Odhaduje se, že před zahájením současných bojů se 1,2 milionu z 2,2 milionu obyvatel Gazy potýkalo s akutním nedostatkem potravin a více než 80 % z nich bylo odkázáno na humanitární pomoc. Izrael udržuje nad Gazou komplexní kontrolu, včetně kontroly pohybu osob a zboží, teritoriálních vod, vzdušného prostoru, infrastruktury, na níž je Gaza závislá, a také evidence obyvatelstva. Obyvatelstvo Gazy, které Izrael již 16 let vystavuje nezákonné blokádě, je tak téměř zcela závislé na Izraeli, pokud jde o přístup k palivu, elektřině, lékům, potravinám a dalším základním komoditám.

Po uvalení "úplné blokády" na Gazu 9. října izraelské úřady 15. října obnovily dodávky vody do některých částí jižní Gazy a od 21. října umožnily příchod omezené humanitární pomoci přes přechod Rafáh s Egyptem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu 19. října prohlásil, že Izrael nepovolí přísun humanitární pomoci "v podobě potravin a léků" do Gazy přes své přechody, "dokud nebudou vrácena naše rukojmí".

Vláda i přes varování o vážných důsledcích tohoto postupu pokračovala v blokování vstupu pohonných hmot až do 15. listopadu, což vedlo k uzavření pekáren, nemocnic, kanalizačních čerpacích stanic, odsolovacích zařízení a studní. Tato zařízení, která zůstala nepoužitelná, jsou pro přežití civilního obyvatelstva nepostradatelná. Přestože bylo následně povoleno dovážet omezené množství paliva, 4. prosince je koordinátorka humanitární pomoci OSN pro okupovaná palestinská území Lynn Hastingsová označila za "naprosto nedostatečné". Dne 6. prosince izraelský válečný kabinet schválil "minimální" zvýšení dodávek paliva do jižní části Gazy.

Dne 1. prosince, bezprostředně po skončení sedmidenního příměří, izraelská armáda obnovila bombardování Gazy a rozšířila svou pozemní ofenzívu s prohlášením, že její vojenské operace na jihu nebudou mít "o nic menší sílu" než na severu. Zatímco představitelé Spojených států uvedli, že naléhali na Izrael, aby umožnil vstup pohonných hmot a humanitární pomoci do Gazy ve stejné míře, jaká byla dodržována během příměří, koordinátor vládních aktivit na území ministerstva obrany 1. prosince uvedl, že zastavil veškerý vstup pomoci. Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) byly omezené dodávky pomoci obnoveny 2. prosince, ale stále v hrubě nedostatečné míře.

Vedle drtivé blokády vedly rozsáhlé nálety izraelské armády v pásmu k rozsáhlému poškození nebo zničení objektů nezbytných pro přežití civilního obyvatelstva.

Experti OSN 16. listopadu uvedli, že značné škody "hrozí znemožnit další život Palestinců v Gaze". Zejména bombardování posledního funkčního mlýna na pšenici v Gaze izraelskými silami 15. listopadu zajišťuje, že v dohledné době nebude v Gaze k dispozici mouka vyráběná na místě, jak zdůraznila OCHA. Úřad OSN pro projektové služby (UNOPS) navíc uvedl, že zdecimování silniční sítě ztížilo humanitárním organizacím doručování pomoci těm, kteří ji potřebují.

"Byly zničeny pekárny a obilné mlýny, zemědělství, vodní a hygienická zařízení," řekl 23. listopadu agentuře Associated Press Scott Paul, hlavní poradce pro humanitární politiku americké pobočky Oxfamu.

Vojenské akce Izraele v Gaze měly ničivý dopad také na zemědělský sektor v Gaze. Podle organizace Oxfam trvalé bombardování spolu s nedostatkem paliva a vody spolu s vysídlením více než 1,6 milionu lidí na jih Gazy téměř znemožnilo zemědělství. Ve zprávě z 28. listopadu OCHA uvedla, že hospodářská zvířata na severu čelí hladu kvůli nedostatku krmiva a vody a že úroda je stále častěji opouštěna a poškozována kvůli nedostatku paliva k čerpání vody na zavlažování. Stávající problémy, jako je nedostatek vody a omezený přístup k zemědělské půdě v blízkosti hraničního plotu, ještě umocňují potíže místních zemědělců, z nichž mnozí jsou vysídleni. Palestinský ústřední statistický úřad 28. listopadu uvedl, že Gaza trpí denní ztrátou zemědělské produkce ve výši nejméně 1,6 milionu USD.

