Při návštěvě španělského „přístavu hanby“ odsoudil papež Lev umírání migrantů
12. 6. 2026
Papež na závěr své týdenní španělské cesty na Gran Canaria vyzval světové politiky, aby s migranty zacházeli humánněji
Neustálý příliv lidí, kteří se vydávají na cestu do zahraničí v malých, vratkých člunech, by nás měl donutit zamyslet se nad tím, proč jsme vytvořili svět, ve kterém tolik lidí „musí riskovat smrt, aby našli život,“ řekl papež Lev a varoval: „Nesmíme si zvyknout na počítání mrtvých.“
Čtvrteční projev na Kanárských ostrovech, v závěrečné fázi týdenní cesty papeže po Španělsku, obsahoval Lvovy dosud nejostřejší výroky k migraci.
Papež, stojící poblíž památníku věnovaného těm mnoha, kteří se odvážili čelit divokým vlnám Atlantiku v naději, že si vybudují lepší život v Evropě, ostře kritizoval „lhostejnost“ světa a vyzval vedoucí představitele, aby s migranty zacházeli humánněji.
„I dnes v těchto mořích číhají monstra: mafie, které obchodují s beznadějí, převaděči, kteří zotročují ženy a děti, a ti, jejichž lhostejnost umožňuje, aby chudé pohltilo vykořisťování nebo zapomnění,“ řekl.
V loňském roce zahynulo při pokusu o překročení hranic do Evropy po nebezpečné atlantické trase odhadem 1 906 lidí.
Obklopen záchrannými loděmi a jednoduchým dřevěným křížem sestaveným z trosek lodí migrantů řekl papež, který se narodil v USA, že je v rozporu s křesťanskými hodnotami „považovat za cizí výkřiky těch, kteří volají z noci“, a varoval, že historie ty, kdo tak činí, odsoudí.
„Ať nás historie neobviňuje z toho, že jsme bolest těch, kteří trpí, proměnili v běžný pohled podél našich břehů,“ řekl. „Dnes, tady u moře, se nás každý, kdo přijíždí, ptá, co zbývá z naší lidskosti. Dříve či později se ukáže, zda jsme chránili život, nebo zda jsme podlehli lhostejnosti.“
Akce se konala v přístavu Arguineguín na Gran Canaria, který se v roce 2020 dostal do centra pozornosti poté, co se zvýšil počet příchozích po atlantické trase. Jak španělská média ukazovala migranty, kteří museli spát v přístavu zamořeném krysami, a další, kteří byli týdny bez přikrývek a sprchy, dřevěné molo se v celé zemi stalo známým jako „přístav hanby“.
Po dosažení vrcholu s více než 46 000 příchozími v roce 2024 počet lidí překračujících hranice přes atlantickou trasu prudce poklesl. Organizace na ochranu lidských práv uvedly, že spolupráce EU se zeměmi v celé Africe se zdá klást důraz na odrazování, zatímco riziku porušování lidských práv zavírá oči.
Ve svém projevu papež vyzdvihl Evropu a vyzval lidi, aby tragédii migrace vnímali jako „výzvu svědomí“ pro všechny zúčastněné. „Evropa nemůže tvrdit, že hájí lidskou důstojnost, zatímco si zvyká na to, že se Středozemní moře a Atlantik stávají hřbitovy bez náhrobků,“ řekl.
Tyto výroky přicházejí v době, kdy EU zaujímá stále tvrdší postoj k migraci, od eskalujícího zásahu Itálie proti záchranným lodím nevládních organizací, které brázdí Středozemní moře, až po nový celounijní zákon, který podle kritiků napodobuje systém ICE americké vlády.
V posledních letech se španělská socialistická vláda snažila prezentovat jako významnou výjimku, mimo jiné tím, že prosazovala své úsilí o legalizaci více než půl milionu lidí bez dokladů.
Ve čtvrtek papež na toto téma navázal a vyzval k vytvoření „legálních a bezpečných cest“ pro imigraci, k mezinárodní spolupráci v boji proti obchodování s lidmi a k financování záchrany migrantů v nouzi na moři.
„Lidská důstojnost nemá pas a neztrácí svou hodnotu při překročení hranice,“ řekl. „Každá loď, která připluje, nepřiváží jen migranty, přináší s sebou otázku: jaký svět jsme to vybudovali, když tolik bratrů a sester musí riskovat smrt při hledání života?“
Svou řeč zakončil tím, že hodil do moře věnec z květin, doprovázený minutou ticha, aby uctil památku těch, kteří přišli o život během cesty.
Bylo to ozvěnou gesta, které učinil Lvův předchůdce, papež František, který v roce 2013 navštívil italský ostrov Lampedusa a odsoudil „globalizaci lhostejnosti“ vůči migrantům.
Součástí čtvrteční akce byla také svědectví záchranářů, humanitárních pracovníků a migrantů, včetně nigerijské ženy, která riskovala vše, aby se dostala do Evropy. „Musela jsem si vybrat: žít v utrpení, nebo překročit hranici a riskovat vše. Zemřít při pokusu, nebo zůstat a nemít nic,“ řekla žena, jejíž cesta vedla k tomu, že byla prodána do prostituce a její dítě jí bylo odňato.
Lev jí na to odpověděl, že je Božím požehnáním a zaslouží si štěstí.
Později řekl: „Drazí migranti, než vám řeknu cokoli jiného, chci se poklonit před vaší důstojností,“ a mírně sklonil hlavu. „Nejste jen čísla nebo spisy. Jste lidé, kteří opustili své rodiny a domovy. Máte sny, jimiž nikdo nemá právo pohrdat.“
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse