Vysocí britští rabíni se vyslovili na podporu sankcí proti izraelským osadám

10. 9. 2026

 

Sankce odsoudila také Rada zástupců britských židů (Board of Deputies of British Jews) a Rada židovských vůdců (Jewish Leadership Council).

Jiní významní rabíni, z nichž mnozí patří k progresivnímu křídlu komunity, však vystoupili, aby zdůraznili rozmanitost názorů v rámci britské židovské komunity: někteří podporují Milibandovy sankce, zatímco jiní varovali, že obavy z těchto opatření by se neměly stát záminkou pro ignorování násilí a expanze osadníků, a další volají po tom, aby vláda šla ještě dál.

Jonathan Wittenberg, významný rabín hnutí Masorti judaismu, uvedl, že v době, kdy Miliband pronášel svůj projev, se nacházel v palestinské vesnici Umm al Khair a „na vlastní oči“ viděl následky násilí ze strany osadníků.

„To, co se dnes děje na Západním břehu, je chillul ha-Shem, tedy nejhorší druh znesvěcení Božího jména. Nemůžeme mlčet. Je to strašné pro palestinský lid, který chce žít svůj život v míru. Je to strašné pro Izrael,“ řekl.

Wittenberg dodal: „Musíme se ozvat. Musíme tak učinit z hluboké starosti o to, co je lidské a spravedlivé, a v zájmu Izraele a judaismu. Nemůžeme se k tomu otočit zády.“

Ačkoli uznal, že britská židovská komunita nemusí souhlasit se vším, co se britská vláda rozhodla udělat, řekl: „Nastal čas jednat.“

Rabínka Alexandra Wrightová z Liberální židovské synagogy v Londýně, místopředsedkyně organizace British Friends of Rabbis for Human Rights, uvedla, že ačkoli ne všichni členové komunity sankce podpoří, je nutné jednat, protože „okupace a eskalující násilí škodí Palestincům i Izraelcům“.

Řekla: „Sankce jsou projevem závazku Spojeného království k řešení dvou států. Anglo-židovská komunita se zasazuje o židovský stát, který není založen na útlaku a násilí, ale, slovy izraelské deklarace nezávislosti, ‚na svobodě, spravedlnosti a míru, jak je představovali izraelští proroci‘.“

Wrightová, která nedávno navštívila palestinskou vesnici Umm al-Khair, která čelí neúnavným útokům ze strany izraelských osadníků, vyzvala židovskou komunitu, aby „nebránila žádnému pokroku směrem k řešení dvou států“.

Jeremy Gordon, rabín synagogy v New Londonu, který se vyslovil ve prospěch Milibandových sankcí, řekl: „Je chybou prosazovat mlčení, nečinnost nebo ‚použití cukru‘ – appeasement – vůči osadnickému hnutí a těm, kdo ho podporují. Strategie těchto osadníků vychází z představy, že budou uspokojeni nebo ignorováni a že dobromyslní Židé po celém světě přehlédnou jejich nelegální a zločinné činy.“

Lev Taylor, rabín liberální synagogy v londýnském Kingstonu, popsal sankce jako znamení, že „vláda se ubírá správným směrem“. Dodal: „Někteří z mých izraelských členů vedli kampaň právě za takovéto sankce… Judaismus, v nějž věřím, tuto brutální okupaci odmítá.“

Poukázal na prohlášení izraelského poslance Knesetu Gilada Kariva, který řekl: „Vina za oznámení sankcí ze strany evropských zemí leží plně na bedrech [Benjamina] Netanjahua, [Bezalela] Smotricha, [Israela] Katze a [Gideona] Sa’ara.“

V ortodoxní komunitě panuje jisté zděšení nad tvrzením, že britští židé jsou jednotně proti sankcím.

Ministr zahraničí Miliband v úterý oznámil rozsáhlé sankce týkající se obchodu s izraelskými osadami na Západním břehu, přičemž vláda zaujala stanovisko, že izraelská okupace palestinského území je protiprávní.

Tato opatření byla koordinována s Francií, Kanadou a devíti dalšími zeměmi, které rovněž zavedly sankce proti Izraeli kvůli rostoucí expanzi osad, která podle britské vlády ohrožuje budoucnost palestinského státu.

Jonathan Boyd, výkonný ředitel Institutu pro výzkum židovské politiky, vysvětlil, že neexistují spolehlivé údaje z průzkumů o tom, zda britští židé konkrétně podporují sankce proti izraelským osadám. „Dostupné údaje však ukazují, že názory na politiku izraelské vlády a na konflikt jsou poměrně rozmanité a liší se podle věku, náboženského vyznání a politického smýšlení.

„Zároveň také ukazují, že většina britských židů pociťuje silnou emocionální vazbu k Izraeli a od 7. října se stále více obává antisemitismu v Británii. “

Rabín Charley Baginsky a rabín Josh Levy, spolupředsedové hnutí Progressive Judaism, které zastupuje asi třetinu židů sdružených v synagogách a odhaduje, že stejný podíl nesdružených židů sdílí jeho hodnoty, popsali sankce jako „neohrabaný nástroj“, který by mohl mít nezamýšlené důsledky. Uvedli však, že „opatření zaměřená na izraelské osady nejsou totéž jako útok na židy. Měli bychom dbát na to, abychom nezamlžili rozdíl mezi nimi.“

Vyzvali ty, kdo jsou proti sankcím, aby nabídli více než jen prohlášení odsuzující násilí, a dodali: „Nečinnost není neutrální. I to je politická a morální volba.“

Wittenberg, Baginsky i Levy všichni vyjádřili svůj nesouhlas s hnutím za bojkot, stažení investic a sankce a uvítali Milibandův postoj proti němu.

Úterní oznámení o sankcích vyvolalo rychlou reakci ze strany Izraele, který nařídil uzavření britského konzulátu v Jeruzalémě a zakázal vstup do Izraele 12 britským poslancům a aktivistům.

Velvyslanec USA v Izraeli Mike Huckabee pohrozil, že USA by mohly přijmout odvetná opatření v oblasti obchodu, ale ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že USA „samozřejmě“ nebudou následovat kroky britské vlády, ale nechtějí, aby došlo k destabilizaci Západního břehu.

Britský ministr zahraničí uvedl, že lituje toho, co izraelská vláda oznámila, ale že je „hrdý na to, co jsme včera udělali, a že to bylo správné rozhodnutí“.

Miliband připustil, že uzavření britského konzulátu v Jeruzalémě bude „škodlivé“, ale dodal, že vláda „předem zvážila náklady a přínosy tohoto kroku“.

Zdroj v angličtině ZDE