Palestinský sektor pro potravinovou bezpečnost, vedený Světovým potravinovým programem a Organizací pro výživu a zemědělství, 28. listopadu oznámil, že více než třetina zemědělské půdy na severu byla poškozena v důsledku válečných akcí. Satelitní snímky, které přezkoumala organizace Human Rights Watch, ukazují, že od zahájení pozemní ofenzívy izraelské armády 27. října byla zemědělská půda, včetně sadů, skleníků a zemědělských pozemků v severní Gaze, srovnána se zemí, a to zřejmě izraelskými silami.

Izraelská vláda by měla okamžitě přestat používat vyhladovění civilistů jako metodu vedení války, uvedla organizace Human Rights Watch. Měla by dodržovat zákaz útoků na objekty nezbytné pro přežití civilního obyvatelstva a zrušit blokádu pásma Gazy. Vláda by měla obnovit přístup k vodě a elektřině a umožnit přísun zoufale potřebných potravin, lékařské pomoci a pohonných hmot do Gazy, a to i přes přechod Kerem Šalom.

Znepokojené vlády by měly vyzvat Izrael, aby s tímto týráním přestal. Spojené státy, Velká Británie, Kanada, Německo a další země by rovněž měly pozastavit vojenskou pomoc a prodej zbraní Izraeli, dokud se jeho síly budou beztrestně dopouštět rozsáhlého a závažného týrání, které se rovná válečným zločinům proti civilistům.

"Izraelská vláda umocňuje své kolektivní trestání palestinských civilistů a blokování humanitární pomoci krutým používáním hladu jako válečné zbraně," řekl Šakir. "Prohlubující se humanitární katastrofa v Gaze vyžaduje naléhavou a účinnou reakci mezinárodního společenství."

Podrobností:

Při útocích vedených Hamásem v jižním Izraeli 7. října zahynulo nejméně 1 200 Izraelců a cizích státních příslušníků a více než 200 lidí bylo vzato jako rukojmí, což jsou činy, které se rovnají válečným zločinům. Následné izraelské bombardování a pozemní ofenziva měly podle úřadů v Gaze za následek více než 18 700 mrtvých Palestinců, včetně více než 7 700 dětí.

OCHA uvedla, že do 10. prosince izraelská armáda bombardováním pásma Gazy zničila více než polovinu civilní infrastruktury v Gaze, včetně více než 50 000 bytových jednotek, jak uvedlo ministerstvo veřejných prací a bydlení v Gaze, a také nemocnice, školy, mešity, pekárny, vodovody, kanalizaci a elektrické sítě. Jen ve dnech 4. a 5. listopadu bylo podle OCHA přímo zasaženo a vážně poškozeno sedm vodárenských zařízení v celém pásmu Gazy, včetně vodních nádrží ve městě Gaza, v uprchlickém táboře Jabalia a v Rafáhu.

Opakované, zjevně nezákonné útoky izraelské armády na zdravotnická zařízení, personál a dopravu dále ničí zdravotnictví v Gaze, čímž ovlivňují schopnost obyvatelstva získat přístup k životně důležité léčbě, včetně prevence nemocí, chřadnutí a úmrtí spojených s podvýživou, což zhoršuje hrozivé následky hladomoru. "Pokud se nám nepodaří dát zdravotnický systém znovu dohromady, budeme svědky toho, že více lidí zemře na nemoci než v důsledku bombardování," uvedla 28. listopadu Margaret Harrisová ze Světové zdravotnické organizace.

Humanitární důsledky

Dne 13. října vydaly izraelské úřady příkaz, aby se více než milion lidí do 24 hodin vystěhoval ze severní části Gazy - příkaz, který nebylo možné splnit. Od té doby a se zhoršujícími se podmínkami na severu byly statisíce lidí vysídleny do guvernorátů Rafáh a Chán Júnis na jihu, kde je stále obtížnější zajistit si prostředky k přežití. Podle mezinárodního humanitárního práva musí být evakuace prováděna za podmínek, které vysídleným osobám zajistí nerušený přístup k humanitární pomoci, včetně dostatku potravin a práce, jinak se může jednat o nucené vysídlení. Evakuace, které by zvýšily pravděpodobnost hladomoru, jsou zakázány.

