PŘIZNÁNÍ PROJEKTOVÉHO MANAŽERA PPM FACTUM

Bartoš: volební modely jsou myšlenkovými konstrukty a odhady - jsou "autorským přístupem" agentur k datům

7. 9. 2012 / Štěpán Kotrba

Přizná-li se výzkumná agentura k "autorskému přístupu" k datům sociologického výzkumu, který se jmenuje "volební model", znamená to, že si její pracovníci vůbec nejsou vědomi toho, co v tu chvíli přiznali... Pracuje-li tato agentura pro médium veřejné služby, má toto médium problém. Myšlenkové "konstrukty" nějakého výzkumníka nemohou být podkladem k rozhodování managementu České televize o tom, které politické strany dostanou příležitost v prestižním publicistickém pořadu a které ne.

Pracovník PPM FACTUM František Bartoš napsal:

Obecně mě těší Váš zájem o naše výzkumy a jsem rád, že jste na toto téma rozproudil diskusi. Musím Vás nicméně upozornit na zásadní chybu ve východisku Vašeho textu, na které pak stavíte celé srovnání.

V textu srovnáváte dva VOLEBNÍ MODELY pomocí statistického testu, což je špatně. Testování statistických rozdílů můžete uplatnit v případě STRANICKÝCH PREFERENCÍ -- zde byste srovnával nasbíraná data. V případě volebních modelů se ale jedná o myšlenkový konstrukt (odhad výsledků hypotetických voleb v daném čase). Model představuje jistý "autorský přístup" agentur k datům. Volební modely každá agentura počítá jinak - v obecné rovině lze říci, že hlavním úskalím je odhad toho, kdo z respondentů by k volbám v danou dobu doopravdy přišel a kdo ne. Tuto skutečnost každá agentura odhaduje jiným způsobem (s tím, že si obě agentury samozřejmě myslí, že jejich model je ten nejlepší). Odlišnost ve výsledcích je proto nesena především jiným výpočtem a ne rozdíly ve sběru (příp. dokonce úmyslnou manipulací). To, která agentura má lepší model, ukážou až výsledky voleb. Skutečnost, že model naší agentury je jeden z nejlepších, dokládá i například práce Kristýny Chábové, která srovnávala volební modely jednotlivých agentur s výsledky voleb do PS v roce 2010.

Katedra sociologie FF UK: Bakalářská práce Kristýny Chábové "Komparace metodických přístupů předvolebních průzkumů používaných v ČR" ZDE

Abych to shrnul, je dobré, že sledujete výsledky průzkumů a chcete je porovnávat, ale aplikujete statistické testy na nevhodných údajích...

Česká televize v Událostech 7. září řekla, že obě jí najaté agentury používají vlastní tazatelskou síť v rozsahu 500 respondentů na každý kraj. Hrubá data zasílají do České televize, kde se teprve zpracovávají.

Z této zpravodajské informace ČT vyplývá následující:

  • Nejedná se tedy o jeden výzkum na jednom vzorku 1000 respondentů, ale o dva nezávislé sběry dat po 500 respondentech.
  • Nejedná se o výzkum dvou agentur, ale o vlastní výzkum ČT, ke kterému dvě agentury POUZE sbíraly data.

Z vyjádření pracovníka agentury PPM FACTUM, která pracuje pro Český rozhlas, vyplývá, že se získanými daty agentura "kreativně" resp. "autorsky" pracuje. O autorské práci s daty ovšem v prezentaci není ani slovo... Zato z prezentace ČRo vyplývá, že otázka na volební účast proběhla na reprezentativním vzorku 1004 respondentů. 39% řeklo, že se voleb zúčastní, 507 řeklo že ne. Poznámka o přepočítání "volebním modelem ppm factum" vylučuje pravdivost počtu respondentů při dalších otázkách: Druhou otázku - důvody k účasti ve volbách - zodpovědělo pouze oněch 39% respondentů (n=450). Třetí otázku - důvod k neúčasti ve volbách - zodpovědělo zbývajících 61% - 507 respondentů. Znamená to, že žádný respondent neodmítl odpovědět? Tato možnost v odpovědích není zahrnuta. Na všechny zbývající otázky odpovědělo všech 1004 respondentů. Opět: Znamená to, že žádný respondent neodmítl odpovědět? To je teoreticky možné, prakticky neuvěřitelné. Nicméně... na to, kterou stranu by respondent volil, odpovídali i lidé, kteří se voleb "určitě nezúčastní" ! To má být ale volební model, ne smíšený volební a "nevolební" model (stranické/politické preference)... Pak už je vcelku jedno, že výzkum naprosto poctivě pracuje v třetím kroku nikoliv s výběrovou chybou, ale s 90% intervalem spolehlivosti (respektive dolní a horní mezí 90% pravděpodobnosti), což vypadá velmi uvěřitelně a přehledně. Jedno je i to, že PPM FACTUM přiznává velikost výběrové chyby (u nejméně četných odpovědí - pozn. ŠOK) až 31%. Chyba je v kroku druhém: v logice zařazení 61% nevoličů do volebního modelu. A to je důvod, proč výsledek ppm factum má odlišné výsledky, než agentury pracující spolu s ČT. Metodiku selekce ve volebním modelu vysvětluje poměrně logicky agentura Median ve své prezentaci z března 2012 (z 1021 respondentů (všichni oprávnění voliči) bylo započteno pouze 571 respondentů, kteří by šli k volbám a specifikovali své preference). Median (naprosto správně a poctivě) precizně specifikuje i jednotlivé otázky, což ppf factum pro ČRo ani agentury pracující pro ČT nečiní. Stejně precizně specifikuje rozdíl mezi volebními preferencemi a volebním modelem i Daniel Kunštát z CVVM.

Stranické preference totiž vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili. Volební model vychází ze stranických preferencí, ale zahrnuje pouze dotázané, kteří se voleb chtějí zúčastnit a kteří uvedli nějakou stranu -- v zásadě jde tedy o preference bez nerozhodnutých a nevoličů. PPM FACTUM ve výzkumu pro ČRo stranické preference vydává mylně a klamavě za volební model.

ppm factum: Exkluzivní předvolební průzkum pro Český rozhlas - Pardubický kraj ZDE

Pravidla předvolebního vysílání ČRo tvrdí, že " ČRo nevytváří dění ani se ho nesnaží usměrňovat, ale přesně zrcadlí skutečnost." V bodě 4.2. Pravidel stojí:

Nikdy se nespoléháme na interpretaci výsledků průzkumu poskytnutou organizací, od které výsledky pocházejí. Měli bychom vždy znát sami metodu výzkumu, otázky, výsledky a trendy. Výsledky průzkumu je vždy potřeba zasadit do kontextu - srovnání s minulými průzkumy, konkurenčními průzkumy, dalšími trendy. Zvláště obezřetně je potřeba zacházet s průzkumy, jejichž výsledky jsou v rozporu s trendy, aniž by to mělo adekvátní a přesvědčivé vysvětlení. ... Informujeme o chybě měření - především v souvislosti s těsnými rozdíly ve výsledcích.

Pravidla předvolebního a volebního vysílání ČRo ZDE

Pravidla předvolebního a volebního vysílání ČT ZDE
Magdalena Zvejšková, MFF UK, Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky: Statistická chyba při reprezentativních výběrech z populace, Kapitola 3 - Odhad statistické chyby pro volební modely PDF
0
Vytisknout
3317

Diskuse

Obsah vydání | 7. 9. 2012