Mnichovské letiště znovu otevřeno po zastavení letů kvůli dronům
3. 10. 2025
Cestování tisíců lidí bylo narušeno v předvečer státního svátku kvůli nejnovějšímu incidentu s drony, který zasáhl evropskou leteckou dopravu
Mnichovské letiště bylo znovu otevřeno poté, co drony nad letištěm ve čtvrtek večer donutily letový personál pozastavit provoz, což vedlo ke zrušení 17 letů a narušilo cestování téměř 3 000 cestujících v Mnichově v předvečer státního svátku.
Dalších 15 přilétajících letů bylo odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Vídně a Frankfurtu, uvedlo letiště v prohlášení. Jedná se o nejnovější narušení evropské letecké dopravy drony poté, co jejich výskyt minulý týden dočasně uzavřel letiště v Dánsku a Norsku.
Němečtí úředníci letového provozu omezili letový provoz na mnichovském letišti od pozdního čtvrtečního večera a poté jej zcela pozastavili kvůli několika pozorováním dronů, dodalo letiště. Zaměstnanci poskytli některým uvízlým cestujícím v terminálech skládací postele, deky a jídlo, zatímco ostatní byli odvezeni do hotelů.
Když byl provoz v pátek ráno obnoven, svědek řekl agentuře Reuters, že cestující se odbavovali na let do Varny a na tabuli odletů bylo uvedeno, že bylo zrušeno pouze několik letů.
Deník Bild citoval mluvčího policie, který uvedl, že protože byly drony spatřeny v noci, bylo příliš tma na to, aby bylo možné určit jejich velikost a typ.
Město bylo již tento týden v napětí poté, co byl jeho oblíbený Oktoberfest dočasně uzavřen kvůli bombovému útoku a nálezu výbušnin v obytné budově na severu města. Úřady později zjistily, že za útokem na rodinu údajného pachatele nestály žádné politické ani náboženské motivy.
Incident s drony poukázal na zranitelnost kritické evropské infrastruktury a odehrál se před německým svátkem sjednocení v pátek, který je státním svátkem s intenzivním cestováním kvůli prodlouženému víkendu, a před posledním víkendem Oktoberfestu.
Dánsko se zdráhá sdělit, kdo podle něj nese odpovědnost za záhadné lety dronů ve svém vzdušném prostoru minulý týden, které narušily letecký provoz na letištích, ale evropští lídři naznačili, že by to mohlo být Rusko.
Předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová ve středu řekla: „Rusko se nás snaží otestovat. Rusko se ale také snaží zasít rozkol a úzkost v našich společnostech.“
Dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že Evropa se nachází v „nejtěžší a nejnebezpečnější situaci“ od konce druhé světové války, když hostila lídry EU na jednáních o pomoci Ukrajině a posílení evropských obranných projektů, jejichž cílem je zajistit, aby byl kontinent do roku 2030 připraven odrazit útočníky.
Na schůzce lídři podpořili plány na posílení obrany bloku proti ruským dronům.
V neděli dorazila do Kodaně německá fregata protivzdušné obrany FSG Hamburg, aby během summitů přispěla k „posílení sledování dánského vzdušného prostoru“, uvedly dánské ozbrojené síly.
Fregata je součástí mise NATO Baltic Sentry, kterou aliance minulý víkend oznámila, že hodlá posílit. Mluvčí NATO uvedl, že v oblasti Baltského moře, včetně Dánska, bude „ještě větší ostražitost“.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek žertoval, že už nebude létat s drony nad Dánskem, ale Moskva popřela odpovědnost za tyto incidenty.
Úředníci v Rusku a jeho blízkém spojenci Bělorusku však minulý měsíc přiznali, že některé drony použité v rámci ruské války na Ukrajině vstoupily na území EU a členského státu NATO Polska, což vyvolalo zásah polských a NATO spojenců, kteří nasadili stíhací letouny, aby je sestřelili.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek Evropě sdělil, že nedávné vpády dronů ukazují, že Moskva má v úmyslu „eskalovat“ svou agresi.
Jens Spahn, předseda parlamentní frakce německých křesťanských demokratů, po incidentu v Mnichově uvedl, že Evropa musí okamžitě zdvojnásobit své obranné kapacity proti dronům.
„Místo střílení na drony stíhacími letouny potřebujeme integrovaný a agilní technologický ekosystém, který nám umožní okamžitě reagovat,“ řekl regionální mediální skupině Bayern.
Diskuse