovými deficity, v nesmyslné snaze zrušit ekonomické problémy utrácením a uchovat ekonomický model, který uchován být nemůže.

Ti kdo věří, že návrat průmyslu zpět do USA přinese rovněž pracovní místa se snaží vést válku, která už je prohraná. Proč? Odpovědí je technologie. Je skutečně velmi jednoduché vrátit produkci zpět do USA, díky automatizaci a robotizaci. Továrna plná robotů může pracovat čtyřiadvacet hodin denně po sedm dnů v týdnu, dvaapadesát týdnů v roce, pokud je zabezpečen přísun surovin. Plně robotizovaná továrna může potřebovat pouze stovku dělníků, zatímco tradiční montážní linka vyžadovala tři tisíce zaměstnanců. A to je hlavní důvod, proč se většina zaniklých pracovních míst už nikdy nevrátí.

A co marketing, administrativa, účetnictví a IT, o nichž si myslíme, že je outsourcovat ani automatizovat nelze? Dodavatelé dnes dokážou uspokojit jakýkoliv požadavek rovnou v automatizovaném kontaktu s individuálními zákazníky na základě údajů z bonusových programů. Velké množství marketingových profesionálů se stalo nepotřebnými.

Podobně je postupně automatizováno také účetnictví a IT, kde se třeba algoritmy pro vysokofrekvenční obchodování akcií staly natolik složitými, že nové programy píše specializovaný software.

Pokud jde o místa ve státním sektoru a s ním spojená, podívejte se na rozpočet na obranu. Jistě nepotřebujeme tolik tanků a stíhaček kolik jsme potřebovali dříve, teď máme dálkově ovládané bezpilotní letouny, možná nebudeme potřebovat ani tolik letadlových lodí, ostatních bojových lodí nebo ozbrojeného personálu. A co pošta? Opravdu v elektronickém světě potřebujeme každodenní poštovní služby?

Jde o to, že jak opoštíme staré metody, ať už v soukromém nebo státním sektoru, obrovské množství pracovních míst se jednoduše ztrácí. Jako společnost bychom měli připustit, že "volnotržní" kapitalismus tato místa znova nevytvoří. Ale zrovna tak je nutno připustit, že socialistická řešení také nefungují, protože je v lidské přirozenosti starat se nejprve o sebe a svou rodinu.

Jako národ budeme muset jednou čelit řadě významných ekonomických problémů včetně masivního zadlužení (veřejného i soukromého), který patrně nebude možno splatit, a požadavkům na mandatorní výdaje, které nebude možno uspokojit. Nemůže si vydlužit cestu k prosperitě.

Jedna věc je jistá. I když najdeme politickou vůli vyrovnat se s problémy, nikdy nenalezneme dlouhodobé řešení, dokud si nepřipustíme, co technologické změny skutečně způsobují. Nových příležitostí nebude tolik jako v minulosti a budou vždy vyžadovat pokročilé znalosti a dovednosti.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6877

Diskuse

Obsah vydání | 7. 9. 2012