Vítězství krajně pravicové AfD v Německu je pro Evropu „vážným okamžikem“, varují politici

8. 9. 2026

 

Francouzský ministr financí Roland Lescure uvedl, že to „zřetelně vysílá velmi, velmi znepokojivý signál… Ukazuje to, že čelíme velké výzvě v podobě populistické vlny, která se dnes šíří po celém světě a které musíme odolat.“

Lescureovy komentáře navázaly na podobné výroky, které v neděli večer pronesl francouzský ministr pro evropské záležitosti Benjamin Haddad, jenž na sociálních sítích napsal: „To, že se v německých zemských volbách prosadila krajní pravice, představuje pro Evropu velmi vážný okamžik.“

Haddad dodal: „Musíme s pokorou naslouchat hněvu, obavám a starostem a na tyto obavy náležitě reagovat. Nacionalismus a xenofobie však nikdy nebudou řešením. Nesmíme zapomenout na naši historii.“

‌Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v pondělí uvedl, že vítězství AfD je „velmi znepokojivým signálem“. Polský premiér Donald Tusk v neděli večer v Polsku prohlásil: „Pouze idioti nebo zrádci se mohou radovat z triumfu AfD v Německu.“

Italský ministr zahraničí Antonio Tajani označil výsledek voleb za „hroznou zprávu … protože se týká politické síly, která je v rozporu s liberálními a západními hodnotami“.

Reakce se neomezily pouze na Evropu. Elon Musk poblahopřál krajně pravicové straně k volebnímu vítězství slovy „Dobrá práce!“ na své sociální síti X, což vedlo Ulricha Siegmunda, hlavního kandidáta AfD v Sasku-Anhaltu, k tomu, aby poděkoval tomuto nativistickému americkému technologickému miliardáři za jeho podporu.

„Pokud zde převezmeme odpovědnost, velmi bych uvítal příležitost k silné a konstruktivní spolupráci,“ napsal Siegmund. „Německo by se pak opět stalo místem, do kterého se vyplatí investovat. S pozdravem ze Saska-Anhaltu!“

Americký prezident Donald Trump, jehož Bílý dům se netají svou podporou evropských nacionalistických krajně pravicových stran, zveřejnil na své platformě Truth Social snímek obrazovky s předpokládanými volebními výsledky bez jakéhokoli komentáře.

Kirill Dmitriev, ruský prezidentský vyslanec, pořídil snímek obrazovky Trumpova příspěvku a pochválil „historické vítězství pragmatické AfD“. AfD je prokremelská, požadovala ukončení pomoci Ukrajině a zrušení statusu uprchlíka pro Ukrajince.

Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán, který na začátku tohoto roku utrpěl drtivou porážku ve volbách, oslavil vítězství AfD a označil ho za „velkou noc pro Německo a Evropu“ s tím, že dodal: „Připoutejte se. Tohle je teprve začátek!“

Vítězství AfD uvítali také představitelé krajní pravice ve Španělsku a Portugalsku. Santiago Abascal ze španělské strany Vox ho označil za „velkolepý výsledek, který představuje velkou naději pro Německo a Evropu“, zatímco André Ventura z portugalské strany Chega ocenil „historické vítězství“.

Italský krajně pravicový místopředseda vlády Matteo Salvini rovněž poblahopřál spolupředsedkyni AfD Alice Weidelové na X a vítězství strany popsal jako „ohromný úspěch, který podtrhuje silnou poptávku po změně, bezpečnosti a pracovních místech“.

Salvini, který spolu s Tajanim působí v radikálně pravicové koalici Giorgie Meloniové, si utahoval z „těch zleva, kteří podněcovali strach a katastrofické scénáře“, a dodal: „Strach? Teror? Nebezpečí? Ne, tomu se říká DEMOKRACIE. Jiná Evropa je možná.“

Předseda nizozemské krajně pravicové Strany svobody (PVV) Geert Wilders zveřejnil své blahopřání, zatímco ve Velké Británii předseda strany Restore Britain Rupert Lowe uvedl, že vítězství AfD je „inspirací“ pro to, čeho by mohla dosáhnout jeho nativistická strana.

Ne všechny evropské krajně pravicové strany byly potěšeny. Francouzské Národní shromáždění (RN), které před dvěma lety vyloučilo AfD ze své frakce v Evropském parlamentu, dalo jasně najevo, že rétoriku a politiku německé strany považuje za příliš extrémní.

K rozkolu mezi oběma stranami došlo po komentářích významného představitele AfD Maximiliana Kraha, který bagatelizoval zločiny nacistické SS tím, že naznačil, že „ne všichni byli zločinci“ – a po odhaleních, že AfD podporuje hromadné deportace imigrantů.

Předseda RN Jordan Bardella v sobotu potvrdil, že jeho strana, jejíž šéfka Marine Le Penová má v průzkumech veřejného mínění před příštími francouzskými prezidentskými volbami pohodlný náskok, nemá v úmyslu obnovit spojenectví s AfD.

Ačkoli si Bardella od této strany udržuje odstup, poznamenal, že „volební tlak vyvíjený AfD v Německu“ přispívá ke změnám v politice německé vlády, přičemž poukázal na obnovení hraničních kontrol v Berlíně.

AfD získala 43,8 % hlasů, což je více než dvojnásobek jejího výsledku před pěti lety v tomto regionu s 2,1 miliony obyvatel západně od Berlína. To byl výrazný náskok před Křesťanskodemokratickou unií Friedricha Merze, která získala 17,2 % hlasů – a ztratila tak zhruba polovinu své podpory.

Středoleví sociální demokraté získali 9,3 %, Zelení 8,9 % a Strana levice 8,6 %, přičemž každá z těchto stran získala osm křesel. AfD však k absolutní většině chyběly tři křesla; v 83členném zemském parlamentu má 39 poslanců.

Zdroj v angličtině ZDE