Humanitární důsledky vojenských akcí Izraele v Gaze jsou závažné. Během prvních osmi týdnů bojů byl sever Gazy ohniskem intenzivní letecké a později i pozemní ofenzívy izraelské armády. S výjimkou sedmidenního příměří, které začalo 24. listopadu a během něhož konvoje OSN přivezly omezené množství mouky a vysokoenergetických sušenek, byl přístup pomoci na sever z velké části přerušen. Podle OCHA nebyla mezi 7. a nejméně 15. listopadem v provozu žádná z pekáren na severu kvůli nedostatku paliva, vody, pšeničné mouky a poškození konstrukcí.

Podle WFP hrozí v Gaze vážné nebezpečí hladomoru a vyhladovění. Představitelé OSN uvedli, že 1,9 milionu lidí, tedy více než 85 % obyvatel Gazy, je vnitřně vysídleno, a dodali, že podmínky ve stále se zmenšující jižní oblasti pásma Gazy by se mohly stát "ještě pekelnějšími".

Šéf humanitární pomoci OSN Martin Griffiths 5. prosince prohlásil, že izraelská vojenská kampaň na jihu Gazy vedla k "apokalyptickým" podmínkám, které znemožňují smysluplné humanitární operace.

K 6. prosinci byla jediná odsolovací stanice na severu Gazy nefunkční a potrubí, které dodává vodu z Izraele na sever, zůstávalo zavřené, což zvyšovalo riziko dehydratace a nemocí přenášených vodou v důsledku konzumace vody z nebezpečných zdrojů. Obzvláště těžce byly zasaženy nemocnice, kde od 14. prosince fungovala pouze 1 z 24 nemocnic v severní Gaze a byla schopna přijímat nové pacienty, i když služby jsou omezené.

V celé Gaze se humanitární krize prohloubila v důsledku přetrvávajícího výpadku elektřiny od 11. října a několika výpadků komunikací, které lidem znemožnily přístup ke spolehlivým bezpečnostním informacím, pohotovostním lékařským službám a vážně ztížily humanitární operace. OCHA 18. listopadu uvedla, že výpadek telekomunikací mezi 16. a 18. listopadem, který byl čtvrtým takovým výpadkem od 7. října, "téměř úplně zastavil již tak náročné poskytování humanitární pomoci, včetně život zachraňující pomoci lidem zraněným nebo uvězněným pod troskami v důsledku náletů a střetů". K dalšímu výpadku telekomunikací došlo 14. prosince.

Od začátku pozemní ofenzívy izraelské armády 27. října satelitní snímky, které Human Rights Watch prověřila, ukazují, že sady, skleníky a zemědělská půda v severní Gaze byly srovnány se zemí, zřejmě izraelskými silami, což prohlubuje obavy z hrozivého nedostatku potravin a ztráty obživy. 

Satelitní snímky ukazují, že ničení zemědělské půdy v severní Gaze pokračovalo i během sedmidenního příměří, které začalo 24. listopadu a skončilo 1. prosince, kdy izraelská armáda měla oblast pod přímou kontrolou.

Izraelská vláda sice během sedmidenního příměří, které skončilo 1. prosince, umožnila stálý a mírně zvýšený přísun humanitární pomoci, včetně plynu na vaření poprvé od 7. října, do pásma Gazy, ale více než měsíc předtím záměrně bránila přísunu humanitárních dodávek v potřebném rozsahu a zároveň zavedla obléhání, které se týkalo veškerého civilního obyvatelstva. To přispělo ke katastrofální humanitární situaci s dalekosáhlými důsledky, kdy více než 80 % obyvatelstva bylo vnitřně vysídleno a mnozí z nich se ukrývali v přeplněných, nezdravých a nehygienických podmínkách v útulcích OSN na jihu. Pomoc, která se sem dostala během příměří, "se jen stěží vyrovná obrovským potřebám 1,7 milionu vysídlených osob", uvedla 27. listopadu mluvčí OSN Stephane Dujarric.

Každý den příměří vjelo do Gazy přibližně 200 nákladních aut, včetně čtyř cisteren s až 130 000 litry paliva a čtyř cisteren s plynem na vaření. Pro srovnání, před konfliktem vjíždělo do Gazy každý den v průměru 500 kamionů s potravinami a zbožím a jen na provoz vodáren a odsolovacích zařízení je v Gaze denně potřeba 600 000 litrů paliva. S obnovením bombardování a postupem izraelských sil na jih byl přístup pomoci opět značně ztížen. Dne 5. prosince, již třetí den po sobě, OCHA oznámila, že pouze guvernorát Rafáh v Gaze obdržel omezenou distribuci pomoci. V přilehlém gubernátu Chán Júnis uvedla, že distribuce pomoci se z velké části zastavila kvůli intenzitě bojů.

