Ratko Mladić, „bosenský řezník“, měl v Srbsku pohřeb s čestnými poctami

8. 9. 2026

 

Mladić, známý jako „bosenský řezník“ kvůli své roli během genocidy na Balkáně v 90. letech, zemřel ve vězení koncem srpna ve věku 84 let, zatímco si odpykával doživotní trest za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Mladić zůstal milovanou postavou mezi mnoha Srby, včetně politiků, a jeho rakev byla přepravena do Srbska vládním letadlem, zahalena do státních vlajek a z letadla ji vynesli uniformovaní vojáci. Když byla jeho rakev odvážena z letiště, shromáždili se podél silnic muži a vyvěšovali transparenty na počest Mladiće.

V pondělí se před malým kostelem v srbském hlavním městě shromáždily tisíce lidí, aby vzdaly Mladićovi poslední hold. U jeho rakve stály na stráži ozbrojené síly; na rakvi ležela jeho charakteristická vojenská čepice a meč. Před ní byla vystavena sbírka medailí.

Smuteční hosté, mezi nimiž byli i srbští váleční veteráni, se při příjezdu řadili do fronty, aby se zúčastnili veřejné vzpomínkové akce. Fotografie: Oliver Bunic/AFP/Getty Images

Před kostelem byly vyvěšeny srbské vlajky a přes ulici se rozprostíral obrovský transparent s nápisem: „Vítejte, generále, díky vaší matce za to, že porodila hrdinu.“

Lidé se shromáždili, aby sledovali pohřební obřad před kostelem. Fotografie: Darko Vojinović/AP

Scény vojenské okázalosti vyvolaly odsouzení ze strany komisařky Evropské unie pro rozšíření Marty Kosové, která v pátek zrušila svou plánovanou návštěvu Srbska. „Návrat jeho ostatků do Bělehradu připomíná Evropě nejtemnější stránky naší nedávné historie,“ uvedla na sociálních sítích.

Srbsko jedná o vstupu do EU od roku 2014, ale tento proces se v posledních letech pod vedením populistického srbského prezidenta Aleksandara Vučiće zastavil.

„Glorifikace kolem [Mladićovy] smrti je neslučitelná s hodnotami, na nichž je cesta do EU postavena,“ uvedla Kosová. „Tato cesta vyžaduje vyrovnání se s minulostí, skutečné smíření a úctu k obětem válečných zločinů. Hodnoty, na nichž spočívá naše společná budoucnost, nejsou předmětem vyjednávání.“

U malého kostela sv. Lukáše v Bělehradě se shromáždily tisíce lidí. Fotografie: Uros Arsic/Reuters

Mluvčí EU v pondělí toto varování zopakoval. „Jakékoli oslavování válečných zločinců, popírání genocidy a revizionismus jsou v rozporu s nejzákladnějšími evropskými hodnotami a nemají místo v EU ani v zemích kandidujících na členství v EU,“ uvedl ve svém prohlášení.

Mladić byl jedním z hlavních strůjců politiky etnických čistek během bosenské války, při které zahynulo více než 100 000 lidí a více než 2 miliony lidí bylo vysídleno.

Srbský vojenský personál vzdává hold u Mladićovy rakve. Fotografie: Marko Drobnjaković/AP

Mezi jeho nejzávažnější zločiny patřilo 1 460 dní trvající obléhání bosenského hlavního města Sarajeva, kde bylo civilní obyvatelstvo vystaveno každodennímu ostřelování a útokům odstřelovačů ze strany srbských nacionalistických sil a kde bylo zabito více než 10 000 lidí.

Tento tříletý konflikt vyvrcholil v roce 1995 zabitím nejméně 8 000 bosenských muslimů ve městě Srebrenica, což byl zločin, který šokoval evropské vlády, které se po hrůzách poloviny století, kdy nacistické Německo zabilo 6 milionů Židů, po desetiletí snažily zabránit masovým vraždám.

přeskočit reklamu na newsletter

Bezplatný newsletter | Každý den

Přihlaste se k odběru Headlines Europe

Přehled hlavních ranních zpráv z evropského vydání zasílaný e-mailem přímo k vám každý pracovní den

Zadejte svou e-mailovou adresu

po reklamě na zpravodaj

Ve Srebrenici byly Mladićovy jednotky natočeny, jak rozdávají dětem sladkosti a slibují jim bezpečný průchod, než byly tisíce bosenských mužů a chlapců shromážděny, zabity a jejich těla zavalena buldozery do hromadných hrobů. „Toto město darujeme srbskému lidu,“ řekl tehdy Mladić ve videozáznamu.

Generál Ratko Mladić v Sarajevu, duben 1993. Fotografie: Chris Helgren/Reuters

Tyto vraždy byly označeny za mezinárodní selhání, zejména proto, že Srebrenica byla vyhlášena za „bezpečné útočiště“ pod ochranou OSN, globální organizace založené bezprostředně po druhé světové válce právě za účelem prevence takových krvavých globálních konfliktů v budoucnosti.

Nekrolog Ratka Mladiće

Číst dále

Mladić byl v roce 2011 po 16 letech na útěku zatčen v Srbsku a v roce 2017 odsouzen tribunálem OSN v Nizozemsku k doživotnímu vězení.

Cílem srbského vedení, jehož realizaci měl Mladić na starosti – jak stanovil Mezinárodní trestní tribunál OSN pro bývalou Jugoslávii (ICTY) – bylo násilné vyhnání bosenských muslimů, Chorvatů a dalších ne-Srbů, aby se uvolnilo bosenské území pro vytvoření „Velké Srbsko“.

Během pobytu ve vězení trpěl Mladić špatným zdravotním stavem poté, co prodělal sérii mozkových příhod.

Balkánská válka vypukla po rozpadu Jugoslávie v červnu 1991, kdy Slovinsko a Chorvatsko vyhlásily nezávislost. Bosenskosrbové rychle převzali kontrolu nad více než dvěma třetinami Bosny a zahájili obléhání Sarajeva. Po třech letech krvavých střetů byla v Daytonu ve státě Ohio podepsána Daytonská dohoda, která ukončila válku a vedla k vytvoření nezávislého státu Bosny a Hercegoviny.

Zdroj v angličtině ZDE