Finanční kapitál se činí, jde mu o vlastní zisky

31. 5. 2012 / Miroslav Opálka

Těžko hodnotit, kolik suverenity dnes vlastně ještě Česká republika má a jak efektivně zde působí reálný protektor. Všechny zásadní analýzy, hodnocení a "doporučení" na řešení ekonomického a sociálního rozvoje naší země totiž vypracovávají zástupci různých mezinárodních organizací (MMF, SB, OECD, EK...). Měl jsem např. možnost dvakrát diskutovat s mladými zástupci MMF, kteří působili zejména na ministerstvu financí. Jako bych slyšel číst učebnice a poslední strategické plány neoliberalismu.

Obecná celosvětová doporučení a nízká znalost konkrétních podmínek a odlišností charakteristických pro ČR. Vše se hodnotí podle dané šablony. A tak není divu, že včera byly medializované některé vybrané pasáže z další nové a dlouhé - ne však ve všem jasné - zprávy "o stavu" ČR. Tentokrát z pera zástupců Evropské komise. Pozornost medií byla upřena především na kritiku nedostatečně prosazované důchodové reformy, což ve světle právě probíhajícího protestu důchodců, ale i zaměstnanců a studentů působilo dost ironicky.

Kritice evropských úředníků je podrobeno zejména malé úsilí vlády k nahánění dělníků a zaměstnanců do nově zřízeného II. pilíře důchodového systému. Pilíře, který bude zabezpečovat mezinárodní finanční kapitál. Náš stát je snad posledním, kde ještě privátní sféra nedosáhla svých představ! A vláda ČR tak neplní ve vlastní zemi dostatečně razantně svou misi dle dohod či požadavků se zástupci či prostředníky světových bank. A co kdyby do toho přišly předčasné volby?

Bude zajímavé sledovat, zda předseda české vlády využije červnového summitu EU a jednotlivé názory EK vyvrátí fundovanými argumenty. Například tím, že parametry nároků na důchod ze státního pilíře byly v ČR razantně zpřísněny (omezení zápočtových dob, zvyšování důchodového věku a potřebné doby pojištění, přísnější posuzování nároků na invalidní či vdovský/vdovecký důchod, omezení valorizací, snížení stupně solidarity aj.). A zda také dodá, že v ČR se občané dožívají a budou stále dožívat nižšího věku než v tzv. vyspělých státech, a že roční pracovní zátěž pracujícího je v ČR rovněž podstatně vyšší oproti těmto státům. Může také uvést dle vybraných zemí srovnání průměrných mezd a důchodů, a to i k cenové hladině zboží a služeb. Míra vykořisťování pracujících v ČR totiž vzrůstá! Může také uvést skutečné důvody deficitu na důchodovém účtu (legislativní změny, vysoký počet OSVČ, jakož i předčasných důchodů).

Občané ČR vnímají asociální vládní změny i rizika celoživotního spoření bez záruk v privátním sektoru. Vědí o turbulencích na světových finančních trzích, znají případy z Argentiny, Řecka, Maďarska, Slovenska či jinde. Vědí o krachu bank a ztrátě jistot. Mají i možnost propočtů předpokládaných důchodových úspor na kalkulačkách umístěných na internetu. Není přece možné nutit lidi do něčeho, co je pro ně prokazatelně méně výhodné. Ale, jak je zřejmé, finanční kapitál může vše. I řídit národní vlády.

Autor je poslanec a místopředseda stínové vlády KSČM pro sociální strategii

0
Vytisknout
6248

Diskuse

Obsah vydání | 4. 6. 2012