Zprávy od civilistů v Gaze

Organizace Human Rights Watch hovořila s 11 civilisty, kteří se evakuovali ze severu Gazy do domnělého bezpečí na jihu kvůli silnému bombardování, obavám z hrozících leteckých útoků nebo proto, že jim Izrael nařídil evakuaci. Několik z nich uvedlo, že než se dostali na jih, byli několikrát přemístěni, protože se snažili najít vhodné úkryty a bezpečí během své cesty. Na jihu našli přeplněné přístřešky, prázdné trhy a prudce rostoucí ceny a dlouhé fronty na omezené zásoby chleba a pitné vody. Z důvodu ochrany totožnosti používá Human Rights Watch pro všechny dotazované pseudonymy.

"Pro jeden galon vody musím jít tři kilometry," řekl 30letý Marwan, který 9. listopadu uprchl na jih se svou těhotnou ženou a dvěma dětmi. "A není tu žádné jídlo. Pokud se nám podaří sehnat jídlo, jsou to konzervy. Ne všichni z nás se dobře stravují."

"Nemáme dostatek ničeho," řekla 36letá Hana, která 11. října utekla ze svého domova na severu do Chán Júnisu na jihu se svým otcem, jeho ženou a bratrem. Řekla, že na jihu nemají vždy přístup k čisté vodě, což je nutí pít nepitnou, slanou vodu.

Koupání se podle ní stalo luxusem, protože nemají prostředky na ohřev vody a musí shánět dřevo. V zoufalých situacích se podle ní dokonce uchylují k pálení starého oblečení na vaření. Výroba chleba představuje samostatný problém vzhledem k nedostatku surovin, které si nemohou dovolit. "Pečeme špatný chléb, protože nemáme všechny ingredience a nemůžeme si ho dovolit," řekla.

Čtyřiatřicetiletý Majed, který se svou ženou a čtyřmi přeživšími dětmi uprchl na jih kolem 10. listopadu, uvedl, že situace na jihu je sice zoufalá, ale nesrovnatelná s tím, co musel on a jeho rodina snášet při pobytu na severu. V oblasti poblíž nemocnice al-Šifa ve městě Gaza žili něco málo přes měsíc poté, co byl jejich dům 13. října vybombardován a Majedův šestiletý syn zahynul:

"V těch 33 dnech jsme neměli chleba, protože nebyla mouka," řekl. "Nebyla voda - kupovali jsme ji, někdy za 10 dolarů za hrnek. Nebyla vždy pitná. Někdy byla [voda, kterou jsme pili] z koupelny a někdy z moře. Trhy v okolí byly prázdné. Nebyly tam ani konzervy."

Dvaatřicetiletý Taher, který se svou rodinou uprchl na jih 11. listopadu, popsal podobné podmínky ve městě Gaza v prvních listopadových týdnech. "Ve městě došlo všechno, jídlo i voda," řekl. "Pokud jste našli konzervy, ceny byly strašně vysoké. Rozhodli jsme se jíst jen jednou denně, abychom přežili. Docházely nám peníze. Rozhodli jsme se, že budeme mít jen to nejnutnější, že budeme mít všeho méně."

Mezinárodní standardy a důkazy o úmyslném jednání

Hladovění civilistů jako způsob vedení války je zakázáno podle čl. 54 odst. 1 Prvního dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám (Protokol I) a článku 14 Druhého dodatkového protokolu (Protokol II). Ačkoli Izrael není smluvní stranou protokolů I ani II, tento zákaz je uznáván jako odraz obyčejového mezinárodního humanitárního práva v mezinárodních i nemezinárodních ozbrojených konfliktech. Strany konfliktu nesmějí "úmyslně vyvolat [hladomor]" nebo úmyslně způsobit, aby "obyvatelstvo trpělo hladem, zejména tím, že ho připraví o zdroje potravin nebo zásoby".

