Je to jen paradoxní, anebo především nějak "totálně pošahané"?

19. 8. 2011 / Miloš Dokulil

čas čtení 9 minut

Zkusil jsem si poznamenat jen pár námětů ze středy (17. srpna 2011), z toho, co nabídla ve večerním zpravodajství jako menu televize. K zamyšlení? Nebo jen jako obrazově slovní dovažek k pozdější večeři? Anebo jen jako přílohu k osvěžující sklence piva? Určitě to vypadalo (alespoň podle ČT1) tak, že budoucnost světa stojí a padá s případným kompromisním řešením toho, jak urychleně přitlumit již nemálo vznícenou pozornost, kterou na sebe připoutalo to, jak se vzájemně zhodnotili dva veřejní činitelé, pánové Schwarzenberg a Bátora. (Na jiném místě jsem si dovolil k tomu sepsat malý osobně neutrální komentář.) Dokonce kvůli tomuto sporu přestala zatím fungovat česká vláda. A to hned pouhé půl hodiny po začátku jednání. Přitom nelze tvrdit, že zrovna v tuto dobu je nějaká metaforicky příslovečná okurková sezóna.

Takže dál. Vlastně nemálo času zpět! Bylo -- po kolikáté již! -- připomenuto, že tzv. Čunkova aféra nebyla řešena korektně. Dvakrát bylo toto řízení již předtím úředně zastaveno. Přibalil se k tomu také hned případ tzv. katarského prince. Obé dostalo jako právní jednání přívlastek "nestandardní". Takže si máme pochvalovat, jaký to jsme v ČR "právní stát"? Jde tu a šlo tu jen o jednotlivé případy, anebo o notorické propady stávajícího a pořád ještě churavějícího systému?

Další kaštánek z ohně: tzv. třetí odboj. Na jedné straně tu máme podepsaný zákon o třetím (a tedy protikomunistickém) odboji, spolu s řadou průkazných jeho obětí, včetně zvůle komunistické justice. Na druhé straně zrovna teď se do toho přimíchá smrt jednoho z opakovaně již legendárních bratří Mašínů, Ctirada, a to v USA. Komunisté mezi námi označili už dávno tuto malou odbojovou skupinu za "vrahy". S tímto hodnocením vystačili důsledně až dodnes. Diskutabilní mohou nesporně být zvolené prostředky odboje, jimiž si nakonec -- s rizikem ztráty vlastních životů -- tato hrstka mladých lidí probila cestu na Západ. Faktem zůstává, že Ctiradovi Mašínovi bude vzdána pocta v USA jak americkými orgány, tak i českou vládou. Lze vůbec věřit, že takto se již "definitivně" ustálí hodnocení této varianty odboje proti komunismu? Lze o tom pochybovat.

Konečně se ve zprávách objevila také zmínka o tom, že v rámci euro-zóny se vůdčí představitelé obou nejvýraznějších jejích států (premiérka Merkelová a prezident Sarkozy) sešli, aby se shodli na dalším nutném politickém kroku k řešení především ekonomických problémů euro-zóny, tedy k tomu, aby vznikla pro tuto zónu jistá její "finanční vláda". (Mimochodem: právě o tom jsem si předem dělal pár poznámek již v pondělí. Ne že bych těm dvěma mohl telepaticky nějak napovídat! Viz i ZDE.) Je samozřejmě jasné, že tenhle nemálo citlivý projekt musí být také důkladně a svědomitě připraven z právního hlediska, což nemálo zdrží realizaci. Zároveň ovšem bychom měli vzít zodpovědně v úvahu, že nelze dál předstírat, že v euro-zóně je všechno ekonomicky v pořádku, dokud v jejím rámci neplatí stejná a nedělitelná finanční kázeň a jednotná daňová politika. Současně si ale musíme připustit, že nám takhle -- neúmyslně -- vznikne posléze "dvourychlostní" Evropská unie, s řadou dalších, ne zrovna pozitivních důsledků. A pokud jde o Česko, měli bychom si také připomenout, že nám stále naše hospodářství stojí a padá s nemalým zahraničním obchodem, se lvím podílem na základě exportu automobilů. Nemáme dost rozvinuté malé a střední podnikání. (O tom už se ale nemluvilo. Tím méně se v tomto směru něco účinného v našich končinách koná.)

Nu a teď jiné lákavé téma: naše proslulá věznice ve Valdicích. Prý tam kontrola zjistila, že někteří vězňové disponují mobily pro kontakt s běžným vnějším světem a také navíc drogami pro transport do sublimovaného světa zážitků mimo normál. Taky tam bylo možné všelijak odlišně od reality vykazovat vlastní příjmy z pracovní činnosti, aby nebylo nutné splácet žádné závazky vůči dalším osobám. A ne poprvé se mohli ze všeho vyvlíknout ti ze zodpovědných představitelů věznice, kteří si pospíšili s vlastní výpovědí. Protože takto jim zůstalo právo na výsluhu, ale už zřejmě ne zodpovědnost za pochybení v minulosti, když už nejsou zaměstnanci instituce, která to teď s hrůzou zjišťuje a posuzuje.

