Vědecký výzkum musí být pod palbou kritiky

2. 6. 2012 / Boris Cvek

Chtěl bych se ještě vyjádřit k debatě o českém vysokém školství, jak ji rozpoutal Štěpán Kotrba svými články o České zemědělské univerzitě. Podle mého názoru hlavní problém, na který Kotrba upozorňuje, je předstírání něčeho, co ve skutečnosti není, za účelem osobního zisku a promrhávání obrovských peněz z kapes daňových poplatníků.

Nikdo nechce, aby na univerzitách učili jenom vědecké špičky či géniové (názor, že věda patří do výzkumných institucí a nikoli především na univerzity, je však poněkud úsměvný, když celosvětově se ten nejlepší výzkum dělá právě na těch nejlepších univerzitách), Kotrbovi jde pouze o to, aby se nepodvádělo a nepředstíralo něco hodnotného tam, kde nic hodnotného není.

Argument typu, že cokoli, co se dnes zdá banální a bezvýznamné, se v budoucnosti může ukázat přelomové, nemůže být argumentem pro to, aby se financoval každý nápad a každý projekt.

Vědec by měl velmi dobře znát, jaké je na mezinárodní úrovni nejnovější poznání v jeho oblasti zkoumání a měl by své projekty vytvářet v tomto kontextu a takto poučen.

Financování výzkumu je podřízeno velmi přísným pravidlům všude na Západě a situace na České zemědělské univerzitě, jak ji líčí Kotrba, odpovídá naopak starým mafiánským strukturám, kde se dělily peníze podle osobních vazeb a za předstíraný výkon. Tak tomu jistě dodnes funguje v mnoha nerozvinutých zemích světa.

Schopnost disputovat, obhájit své myšlenky a objevy a vůbec svou intelektuální práci před odbornou veřejností patří k západní vzdělanosti od antiky a středověku, je podstatou "obhajob" různých diplomových prací, "peer review" ve vědeckých časopisech a nelze bez ní žádné vyšší vzdělání vůbec myslet.

Obávám se, že reakce na Kotrbovy články dost nepřesvědčivě selhávají ve schopnosti takové argumentace a pouze nedokonale kryjí podvodníky, jimiž je české vysoké školství prorostlé jako rakovinou.

Jak se dělá věda na hnojárně TÉMA BL

0
Vytisknout
4526

Diskuse

Obsah vydání | 4. 6. 2012