Bojujícím stranám je rovněž zakázáno útočit na objekty nezbytné pro přežití civilního obyvatelstva, jako jsou potravinové a zdravotnické zásoby, zemědělské oblasti a zařízení na zásobování pitnou vodou. Jsou povinny umožnit rychlou a nerušenou humanitární pomoc všem civilním osobám v nouzi a nebránit úmyslně humanitární pomoci ani neomezovat volný pohyb pracovníků humanitární pomoci. V každé ze svých čtyř předchozích válek v Gaze od roku 2008 Izrael zachoval přísun pitné vody a elektřiny do Gazy a otevřel izraelské přechody pro humanitární dodávky.

Důkazy o záměru záměrně používat hladomor jako metodu vedení války lze prokázat veřejnými prohlášeními úředníků zapojených do vojenských operací. Lze očekávat, že následující vysoce postavení izraelští úředníci budou hrát významnou roli při určování politiky, pokud jde o povolování nebo blokování dodávek potravin a dalších potřeb pro civilní obyvatelstvo.

Ministr obrany Yoav Gallant 9. října prohlásil: "Uvalujeme na [Gazu] úplné obléhání. Žádná elektřina, žádné potraviny, žádná voda, žádné palivo - vše je uzavřeno. Bojujeme proti lidským zvířatům a musíme podle toho jednat."

Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir 17. října na Twitteru uvedl: "Dokud Hamás nepropustí rukojmí - jediné, co by se mělo dostat do Gazy, jsou stovky tun leteckých výbušnin - ani gram humanitární pomoci."

Ministr energetiky Israel Katz 11. října uvedl, že nařídil přerušení dodávek elektřiny a vody:

    Katz: "Po celá léta jsme Gaze dodávali elektřinu, vodu a palivo. Místo poděkování nám poslali tisíce lidských zvířat, aby zmasakrovala, zavraždila, znásilnila a unesla děti, ženy a staré lidi. Proto jsme se rozhodli přerušit dodávky vody, elektřiny a paliva a nyní se místní elektrárna zhroutila a v Gaze není elektřina. Přísné obléhání budeme držet tak dlouho, dokud nebude hrozba Hamásu ze strany Izraele a světa zrušena. Co bylo, už nebude."

Katz prohlásil 12. října:

    "Humanitární pomoc Gaze? Nebude zapnut žádný vypínač, nebude otevřen žádný ventil, nevjede žádný kamion s palivem, dokud se izraelští rukojmí nevrátí domů. Humanitární pro humanitární. Ať nás nikdo nepoučuje o morálce."

Dodal 16. října:

    "Podpořil jsem dohodu mezi premiérem [Netanjahuem] a prezidentem Bidenem o dodávkách vody do jižní části pásma Gazy, protože to odpovídalo i izraelským zájmům. Jsem ostře proti zrušení blokády a vpuštění zboží do Gazy z humanitárních důvodů. Naším závazkem jsou rodiny zavražděných a unesená rukojmí - nikoliv vrazi Hamásu a lidé, kteří jim pomáhali."

Ministr financí Bezalel Smotrich 4. listopadu prohlásil, že do Gazy se "za žádných okolností" nesmí dostat žádné palivo. Později označil rozhodnutí izraelského válečného kabinetu povolit vstup malého množství do pásma za "vážnou chybu" a prohlásil, že "tento skandál okamžitě zastaví a zabrání přísunu paliva do pásma", jak informoval deník Jerusalem Post.

Na videozáznamu zveřejněném na internetu 4. listopadu plukovník Jogev Bar-Šešt, zástupce vedoucího civilní správy, v rozhovoru zevnitř Gazy řekl: "Kdokoli se sem vrátí, pokud se sem vrátí později, najde spálenou zemi. Žádné domy, žádné zemědělství, nic. Nemají žádnou budoucnost."

24. listopadu v televizním rozhovoru pro CNN Mark Regev, hlavní poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, uvedl, že Izrael od 7. října zbavuje Gazu pohonných hmot, aby posílil svou pozici při vyjednávání s Hamásem o propuštění rukojmích. "Kdybychom tak učinili [povolili dovoz paliva] ... nikdy bychom naše rukojmí nedostali ven," řekl.

Dne 1. prosince koordinátor vládních aktivit na území ministerstva obrany generálmajor Ghassan Alian uvedl, že vstup paliva a pomoci do Gazy byl zastaven poté, co Hamás porušil podmínky dohody o příměří. Jeho úřad toto prohlášení potvrdil v odpovědi na dotaz deníku Times of Israel a uvedl: "Poté, co teroristická organizace Hamás porušila dohodu a navíc střílela na Izrael, byl vstup humanitární pomoci zastaven způsobem stanoveným v dohodě."