Takže? Jednou z dalších trvalek je zatím stále neotřesitelné postavení NKÚ a situace v NKÚ. Jde-li tu o "kontrolní" úřad, tak je přece jasné, že tu již nemůže být nic (tj. žádný orgán) k superkontrole kontrolního úřadu. Tím méně pak lze kontrolovat šéfa takto zaúkolovaného úřadu. A to možná i tehdy, když si třeba počíná poněkud svérázněji. Nebo "velkoryseji". Takže pak vzniká otázka, zda nestojí takový šéf (konkrétně pan Fr. Dohnal) dokonce třeba i nad parlamentem a jeho kontrolním výborem. Chce někdo už teď hádat, jak tenhle spor dopadne? A za jak dlouho, pokud vůbec:..?

Je libo něco světlejšího? Na Ministerstvu dopravy kupodivu přišli na to, že ve zveřejnění výše platů vysokých jeho funkcionářů nic k utajení není. Jinak jsou totiž stále nemalé dohady o tom, že zveřejňování takových údajů u čelných představitelů je vlastně nešetrný vpád do jejich soukromí. Inu, každá hůl prý má dva konce.

A zase hurá do jednoho dalšího prefabrikovaného zásvětí. Do Šluknova byli před časem sváženi lidé, pro něž byl ražen termín "sociálně nepřizpůsobiví". Když se řeklo "á", neřeklo se přitom hned "bé". Co mají dělat lidé bez práce a bez "přiměřených" finančních prostředků? Ovšemže mj. kradou. Pardon! Jen si ve vhodnou chvíli vezmou to, co se samo nemůže bránit a je zároveň vhodné k zpeněžení. A i tady má tato činnost povzbudivý druhý konec: nemálo diskrétní výkupnu kovů. Evidoval vůbec někdo někdy podezřelý původ nabízených kovů k výkupu? Třeba opakovaně těch šikovně nabízených měděných okapových rour? Můžeme vůbec být všichni zodpovědni na svých místech za své konání? (Zde ovšem už na tu váhu zodpovědnosti padá čas nejmíň čtyř promarněných generací na výchovu vždy té příští, a to hned ještě předtím, než ten nový život vznikne! Nechte děti bez solidních sociálních vazeb a bez vědomí širší zodpovědnosti za život jak vlastní, tak případně vlastních dětí; a kolotoč beznaděje hned se točí lidsky zoufale dál...)

Ještě toho nemáme dost? Že by zrovna to, nač teď z té hromady zpráv myslím, byla taky nějaká "aktualita"? No ovšem! I když (nebo přestože) je to notoricky známo po celém světě, snad i mezi tučňáky v Antarktidě. Přece jde o mnohé naše nemálo šikovně podnikající pražské taxikáře a jejich služby. Jeden si měl vyúčtovat za 7 km jízdy 3 000 Kč. Když je v hotovosti zahraniční zákazník zrovna neměl, musel ovšem vyzvedávat prašuldy na kartu, a protože nemálo takto zdržoval (a taky ho přece nebylo možno jen tak pustit z taxíku ven na dlažbu), byly s tím spojeny vícenáklady spojené také s časovou újmou slovutného taxikáře a musel pak ten klient zacvokat tisíce čtyři. Pro útěchu budiž konstatováno, že takové "vzrůšo" čeká zpravidla jen na zahraniční turisty, nikoli na domorodce.

Již je opravdu nejvyšší čas tenhle výčet ukončit. Takže ještě aspoň jednu "třešinku". Jeden výtečník si dokázal vytvořit dost důvěryhodně vypadající doklady k vymáhání peněz na odvrácení okamžité exekuce na majetek. Požadoval pro začátek jen necelých 11 tisíc Kč. Je dokonce div, že se mnozí adresáti s tím obrátili na policii. My až příliš často padáme do kolen, aniž je to třeba. Jaksi "preventivně". Takže aspoň nějaký světlý bod v tom dost temném tunelu středečních zpráv.

Ten, kdo vydržel číst do konce, nechť si znovu projde letmo očima všechny předchozí odstavce. Jen aby bylo vidět, jak se u nás zprávy tvoří a v jakém sledu. Co z toho má opravdu očividnou závažnost. Co je jen smutným konstatováním, a zatím bez východisek. Do jaké míry v tom všem hrají roli také závažné zprávy a informace ze zahraničí. Co z toho všeho je aspoň trochu informací pozitivní? (Je to asi "bez komentáře", že?)

0
Vytisknout
6054

Diskuse

Obsah vydání | 19. 8. 2011