Německem se šíří protesty proti AfD, zatímco krajní pravice se přibližuje k vítězství ve dvou dalších spolkových zemích

9. 9. 2026

 

Strana v neděli dosáhla svého dosud nejlepšího výsledku v zemských volbách v bývalém komunistickém východním spolkovém státě Sasko-Anhaltsko a má jasnou dynamiku před regionálními volbami v hlavním městě a v Meklenbursku-Předním Pomořansku na pobřeží Baltského moře, které se konají 20. září.

Policie uvedla 5 000 demonstrantů, zatímco organizátoři tvrdili, že v rámci kampaně na mobilizaci voličů proti AfD přilákali více než 14 000 lidí. Na transparentech v davu bylo možné číst: „Fašismus není alternativa“, „Zastavte nacistickou AfD: konec rasismu a škrtům v sociálních službách“ a „Historie nás sleduje“.

Méně než dva týdny před volebním dnem varovali demonstranti na berlínském shromáždění před rezignací a cynismem po nedělním šokujícím výsledku.

Téměř 44 % hlasů, které AfD získala v Sasku-Anhaltsku – nejlepší výsledek nativistické strany od nacistického období – je „hanbou, která člověka rozzuří a ohromí“, prohlásil z pódia Jens-Christian Wagner, ředitel památníku v bývalém nacistickém koncentračním táboře Buchenwald.

Wagner varoval, že AfD, ačkoli jí těsně unikla absolutní většina, stojí na pokraji převzetí moci v Sasku-Anhaltsku, což by bylo pro krajní pravici poprvé od druhé světové války. To „by nemělo být přijímáno mlčky“, řekl.

Max Schneller (17), člen krajně levicové strany Die Linke ze Saska-Anhaltsku, uvedl, že aktivisté v tomto spolkovém státě budou bojovat proti jakýmkoli pokusům vlády AfD o útoky na menšiny. „Nebudeme začít rozdělovat naše sousedy podle jejich původu, náboženství nebo barvy pleti – jsme příliš lidští na to, abychom nenáviděli,“ řekl za hlasitého potlesku.

AfD chybí tři hlasy k získání podpory potřebné k sestavení vlády pod vedením jejího kandidáta, mediálně zdatného radikála Ulricha Siegmunda, který doufá, že přetáhne na svou stranu odpadlíky ze zbývajících stran ochotných hrát roli „královského tvůrce“.

Německá domácí zpravodajská služba zařadila od roku 2023 zemskou organizaci této strany na seznam pravicových extremistů s tím, že představuje hrozbu pro demokratické normy.

Stovky demonstrantů proti AfD se shromáždily také v Postupimi nedaleko Berlína, přičemž demonstrace se konaly i v Münsteru, Göttingenu, Drážďanech, Cáchách, Bambergu, Darmstadtu a Halberstadtu v Sasku-Anhaltu, kde AfD získala téměř polovinu hlasů, jak informovala místní média.

V Halle, druhém největším městě regionu, pořádají levicové skupiny a organizace občanské společnosti protestní tábor již od volebního dne.

AfD vede v průzkumech volebních preferencí v Meklenbursku-Předním Pomořansku s přibližně 35 %. Středolevá Sociálnědemokratická strana (SPD) zemské premiérky Manuelly Schwesigové však během léta zaznamenala pozoruhodný návrat a nyní dosahuje více než 30 %.

V Berlíně, jedné ze 16 německých spolkových zemí, je situace rozmanitější, přičemž o první místo soupeří několik stran. Město je spravováno koalicí konzervativních křesťanských demokratů (CDU) a SPD.

CDU, strana kancléře Friedricha Merze, jehož rekordní nepopularita údajně silně ovlivnila voliče v Sasku-Anhaltsku, má v hlavním městě nepatrný náskok s přibližně 20 %.

V patách jí je strana Die Linke, která se ve své kampani zaměřila na prudce rostoucí náklady na bydlení, a AfD, následovaná SPD a ekologickými Zelenými, které v průzkumech dosahují výsledků kolem 15 %.

Merz slíbil, že ve funkci setrvá a bude bojovat za svůj charakteristický balíček bolestivých reforem, přičemž argumentuje, že jediným způsobem, jak porazit AfD, je znovu rozhýbat nejvýznamnější evropskou ekonomiku a opravit její chátrající systém sociálního zabezpečení.

SPD, její menší koaliční partner, však naznačila ochotu ustoupit od některých z nejméně oblíbených opatření, aby posílila podporu pro vládu, která čelí těžkým časům.

Analytici tvrdí, že tento spor by mohl dále destabilizovat již tak vratkou koalici.

Zdroj v angličtině ZDE