Jiní představitelé od 7. října vyzývají k omezenému vstupu humanitární pomoci do Gazy s tím, že to slouží vojenským cílům Izraele.

Premiér Netanjahu 5. prosince odpověděl na otázku, zda by Izrael mohl ztratit páky proti Hamásu, pokud by povolil větší přísun humanitární pomoci do Gazy, slovy:  "Je to proto, že se řídíme zákony války, protože víme, že pokud by došlo ke kolapsu - nemocem, pandemiím a infekcím podzemních vod - zastaví to boje."

Ministr obrany Gallant prohlásil: "Jsme povinni umožnit humanitární minimum, aby mohl pokračovat vojenský tlak."

Tzachi Hanegbi, izraelský poradce pro národní bezpečnost, na tiskové konferenci 17. listopadu řekl: "Pokud dojde k epidemii, boje budou zastaveny. Pokud dojde k humanitární krizi a mezinárodnímu protestu, nebudeme schopni za těchto podmínek pokračovat v bojích."

Úřad předsedy vlády 18. října oznámil, že Izrael nebude na nátlak USA a dalších mezinárodních spojenců bránit přísunu humanitární pomoci z Egypta do Gazy:

"S ohledem na požadavek prezidenta Bidena nebude Izrael bránit humanitárním dodávkám z Egypta, pokud se bude jednat pouze o potraviny, vodu a léky pro civilní obyvatelstvo v jižním pásmu Gazy."

Ničení zemědělských produktů a dopady na produkci potravin

Během pozemních operací v severní Gaze izraelské síly zřejmě zničily zemědělské produkty, což prohloubilo nedostatek potravin s dlouhodobými dopady. To zahrnovalo zničení sadů, polí a skleníků.

Srovnání satelitních snímků z období od 15. října do 24. listopadu 2023 ukazuje srovnané sady, pole a skleníky v oblasti severně od Bejt Hanúnu.

Izraelská armáda uvedla, že provedla vojenské operace v oblasti Bejt Hanún, včetně nezveřejněné zemědělské oblasti v Bejt Hanúnu, s cílem vyčistit tunely a další vojenské cíle.

Například pole a sady severně od Bejt Hanúnu byly poprvé poškozeny během bojů po pozemních operacích Izraele koncem října. Buldozery vyryly nové cesty a uvolnily cestu izraelským vojenským vozidlům.

Od poloviny listopadu, poté co izraelské síly převzaly kontrolu nad stejnou oblastí na severovýchodě Gazy, ukazují satelitní snímky, že sady, pole a skleníky byly systematicky srovnány se zemí a zůstal po nich písek a hlína. Organizace Human Rights Watch se 8. prosince obrátila na Izraelské obranné síly s žádostí o vysvětlení, ale odpověď neobdržela.

Srovnání satelitních snímků z období od 11. listopadu do 24. listopadu 2023 ukazuje srovnanou zemědělskou půdu severně od Bejt Hanúnu v oblasti kontrolované izraelskými silami.

Zemědělci v této oblasti pěstují plodiny, jako jsou citrusy, brambory, dračí ovoce a opuncie, a přispívají tak k obživě Palestinců v Gaze. Mezi další plodiny patří rajčata, zelí a jahody. Některé pozemky byly srovnány se zemí během jednoho dne. Stromy, které plodí citrusy, stejně jako kaktusy, které plodí dračí ovoce, potřebují roky péče, aby dozrály a mohly přinášet plody.

Satelitní snímky s vysokým rozlišením ukazují, že ke zničení polí a sadů byly použity buldozery. Jsou na nich vidět stopy a hromady zeminy na okrajích bývalých pozemků.

Od začátku izraelských pozemních operací se zemědělská půda na severu Gazy drasticky zmenšila, ať už kvůli úmyslnému zničení, poškození v důsledku bojů nebo nemožnosti zavlažovat či obdělávat půdu.

Postiženy byly také farmy a zemědělci v jižní Gaze. Organizace Action Against Hunger zjistila, že ze 113 zemědělců z jižní Gazy, kteří byli dotazováni mezi 19. a 31. říjnem, 60 % uvedlo, že jejich majetek a/nebo úroda byly poškozeny, 42 % uvedlo, že neměli přístup k vodě na zavlažování svých farem, a 43 % uvedlo, že nemohli sklízet úrodu.

Zdroj v angličině ZDE

Vytisknout